3 tipy a 1 dárek pro záchranu letošních Vánoc

Rubrika: Soutěže, Tradice a zvyky

Už je to tady zase… místo zklidnění, rozjímání a vychutnávání předvánoční atmosféry nastává čas shonu, stresu a nenálady. Už aby ty svátky byly za námi! Vážně to tak chceme?

Jen si zkuste vzpomenout, jaké to bylo, když jste se na Vánoce ještě těšili. A je fuk jak moc je to dávno. Co se vám vybaví?

Koledy, vůně, atmosféra, světýlka v oknech, …

Ruku na srdce, nechtěli byste takové Vánoce zpátky?

Mám pro vás 3 tipy, jak se té kouzelné atmosféře aspoň přiblížit. Chcete?

Tip č. 1: Zapojte děti

Je toho spousta, co je potřeba před Štědrým dnem připravit, napéct a nazdobit. A děti tak rády pomáhají!

Jenže… ty nervy kolem, co? Pečení cukroví trvá dvakrát tak dlouho a kuchyň je pak v dezolátním stavu, takže další práce navíc.

Výroba dekorací s dětmi je další bojovka, která často končí křikem, nepořádkem a otrávenými obličeji. Taky vám z toho běhá mráz po zádech, jen si to představíte?

Zkuste to tentokrát s 3 osvědčenými triky pohodových rodičů. Najdete je v e-booku Jak nepřijít o nervy, když se pustíte do tvoření s dětmi, který je zde na VD ke stažení zdarma.

Tip č. 2: Nechte si poradit

Už před 2 lety připravila Katka Králová online workshop nazvaný Jak připravit dětem ty nejkrásnější Vánoce a najít pod stromečkem mámu živou.

Pro velký zájem se vloni před Vánocemi vysílal znovu. Opět si získal spoustu rodičů a na přání těch, kteří ho tenkrát nestihli, i těch, kteří se ho zúčastnili, se letos bude vysílat zas.

Vánoce, děti, Ježíšek, klid, odpočinek, dárky

Zase se všichni rodiče dozví

  • jak zvládnout všechny ty předvánoční přípravy v klidu a pohodě
  • jak připravit dětem dárek navíc, na který nikdo z rodiny nezapomene
  • jak si Vánoce zase konečně užít, mít z nich radost a neuštvat se

Workshop opět probíhá online, prostě si ho poustíte přes internet pěkně v teple domova. Doporučuju uvařit si k němu punč nebo nějaký voňavý čaj,  zapálit svíčku a vyhradit si hodinku času (tahle časová investice se vám mnohonásobně vrátí).

Vysílání bude dostupné v úterý 12. prosince 2017 v době od 8. hodiny ranní do půlnoci, svoje místo na něm si ale radši rezervujte hned (však víte, jak to při tom shonu pak dopadá…):

Tip č. 3: Prostě se přelaďte

Může to znít jako sci-fi, ale funguje to jedna báseň. Už jste to nejspíš i někde četli nebo slyšeli:

Co má pozornost, to roste.

Nebudu to teď nijak sáhodlouze rozebírat… Prostě dokud si budeme říkat, jak jsou ty Vánoce strašně komerční, jak se člověk nezastaví, jak je to vlastně všechno na houby, tak se fakt jen těžko můžeme dostat do nějaké vánoční nálady, no uznejte.

Vlastně si tak ty svátky otravujeme a kazíme sami.

Uznávám, je toho fakt hodně, co se snažíme v těch posledních týdnech roku zvládnout, zařídit a připravit. Čím víc se budeme soustředit na ten stres, tím víc ho budeme prožívat. Co takhle najít si každý den aspoň jednu drobnou předvánoční radost a fakt si ji vychutnat?

Může to být cokoli:

  • vůně svíčky v tom krámku, kde jste koupili dárek pro babičku (co na tom, že jsem tam letěli těsně před zavíračkou)
  • oblíbená písnička v rádiu (zapomeňte na chvilku, že už půl hodiny stojíte ve frontě na poště, a vychutnejte si ji)
  • svítící stromeček na náměstí (je tam sice plno lidí a každý někam spěchá, ale vy se přece můžete na minutku zastavit a jen si ho prohlídnout)

Nepochybuju, že další vánoční drobnosti si už zvládnete najít sami 😉

Dárek: Zachráněné Vánoce

Věřím, že s těmito tipy se vám letos podaří Vánoce zachránit a konečně si je zase užít.

A kdyby to přeci jen nestačilo, mám tu ještě jeden tip navíc – kouzelnou knížku Zachráněné Vánoce.

Vyšla letos v listopadu, je plná milých vánočních ilustrací Iku Dekune a Lenka Rožnovská v ní vypráví příběh malého Františka, který cestou pro betlémské světlo zachránil Vánoce.

