Psychiko (těhotných), netřes se!

Rubrika: Porod

STRP2010Systematická a systémová propagace dlouhodobě setrvačné a intenzivní snahy porodníků „zapřahat koně za vozy“ přinesla své ovoce: rodičkám a veřejnosti stále víc nedochází absurdita a nebezpečí zavedeného systému našeho „moderního“ porodnictví. Více jak 90% těhotných důvěřuje nemocnicím, pardon, porodnicím, nehledě na čísla a závěry moderních výzkumů, která hovoří spíše o jisté nebezpečnosti porodů (se všemi zbytečnými a dnes již rutinními medicínskými zásahy) v nemocnicích. Opět mi napsalo několik žen, kterým to, ani po tolika mých článcích, nedošlo, a tak se opět pokusím naznačit přímo a polopaticky, oč tu (ne mně, ale vám, ženám, a celé společnosti) jde.

Když jedna má známá (intelektuálka) před lety otěhotněla, zašla si do Univerzitní knihovny a nastudovala několik příruček patologie porodů. Jaký byl její porod? Samozřejmě traumatický. Těhotné ženy, zvláště ty s vysokoškolským vzděláním, by si měly už konečně uvědomit, jak je (hormonální) vypnutí kognitivních schopností ku prospěchu obou, ženy i budoucího dítěte.

V Německu se před lety příslušné ministerstvo rozhodlo dál vzdělávat porodní asistentky a prvních sto jich pozvalo na týdenní kurz patologie porodů. Manžel jedné z nich dostal nápad, zjistil si adresy všech asistentek, které se toho kurzu zúčastnily, po pěti letech si zjistil adresy jiných porodních asistentek, které se žádného kurzu nezúčastnily, a všechny obeslal podrobným dotazníkem, zjišťujícím řadu nejrůznějších detailů z porodů, těmi asistentkami vedených. Co se ukázalo? Že porodní asistentky, které se tehdy zúčastnily kurzu patologie porodů, měly v rámci své praxe mnohem větší počet porodních komplikací svých klientek.

Naznačuji, že když na porodní sál vběhne bodrý porodník (cituji výpověď jedné maminky) a zahlaholí „Tak maminko, jak jste na tom, no, otevřená jste ještě málo, tak to dáme provokačku ano?!“, a když se rodička brání, že nic takového nechce, porodník pokračuje: „No tak to mi podepíšete revers, protože co kdybyste nám tady exla?“, není se co divit následnému zastavení porodu a případným dalším komplikacím.

Pamatujete na film Rozmarné léto, a scénu, kdy kouzelník Arnoštek (hrál ho Jiří Menzel) balancuje s tyčí na laně pár metrů nad diváky? Přiběhne dědeček (hrál ho Bohuš Záhorský) a začne třást a lomcovat stožárem a lanem se slovy „Slezte dolů, člověče, dyk spadnete!“ tak intenzivně, že se mu podaří Arnoštka shodit. Ten spadne, poraní se, a když se těžce zvedá, dědeček bodře pokračuje: „Dyk jsem vám říkal, že spadnete.“

Přesně tak i porodníci a gynekologové nejprve pilně otřásají psychikou těhotných žen (přičemž, opakuji, vyrovnaná psychika rodičky je alfou a omegou bezpečného a přirozeného porodu, nevyžadujícího žádné zásahy lékařů) všemi těmi rádoby dobře myšlenými, ale ve svém dopadu velmi pesimistickými řečmi (ve stylu sebenaplňujícího se proroctví o tom, co všechno by se mohlo stát) a také rostoucím počtem různých vyšetření… a pak, když se porod zastaví a zkomplikuje, vítězoslavně přiskočí a operují a zachraňují.

Jak dobře z vlastní zkušenosti ví ženy, které porodily doma nebo bez zásahů lékařů, přirozený porod (bez zásahů, ale i bez prosté přítomnosti mužů lékařů) se všemi fázemi hormonálních procesů rodičku obrovsky posílí jak tělesně, tak především psychicky. Její psychika po (přirozeném, nejraději orgasmickém) porodu je pak neotřesitelná (a dnes bohu a ženám žel tak běžné komplikace se nedostaví). Právě tak preventivně neotřesitelná by ovšem měla a mohla být i psychika rodičky před porodem.

Ženy a rodičky české, nedovolte otřást svou psychikou. To vy dáváte život, to vy jste zázrak, to vy máte poslání. Nenechte se vyrušit uspěchanými k akci nabuzenými muži, a nechte pracovat evoluci a přírodu. O síle matek přece víte: slepice je bojácný pták, ale má-li kuřata, napadne při jejich obraně klidně i psa. Věnujte se v těhotenství a hlavně při porodu cele jen sobě a zázraku vzniku nového života.

Psychiko (těhotných), netřes se!

Vlastimil Marek, blog: http://blog.baraka.cz/
Zdroj: www.respektkporodu.cz

Napsal/a: Vlastimil Marek

Toto taky stojí za přečtení!

Tvoření: Kouzelné obrázky

Se sychravým počasím vzniká větší potřeba zabavit děti. Venku se už nedá trávit tolik času jako v létě a

Čtu dál →

Domácí salko

Už nějakou dobu chci vyzkoušet domácí salko, jestli to opravdu jde a jaké bude chuťově. A kdy jindy než

Čtu dál →

[Soutěž] Van Goghova hvězdná noc

Startujeme poslední letošní soutěž. Opět si představíme 3 knížky pro děti a o jednu z nich si rovnou zahrajeme…

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)

  • U mě to funguje obráceně – u porodu doma bych se pořád jen strachovala co by, kdyby… Porod v porodnici mi vyhovoval a přístup personálu byl v mém případě naprosto vstřícný a pohodový. Já byla v klidu, že někdo, kdo tomu rozumí pohlídá, kdyby se něco vyvíjelo špatně a já se mohla v relativním „klídku“ soustředit jenom na své bolesti. Ale naprosto uznávám právo každého na volbu, kde a jak přivede své miminko na svět, pokud ho při tom nějak neohrozí.

  • Petra

    S autorem článku budete mít možnost se setkat v rámci světového týdne respektu k porodu – 21. 5. 2010 v kině Perštýn od 16.00 hodin, kde vystoupí s přednáškou Nová doba porodní aneb každá maminka je Mozart a může změnit svět.

  • Přijde mi to příliš obecné, naznačuje se mnoho problematických témat, ale nějak to pak není dotaženo k jasnějším závěrům.
    Základní myšlenka je jasná, chce to klid a pohodu 🙂

  • Amen 🙂 Sice hodně zpříma, ale velmi dobře řečeno.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist