Bylo nebylo, v malém lesíku hned za městem žil skřítek Neposeda. Byl docela malý, maličký, tak akorát, aby se mohl schovat za muchomůrkou, aby ho člověk nezahlédl.
Žil v lesíku už mnoho let. Narodil se ještě v době, kdy se skřítka dalo potkat za každým stromem, ale teď už v lese zůstal ze všech lesních skřítků poslední. Všichni ostatní skřítci žili už dávno v hlubokých lesích, kde je ještě lidé tolik nerušili. Tak se stalo, že většinu času trávil skřítek Neposeda sám a sám. Z ostatních pohádkových bytostí snad jen ještě ve studánce bydlel vodník, ale ten stejně posledních sto let jezdíval na léto k moři.Jak běžel čas a skřítek Neposeda žil v lese stále sám a sám, byl stále více mrzutý, pořád si jen nazlobeně něco bručel pod vousy, až se mu začala vyhýbat i zvířátka, co v lese žila. Jak by také ne, tu Neposeda ulomil muchomůrce klobouček, tam zase kopal do mraveniště, na všechny v lese se ošklivě utrhoval. A když už začal lámat i větvičky na stromech, to už se pak vážně nemohlo maminkám a babičkám líbit, a tak přestaly dětem o Neposedovi pohádky vyprávět. V tiskárnách přestaly o skřítkovi tisknout knížky, také v knihkupectví byste pohádky o Neposedovi hledali marně. A tak i děti na něj začaly pomaloučku zapomínat.
Jenže! Víte, co se děje se skřítkem, na kterého děti začnou zapomínat? Je stále menší a menší. V létě byl Neposeda už jen jako malina a na podzim nebyl větší než mraveneček. To už Neposeda věděl, že je to s ním vážně zlé. Něco se musí stát! Něco musí udělat!
Jak už víte, skřítek Neposeda se sice stal zlobivým skřítkem, ale zlý to on nikdy nebyl a protože věděl, že děti ho měly ve svých pohádkách rády, rozhodl se polepšit! Ale dalo mu to práce! Muchomůrce pomohl najít klobouček, mravenečkům pomohl opravit rozbořené mraveniště, zasadil spousty nových stromků.
A jak to s Neposedou dopadlo? Zase vyrostl a je tak veliký, jak se na skřítka sluší a patří, tak akorát, aby se mohl schovat za muchomůrkou, aby ho člověk v lese nezahlédl. A děti o něm už zase poslouchají pohádky.
Napsal/a: jaholka
