Bylo, nebylo, uprostřed hlubokého borového lesa stála na pasece malá, ošuňtělá, polorozpadlá chaloupka. Barva na stěnách chaloupky, která kdysi bývala krásně červená, byla oprýskaná, střechou z borové kůry zatékalo, okenice vylámané, zkrátka by se zdálo, že v této chaloupce nikdo nežije. Ale nenechte se mýlit, žilo zde šest trpaslíků.
Nejstarší z nich, alespoň to o sobě tvrdil, se jmenoval Kejchal. Ten by se i o jejich chaloupku staral a opravoval by ji, ale protože ho neustále trápila rýma a pořád kýchal(odtud jeho jméno), kdykoliv sáhl po nějakém nářadí, rozkýchal se tak, že nemohl vůbec nic dělat. Dalším trpaslíkem, který žil v chaloupce byl Dřímal. Toho zase trápila spavá nemoc a byl, chudák, schopen usnout i ve stoje. Pak tady žil trpaslík jménem Šmudla. Z těchto šesti trpaslíků byl ten nejmenší, ale také nejnešikovnější. Ten co vzal do ruky, to rozbil. Byl neustále špinavý, ušmudlaný a všude překážel. Trpaslík jménem Stydlín se zase tak moc styděl, že pokaždé, když chtěl něco udělat, zčervenal tak, že by mohl nahradit panáčka na semaforu. Rejpal byl zase takový všeználek. Všude byl a všechno znal, ale vzít za práci neuměl. Štístko byl z těchto šesti trpaslíků ten nejšikovnější. Pořád byl veselý a pozpěvoval si a alespoň uvařil něco k jídlu.Jednoho krásného podzimního dne si vyšel Štístko na houby, aby kamarádům uvařil houbovou omáčku. Košík už měl skoro plný, když přišel ke vchodu do dolu, před kterým seděl na kameni trpaslík a pokuřoval fajfku. A protože byl Štístko taková veselá kopa, dal se s neznámým do řeči. Mluvili o všem možném a pak se mu Prófa (tak se naznámý jmenoval) svěřil, že sem přišel nedávno a nemá kde hlavu složit. Štístko mu nabídl, že by mohl přespávat u nich v chaloupce, ale varoval ho, že se u nich nedočká žádného luxusu a vylíčil mu, jak to u nich vypadá. Prófa se pousmál a nabídku přijal a ještě Štístkovi slíbil, že jim pomůže dát chaloupku do pořádku. A jak řekl, tak také udělal. A protože toho hodně znal a uměl, pomohl trpaslíkům zbavit se jejich neřestí. Pak společnými silami chaloupku opravili. Natřeli stěny, opravili střechu, vyrobili krásné nové okenice. A protože se všem práce zalíbila, připojili se k Prófovi a začali pracovat v dole. Ze začátku jim to moc nešlo, ale brzy se všechno naučili.
Jednoho krásného dne přišli večer z práce domů a našli v chaloupce spát překrásnou dívku… Ale to už je jiná pohádka 🙂
Napsal/a: Sepy
