ŠVD: Jak se chtělo dětem do školních lavic? A jak se těšily paní učitelky?

Měsíc školy utekl jak voda. A tak se pojďme ohlédnout a připomenout si, jaký byl pro naše školáky vstup do školních lavic. Zajímá vás, jak se děti těšily do školy a jak to vidí rodiče? A co paní učitelky? Také se těší?

A samozřejmě si dnes přečtete i novinky od našich školáků a školaček. Kyller se ptá, jestli není ve druhé třídě 10 hodin češtiny moc? Některé maminky zmiňují, jaký měly problém s umístěním dětí do družiny. To mě zarazilo a také mi přijde problematické, když rodiče druháčka nemají možnost družiny. Jak hlídání po vyučování řešíte?

Co je nového u:

Kyller: Tomášek – 2. třída 

Jak se tak blížil začátek školního roku, Tomášek trochu posmutněl. Zvykl si, že je doma s Tádou a Páťou a najednou zase bude muset do školy. Na druhou stranu se tam těšil. O to víc, když jsme mu řekli, že mají stejnou paní učitelku jako loni. Tomášek i my jsme byli plni očekávání, co nás ve druhé třídě čeká. Rozvrh se vydařil, pondělí a čtvrtek mají 5 hodin, jinak jen 4. Tomášek ho okomentoval tak, že je tam nějak moc hodin ( celkem 10 ) ČJ. Není to nějak moc? Jinak je spokojený, těší se hlavně na tělocvik. Celé prázdniny si psal poctivě Prázdninový deník a tak se těšil, až si ho ve škole budou číst. Taky si v srpnu trochu opakoval, tak se učení nebál. Prý naopak, musí se přeci naučit i něco nového. Jen řešil, kde a s kým bude sedět?

Zkusili jsme ho přihlásit do družiny, jak sám chtěl, na 2 dny v týdnu. Dny jsme přizpůsobili rozvrhu, aby si to tam mohl užít. Štěstí se usmálo a Tomášek nadšeně výská, že to vyšlo a do družiny chodí. Je tam ohromně spokojený a já jen čekám, kdy přijde, že by tam rád chodil každý den. 🙂

Největším problémem je ráno sníst včas snídani. To je občas skoro nesplnitelné. No a taky se snažíme, aby si aktovku připravoval na další den sám, podle rozvrhu. To ještě trochu skřípe, ale taky to vypiluje.

Pro letošek má 2 kroužky – v pondělí Šikovné ručičky, což teda bude docela běhání ( po škole ho vyzvedneme, doma se naobědvá a rychle zpátky na kroužek) a ve čtvrtek hasiče. Pondělní kroužek začíná až v říjnu, tak jsem zvědavá, jak to budeme zvládat.

 

Zbynula: Zbyněk – 2. třída

Nemůžu tvrdit, že by Zbyněk skákal nadšením, že se blíží září, ale ani mu to nevadilo. Bral to tak, jak to je. Čekala ho nová situace. Dvě první třídy (s úžasným počtem dětí 13 a 14 dětí) byly sloučeny do jedné druhé třídy. Jeden chlapec se odstěhoval, takže druháčků je 26. Na to se Zbyněk těšil, je velmi společenský a zastává názor, čím více dětí, tím více zábavy. Spíš byl trošku nesvůj, že už nebude mít svoji paní učitelku z první třídy. Myslím, že ty dva týdny proběhly v klidu, nová paní učitelka je skvělá, věnuje se stmelení nového kolektivu.

Bývalá paní učitelka bude mít druháky z angličtiny a vede kroužek flétny, což mi hraje do karet, má motivaci hrát na flétnu, jinak je založený sportovně. Školu má Zbyněk rád, kéž mu to vydrží 🙂

Knizkova8: Verunka – 1. třída

Náš vstup do první třídy byl fajn. U nás se děti vítají v sokolovně. Letos máme 2 třídy 1A. a 1B. Verunka chodí u nás Ve Škvorci druhá škola taktéž naše, je ve vedlejší vesnici,která spadá pod naší. Děti dostali od deváťáků kytičku a od pana starosty knížku.

    

Verunce se to moc líbilo a do školy se těšila a těší. Škola jí baví a jak sama říká paní učitelka je hodná. Já z ní mám smíšené pocity hlavně kvůli Verčinu postižení. Verunka samozřejmě sedí v první lavici, shodou náhod s naší vzdálenou příbuznou. Celkem bych řekla, že začátek školního roku byl fajn.

 

Matysun: Matýsek – 1. třída

Jak se tak zamýšlím nad tím zářím a těšením se, musím s úlevou říct, že vše probíhá zatím v pořádku, i když těšení nějaké moc velké nebylo.

Maty se snaží, baví ho to, no pravda, nejvíc se těší vždy do družiny, ale tak to už asi u kluků je 🙂 Jediné, co ho fakt nebaví, je vybarvování, tak u toho vždy trochu bojujeme. Taky se mě ptal, kdy už konečně budou brát plus, mínus, krát a děleno – tak jsem ho ujistila, že krát a děleno v první třídě neberou, načež se mě zeptal, co teda v té matice budou dělat 🙂 Počítat umí „do nekonečna“ už pomalu od tří let a více méně už umí malou násobilku – prostě se to tak nějak sám naučil – má k tomu sklony po tatínkovi. Na toto jsem mu řekla, že v matematice bude odpočívat, aby nabral síly na psaní, protože tam je potřebovat bude, ruku vypsanou (uvolněnou) nemá, cviky ho nebaví- musím ho do nich nutit, no a o vybarvování už jsem psala.

Ale celkově zatím fakt vše dobře běží a klape a kéž by tak bylo i nadále, tak máme i pohodu 🙂

BioMamma: Tomík – 2. třída (montessori třída), Amálka – sekunda (2. třída osmiletého gymnázia)

Když nad tím tak přemýšlím, tak září je pro mě ten nejhorší měsíc v roce. Musí se všechno zařídit- MHD, obědy, kroužky, pomůcky atd. Letos mě překvapily výdaje se školou spojené, hlavně výše ceny lyžařského výcviku 6000,-kč. Na ten tedy dcera nepojede. (Přitom lyžařský vlek a perfektní trasy na běžky mají 10 minut od školy.)
Amálka má novou třídní učitelku, nelíbí se mi, že hned druhý rok je změna, ale nemohu s tím nic dělat. Škola jí přestává bavit, najednou jí ani nechutná v jídelně (doma vyjí celou ledničku)- takže jsem ráda, že jsem je na osmiletém gymplu. Už je to jasné, je v tom po mně, a v devítce bych jí nějak výrazněji se učit nedonutila. Se školou byly děti na zajímavé přednášce o Indii.
Tomík má tu samou učitelku, jsem s ní spokojená. Na začátku roku jsem zažila drama– nevzali Tomíka do družiny, musela jsem se odvolávat. Připadá mi strašné, že již druhák, by měl domů jezdit sám, navíc neumí ani odemknout.
Už podnikli se školou jeden výlet, Tomík si ho pochvaloval (klášter, hrad a lanové centrum) a zažil jeden koncert klasické hudby, který ho kupodivu nadchl (dobrý tip- během poslechu děti na plátně viděli tematická videa). Po návratu si prospěvoval Louskáčka.

Pavluschka: Filip – 2. třída waldorfské ZŠ

Filip měl poslední týden prázdnin otrávený tím, že už za pár dní bude škola. Vůbec se netěšil. Všemožně jsme ho přesvědčovali, že ho tam čekají kamarádi. Také že ano. Bylo to vidět hned na parkovišti. Ve škole byl dříve než my. Ano, byli jsme opět na zahájení školního roku. Děti se přivítaly říkankou, kterou se naučili v první třídě. Potom jsme šli všichni na chodbu přivítat nové prvňáčky a podívat se na letošní 9. třídu. Vrátili jsme se do třídy a paní učitelka dětem povídala, co je bude během školního roku čekat. Nejdůležitější bude se naučit číst – což Filip zvládá s přehledem, takže doufám, že se nebude opět nudit. A protože byli ve škole, hned dostali také úkol. Každý šel k tabuli a napsal své jméno, jestli děti nezapomněli přes prázdniny psát.

Nakonec měla paní učitelka pro děti překvapení: Obrovskou krabici lega!!! Nadšení bylo veliké. Ale nebude to jen tak! Děti budou stavět během celého školního roku dům. Každé pondělí každý z nich vloží jednu kostičku. Tak už se těším, co jim z toho vyroste.

Z pohledu Filípka je škola NUDA, ale nejvíce se těšil do družiny, prostě družka je nejlepší. Takže hned prvního září odcházel uražen, že dnes nemůže v družině zůstat. Těšil se na některé kamarády a to šlo vidět hned na zahájení školního roku. Během měsíce jsme najeli na kroužky – není už tak aktivní, jako loni, tak snad jej něco z toho chytne. Nejvíce zklamání bylo z toho, že se nedostal na hru na bubny, tak uvidíme v druhém pololetí.

Z mé strany mě učitelka potěšila, že děti chce hodnotit  do žákovských knížek (loni to pro ni byl nepřekonatelný problém). Hurá! A největší neposeda ve třídě dostane svého asistenta, takže by mohlo být pro všechny lépe. Filip nás všechny překvapil tím, jak se mu nic nechce a nic jej nebaví. Kromě čtení. Ta puberta přichází nějak brzy? Během měsíce se vše utřepalo, a myslím, že nám to takto vyhovuje.

Halina: Hanka – 1. ročník VŠ

Po mnoha letech (když jsem to spočítala, tak je to 18 roků) jsem neřešila 1.září jako začátek školy z pozice rodiče, o práci nemluvím, tam jsem začátek školního roku řešila už v květnu.

Hanča na jaře odmaturovala a dostala se na VŠ. A tam semestr začínali už 21.září – jako jedni z prvních. Ostatní VŠ prý začínají až od 29.9. nebo dokonce o týden déle…. Do té doby se muselo vyřešit bydlení v Praze. Nechtěla bydlet na koleji (já tam strávila nádherné 4 roky 🙂 ). Takže s kamarádkami sháněly byteček v Praze. Nechala jsem to úplně na ní, už je dospělá a musí se starat. Povedlo se jim sehnat maličký, ale velmi útulný a plně zařízený byt na Smíchově, kousíček od Anděla. Zatím jsou tam moc spokojené.

Musím říct, že mám velice samostatnou dceru, všechno si vyřizuje a zařizuje sama. Jen jsme jí autem dovezli fůru jejích věcí, aby to netahala autobusem nebo vlakem po kouskách. Když občas sleduju, co všechno za tyto už dospěláky pořád zařizují rodiče. To neznám. Já jsem takové to zázemí, když je potřeba poradit a pomoct,  a samozřejmě pokladna, která toho převážnou většinu financuje. Ale už i tady se Hanča snaží přispět, už hledá brigádu.

Ve škole je zatím moc spokojená, z některých přednášejících přímo nadšená. Tak snad jí to vydrží. 🙂

A já sama využila toho, že se mi dcera víceméně odstěhovala, nechala jsem v našem bytě syna a přestěhovala se k příteli. A začala jsem úplně novou kapitolu svého života, kterou si nesmírně užívám.

Keenspeed: Eli – 1. třída

Letos šel syn poprvé do školy. Těšil se moc, po pár dnech mi říkal cestou ze školy: „Já tomu nemůžu uvěřit, že už chodím do školy.“ Nedávno usoudil, že takhle si to tedy úplně nepředstavoval, ale školu má stále rád.

Nevím, pro koho je 1. třída větší zápřah, jestli pro něj nebo pro mě. Včera už jsem psala email paní učitelce s několika dotazy, protože stále tápu a některým jejím postupům a hodnocení nerozumím.

Díky nachlazení zůstal El i dva dny doma a tak jsme se učili spolu. Klobouk dolů před rodiči, kteří praktikují domácí školu, neb já bych ji nedala.

Základní škola je malá, všichni se znají, tak snad bude všechno v pořádku a přes počáteční potíže a nějaká nedorozumění El všechno zvládne, co nejlépe, jak mu budou stačit schopnosti.

Králíček4: Dominik – 3. třída 

Jak jsme se s Dominikem těšili do školy? Abych pravdu řekla, tak jsme se netěšili vůbec, ani jeden! Ale Domča nakonec změnil názor a to hned po tom co zjistil, že dostal novou paní asistentku. Je to mladičká slečna a tak to zatím funguje. Hned ze začátku mají plavání a ač se na něj těšil, tak po první lekci ho tam už nikdo nedostal. Takže zatím se vším spokojenost, jen to plavání není to pravé. Tím má kratší týden, středy zůstává doma.

EE: Viky – 3. třída

Viki není z těch, které by se do školy vysloveně těšili, ale chodí tam docela ráda. Do třídy jim přibyli 4 noví žáci, p. učitelku mají naštěstí stále stejnou, jsme s ní velmi spokojeni. Na děti se také těšila, což plyne i z toho, že např. uprostřed prázdnin obeslala děti SMS a kdo chtěl, mohl přijít do parku na setkání a popovídat si o prázdninách. Koupila jim tam veliký meloun.

Dosud chodila Viki na malou školičku, kde jsou vždy jen dvě 1. a dvě 2. třídy, nyní se již třída odstěhovala na velkou budovu, kde jsou žáci až do 9. třídy. Jsou zde jiná pravidla, spousta žáků. Zpočátku se tam Viki cítila poněkud ztracená, ale už si zvykla. Mají i větší a světlejší třídu. Výhodou je, že do jídelny i do družiny mohou chodit suchou nohou – tedy budovou, ale zase se s družinou dostanou málokdy ven. Mají už častěji delší vyučování a školní zahrada je právě u té maličké školy o tři ulice dál, takže se to moc nestíhá.

Co se týká učení a známek, situace se začíná přiostřovat. Paní učitelka už nám doporučila návštěvu PPP. Zatím to Viki celkem zvládala, 3. třída je již náročnější, specifické chyby jsou jasné a p. uč. by vůči Viki ráda uplatnila jiný systém učení i hodnocení, ale k tomu potřebuje pro Viki sestavit individuální plán na doporučení PPP. No to jsme čekali už od nástupu do školy, že na toto jednou dojde. Nyní jen dostat se k nějakému opravdovému odborníkovi, v místě bydliště nemáme úplně dobré zkušenosti ani my (se synem), ani některé jiné maminy. No uvidíme.

Kroužky jsme Viki raději trochu stáhli, aby nebyla přetížená. Domácí příprava nám zabere dost času a taky potřebuje nějaké volno, tak jsme nechali jen tancování a nově angličtinu – ale soukromě a je tam jen ona. Zatím je spokojená, tak doufám, že to tak i zůstane.

Nuninka: Naty – 3. třída, Markéta – 7. třída, Nuninka – 2. ročník dálkové studium SŠ

Tak hned v úvodu se musím přiznat, že jsem se vůbec netěšila. Při představě, co všechno mi od září začne, mi bylo pěkné horko. No, a taky bylo proč.
Přestože máme za sebou teprve září, je toho dost. Syn se rapidně zhoršil nejenom ve škole, ale i co se týče chování. Došlo to tak daleko, že byla mezi náma tichá domácnost a ještě to není stále ok.
Řeším to ze všech stran, snažím se zjistit, jestli se něco neděje ve škole. Údajně prý ne. Asi to je nějaký boj proti mě. Protože více dohlížím na to, co dělá, jaká je příprava do školy atd. To se mu moc nelíbí. Do toho ještě vzdor atd. Ale to by bylo na povídání na dlouho. Já jenom doufám, že se všechno brzo vrátí zase do normálů. Ale alespoň jedna pozitivní zpráva. V sobotu bude mít narozeniny a i když se to ve mě bije, pořádám mu narozeninovou oslavu pro kamarády, tak snad všechno dopadne dobře. 🙂
Dcera je šikovná a snaží se. Ve škole se ji zatím daří a taky více pomáhá doma.
u nás ve škole se všechno rozjelo naplno. Už mám za sebou první písemku z HV, a zkoušení z klavíru. Další tři písemky budu psát hned druhý týden v říjnu, ale den předtím jedu do Brna na školení, tak to bude asi velice zajímavé.
A protože venku už je podzim, tak jdeme vytáhnout draka.

A co paní učitelky? Jak ty se těší do práce?

Jarule: paní učitelka na prvním stupni

Já osobně se vždy na nový školní rok těším, ať už mám novou třídu nebo pokračuji se svou stávající. Během prázdnin se postupně připravuji na celý školní rok – jak už přípravou pomůcek (kartičky apod), tak  hrubým náčrtem projektů atd. Kolik času učitel tráví přípravou, je velmi individuální.  Pokud například  další rok opět bude učit ve stejném ročníku, připraví si jen pár dalších  věcí a ve velké míře  použije přípravu  z minulého šk. roku.  Zatímco pokud dostává ročník, který neučil 5 let (třeba v mém případě, kdy „točím“ 1  až  5), tak samozřejmě během prázdnin přípravě věnuje daleko více času. Co tak navštěvuji na FB skupiny učitelek, v drtivé většině se holky během prázdnin na školu intenzivně připravují,  mnohé i návštěvou letních vzdělávacích škol apod. A většina se také na nový školní rok skutečně těší.

Jitka: paní učitelka v první třídě

Školní rok z pohledu učitelky je pro mě hlavně hrůza papírování – výkazy, zprávy, individuální plány, seznamy věcí, dětí, tříd, nadepsat sešity, vyplnit třídní knihu atd. atd. To je vlastně náplň práce na tzv. přípravný týden – připravit všechny věci pro děti, vyzdobit třídu a papírovat, chystat si pomůcky, plány učiva a těšit se na děti 🙂 Člověk je v té době odpočatý, nastartovaný, natěšený, já si spoustu věcí chystám i přes léto. Jakmile odzvoní 1. září, člověka to kolikrát semele. Spadnou růžové brýle a rovnýma nohama do reality. Když má člověk prvňáčky, tak je potřeba vše připravit o to pečlivěji, protože ta chvíle musí být opravdu slavnostní a děti si musí odnést jen pozitivní pocity. Ale o to náročnější je to pro učitele, protože děti vůbec nezná, do třídy jdou i s rodiči – čili i sociální tlak na učitele, aby před rodiči na první pohled obstál.

Z pohledu rodiče pro mě začátek školního roku znamená asi jen rozhodnout, které kroužky letos zůstanou či se změní a vše zaplatit 😉 Pomůcky já totiž kupuju na začátku léta, na začátku šk. roku jen dokupuju tenisky do TV, papuče a drobnosti, které jsou „navíc“ nad moje očekávání. Takže letos jsem jen dokoupila pár nestandardních obalů, jinak jsme vše měli 😉 Co se kroužků týká, všechno zůstalo, takže taky žádné překvapení. Učení vůbec neřešíme, jediné, co jsme začaly koncem léta, byl klavír – aby se zas rozhýbaly ztuhlé prstíky a připomněly noty. Ze školy opravdu nic. Dcera sama četla, chodila do knihovny, psala pohledy z prázdnin, takže takové nenásilné opakování, spíš praxe každodenních situací.

Zbynula: paní učitelka druhého stupně

Jak kteří. Někteří moc, někteří trošku, jiní vůbec. Ti, co se netěší vůbec, podlehli syndromu vyhoření, to znamená, práce už je nebaví, netěší.

Pořád ještě jsou podle mého lepší případ, než ti učitelé, které jejich práce nebavila nikdy. Bohužel i takových je dost. Podle mého názoru neudělá z člověka učitele vystudování příslušné vysoké školy. Učitelem člověk buď je – má to v sobě, nebo není a mnoho s tím nenadělá. Samozřejmě pořád je co zlepšovat, ale jedno musí být stálé – láska k dětem. Některé kolegyně nemají rády děti, potom s nimi logicky nevycházejí. Děti to totiž velmi rychle vycítí.

Takový učitel, který s dětmi špatně vychází, se asi na září moc netěší.

Já se zatím těším každý rok. Nejvíc na svoji třídu, jsem ráda, že mám ty „svoje“ děti, jejichž jsem třídní učitelka. Je to jiné, než být učitel bez třídnictví. Aspoň tedy na ZŠ, na SŠ už to bude zase jiné. Netřídní učitel má daleko méně práce, ale mně by chybělo nemít vlastní třídu.

Dále se těším na to, jak zkusím novinky a změny k lepšímu, které jsem vymyslela. Některé vyjdou, jiné ne 🙂

Práce s dětmi mě baví a neměnila bych. V červnu se objevila písnička „Červnová učitelka“, nebo tak nějak. O tom, jak je zničená. To zatím nepociťuju. Spíš bývám zničená v listopadu nebo v únoru, kdy mé vlastní děti doma bývají nemocné. To je pak těžší skloubit vše dohromady.

A jaký byl začátek vašeho školního roku?

Článek vznikl v rámci projektu Školákem s VD. Příspěvky maminek neprošly redakční úpravou.

 

Napsal/a: Peťka