S odkazem na berlínského psychologa Horsta Petri s oblibou říkám: Kdo nemá matku, nenajde vlast, kdo nemá otce, nenajde cíl. Přiznávám, že je snadné najít příklady, které toto tvrzení vyvracejí: Vlastenecky založení lidé, kteří vyrůstali bez matky, nebo úspěšní lidé, kteří nepoznali svého otce.
Skutečnost je samozřejmě složitější než tato jednoduchá věta. To však nemění nic na jádru výpovědi: Vy jako otec jste důležitý pro duchovní, duševní a tělesný rozvoj svého dítěte. Jste stejně důležitý jako matka, ale jiným způsobem. Skutečně ÚPLNĚ STEJNĚ DŮLEŽITÝ! Pro někoho může být tento názor nový. Mnozí lidé si myslí, že matka je pro dítě důležitější. Věnujme se tomuto tématu podrobněji: Jaký význam máte jako otec pro své dítě?Dva aktivní rodiče znamenají pro dítě plus
Z nejnovějších výzkumů vyplývá, že dítě se vyvíjí nejen v dyádě matka-dítě, ale především v TRIÁDĚ, tedy ve vztahovém trojúhelní-ku matka-otec-dítě. Chybí-li jeden vrchol trojúhelníku – a je jedno, zda důvodem je nepřítomnost rodiče nebo jeho nedostatečné zapojení do výchovy – je takové dítě ve vývoji znevýhodněno. Možná se později nedokáže tak dobře začlenit do kolektivu nebo nebude schopno dobře spolupracovat s ostatními. Za určitých okolností může být i méně úspěšné v životě. Osamocený rodič, je jedno, zda matka či otec, může být z výchovy dítěte vyčerpaný, může, ale taky nemusí. Jeden rodič je samozřejmě lepší než žádný rodič. Avšak dva rodiče, kteří se aktivně podílejí na výchově a programu všedního dne dítěte, jsou pro jeho vývoj ideální.
Jednou jsem prováděl výzkum, při kterém se ukázalo, že dobří otcové cítí za výchovu dítěte STEJNOU ZODPOVĚDNOST jako jejich partnerky. I když matka tráví s dítětem více času, nemusí to být rozhodující. Díky kojení mívá matka ke svému dítěti velmi blízko. Čím je dítě starší, tím důležitější je úloha otce. Ta bývá nejvýznamnější v období puberty.
Otcové vychovávají jinak než matky
Z nejnovějších výzkumů vyplývá, že děti se vyvíjejí nejlépe, když se výchovný styl otce jasně liší od výchovného stylu matky. Děti, které mají takové štěstí, lze poznat podle následujících rysů:
- Lépe se začleňují do kolektivu.
- Jejich sociální chování je výrazně vyvinutější. Menší význam přikládají sólovým akcím a dávají přednost společným hrám.
- Vůči ostatním jsou otevřenější, navazují více sociálních kontaktů, ve skupině se dobře zapojují a jednají nezištně.
- Konflikty řeší spíše verbálně než fyzicky a pomocí nadávek.
- Jsou sebejistější.
Otcové pro své děti často znamenají bránu do světa
I dnes bývají otcové mnohem výrazněji orientováni navenek než matky. Často si toho ani nejsou vědomi. Při rozhovorech s nimi se rychle ukáže, že z velké části to bývají právě oni, kdo dětem ukazují CESTU DO SVĚTA.
Už na dětských hřištích je vidět, že většinou právě tatínci vytýčí svým ratolestem za cíl nejvyšší bod prolézačky a houpají je tak vysoko, že se na to maminky vůbec nemohou dívat. Desetiletý Matouš B Á J Í o svých posledních prázdninách: »Putovali jsme s tatínkem po Řecku, jen tak s batohem na zádech, dva týdny!« Takové prázdniny plné dobrodružství jsou pro otce typické. A navíc i nenahraditelné – pro chlapce i dívky.
Co znamenají otcové pro své děti
Díky otcům se děti lépe orientují
Jako otec nejen »postrkujete« své dítě do světa, ale také mu ukazujete, jak to tam chodí. Pomáháte mu hledat a sledovat cíle. Dítě získává důležitou zpětnou vazbu, co dělá správně. A tak objevuje své silné stránky.
Díky STABILNÍM MANTINELŮM, které mu dáte nalevo i napravo, se naučí, co je správné a co je nesprávné: Tak je to správně. A tak to nejde. To smíš. A to nesmíš. Jako otec tak zásadním způsobem přispíváte k utváření svědomí a hodnotového žebříčku své dcery nebo svého syna. To je pro dítě velmi důležité, když hledá své místo v životě.
INFORMACE
Bez otců to děti mají těžké
Věděli jste, že 85 % všech vězňů žilo bez otce? Samozřejmě existují lidé, kteří se s nepřítomností otce vyrovnají a stanou se z nich poctiví, úspěšní a šťastní lidé. Ale to je nedocenitelná zásluha dítěte, matky a okolí. Dítě vyrůstající bez otce to však rozhodně nemá jednodušší, chce-li žít spořádaně.
Napsal/a: Peter Ballnik
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)
Dobrý den,
jsem studentkou třetího ročníku Slezské univerzity v Opavě a píši jsou bakalářkou práci na téma Aktivní otcovství. Právě pro potřeby této práce hledám muže na rodičovské dovolené (nebo muže, kteří se z jiného důvodu stali primárně pečující osobou), kteří jsou ochotni se mnou udělat rozhovor. Nezáleží na tom, zda jste na rodičovské právě teď nebo jste byli dříve. Informace budou využity čistě pro mou bakalářskou práci. Jestli jste ochotni se se mnou podělit o své zkušenosti a názory, budu ráda když se obrátíte na e-mail aktivniotcove@seznam.cz. Na této adrese také zodpovím jakékoli případné dotazy.
Jistě mi dáte za pravdu, že těchto mužů moc není, proto budu vděčná za každého tatínka. Veronika Ormaniecová
Mně se článek líbí. Možná je psaný hlavně pro muže, aby si jich více uvědomilo, že pro dítě jsou nesmírně důležití a že je dobré vyvinout aktivitu a svůj vztah s dětmi budovat. A taky vyvinout aktivitu a vztah s dětmi udržovat po případném rozpadu partnerství. Nikde v článku nečtu nic o tom, že by děti s jedním rodičem byly odepsané. Čtu tam ale větu – bez otců to děti mají těžké… Mají. Vynecháme-li trestně postižitelné chování (týrání či zneužívání rodičem), je otec polovičkou dětského vnímání světa. Přežít jde samozřejmě i v polovičním světě, ale je to deformace.
Ahoj, na jedné straně si ráda přečtu tyhle psychologické názory, ale na straně druhé bych je nejraději zmuchlala a hodila do koše, protože dle psychologických statistik by ze mě musela být „troska“, navíc články tohoto typu v lidech vzbuzují sebelítost a ta je často destruktivní. Leda, že bych patřila k těm 5-ti procentům dětí, které ať mají výchovu jakou mají, tak v každém případě by z nich vyrostla vždycky stejná osoba? Nebo snad šlo v mém životě o takovou souhru náhod, zkušeností i osudu, že ze mě vyrostl vcelku normální člověk? Nevím. Dalším psychologickým názorem taky je, že výchova ovlivní člověka pouze z 20% a zbytek je genová záležitost, tak a teď si vyberte. Něco to určitě má do sebe a je lepší když má dítě dva rodiče dělící se o výchovu, ale když to nejde, tak to dítě není rovnou odepsané. Samozřejmě knížka může být sepsaná pro otce, kteří si myslí, že péče o dítě je jen záležitostí matky, což je taky psychologický tah působící na chlapské ego.
Milý autore, nepleťte jablka s hruškami.
Ad)začleňování do kolektivu – záleží to hlavně na temperamentu dítěte (extrovert/introvert)
Ad) dávají přednost společným hrám – viz temperament
Ad) jednají nezištně – no nevím, když hlavním cílem mužské ješitnosti je vyhrát nad ostatními a být nejlepší
Ad) konflikty řeší spíše verbálně – to se mi snad zdá, ti co se perou v hospodě jsou ženy nebo spíše muži (otcové)?
Ad) sebejistota – souhlas
Mobile Sliding Menu