Narozdíl od většiny komentátorů a komentátorek, kteří svůj článek často začínají slovy „náhodou jsem si v neděli večer zapnul/a TV Nova a tam pokleslý pořad…“, jsem se na reality show Vem si mě! dívala víceméně cíleně. Pro neznalé – svobodný milionář Michal Červín si v ní vybíral partnerku z dvaceti dívek…
Celá soutěž byla pojatá jako boj mezi ženami o pana vysněného. Vysněný podle Novy znamená bohatý (to především), svůdný a velmi sebejistý bohém.
Co mě zarazilo nejvíc, nebyly kupodivu stereotypy ani patriarchální model soutěže, ale samotné ženy, které v soutěži účinkují. Očekávali byste jednoduché, hezounké a hloupoučké pipinky (jakože ve většině příspěvků a v diskusích tak označovány jsou, ihned ale každý dodává, že takovou blbost nesleduje)? Většina z nich působila chytře, sympaticky a cílevědomě, namátkou povolání, které jsem si zapamatovala – sociální pracovnice, reportérka, modelka, studentky vysokých škol… Nedokážu si ale odpovědět na otázku, proč se do reality show přihlásily. To se české ženy tolik nudí? Opravdu si myslí, že jiným způsobem nebo samy nic víc vzrušujícího než výlet k moři, do Paříže a večeře v luxusních restauracích nezažijí? Nějak nemohu uvěřit tomu, že by si tímto způsobem opravdu chtěly najít partnera.
Pořad Vem si mě! by mohl sloužit jako instruktážní seriál k odhalování stereotypů pro začátečníky a začátečnice. Tvůrci pořadu staví na jednoznačně rozdílných, stereotypně pojatých vlastnostech a rolích mužů a žen. Milionář Michal soutěžící posuzuje na základě umění uvařit, postarat se o muže, reakcí na syna a matku. Bohužel tyto stereotypy utvrzují samy soutěžící. Například „vítězka“ Barbara se svěřila, že „žena, která neumí chlapovi uvařit, je odepsaná.“ Mocně sebejistý bohatýr Michal dával „holčičkám“, jak je oslovoval, jasně najevo, kdo je šéf. Aktivitu muže a pasivitu žen ilustruje, že Michal rozhodoval, kam a se kterou dívkou vyrazí na výlet, ony jen čekaly na milosrdnou pozvánku. On určil, které dívky budou v soutěži pokračovat. Jejich jedinou možností, jak projevit svou vůli, bylo odmítnout nabízenou růži a odejít ze soutěže, což k mé lítosti žádná neudělala.
Příznačné pro tuto soutěž bylo také chápání mužské a ženské sexuality. Michal si s dívkami pohrával, intimně se s nimi sbližoval, pusinkoval je a ochmatával a považoval to za své výsadní právo si vybrané dívky zkoušet. Avšak soutěžící, která se s ním koupala nahá v bazénu, ostatní označily za děvku, ani Michal si ji do dalšího pokračování nevybral. Když už zbývaly pouze tři soutěžící, měl možnost s každou z nich strávit noc, k čemuž svolily pouze dvě. Když se dozvěděl, že jedna ze soutěžících má přítele, pořádně se rozčílil a neváhal ho prostřednictvím obrazovky varovat, ať si na ni dá pozor. Jeho bezmezná moc vyvrcholila v jednom z posledních dílů. Jedné ze soutěžících nabízel společné bydlení, zjišťoval, jestli by přestoupila ze školy ze Zlína do Prahy, s druhou vedl podobně vážný rozhovor. Svrchovanost muže také dokládal tím, že dívkám často doporučoval, na čem na sobě mají zapracovat, aby mu co nejvíce vyhovovaly. Kačenka by si měla víc věřit, Libuška by se vedle něj neměla chovat tak dětinsky.
Na jednu stranu pořad Vem si mě! prezentoval ženy jako ty, co chtějí peníze, lépe řečeno muže, který jim peníze zajistí, a soutěž jim má ukázat luxus, „v jakém by žily v případě sňatku s naším movitým sympaťákem“, píše na svých stránkách TV Nova. Navíc za účinkování v soutěži dostal Michal i soutěžící zaplaceno. Hádejte, kdo asi víc. Nova zároveň toto finančnictví zabalila do papíru nadepsaném „to vše je přece o hledání lásky, o nic jiného nejde“, což mají dokazovat romantické výlety, dárky, květiny či princeznovské šaty při „obřadu růží.“ Jak může ale takto mediálně vykonstruovaný vztah fungovat bez štábu a kamer?
Napsal/a: Lenka Vrbová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)
No a jak to dopadlo! Pan milionář si „udělal“ dítě a přítelkyni opustil. No jo, takovej ej holt život.
Jinak název „Chcete mě“, je fakt trefný, taky takové „fenečky“ jenomže pěkně vzteklé, do bytečků nevhodné…
Víte holky, já jsem to taky nepochopila. Jsou určitě ženy „zlatokopky“, ale já měla pocit, že tenhle názor ten pořad vsouval jako pravidlo. Že je prostě normální, že mezi sebou ženy budou bojovat o bohatého chlapa a to na ostří nože. Já jsem se osobně nikdy nezajímala o chlapa kvůli jeho penězům, když by mi nebyl sympatický, nerozuměla bych si s ním, tak by mohl mít peněz jako šlupek, ale rozhodně bych se neponižovala a neuhýbala ze svých kolejí a zásad. Fajn, když se zamiluju do chlapa, hodně si rozumíme, mám ho ráda a zjistím, že je i bohatý, takže mi zajistí příjemný život, brala bych to jako bonus, ale jako prioritu brát peníze, aby mě pak celý život podsouval, že já jsem nula a on mě živí, obléká a kupuje mi kde co, to je lepší žít spokojený život s normálním chlapem a třeba i někdy přežívat od výplaty k výplatě. Mému ženskému egu daly pár facek jen ty ukázky, styděla jsem se za ně.
Já to teda nesledovala.
Bohužel párkrát jsme se nachomýtli u tchýně, když to v TV běželo a ona mi ještě musela vykládat celou historii, názory své i svých kamarádek…
No lahůdečka.
(blééééééé……)
Jinak s tím pojmenováním máš, Jovanko, pravdu.
Dáši, my jsme tomu říkali doma „chcete mě“ 🙂
Jinak souhlas.
Já jsem tedy zatím nepochopila smysl toho pořadu (něco z toho jsem viděla). Už ten název…jde (údajně) o milionáře… napovídá o tom, oč má těm ženám jít.
Mohlo by to fungovat jako nějaké obchodní partnerství, ale jako vztah milostný? Jako láska? Těžko.
Peníze jsou k životu potřebné a člověk díky nim získá určitou svobodu. Ale stavět na nich manželství? Podivné.
O čem si budou povídat? Znuděný život milionářů by mě nelákal.
Mám kamarádku, co si vzala bohatého muže. HODNĚ bohatého. Dost se změnila, má jiný svět, myslí jinak, už si moc nerozumíme, je jinde. Nezávidím jí, ale prostě jsme se svým živ. stylem natolik vzdálily, že si ani moc nemáme co říct, má už jiné oblasti zájmu, než dřív. Přitom je to pořád hodná holka, ale ve společnosti miliardářů (v níž se pohybují), prostě nemohla zůstat stejná. Peníze člověka změní. Ať chce nebo ne.
Souhlasím.
Mi osobně ten pán zprvu přišel sympatický, ale potom, co se se všemi olizoval a omacával, jsem názor změnila…..
Viděla jsem sice jen první díly (opravdu 🙂 ), a z dalších jen občas něco, ale ty holky nechápu….
Já jsem ze soutěže viděla pouze ukázky, ale i ty mi vadily. Samozřejmě v nich byly ukázány hlavně extrémní konflikty, které doslova fackovaly moje ženské ego. Cítila jsem se trapně za ty „holky“, které si nadávaly a chovaly se jak sprosté trhovkyně. Osobně bych k tomu nikdy nepřistoupila, bojovat o chlapa, kterého neznám, podrážet se navzájem s dalšími „vdavekchtivými“ ženami a to všechno ještě před zraky bulváru a televizních diváků. To by pro mě nebylo. Nedovedu si představit, že bych žila na očích všem známým i neznámým lidem, kteří by soudili každý můj pohyb, každou větu a snažili by se vytáhnout ze soukromí cokoliv, co by se pak dobře prodávalo na titulních stránkách.
Souhlasím s DODI ! Nikdo je přece nenutil, že se do soutěže MUSÍ přihlásit. Souhlasili s podmínkami soutěže….
I když zastávám podobný názor jako Vy, nesouhlasím úplně se vším. Pokud by děvčata sama neměla zájem přesně o tento typ soutěže, jistě by se do něj nepřihlásila. I když jsou tyto dívenky většinou vzdělané, měly pocit, že musí samy sobě nebo ostatním dokázat, že jsou tou nejlepší partií pro milionáře, právě ony. Soutěživost vyvolává v člověku podvědomě i takové reakce, které by za jiných okolností nikdy neudělal. Většinou jen zapoměly na to, že každá z nich je jedinečná a úžasná.
Naopak mám pocit,že tato hra byla pro dívky jen přínosem, protože si uvědomí, že ten ,,PRAVÝ“, na každou z nich ještě čeká.
Zdraví DODI
Mobile Sliding Menu