Pastelky

Rubrika: Příběhy pro děti

Patřily jedné holčičce, která si moc ráda kreslila, ale pastelky si po sobě neuklízela a také neznala barvičky. Když vykreslovala omalovánky tak klidně nakreslila černou oblohu a hnědé sluníčko a pranic ji to nevadilo. Jenom pastelky se ošívaly a nechtěly tak škaredě kreslit. Pořád se lámaly a nebo se schválně tupily tak, aby si holčička kreslit nemohla.

Jednou večer to už hnědá patelka nemohla vydržet.
„Holky, musíme vymyslet něco jiného,“ povídala ostatním. „To přece nejde aby se malovalo hnědé sluníčko, sluníčko přeci není hnědé…..“
„Máš pravdu, sluníčko je žluté, přesně jako já,“ ozvala se žlutá pastelka. „Jsem taková nevýrazná, když kreslím, moc mě není vidět, ale moc ráda maluju sluníčka, pampelišky, kuřátka, kačenky, hvězdičky, vždyť je na světě tolik krásných žlutých věcí a ty bych moc ráda kreslila,“ povídala smutně žlutá.
„A co teprve já,“ ozvala se červená, já zase kreslím moc ráda srdíčka, růžičky, červené střechy domečků, jablíčka, jahůdky, maliny, to všechno je červené, přesně jako já.“
„A já, já,“ ozvala se do toho modrá… „já kreslím zase oblohu, modrou, při žlutém sluníčku bledě modrou, při bouřce tmavě modrou, taky kreslím vodičku, moře, řeky,… „Modrá je moc krásná barva,“ řekla zelená pastelka a dodala, „já zase kreslím travičku, a že jí je na každém obrázku, taky lístečky u kytiček, stonky, jehličí. „To máš pravdu, zelená je potřeba, aby byl svět barevný,“ řekla hnědá. „Já kreslím hlínu, někdy cestu, stromy, domečky….jsem hodně tmavá, takže na sluníčko úplně nevhodná,“…doplnila hnědá. „A co mám říkat já?“ ozvala se černá. „Jsem úplně tmavá, jako noc bez žlutého měsíce, kreslím cesty silnice, taky kreslím obrysy postav, jsem tak černá, jako uhlí, jako písmenka v knížce.“
„Holky a co kreslím já?“ ozvala se bílá pastelka. „Já to nikdy nevím, protože když kreslím, tak to nikdo nevidí.“ Dodala a rozbrečela se.
„Ale vidí,“ řekla jí, černá. „Ty jsi bílá pastelka, ty musíš kreslit na barevný papír. Ty jsi totiž ta nejdůležitější pastelka. Protože žádná z nás nedovede kreslit na černý papír. Jenom ty. A víš co kreslíš? Přece sněhuláky a snížek, bez tebe by nebyly zimní radovánky, protože snížek je bílý a bez tebe by nebyl a na čem by pak postavičky jezdili?“ Bílá pastelka se rozzářila.
„Holky, a ted něco nakreslíme společně.“ A tak kreslily. Černá pastelka udělala bouřku, žlutá pastelka nakreslila sluníčko a ostatní pastelky se v nich odrazily a nakreslily na modré obloze tu nejkrásnější duhu.

Napsal/a: biovirus

Toto taky stojí za přečtení!

Nevítaní hosté v ústní dutině

Malé oválné vřídky trápí až 25 % populace. Objevují se v ústech nečekaně, ale ti z vás, kteří se s afty

Čtu dál →

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist