Advent je na svém počátku, na rozdávání dárků u stromečku si ještě musíme pár dní počkat, ale já už pro vás mám v předstihu jeden malilinkatý dáreček, který rozhodně potěší všechny, kdo se jakýmkoli způsobem podílejí na naší společné VD adopci…
V polovině března jsme posílali Sandře do Keni dopis. Kdo nečetl, může v článku Milá Sandro III.
To, že dopis došel v pořádku, jsme se mohli přesvědčit už na Sandřiných fotografiích , kde třímá v ruce (a má na sobě) drobnosti, které se vešly do obálky. A jak už Petra prozradila v diskutárně, konečně přišel i dopis, odpověď na náš březnový. Piškotka jej nádherně přeložila a tak dost zbytečných řečí, ať si můžete v klidu zaslzet stejně jako já s Piškotkou 🙂
„Drazí přátelé,
moc vám děkuji za všechny dárky a dopisy, které jste mi poslali. Dostala jsem je přesně den po Velikonocích. Jsem velmi potěšena, že mám od vás zprávy. Nyní máme volno, dubnové prázdniny. Jsem velmi šťastná za to, že mohu navštěvovat školu. Máme okolo 8 vyučovacích hodin se 22 studenty, máme dvě zaměření, můj nejlepší předmět je věda, protože mě učí poznávat prostředí a jak funguje mé tělo. To se mi líbí. Mám ráda své spolužáky a učitele, usnadňují mi život ve škole. Naše škola má velké hřiště, kde si hrajeme, když se neučíme. Hrajeme hry jako fotbal, na schovávanou, běháme a 1x týdně plaveme. Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Elizabeth a nejlepší učitelka Janes, je velmi slušná a milá, učí nás vědu a čísla (pozn. součást matematiky).
Členové mé rodiny nežijí s námi. Moje babička bydlí asi 5 km od nás ve vesnici Nyamasaria. Žijeme s maminkou Caroline Akinyi – já, můj bratr Alfred, sestřenice a bratranci Joyline, Benard a Catherine. Můj dědeček zemřel již dlouho předtím, než jsem se narodila, asi před 15 lety. Jmenoval se James Olango. Když jsme cestovali za babičkou Margaret Juma, jeli jsme v Matatu (pozn. překladatele: jde o veřejné dopravní prostředky v Keni – autobusy matatu – jsou technicky zanedbané a jejich použití se turistům nedoporučuje). Jsou velmi rychlé. Je to asi 20 minut cesty, Matatu zastavují na určitých stanicích, kde vysadí a naberou další cestující.
Tady v Keni je velmi horko, teplota se pohybuje mezi 30 – 35°C během dne i noci. Těšíme se už na deštivou sezónu na konci května, kdy budeme sadit úrodu, většina lidí tady jsou farmáři, takže brzy budeme pěstovat. Moje rodina jsou také farmáři, sázíme většinou kukuřici, fazole a zeleninu zvanou Sukuma Wiki. (pozn. překladatele: zelenina podobná špenátu). Je to tady naše hlavní jídlo.
Během Velikonoc je zde taková tradice, že lidé 40 dní drží půst (děti a těhotné ženy jsou z této tradice vynechány), prostě určitá jídla nejíme, např. jídla související s masem. Po skončení půstu to lidé oslaví tím, že jedí právě jídla, kvůli kterým se postili. Chodíme se modlit do kostela každý večer a sledujeme filmy, které souvisí se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista. Také dostáváme palmové listy, které si nosíme domů, aby přinesly mír a zdraví do rodiny během tohoto času. Nepečeme pomlázky ani cukroví, ale dáváme přáníčka a dárky těm méně šťastným.
Jak už jsem vám již dříve řekla, jsme blízko jezera Victoria, o víkendech tu jezdíme na loďce, je to moc zajímavé a už se těším, že až nás jednou navštívíte, vezmu vás k jezeru.
V příloze najdete pár dárečků, které vám moje rodina koupila, jako například pohlednice a náhrdelník pro Petru.
Zdraví Sandra“
A ještě důkaz Sandřina pilného studia, vysvědčení…
A to nejlepší na konec – dárečky (které došly s menším zpožděním, ale přece…):
Více info v diskutárně v diskuzi Adopce na dálku – přidejte se k nám.
Stav účtu ke dni 24.11.2010: 4.990,86 Kč.
Začátkem října jsme posílali Sandře další dopis s drobnostmi. Vyhlašuji tímto tipovačku, kdy se budou na webu vystaveny další její fotografie a kdy se budeme moct těšit z další Sandřiny odpovědi!
P.S. Já chci se Sandrou k jezeru! Kdo jede se mnou? 🙂
Napsal/a: babofka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (26 vyjádření)
Tak ta besídka to možná omlouvá :))) Zdravím a nakukuju 🙂
Virenko, chápu 🙂 dřív to fakt nešlo – kombinace vybitej foťák, školková besídka a slíbené pečení byla o něco silnější.
Vyfotit jsem nakonec stihla ještě před tím maratonem, vložím během chvilky…
Petro, jako neřeš vánoce, tady se čeká na fotku :)))
Já taky!!! 😉
Taky netrpělivě čekám na fotku. 🙂
Teda Petro! Tomu říkám „napínák“! Napíšeš:… hooooodně překvapená…
Co si pod tím mám představit?
Tak honeeeem :-))
Tyjo, to je napínavé, jsem zvědavá jak blázen, a ty jen napíšeš, že budeme zírat, šup sem s fotkou, ať už zíráááám 🙂
Ještě dlužím zásadní info ohledně dárečku, určitě vás potěším 🙂
Napsala jsem do Dialogu (mj i ohledně platby školného Thiernovi) a zeptala se, jak to s těmi dárečky je. dostala jsem tuto odpově´d:
Dáreček tady opravdu máte, chystala jsem se jej odeslat hromadně s dalšími dárečky, ale přiberu jej dnes cestou na poštu a příští týden je u Vás. Všechno co přijde takto posíláme. Pokud jste dříve něco neobdržela, tak to proto, že dáreček možná dítko nestihlo nakonec koordinátorovi předat.
No a výsledek – dárek už přišel a byla jsem hooooooodně překvapená. Co nejdřív vám ho vyfotím, ať můžete zírat taky 😉
Díky, je to milé. 🙂
Tak jsem si přečetla dopis a prohlédla fotky „naší“Sandry a mám velikou radost, že je Sandra taková šikovná holčička.Byla jsem mile překvapena, když Sandra držela naše fotky a mě i s tím naším pejskejm.Děkuji vám děvčata,které se staráte a děláte admistrativu.Hned jdu na internetové bankovnictví a posílám příspěvek.Myslím, že Danasi to napsala krátce a výstižně.
co říct, snad jen děvenky moje děkuji za krásný den který ted díky Vám budu mít. Sandra je šikulka naše papapa kašparek
Díky za dopis 🙂 Sandra je opravdu holčička pro radost 🙂 Ale tah jet za ní nemám vůbec – necítím takovou zvědavost nebo, jak to líp říct, takový pocit spřízněnosti s její rodinou. Informace o jejím životě mě zajímají a moc mě těší, že si její maminka dala s dopisem práci. Cítím z toho, že si pomoci váží a mám tichou radost. Větší přání nemám žádné 🙂
K těm dárečkům, těžko říct, co za tím je. Taky nechápu, že jim nikdo neřekne, že nemohou k dopisu nic přiložit. Ale nic nebrání zeptat se na to z naší strany, naší české koo a případně to do našeho dalšího dopisu připsat, maminka to určitě pochopí…
Prosím, mrkněte i na diskuzi Adopce na dálku – přidejte se k nám, připsala jsem tam aktuální info ohledně Thierna. Díky!
No a k těm dárečkům zmiňovaným v dopise – bohužel nic nepřišlo. V obálce byl jen dopis a vysvědčení 🙁 Už posledně byla v dopise zmínka o nějakém náhrdelníku, který nedorazil.
Sice chápu, že koordinátoři asi kvůli nadváze v letadle nemůžou vozit dárečky (na druhou stranu při zpáteční cestě by teoreticky měli být mnohem méně vytížení než na cestě tam…), ale zaráží mě, že děti o tom nevědí. Proč jim někdo neřekne, že se nic poslat nedá?
Mám radooooooooost, Sandra a Keňa funguje. A ten dopis je moc pěknej. A je tam sposta věcí, co jsme se dozvěděly. Moc děkuju za překlad a bleskové daní na web:-)))) Taky chci k jezeru.
Zavo, já to taky louskala až přes Google :o) Ale recepty vypadají úchvatně, pořád si říkám, jaký podíl zeleniny oni mají :o) A z vlastní zahrádky :o)
Úžasně živý dopis, jako od kamarádky!:-) Maminka žije s pěti dětmi sama? Neumím si představit, jak to zvládne, ale asi jiný kraj…
Já chci taky k jezeru! Kdo to zasponzoruje?:-D O Sukuma Wiky jsem v životě neslyšela a ono je to jejich hlavní jídlo!
Jé Petři, ty jsi rychlík :o) Sotva jsem Ti to poslala. No, holky, pro mě je Sandřin dopis taky jakýmsi „světlým impulzem“ v tomto špatném obdobé… Jsem moc ráda, že je spokojená a že to mělo smysl.
Holky, díky moc. Taková vzpruha v mém blbém období, mám velikou radost.
Sandro, děkuji za dopis
Piškotko, díky za překlad.
Babofko, díky. Článek, který dokáže prosvítit i tmu venku, je zapotřebí.
Babofko, díííky moc za článeček a nové informace o Sandře.
Piškotko, díky za překlady dopisů.
🙂
Mobile Sliding Menu