První návštěva v ordinaci gynekologa je jednou z těch, která patří k nejdůležitějším. Budoucí maminka podstoupí v podstatě naráz hned několik vyšetření, jejichž výsledky vlastně určují další běh sledování jak těhotné ženy, tak jejího plodu. Proto ani v našem těhotenském seriálu tuto důležitou součást nevynecháme.
Ve chvíli, kdy žena navštíví poprvé svého ženského lékaře a je jí diagnostikováno těhotenství, nastává ze strany lékaře v první řadě část „vyzpovídávací“. Odborně se nazývá sepsání anamnézy. Žena by měla být připravena zodpovědět s jistotou většinu otázek. Přesnost má velký význam.
Anamnéza = předchorobí
Jedná se o součást vyšetřování, kdy se lékař dotazuje pacienta na záležitosti týkajícího se jeho osobního, rodinného, pracovního života, životní styl, prodělané nemoci atd. Správně vedená anamnéza přispívá k navození ideálního vztahu lékaře s těhotnou a i přes možnosti moderní techniky ve vyšetřování zůstává tato metoda, pokud je správně vedena, základem v získávání informací.
Se zaměřením na těhotenství bude žena dotazována z oblasti anamnézy osobní, rodinné, sociální, gynekologické a porodnické.
Osobní anamnéza – jedná se o oblast zahrnující údaje z osobního života, včetně zdravotního stavu. Lékaře bude zajímat zdravotní stav ženy, prodělaná závažná onemocnění, včetně tzv. dětských nemocí (se zaměřením na zarděnky), prodělané operace atd.
Rodinná anamnéza – v této části se lékař může zeptat na zdravotní stav rodinných příslušníků i na příčiny případné smrti sourozenců či rodičů. Zajímat ho budou dědičné choroby v rodině, vrozené vývojové vady, cukrovka, nádorová onemocnění a další.
Sociální anamnéza – rovněž tvoří nedílnou součást získávání údajů, především pak informace o zaměstnání a jeho náročnosti.
Gynekologická anamnéza – gynekologa bude zajímat věk prvních měsíčků, délka menstruačního cyklu a jeho nepravidelnosti. Nebudou vynechána ani gynekologická onemocnění, včetně prodělaných operací.
Porodnická anamnéza – ta se týká všech předcházejících těhotenství, jejich průběhu, porodů a průběhu šestinedělí. Lékař se zeptá i na zdravotní stav dětí, jejich prospívání (důležité jsou i údaje o porodní délce a váze dětí).
Součástí tohoto vyzpovídání jsou samozřejmě i údaje o stávajícím těhotenství. Žena by tedy měla především uvést datum prvního dne posledních měsíčků a zdravotní obtíže, pokud ji nějaké trápí.
Veškeré získané informace jsou vpisovány do vaší karty, ty nejdůležitější pak lékař uvádí do vystavené Průkazky pro těhotné, spolu s dalšími údaji.
Veškeré údaje získané sepsáním anamnézy jsou skutečně velice důležité, podle nich lékař může usuzovat na případné možné komplikace a to nejen těhotenství, ale i samotného porodu.
Sepsání anamnézy je pouze prvním krokem, který na ženu v ordinaci čeká. Následují i další vyšetření, která bychom mohli zařadit do kolonky těch základních.
Vyšetření vnitřní a zevní
Zevní vyšetření se sestává především ze změření rozměrů pánve a zjištění jejího typu. Tyto informace poskytnou náhled na rozměry malé pánve a kostěného porodního kanálu. Používá se tzv. pelvimetr. Vyšetření často provádí porodní asistentka v ordinaci lékaře.
Dále se posuzuje stav břišní stěny a vyšetří se prsy.
Vnitřní vyšetření, neboli vaginální, má za úkol zjistit stav poševního prostředí především se zaměřením na možnost infekce, zjištění stavu děložního čípku, pátrá se po nepravidelnostech na jeho povrchu apod. Jedná se o vyšetření v zrcadlech a kolposkopem. Právě kolposkopické vyšetření se zaměřuje na zjišťování nepravidelností čípku – jedná se o vyšetření, kdy se pod tzv. zvětšením pozoruje pochva a děložní čípek.
Vnitřní gynekologické vyšetření absolvuje těhotná při každé návštěvě lékaře. Tomu pomáhá při stanovení tzv. cervix–skóre. To jsou parametry týkající se pevnosti děložního hrdla, délky a polohy. Hodnotí se naléhající část plodu, stupeň rozevření, je-li čípek zkrácený, jaká je jeho lokalizace a též konzistence. Cervix–skóre je důležitou součástí hlavně v dalších fázích těhotenství.
Těhotná žena je dále odeslána na vyšetření krve. Dle výsledků se pak dále určují další vyšetřovací metody.
Vyšetření krevního obrazu – zjišťuje se počet červených a bílých krvinek, krevních destiček a hemoglobinu. Není výjimkou, že se těhotné ženy trpí anémií. Je to poměrně častý stav. Lékař vám předepíše tabletky železa a na kontroly krevního obrazu budete zřejmě docházet o něco častěji, resp. do doby úpravy hladiny železa v krvi.
Vyšetření na přítomnost syfilis, AIDS či hepatitidy – jedná se o nemoci závažné jak pro matku, tak pro dítě.
Syfilis je nemocí vyskytující se dodnes, při včasném zachycení je velmi úspěšně léčitelná. Nebezpečí v těhotenství spočívá v přenosu této nemoci z matky na plod, resp. na dítě. Může totiž dojít k potratu, nebo po narození může dítě trpět například těžkými deformacemi.
U nemoci AIDS opět může v případě pozitivity matky dojít k přenosu na plod. Těhotná žena je pak zařazena do speciálního léčebného programu, kdy je nasazena taková léčba, která má za úkol snížit riziko přenosu. Dítě je pak i po narození sledováno.
I u hepatitidy může dojít k přenosu na plod, resp. nejčastěji dochází k přenosu infekce za porodu. U hepatitidy ale nemusí dojít vždy k přenosu, dítě se může narodit zdravé – je ale nutné jej i nadále sledovat.
Vyšetření na krevní skupinu a Rh faktor – zjištění tzv. Rh faktoru je u těhotných žen nesmírně důležité. Například pokud by byla těhotná žena Rh – negativní (tj. by ve své krvi neměla tento faktor), ale otec dítěte by byl naopak Rh – pozitivní (tj. by tento faktor měl ve své krvi), pak by mohlo dojít k tomu, že plod by zdědil po otci Rh faktor pozitivní a začal by vyvíjet protilátky proti matčině krvi. Následkem toho by došlo k rozpadu červených krvinek u plodu a dítě by po narození trpělo anémií. Kromě toho by mohlo dojít i k poškození mozku dítěte.
U prvorodiček, tj. u prvních gravidit, plod většinou ohrožen nebývá, týká se to až dalších těhotenství.
Pokud tedy k tomuto stavu dojde, jsou žena i plod sledovány, provádí se laboratorní vyšetření, může dojít i ke speciálním aktivitám, jako je podávání krve přes pupečník k plodu, u velmi závažných pak může být doporučeno předčasné ukončení těhotenství (porodem předčasným), neboť se sníží výrazně možnost poškození plodu.
Mezi další vyšetření, které žena absolvuje při každé návštěvě, patří orientační vyšetření moči, získání informace o hmotnosti, změření krevního tlaku a pulsu. Vždy je dotazována na možný vznik otoků, v dalších týdnech pak pohyby plodu.
Moč se během těhotenství sleduje orientačně a to na hnis, cukr a bílkovinu. Pokud by byl přítomen v moči cukr, žena bude odeslána na další vyšetření ohledně možnosti probíhajícího těhotenského diabetu.
Také bílkovina v moči je závažným zjištěním. Může signalizovat například preeklampsii, kdy se zároveň zvyšuje krevní tlak a dochází k poškození ledvin. Jestliže by se včas nezačal stav sledovat, mohlo by mít vše velmi vážné zdravotní následky.
Jestliže se v moči zjistí hnis, většinou se jedná o infekci močových cest, což není u těhotných vzácné. Komplikací neléčeného zánětu je ale postoupení infekce do porodních cest, což může mít v důsledku i vážné zdravotní následky.
Sledování krevního tlaku v těhotenství je dalším krokem. Jakékoli odchylky je třeba vést v pozornosti a případně i správně léčit. Zvýšený krevní tlak spolu s nálezem bílkoviny v moči může signalizovat výše zmiňovanou preeklampsii.
Váha těhotné – jedná se o další ukazatel správného vývoje těhotenství. Velké úbytky na váze, nebo naopak výrazné přibývání na váze mohou svědčit pro nejrůznější nepravidelnosti těhotenství. U zvýšeného přibírání na váze, vysoce nad normál, může být pak komplikací například těhotenské cukrovky, může dojít ke zvýšení krevního tlaku apod.
Dotazy na otoky dolních končetin jsou také součástí při každé návštěvě gynekologické ordinace. Spolu se zvýšeným krevním tlakem a nálezem bílkoviny v moči se může jednat o preeklampsii.
Na závěr bych ráda zdůraznila, že stejně jako i v dalších oborech medicíny, tak i v gynekologii a porodnictví platí, že pokud si těhotná žena není jistá informacemi či nepravidelnostmi týkající se jejího stavu, vždy je vhodné je zkonzultovat s lékařem.
Další článek v této sérii: Průvodce těhotenstvím – Ultrazvukové vyšetření v těhotenství.
Napsal/a: Iveta Pešková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
Iveto, děkuju za další podrobný a srozumitelně napsaný článek. Za sebe můžu říct, že při druhém těhotenství jsem hned při první návštěvě lékaře absolvovala navíc vaginální ultrazvuk, kterým se těhotenství potvrdilo.
V obou případech mi poprvé brali krev až po třetím měsíci, když už jsem měla průkazku.
Zmiňované vyšetření prsů jsem teda neabsolvovala ani jednou a mám pocit, že tohle většina lékařů neřeší, co teda tak sleduju i jiné diskuze a co vím od kamarádek apod.