S ní se na svátky naladíte raz dva.

A když píšu dárek, tak jeden výtisk někomu z vás daruju. Jistě tušíte správně, že to bude znamenat další soutěž. A ta bude pochopitelně ryze vánoční 😉

Vaším úkolem je napsat do komentáře pod tento článek:

Co se vám vybaví, když zavzpomínáte na Vánoce z doby, kdy jste se na ně těšili.

Pište cokoli – může to být jen jedna jediná věc, nějaká vánoční příhoda, vaše oblíbená vánoční tradice, kratinká vzpomínka… prostě cokoli, co máte spojené s Vánocemi, které si dokážete vychutnat a užít.

Soutěžní komentáře můžete psát až do úterka 12. 12. 2017 (až do půlnoci), do konce týdne pak ze všech komentářů vyberu jeden výherní. Jeho autor dostane knížku Zachráněné Vánoce.

Tak co, jdete do toho?

 

Toto taky stojí za přečtení!

[Soutěž] Van Goghova hvězdná noc

Startujeme poslední letošní soutěž. Opět si představíme 3 knížky pro děti a o jednu z nich si rovnou zahrajeme…

Čtu dál →

Recenze: Pod zemí, pod vodou

Jestli mohu být tak troufalá a označit nějakou knihu opravdu za bombu, tak je to dozajista knížka autorů Aleksandry

Čtu dál →

Václav Kopta: Člověk musí vědět, čeho si vážit

V následujícím rozhovoru se herec a muzikant Václav Kopta rozpovídal nejen o hře Dvě noci na Karlštejně, která měla v záři

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (29 vyjádření)

  • Petra
  • Jako malá jsem se nejvíce těšila na dárky, ostatně jako všechny děti. Čím vice se okamžik blížil, tím vice se zdály minuty delší. U večeře si rodiče postupně přidávali, v klidu popíjeli. Pokaždé, když jeden z nich pronesl “ ještě si přidám kousek ryby, lžíci salátu“ jsem šla do mdlob. Dnes vím, že ty nejdůležitější dárky nejsou hmatatelné, s klidem si užíváme večerní pohodu a ja si přidávám kousek ryby, manžel lžíci salátu… jen ty děti nesdílí naše hodování.

  • Vánoce jsou krásné,pokud je trávíte s těmi, které máte rádi.Nemusí být sníh, ani moc dárků pod stromečkem, ale hlavně ať jsme všichni zdraví.Pěkné Vánoce Vám všem

  • Na co se nedá určitě zapomenout jsou Vánoce spjaty z dětstvím a všeho kolem. Nikdy nedokážu zapomenout jak babička byla ten pán Ježíšek. Mně nechala zavřenou v pokoji a bylo slyšet jak zazvonil zvonek a babička se začala s někým bavit. Je mne 35 let a stále to mám v živé paměti,jak jsem se i Ježíška byla jak vlastně vypadá a jak mám zakázáno vylézt z pokoje až Ježíšek zavolá. Nedá se nato nikdy zapomenout a vlastně i nikdy na moji babičku. Az jsem byla veliká mně tuto historku musela prozradit i když
    já si ji pamatuji dodnes. A jinak Vánoce byly vždy spjaty s veselými historkami a vlastně zapomínání o blízkých i zemřelích.Než jsem neměla
    děti, vše jsem tak nebrala než si beru teď.Hlavně zdravý a radost a být s rodinou. A nikdy na svoji babičku bohužel nedokážu zapomenout už 11 let. Byla úžasná, bohužel ani jedné pravnučky se nedočkala, ale jake vše se snažím předat svým dětem (9,6 let a 4 měsíce), které by milovala.A ona byla ten pravý vypravěč, takže děti by se dozvěděly zajímavostí. Pořád si ji beru jako můj vzor vychovala mne a udělala krásné dětství. Moc jí zato děkuji.

  • Věra Špalková

    Vánoce jsou pro mne opravdu svátky s velkým V. Samozřejmě vzpomínám na dětství cca před 60lety-to mně bylo 7r.Žili jsme na vesnici tři sestry s rodiči a dědou. Takže přípravy začaly s mamkou při pečení cukroví a pomocí s úklidem.Pak jako nejstarší jsem měla možnost chodit s dědou, který pracoval v lese si s ním až v neděli před Štědrým dnem uříznout stromeček a hrdě jsme si jej nesli domů.Stromek se u nás zdobil až odpol. na Štědrý den, zdobil jej taťka, my jsme byly poslané na sáňkovačku na kopec hned za barákem,už od oběda se do vedlejší místnosti nemohlo chodit-pro jistotu byla zamčená.Nemohly jsme se s mladšími sestrami dočkat rozdělování dárků, ale před tímto,byl k večeři smaž. kapr se salátem, to jsme trochu popoháněly dědu,říkaly jsme mu, že je louda.Po večeři mamka ještě uvařila taťkovi a dědovi čaj s rumem, my měly s citrónem a na velký společný stůl se k čajům dala vánočka a cukroví. To my holky bychom se nejraději bez dalšího posezení snad i obešly,jen aby, už, už TO bylo….Poté se přenesl na velký stůl do kuchyně nazdobený stromeček a pro každého dárek- my děti jsme dostaly po jedné hračcce, či knížce, a od prarodičů,kteří s námi nebydleli jsme dostávaly teplé prádlo,ponožky, či tepláky.Po rozbalení dárků jsme si společně zazpívali ván. koledy, na to dohlížel děda s mamkou,kteří velmi pěkně zpívali. My jsme se připojili, a naše oči se upínaly ke krásnému voňavému smrčku a obhlíželyj sme si čokládové figurky.Tenkrát jsme neměli ještě televizi,tak jsme se opravdově těšily z dnešního pohledu z jednoduchých dárků,ale pro nás to byly dárky s vekým D.
    Přes dvorek v sousední chalupě bydleli příbuzní s 6 dětmi a stalo se tradicí,že po nadílkách ve vlastních rodinách jsme přes dvůr my děti se navštívili okouknout, kdo jak byl obdarován. Asi v mých 9letech sousedovic děti dostali společný dárek promítačku na diapozitivy a několik pohádkových námětů. To nás bylo všech 9 dětí hned na Štědrý večer namačkáno u sousedů v jedné malé místnosti a na prostěradlo zavěšené na zeď nám nejstarší sousedův chlapec promítal obrázky a jeho sestra při baterce četla k obrázkům doprovodný text. Do příchodu TV k nám do vsi bylo ještě cca 5 let, tak to pro nás byl velmi silný zážitek.Pak mám ještě v paměti z té doby návštěvu půnoční mše ve vedlejší vesnici (samozřejmostí bylo jít pěšky 4km)- jako nejstarší jsem vyšlápla s dědou, který tuto událost nikdy nevynechával,cestou mě připadala zasněžená krajina,ozářená hvězdami v nočním čase úplně čarovná, nu a samotná půlnoční to byl zážitek-začínala opravdu o půlnoci.Cesty zpět domů mě děda ušetřil a domluvil mně přespání u tety.Podobných vzpomínek mám mnoho.Za těch dalších šedesát roků se ze mně stala napřed mamka,pak i babička,vždycky jsem se snažila připravovat Vánoce pro děti a rodinu s přihlédnutím k získaným rodinným tradicím, samozřejmě už je vše dobou a věkem jinačí,ale atmosféru Vánoc z dětství i přes všechny dnešní dárky a vymoženosti v sobě mám napořád.Jsem za hezké dětství ráda.Děda a rodiče dávno již zemřeli,se sestrami a jejich rodinami jsme ve velmi dobré shodě a to je taky DAR, který každý nemá.Hezké vánoční svátky a hodně zdraví a pohody do r.2018 přeji všem soutěžícím i pořadatelům soutěže.

  • Je to už 15 let co jsem se těšila naposledy. Tehdy ještě žila babička.Poté přišli dlouhé roky Vánoc osamotě za zamřížovanými okny děcáků a ústavů. Dnes už mám vlastní rodinu a pozvolna se zase začínám těšit. Snažím se aby měl syn Vánoce spojené s tím co já. Vůně cukroví z toruby, zdobení stromečků pro ptáčky a zvířata, pohádky, k snídani kakao a vánočka. A nakonec rozzářená očka a ta radost že se počítání okýnek v adventním kalendáři vyplatila a Ježíšek přišel. Jen ten sníh bych si přála.

  • Nejvíc jsem se těšila na pohádky a večer na to, až začnou hrát koledy a půjdeme do obýváku, kde byla tma a svítil jen nádherný stromeček. Dlouho jsme tátu se sestrou jako dospělé přesvědčovaly, aby prozradil, jak to udělali, když jsme společně večeřeli a najednou začala hrát hudba. Táta přiznal, že nahrál na magnetofonovou pásku půl hodiny ticha a pak až první koledu.

  • Jana Tuzarová

    Jako dítě jsem se samozřejmě těšila až přiletí Ježíšek se stromečkem a s dárky! Lehce mi to až vhání slzy do očí, byl to krásný čas, protože tehdy byli rodiče ještě spolu, dnes už si nemají asi co říci…….Přeji všem krásný adventní čas

  • Miluji Vánoce – je volno a rodina spolu. Z vánočních tradic mám nejradši zdobení stromečku. Maminka je a vždy byla velký „estét“ a zastánce tradičních ozdob a děti to samozřejmě nasají… Náš malý bude mít letos první Vánoce a na zdobení stromečku se těším víc, než kdy předtím.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist