O ztraceném slůněti

Rubrika: Pohádky

Dnes bych Vám chtěla vyprávět o slůněti, které žije daleko v Africe. Je to ještě docela malé slůně a tak ho můžete vidět pobíhat někde v nablízku své sloní mámy.
Jednou si slůně jen tak hrálo s ostatními slůňaty, když tu uvidělo krásného, pestrobarevného motýla. Zapomnělo na svou maminku a své sloní kamarády a skotačilo za motýlem. Slůně bylo tak zabrané do hry s motýlkem, že si ani nevšimlo, jak se stále více a více vzdaluje od svého sloního stáda a své maminky.

Motýlka po čase hra na honěnou přestala bavit a odletěl… Ale to už bylo pozdě! Teprve teď se slůně rozhlédlo kolem… A ta hrůza! „Jejda,“ pomyslelo si slůně a mělo slzičky na krajíčku. “Kam se mi to ostatní schovali? A kde mám svou maminku? Mamíííííí!“ Ale nikdo se neozýval. Nikdo slonečka nezatahal jemně a maminkovsky za ocásek, nikdo mu chobotem neosušil slzičky… maminka byla příliš daleko. Slůně poznalo, že se zaběhlo příliš daleko na to, aby ho ostatní slyšeli. „Copak si jen počnu?!“ Slůně bylo celé bezradné a usedavě plakalo.

Kde se vzala, tu se vzala, objevila se vedle něj opička. Byla celá zvědavá: “Co se asi tomu slůněti stalo, že tak pláče?“ Slůně si opičce mezi pláčem postěžovalo: “Maminka se mi ztratila!“ Opičku to rozesmálo: “Jen jestli to nebylo obráceně! Jestli ses neztratil ty slonečku! Nedával jsi pozor a zaběhl ses, že?“ Slůně nešťastně přikývlo. Opičce bylo slůněte líto: “A jak vypadá tvoje maminka?“ Slůně se rozzářilo a celé pookřálo: “Moje maminka je ze všech slonů nejkrásnější!“ Opička si povzdechla: “Ale to je přeci jasné. Každá maminka je ta nejkrásnější.“ Sloneček začal zase natahovat moldánky. Když to opička viděla, povídá: “Už přestaň plakat. Nemusíš se bát. Tvoje maminka se určitě najde. Pomůžu ti.“ Opička vzala velikánský ořech, který si pod stromem schovávala na svačinu, vyskočila na strom a začala do stromu bušit pevnou skořápkou ořechu. Začaly se ozývat duté rány. Za chvíli se jimi rozezněl celý prales. Opičky v celé Africe si předávaly důležitou zprávu o ztraceném slonečkovi a jeho mamince, kterou hledá…

Než zapadlo sluníčko za hory, maminka se našla. Zatahala slonečka jemně a maminkovsky za ocásek, usušila chobotem slzy a sloneček se vedle maminky schoulil ke spánku. Od té doby můžete v Africe slyšet znít tamtam jako dorozumívání na dálku. Zní proto, že se někdo hledá, že někdo na někoho myslí, že se někomu stýská, kdosi nemůže spát, někde v džungli se kdosi narodil… Ale žádná zpráva z tamtamu už není o našem malém slonečkovi, protože ten už si dává pozor, aby se mamince nikdy neztratil!

Napsal/a: jaholka

Toto taky stojí za přečtení!

Recenze: Štěpán Kobliha není žádná bábovka

Kniha od spisovatelky Ivy Geckové Štěpán Kobliha není žádná bábovka, jež vydalo nakladatelství Grada, strhne všechny své malé čtenáře

Čtu dál →

3 tipy na pohodový nákup s dítětem

Ať to odkládáte, jak chcete, stejně se tomu úplně nevyhnete. Do obchodu s dítětem aspoň jednou za čas musíte. A

Čtu dál →

Recenze: Sourozenci – o spravedlivé výchově

Snaha o aplikování spravedlivé výchovy mezi naše potomky někdy bývá velkou zkouškou nervů, a leckdy i těžko rozlousknutelným oříškem. A právě

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist