Jsme rodiče na směny

Rubrika: Partnerství a vztahy v rodině

Střídavá péče po rozvodu je šance, aby mělo dítě mámu i tátu. Porozvodová péče je u nás stále zatížena spoustou předsudků, klišé a mýtů. Třeba že dítěti bude lépe jen u jednoho rodiče, nejlépe u matky. S tím, že by si rozvedení rodiče mohli péči o děti rozdělit, se zatím příliš nesetkáváme…

Střídavá péče přitom dětem umožní, aby si zachovaly vazby k oběma rodičům a je svým způsobem úlevou i pro rozvedené partnery – oba mají jistotu, že na děti nezůstali sami a že oba mají stejné šance na jejich výchovu. Ve střídavé péči není velký prostor na vzájemné očerňování. Navíc se manželé, kteří jsou leckdy vysíleni dlouhými manželskými spory a rozvod pro ně mohl být do jisté míry vysvobozením, spolu musejí umět domluvit a spolupracovat. O tom, jak vypadá střídavá péče v praxi, mi vyprávěl Radan, který se s bývalou manželkou „dělí“ o sedmiletou a patnáctiletou dceru, a Lenka, matka patnáctileté Hanky (jména jsme na jejich přání změnili – pozn. red.).

Dětem nebereme jistoty

Střídavé péči se někdy vytýká, že bere dětem zažité jistoty. Že se děti každý týden či dva stěhují, musí se stále něčemu přizpůsobovat, nemají čas „zapustit kořeny“. Zajímalo mě, jestli je to opravdu takové drama, a Lenka mi vysvětlila svůj pohled na věc. „Absolutně nesouhlasím s výrazy jako dítě bez kořenů nebo dítě bez domova. Hanka má dva domovy, u táty a u mě. Jediné, co si stěhuje od jednoho k druhému, je školní taška, u každého z nás má to, co potřebuje. Neříkám, že občas mezi námi v domluvě něco nezaskřípe, ale zatím se nikdy nestalo, že bychom po vychladnutí hlav nedošli k nějakému kompromisu. Soudně máme určenou střídavou péči po týdnu, v praxi by to na nás všechny bylo dlouhé, střídáme se po třech čtyřech dnech. A to už devět let. Střídáme si svátky, narozeniny, prázdniny, střídáme si ob rok i daňové úlevy. Dcera je spokojená, dá se říci, že jí střídavá péče jde opravdu k duhu.“

Pokojíček na dvakrát

Lenčina slova potvrdila i její dcera Hanka: „Neberu to jako stěhování. S mámou bydlím na vesnici a s tátou ve městě a jsem za to ráda, protože jenom na vesnici bych žít nechtěla a jenom ve městě taky ne. Mám to pestré a líbí se mi to. Do školy chodím ve městě, mám tam spoustu přátel, zatímco na vesnici mám svůj klid, který ve městě nenajdu. To, že se musím přizpůsobovat, mi nevadí. Jsem ráda, že se rodiče takhle dohodli. Nechtěla bych být jenom u jednoho z nich.“

Vladan doplnil názor na případné vykořenění o další podstatné myšlenky. „Zažité jistoty bere dětem rozpad rodiny. Možnost častého a pravidelného kontaktu s oběma rodiči dětem naopak pomáhá ty jistoty znovu najít. U dětí nejsou kořeny ani tak spjaty s místem jako s rodičem, alespoň u mých dětí tomu tak je. Tvrzení, že dítě potřebuje pokojíček a postýlku, je sice pravdivé, ale proč by ta postýlka a ten pokojíček měly být pouze jedny? Pro mé děti je nejdůležitější, aby byly u obou rodičů srovnatelnou dobu. Zvláště ta mladší to neustále zdůrazňuje, a když z nějakých důvodů nemůže být delší dobu u jednoho z nás, začne hovořit o tom, že chce být s oběma rodiči,spravedlivě‘, což znamená stejnou dobu. I proto máme poměrně netradiční formu střídání, každé pondělí a úterý u maminky, středa a čtvrtek u tatínka a víkendy si střídáme. Střídáme se tak často, protože si to tak přeje mladší dcera.“

Když jsem přemýšlela o tom, co mi Radan a Lenka řekli, uvědomila jsem si, jak je úvaha o tom, že střídavá péče bere dětem zažité jistoty, pomýlená. Nebere totiž v potaz jeden důležitý aspekt, a to potřebu jistoty, kterou v sobě mají i rozvedení rodiče. I pro ně je důležité, aby neztratili kontakt se svým dítětem, proto často setrvávají v nefunkčním svazku jen proto, že nechtějí přijít o vztah k vlastním dětem, který je pro ně životně důležitý.

(Děti a my, 2/2009
Jedná se o ukázku z časopisu Děti a my, vydává Portál

Napsal/a: Mgr. Marie Těthalová

Toto taky stojí za přečtení!

Ako láskou a prijatím rozpustiť detský hnev či zlú náladu

Bol piatok trinásteho. Po náročnom týždni s nadšením odchádzam z práce a stretávam sa s Elou a jej otcom (mojím

Čtu dál →

Píšete omluvenky z plavání?

Představte si, že vaše dítě je sportovní anti talent, nebo „koordinační psanec“ neumí ani jezdit na kole, nemá moc vlohy

Čtu dál →

[Soutěž] Bombarďák – Čtvrtek

Bombarďák vydal nové album. A co je nejlepší? Že ho teď 2 z vás můžou vyhrát v naší soutěži

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • Heloušek
    Heloušek

    Souhlasím s tím, že porozvodová péče o dítě je u nás (v naší zemi) zatížena spoustou předsudků. Znám několik mužů, kteří se o své dítě/děti starají úplně sami, naučili se vařit, prát, žehlit a jde jim to stejně dobře jako ženám. Takže dítě nemusí být vždy u matky (ve všech případech), aby o ně bylo dobře a s láskou postaráno.

    Přesto se domnívám, že rozvod není správná věc. Moje babička vždycky říkala: „Rozvést se umí každý, ale vydržet to..“
    Většinou se lidé rozcházejí a rozvádějí ve zlém, ubližují dětem, ať už vědomě nebo nevědomě. A vždycky je to smutné.
    Střídavá péče o dítě by byla ideálním řešením, pokud se strany dohodnou a všem to vyhovuje.
    Já osobně si tedy neumím představit, že bych měla dva domovy…

  • Padmé

    Četla jsem tento příspěvek několikrát a nějak jsem nemohla přijít na to, co se mi na tom vlastně nelíbí. Vždyť je napsaný tak pěkně.
    Pokusím se to tedy zformulovat… článek na mě působí dojmem, že rozvést se je vlastně pohoda, vánek a střídavá péče je nejlepší řešení pro všechny zúčastněné (matka, otec, dítě).

    Mám ve svém okolí několik rozvedených párů a i v naší rodině jsou dva rozvody (švagr a sestřenice).
    A tak píšu za sebe: rozvod je bolestná, nepříjemná a mnohdy ponižující záležitost. Jeden chce vytrvat a druhý chce odejít – takoví dva lidé se nemohou dohodnout vůbec na ničem, natož aby se k sobě chovali ohleduplně a citlivě. Děti jsou nešťastné, zmatené a uplakané. Na svou plačící neteř nikdy nezapomenu. Hluboce se mi to vrylo do paměti. Milovala oba rodiče a chtěla je mít oba na jednom místě.
    Střídavá péče, jak se tu o ní píše, je možná tam, kde se spolu lidé dohodnou a vzájemně se respektují…
    O kolika manželských či exmanželských párech tohle lze říct??

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist