Přirozený porod bez lékařských zásahů je snem řady budoucích maminek. V Česku ale zatím neexistuje žádné zdravotnické zařízení, které by ho umožňovalo. Problém je i v tom, co se vlastně pod pojmem přirozený porod skrývá…
Abychom si to ujasnili hned na úvod, za přirozený se považuje fyziologický porod, jehož průběh se v maximální míře řídí pocity a přáními budoucí maminky. Protože jen ona a její dítě instinktivně cítí, co je pro ně v daném okamžiku nejvhodnější. Do průběhu takového porodu by se pak nemělo žádným způsobem zasahovat zvenčí. Ze světových statistik vyplývá, že fyziologických je až osmdesát procent porodů. Český Ústav pro zdravotnické informace a statistiku uvádí ještě o pět procent více. Přesto se ženy v porodnicích často musí podrobit řadě procedur, které nejsou nutné a které dokonce jdou proti doporučením Světové zdravotnické organizace. Problém je v tom, že pokud žena v České republice otěhotní a navštíví svého gynekologa, automaticky se z ní stává pacientka, která musí absolvovat celou řadu vyšetření, jejichž počet se dle mých zkušeností spíše zvyšuje. Právě proto řada žen, které jsou gravidní opakovaně, chodí k lékaři později. Tato péče pak vyvrcholí porodem, který je často vysoce medikalizovanou záležitostí.
Trocha historie
Ještě v padesátých letech minulého století rodily ženy doma jen za přítomnosti jiných žen, porodních babiček. Lékař a nemocnice byli na pořadu dne jen v případě komplikací. Potom však byly porodní babičky ze systému vyřazeny a péči o těhotné převzali lékaři, obvykle muži. Porod se změnil z intimní, čistě ženské záležitosti na věc veřejnou, kde hlavní úlohu hraje lékař a kterou je možno postavit na roveň chirurgickému zákroku v nemocnici. O těhotenství se začalo mluvit jako o záležitosti velice rizikové a o porodu se začalo tvrdit, že je nemožný nebo alespoň ne zcela bezpečný bez lékařské pomoci. Je potřeba spravedlivě připomenout, že tento krok s sebou přinesl radikální snížení poporodních komplikací a úmrtnosti dětí i rodiček. V té době to byl jistě velký posun kupředu a žádný soudný člověk by si nepřál návrat k tehdejšímu stavu.
Dnes je však situace jiná a rizikové faktory lze ve valné většině zachytit předem. Řada český porodnic se však řídí pravidly, která jsou velmi podobná těm z minulého století. Slovy amerického lékaře a porodníka Marsdena Wagnera, který v 90. letech 20. století pracoval jako poradce Světové zdravotnické organizace: „Čeští porodníci mají výborné medicínské vzdělání a jsou odhodláni poskytovat tu nejkvalitnější péči. Tragédií však je, že až na několik výjimek jsou naočkováni staromódními zastaralými tradičními představami o medikalizovaném porodu a všech jeho rizicích stejně jako o spásonosném působení lékařů ve vztahu ke všem rodičkám a novorozencům.“
Spory místo spolupráce
Podle Marie Vnoučkové, porodní asistentky a duly, tkví problém českého porodnictví v tom, že zde není odstupňována péče. Co to znamená? „Ve světě je běžné, že jsou budoucí matky už v průběhu těhotenství rozděleny do tří skupin – fyziologické, rizikové a patologické těhotenství. Ženám z první skupiny, která je samozřejmě největší, je pak poskytována jen základní péče,“ říká Marie Vnoučková. Takové ženy si mohou vybrat místo a způsob porodu. Většina z nich rodí buď doma, anebo v zařízeních typu porodního domu. V některých zemích jde o samostatné zařízení nezávislé na porodnici, jinde je tímto způsobem zařízena část porodnice. Rodí pouze za dohledu zkušené porodní asistentky a za podpory svých nejbližších. Tento systém by se líbil i Michalu Kouckému, porodníkovi z pražské gynekologickoporodnické kliniky u Apolináře. „Podle mne by měla být péče o budoucí maminky opravdu odstupňována. Naše porodnice však na to nejsou vybavené a zařízené,“ tvrdí Koucký, a dostává se tak k oblíbené otázce nedostatku financí. Náklady na přeměnu alespoň části porodnice na místo takzvaně matce přátelské ale nejsou zas tak velké. A podle Marie Vnoučkové by nemocnice v konečném důsledku spíše ušetřila, protože ženy rodící přirozeně by nespotřebovaly tolik finančně náročné péče.
Jedná se o ukázku z časopisu Děti a my, vydává Portál
Napsal/a: Lenka Brďková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)
Katule,já taky rodila v Přerově,ale jsou dva,tak nevím, v kterém ty.
Já byla taky max. spokojená, ono je to celkem člověku jedno, když trpí bolestma, che to mít, co nejrychleji za sebou.
Holení? Já byla vždy připravena a doma jsem si to provedla sama a taky jsem vždy byla pochválená:))))
Klystýr jsem neměla ani u jednoho,první se rozběhl nečekaně,tak na to nebyl čas a druhý byl akutní císař, takže tam nebyl čas už vůbec.
Nástřih jsem měla,to by nebylo nejhorší,ale úpěla jsem při šití, nevím jestli jsem tak citlivá,ale mě šití bolelo.
Přístup personálů ke mě byl na dobré úrovni,vždy pomohli, co se týče novorezeneckých sester,tam bych jich pár vyměnila,ne všechny byly tak ochotné,ale jinak na porody vzpomínám v dobrém.
Klidně bych šla rodit do třetice ale to by manžel už nerozdýchal:)))))
Jo a manžel byl u prvního porodu se mnou,takže to mi hodně pomohlo, u druhého být nemohl a to jsem nesla špatně,kdyby to nebyla taková rychlost s tím císařem,tak bych je hodně prosila, aby mohl být se mnou na sále.
Pěkný článek, i když už dva roky starý. Mě nedá nereagovat na jednu větu, že žena musí absolvovat spoustu vyšetření. Nemusí nic absolvovat, vše se dá odmítnout, je to jen její volba jaká vyšetření a kdy bude absolvovat.
Komentáře jsem četla jen od jovanky a karamely. Karamelo, doufám, že už jsi na to taky přišla. V žádné černé statistice bys nebyla, on by ti totiž nikdo nedal epidurál.
… píšu s Any na rukách, takže opravy:
– neznám stahy po 20 minutách, po dvou velmi dobře 🙂
– v předposlední větě patří „přišlo“, ne přišli – ale to jste jistě pochopili 🙂
Já mám za sebou tři porody, všechny po termínu, takže vyvolávané. Tudíž stahy po x (2, 15, 5 atd) minutách neznám, od začátku po dvou. Ale vždy jsem byla spokojená.
Porodní plán si nepíšu ani pro čtvrté dítě, manžel ví, co chci, ještě si to „před“ ujasníme.
Co se mi nelíbilo (dnes to beru spíše jako legraci), bylo to, když při druhém porodu asistovali i medici a vyšetřující dr se jich s rukou v mých intimních místech zeptala: „paní má dobře hmatné cosi (už nevím co), kdo si chcete sáhnout?“ To mi přišli dost zvláštní….
Ale jinak to bylo fajn a hlavně ty dětičky stojí za tu „chvilku“ bolesti 🙂
Myslím,že dnes už lze vybrat porodnice se statutem babyfriendly-která se řídí pocity rodičky…já rodila 22hodin a nakonec císařem ..kdybych rodila doma tak jako před 50ti lety tak bych se dostala nejspíš do černé statistiky já i dítě:-((
Měla jsem porodní plán,yal místo klystýru,holila sem se sama doma..nic hrozného..bolesti sem rozdýchávala sama a relaxovala ve sprše i na balonu..epidurál sem dostala na svou žádost na křížové bolesti..SC pro nepostupující porod…porod byl bolestivý-prcek byl na mě velký 3800g,lékaři se ale chovali naprosto skvěle…sama bych ho neporodila.. K
Rodila jsem 2x, oba synové se narodili v Přerově. V obou případech jsem byla maximálně spokojena. První porod trval 15 hodin, vyzkoušela jsem žíněnku, balón, ve sprše jsem byla pořád, chodila, …oholila jsem se doma, při příjmu se mě ptali, jestli klystýr chci nebo ne, ale že ho doporučují, protože porod díky němu rychleji postupuje. Měla jsem svůj Yal gel. Po celou dobu jsem byla s manželem na samostatném boxu, nikdo nás zbytečně neobtěžoval žádnými dotazy (porodopis jsem si byla vypsat dva týdny před termínem, při příjmu se provedla jen aktualizace) nebo vyšetřeními, občas přiložili sondu, podívali se, na kolik jsem otevřená, po 12 hodinách mi lékařka navrhla píchnout vodu, aby se porod urychlil, za což jsem jí byla po dlouhé noci velmi vděčná. Nastřihávat mě museli (přitom jsem na radu porodní asistentky masírovala olejíčkem), s hrází jsem měla problémy – špatně se hojila. O každém kroku nás informovali. Po porodu syna nikam neodnášeli, ošetřili ho jen kousek ode mě, manžel u všeho asistoval. Druhý porod byla jedna velká rychlovka, při příjmu jsme aktualizovali údaje, první vyšetření i monitor už si točila porodní asistentka až na boxu, oholená jsem byla z domu a klystýrem mě ani nezatěžovali – měla jsem připravený svůj Yal gel, kdyby bylo potřeba, ale podle porodní asistentky by se už nestihl aplikovat. I druhý syn byl velký – dokonce větší než ten první a nastřihnout mě museli i tentokrát. Manžel byl opět přítomen. Já sama si myslím, že porodní plán je moc pěkná věc, hlavně pro maminky prvorodičky. Jde o to, že jim porodní asistentka doporučí spoustu věcí, ony samy si mohou ujasnit, co by se jim líbilo, nebo naopak nelíbilo, co je pro ně přípustné a nepřípustné. Je to dobré, jako příprava, udělat si prostě představu o tom, jak by to asi rámcově mělo probíhat. Skutečnost je ale většinou naprosto odlišná od stanoveného plánu. Stejně si maminka koriguje dění okolo sebe, pokud to dostatečně nevnímá, je většinou po ruce manžel, přítel nebo prostě otec miminka, který je s představou o průběhu porodu také seznámen. Pokud nastanou komplikace, stejně se k porodnímu plánu nepřihlíží a lékař nebo porodní asistentka musí najet na svůj způsob řešení. Pokud je porodnice dobrá, má dobrou pověst, maminky z ní odcházejí spokojené, personál je vstřícný, ochotný se přispůsobit vašim požadavkům, tak si myslím, že porod proběhne ke spokojenosti i bez porodního plánu. Pro některou maminku však porodní plán znamená hodně – snad je to pro ni jistota, že se bude postupovat podle jejího přání. Pokud bych rodila někdy v budoucnu potřetí, opět půjdu bez porodního plánu. Vše je věcí domluvy a vzájemné komunikace mezi maminkou a personálem.
hm, ja rodila 2 x a musim rict, ze mi vse vyhovovalo, n ikdo po me nic extremnniho nechtel., kdyz provadeli nastrih, rekli mi to, klystyr jsem si mohla nemusela vybrat,mohla jsem si vybrat mediky a nemusela, vse zalezelo na me. U prvniho porodu jsem byla rada na posteli u druheho to byl takovy fofr, a pritom byl maly velky ze stacila hodina abyl venku.
Ja nemam moc rada porodni plany, protoze u porodu se chova jinak. A muze si sepsat jakykoliv plan o tom, ze nechce utisujici bolesti, ze chce prirozeny porod atd, kdyz prijde na vec a je ohrozeno dite nebo matka, tak se CS udela i kdyby tisickrat mela na papiru napsane, ze nechce.
Jinak ja rodila ve fakultkach a to v Olomouci a v Ostrave a sla bych tam rodit znovu. Skvely pristup, lekare i asistentek, vse mi bylo vysvetleno, mohla jsem byt ve sprse, na balonu, manzel u porodu normalni.,Proste super. Kdyz byl nejaky problem, ptali se lekare, ten vzdy prisel- teda nevim jak to delal:-)a nakonec me odrodil, bez nastrihu, bez extremnich utesovacich bolesti, jen s dychanim a tlacenim, maly mel 4400 gramu.Mala , ktera se narodila 3 roky pred nim , vyletela jako tornado, tak, ze by me rozthala, mela jsem jen 4 stehy, teda 3 a jeden stahovaci.
Zalezi od porodu od toho jak to budouci rodicka zvlada, a podle ni, se rozviji porod, lekar ci asistentka jsou do poctu a pro strycka prihodu.
ReF, jen doufám, že si ten nejhorší porod nevyberu taky u třetího dítka:-)
Co se týká holení, četla jsem, že ochlupení naopak brání vstupu infekcí do těla, ale to je asi otázka pro lékaře, ne pro laika, každopádně mě by to bylo hodně nepříjemné.
Klystýr jsem neměla a moje děti se do žádných exkrementů nenarodily – při tlačení dítka se tlakem hlavičky uzavře řitní otvor, takže stolice většinou neodchází.
A co se týká nastřihávání – nejsem proti, když je to opravdu potřebné a nutné, ale připadá mi, že ve většině nemocnic se to dělá automaticky. Já nástřih neměla ani jednou a téměř jsem šitá nebyla – u dcery asi tři stehy někde uvnitř (ne na hrázi) a u syna jeden steh taky uvnitř, spíše pro jistotu, protože jsem měla trhlinku v místě, kde byla žilka – jinak by mě nešili vůbec.
Svým komentářem jsem ale spíš chtěla říct, že způsob vedení porodu by měl být víc na rodičkách (pokud vše probíhá jak má) – vím, že ve spoustě porodnic proklamují, jak vycházejí ženě vstříc právě ve vstupních procedurách, v polohách při porodu, v možnosti rodit do vody, ale ve skutečnosti skutek utek´. To je bohužel i případ (nebo alespoň byl, aktuální situaci neznám) porodnice v našem městě.
O tomto tématu jsem již někde na těchto stránkách četla, ale teď si nevybavuji kde…zcela jistě medikamenty hrají v dnešním porodnictví velkou roli a mnohé maminky jsou proti, ale já jsem jedna z těch, které říkají „Díky bohu za ně“ (slovní obrat, jsem ateistka a léky také vymysleli vědci).
Mám tři dítka, dva nekomplikované a rychlé porody za sebou a teď čerstvě jeden delší a komplikovanější – a ani jeden bych si nemohla představit bez Oxytocinu. Říkám bez oxytocinu – epidurální analgezi bych nechtěla, to radši „trpět“…také vím, že mnohé maminky se bojí a raději volí CS – mně hrozil až do 37.týdne, malá se nechtěla otočit. Nechtělo se mi věřit, že bych opravdu musela na CS a nakonec to dopadlo dobře, dítko dostalo rozum (o: A proč jsem příznivcem této medikace? Nález vždy hezký, stahy sice silné, ale hrozně krátké, mimča bych prostě nevytlačila a zbytečně se trápila x-hodin a kdoví zda by to neskončilo akutním CS.
Co se holení, klystýru a nástřihu hráze týče – nevím, proč se kvůli tomu nadělá takový povyk. Pravda holení je hodně intimní věc, také by mi to připadalo ponižující – ale to se dá jednoduše vyřešit doma před termínem porodu za pomoci partnera. Klystýr? No nevím, ale proč přivést na svět miminko zároveň s exkrementy? A nástřih hráze – u obou větších dětí jsem ho měla, vůbec nic jsem necítila, a radši nástřih než být neplánovaně potrhaná a mít místo 3-4 stehů daleko více. U třetího dítka toto nebylo nutné, bylo menší.
Myslím si, že u nás se cestou přirozených porodů vydala porodnice ve Vrchlabí.
Když jsem otěhotněla poprvé, chtěla jsem, aby porod (pokud to bude možné) probíhal co možná nejpřirozeněji a tak jsem hledala porodnici, kde nedávají automaticky klystýr, neholí, nenastřihují zbytečně hráz, nejednají s rodičkou jako s pacientkou, ale jako s myslící bytostí. Našla jsem jedinou porodnici (ve Vrchlabí), naštěstí od nás vzdálenou jen hodinku autem. Lucinka a o dva roky později i Honzík se narodili právě tam a musím říct, že porodnice splnila to, co jsem od ní očekávala. Žádné zbytečné zásahy do průběhu porodu, který naštěstí v obou případech probíhal naprosto bez komplikací. V říjnu čekáme třetí dítě (i díky Vrchlabské porodnici, kde jsme se hodinu po narození Lucinky rozhodli pro tři děti namísto plánovaných dvou) – doufám, že ve Vrchlabí nenastaly žádné dramatické změny v přístupu k rodičkám a porodu, protože vím, že oddělení bylo nějaký čas zavřené a je zde nový primář.
Myslím si, že změna přístupu k porodu je nejen na lékařích a personálu porodnic (sestry, porodní asistentky), ale i na jiném systému zdravotní péče (proplácené body za výkon nahrávají klasicky vedeným porodům) a na těhulkách samotných – ženy se porodu bojí a tak se radši svěří lékaři s jeho moderními přístroji, epidurální analgesií, infuzemi na urychlení nebo zpomalení porodu, apod., namísto aby si věřily a porod chtěly zvládnou především ony samy s miminkem (byť za odborného dohledu).
Mobile Sliding Menu