Dopis od Sandry

Rubrika: Pomoc

dopis_sandra150Advent je na svém  počátku, na rozdávání dárků  u stromečku si ještě musíme pár dní počkat, ale já už pro vás mám v předstihu jeden  malilinkatý dáreček, který rozhodně potěší všechny, kdo se jakýmkoli způsobem podílejí na naší společné VD adopci…


V polovině března jsme posílali Sandře do Keni dopis. Kdo nečetl, může v článku Milá Sandro III.

To, že dopis došel v pořádku, jsme se mohli přesvědčit už na Sandřiných fotografiích , kde třímá v ruce (a má na sobě) drobnosti, které se vešly do obálky. A jak už Petra prozradila v diskutárně, konečně přišel i dopis, odpověď na náš březnový. Piškotka jej nádherně přeložila a tak dost zbytečných řečí, ať si můžete v klidu zaslzet stejně jako já s Piškotkou 🙂

„Drazí přátelé,

moc vám děkuji za všechny dárky a dopisy, které jste mi poslali. Dostala jsem je přesně den po Velikonocích. Jsem velmi potěšena, že mám od vás zprávy. Nyní máme volno, dubnové prázdniny. Jsem velmi šťastná za to, že mohu  navštěvovat školu. Máme okolo 8 vyučovacích hodin se 22 studenty, máme dvě zaměření, můj nejlepší předmět je věda, protože mě učí poznávat prostředí a jak funguje mé tělo. To se mi líbí. Mám ráda své spolužáky a učitele, usnadňují mi život ve škole. Naše škola má velké hřiště, kde si hrajeme, když se neučíme. Hrajeme hry jako fotbal, na schovávanou, běháme a 1x týdně plaveme. Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Elizabeth a nejlepší učitelka Janes, je velmi slušná a milá, učí nás vědu a čísla (pozn. součást matematiky).

Členové mé rodiny nežijí s námi. Moje babička bydlí asi 5 km od nás ve vesnici Nyamasaria. Žijeme s maminkou Caroline Akinyi – já, můj bratr Alfred, sestřenice a bratranci Joyline, Benard a Catherine. Můj dědeček zemřel již dlouho předtím, než jsem se narodila, asi před   15 lety. Jmenoval se James Olango. Když jsme cestovali za babičkou Margaret Juma, jeli jsme v Matatu (pozn. překladatele: jde o veřejné dopravní prostředky v Keni – autobusy matatu – jsou technicky zanedbané a jejich použití se turistům nedoporučuje). Jsou velmi rychlé. Je to asi 20 minut cesty, Matatu zastavují na určitých stanicích, kde vysadí a naberou další cestující.

Tady v Keni je velmi horko, teplota se pohybuje mezi 30 – 35°C během dne i noci. Těšíme se už na deštivou sezónu  na konci května, kdy budeme sadit úrodu, většina lidí tady jsou farmáři, takže brzy budeme pěstovat. Moje rodina jsou také farmáři, sázíme většinou kukuřici, fazole a zeleninu zvanou Sukuma Wiki. (pozn. překladatele: zelenina podobná špenátu). Je to tady naše hlavní jídlo.

Během Velikonoc je zde taková tradice, že lidé 40 dní drží půst (děti a těhotné ženy jsou z této tradice vynechány), prostě určitá jídla nejíme, např. jídla související s masem. Po skončení půstu to lidé oslaví tím, že jedí právě jídla, kvůli kterým se postili. Chodíme se modlit do kostela každý večer a sledujeme filmy, které souvisí se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista. Také dostáváme palmové listy, které si nosíme domů, aby přinesly mír a zdraví do rodiny během tohoto času. Nepečeme pomlázky ani cukroví, ale dáváme přáníčka a dárky těm méně šťastným.

Jak už jsem vám již dříve řekla, jsme blízko jezera Victoria, o víkendech tu jezdíme na loďce, je to moc zajímavé a už se těším, že až nás jednou navštívíte, vezmu vás k jezeru.

V příloze najdete pár dárečků, které vám moje rodina koupila, jako například pohlednice a náhrdelník pro Petru.

Zdraví Sandra“

sandra_dopis1sandra_dopis2sandra_dopis3

A ještě důkaz Sandřina pilného studia, vysvědčení…
sandra_vysvedceni

A to nejlepší na konec – dárečky (které došly s menším zpožděním, ale přece…):

sandra_postcards sandra_necklace

Více info v diskutárně v diskuzi Adopce na dálku – přidejte se k nám.

Stav účtu ke dni 24.11.2010: 4.990,86 Kč.

Začátkem října jsme posílali Sandře další dopis s drobnostmi. Vyhlašuji tímto tipovačku, kdy se budou na webu vystaveny další její fotografie a kdy se budeme moct těšit z další Sandřiny odpovědi!

P.S. Já chci se Sandrou k jezeru! Kdo jede se mnou? 🙂

Jak jednotlivé stránky dopisu, tak vysvědčení si můžete kliknutím na obrázek zvětšit do čitelné podoby.

Napsal/a: babofka

Toto taky stojí za přečtení!

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (26 vyjádření)

  • Teda Petro, nabourání do článku je to pochopitelně odpuštěno 🙂 A ty dárečky, no já jsem na ty fotky zírala s otevřenými ústy… Úžasné. Sandra/její maminka je skvělá… A ten náhrdelník je fakt nádhernej…

  • Padmé

    Petro, díííky 🙂

  • Jsem překvapená, ba dalo by se říct, že dojatá. Moc krásné dárečky.
    K jezeru bych se také ráda vypravila. Musím počkat na teplejší počasí a spokojit se s jihočeským rybníkem.

  • Virenka

    Moooc krásné, ohromilo mě to, něco tak krásného bych fakt nečekala ani po Petřině upozornění :)) Díky za obrázek 🙂

  • Lien

    hmmmmmmmm, zvířátka pěkná, ale teda ten náhrdelník, to je kousek, takový tady člověk určitě nesežene, i když se vydávají za originály. Moc pěkné, přeju ti dárečky :-))

  • Petra Vymětalová

    Tak jsem si nakonec dovolila nabourat se babofce do článku a vložila obrázky přímo tam, aby to pak nebylo nutné lovit někde v komentářích. Doporučuju na obrázky kliknout a pokochat se pořádně.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist