Jak posilujeme finanční gramotnost u nás doma

Minulý týden jsem v článku Proč učit děti finanční gramotnosti doma? slíbila, že vám dnes prozradím, jak to s výukou finanční gramotnosti vypadá u nás doma.

Začínali jsme už kolem 1 roku

Dcerka dostala svou peněženku a své penízky. Moc ráda si s nimi hrála. Vyndávala je, počítali jsme, schovávali zpět do peněženky. Věděla, kam penízky patří. Když pak našla vysypané drobné z kabelky, věděla, kam je dát. Nestalo se, že by je vyhodila do koše nebo někam zahodila. To byla první obrovská výhoda, kterou jsem pozorovala.

Budete-li s dětmi u toho, nehrozí, že by penízky někam zašantročily, snědly je ani podobné hrůzné scénáře. Zároveň jim tím věnujete přímou pozornost a čas strávený s vámi.

Od ježíška dostala pokladničku. Miluje, když si do ní může něco vhodit. A ví, že v pokladničce jsou penízky na spoření. Ty nepoužíváme na běžný nákup. Na nákup má svou peněženku.

Sedmiletá dcera to má stejně. Dokonce si vydělala své první penízky prací. Pomohla tatínkovi a dědečkovi na dílně v truhlářství zametat. Dostala za to penízky a první co chtěla běžet do obchodu. Výdělek byl 100 Kč. Vysvětlili jsme jí, když to hned teď investuje do sladkostí je to pryč a přeje si skutečně jen sladkosti nebo má i větší přání? Když si ji schová a bude k ní přikládat další větší penízky, bude si moci koupit něco mnohem většího.

Nakupujeme společně

Když jdeme do obchodu, bavíme se, jak penízky rozdělíme, kam půjdou a kam je investujeme. Také probíráme, co by si za ně chtěla koupit. Vždy ji necháme platit si nějakou svou věc. Miluje mandarinky, tak jde a koupí si je.

Jsou jí 2 roky a 4 měsíce. Umí přijít, pozdravit vybrat si, co chce, ví, proč to chce. Vezme si svůj nákup, jde k pokladně a paní prodavačce zaplatí.

Nakupování probíhá v pohodě

Od maminek často slýchám, že nakupování s dětmi je náročné. Neznám to. U nás je to jasné. Máme směr a máme cíl. Uvědomila jsem si, jak je to jednoduché. Dcera si vybere danou věc, nese si ji po celou dobu nákupu, ví, že ji čeká pokladna a placení.

Nenapadne ji rozbalovat něco před tím, než si věc koupí. Chápe, že nekoupíme vše, co by jí padlo do oka. Má radost, když projde pokladnou. Musím říci, že u všech prodavaček jsme se setkali s pozitivní reakcí. Všechny spolupracovaly s dítětem a usmívaly se.

První AHA

Když poprvé sama platila, čekala, že penízky dostane zase zpět. Myslela si, že si je potom dá zpět do peněženky a použije znova. Po druhém zaplacení v obchodě pochopila, že platí jen jednou jedním obnosem a danou věc má jen jednou.

Vydělej si na to, co chceš

Odmala mě doma učili, že když něco chci, mohu si na to vydělat. Měla jsem možnost brigády doma. Na svůj první mobilní telefon jsem si vydělala u rodičů. Bylo mi 12 let.

A šlo to tak i dál. Věděla jsem, že můžu mít cokoliv, když si na to vydělám.

Na první brigádu jsem odjela v 17 letech do Prahy, protože v našem kraji jsem pod 18 let neuměla nic sehnat. Studovala jsem vysokou školu a vždy jsem měla brigády. Nepotřebovala jsem je. Rodiče mě finančně byli schopni zajistit. Chtěla jsem si vydělat penízky sama, protože jsem věděla na co a proč.

Teď je mi 28 let, mám vlastní rodinný dům, který jsem koupila na mateřské dovolené, auto, spokojené dítě i partnera, psa, kterého jsem si přála. Mám vše, co potřebuji.

Neberu si půjčky

Moje první půjčka byla hypotéka. Neměla jsem nikdy dluhy. Nebrala jsem si základní věci na splátky. Naučila jsme se už jako dítě, že si mohu vydělat a naspořit.

Měla jsem odmalička pokladničku a moc mě bavilo počítat, kolik mám peněz. I když to bylo v destihaléřích, dvacetnících a padesátnících… byly to moje penízky. Mohla jsem koupit mamince dárek na narozeniny. Mohla jsem jít na zmrzlinu. Měla jsem z toho velkou radost.

Jsem vděčná rodičům, že mi dali tento základ do života.

Pozor na kreditní karty

V dnešní době jsme si hodně zvykli používat kreditní karty. Nepoužívat hotovost. To často v dětechvyvolává pocit, že rodiče mají v bankomatu nebo v bance mají neomezené množství peněz.

Od kolegy z práce mám historku s jeho dětmi:

Je opravdu dobré děti seznámit s hotovostí a s tím, že k dispozici na nějaký čas máte určité množství financí.

Zahrajte si na obchod

Je to skvělá příležitost jak svou ratolest připravit na budoucnost i do školy. Pro děti v první, druhé třídě, kdy se učí počítat nebo psát čísla, je to super opáčko hrou.

1. Vytvořit si vlastní cenovky.
2. Mít hotovost.
3. Umění prodávat.

Při tvorbě cenovek si procvičí psaní číslic. Při snaze prodat vám, zákazníkovi, se učí prezentační i prodejní dovednosti. Při spočítání ceny a vracení peněz si procvičujete nevědomky počty.

Prostě škola hrou. Hrát může celá rodina.

U nás doma peníze tabu opravdu nejsou. Víme, že vždy patří zpět do peněženky a jsme za ně vděční. Máme penízky rádi. Využívám mince i k učení číslic, učíme se na nich počítat, seřazujeme je podle velikosti, třídíme je podle barev. A všechny děti milují hrát si na obchod 🙂

Anet Holubová

Jsem šťastná, protože žiju život, o kterém jsem vždy snila. Moje vášeň k bylinkám, zeleným potravinám a zdravé stravě se stala mým živobytím. Dnes pomáhám lidem ke zdravému životnímu stylu a učím je rovnováhu a pevnost trojúhelníku zdraví–vztahy–finance. Tyto pilíře ovlivňují náš život ve všech směrech. Jsem finančním poradcem, realitním makléřem a výživovým nadšencem se shrnutím poznatků moderní biologie a psychosomatiky do jednoho celku. Více se o mně a mé práci dočtete na www.anetholubova.cz a na facebookové stránce Zkus to - Dokážeš to.