Před obrazovkou: Kolik času je „moc“?

Rubrika: Volnočasové aktivity, Vývoj a výchova batolete, Vývoj a výchova předškoláka

Nemáme doma televizi ani jedinou počítačovou hru. Našemu staršímu dítku do nástupu do školky zůstal utajen kouzelný svět Krtečka, Toma a Jerryho i dalších roztomilých kreslených postaviček. Nezdá se, že by tím nějak strádalo.

Rozhodnutí, že bychom mohli zakoupit alespoň televizní kartu do počítače a dceru seznámit s kamarádem Večerníčkem, jsem učinila o prázdninách před nástupem do školky. Co kdyby se chudinka cítila mezi dětmi méněcenná? Podívala se na Večerníček asi třikrát a pokaždé s ústy dokořán, ale tím to skončilo. V létě byly úplně jiné zájmy a televizi nepostrádala. Tento stav trvá v zásadě dodnes. Ráda se podívá na pohádku, ale jinak si doma ani nevzpomene. Ovšem u babičky! Tam běží televize každý večer a není dne, kdy by se vnoučatům nepustily pohádky. A také není dne, kdy by si je nevynucovaly. Jako by své chování děti přizpůsobovaly podle prostředí.

 

O škodlivosti vysedávání dětí před obrazovkou víme

Přesto asi každá maminka někdy své dítko takto odložila a zjistila, že ho to „nezabilo“. Dokonce vůbec nevypadalo, že by z toho mělo nějakou újmu. Problém opravdu není v tom, že dítěti občas pustíme pohádku. Ostatně, správně zvolené pořady mají i svá pozitiva – např. takové Hřiště v neděli ráno má jednoznačný vliv na pozitivní naladění dostatečně vyspané dospělé části rodiny. Navíc při kvalitních pořadech se dítě může leccos užitečného dozvědět. Zásadní problém je v návyku na pasivní způsob zábavy, který se velmi snadno vytvoří. A tedy v množství času, který dítě před obrazovkou stráví.

 

Batole před televizor nepatří

Názory odborníků, kolik v jakém věku dítě snese, nejsou jednotné. V jednom se však shodují: Dítě do zhruba tří let není schopné pochopit děj, který se na obrazovce odehrává. Vnímá jednotlivé scénky či obrázky, ale ne příčiny ani návaznost. Protože mám potřebu veškeré informace testovat, ověřila jsem si to na své téměř tříleté dcerce. Pustila jsem jí jeden díl oblíbeného Krtečka. Je to úplně jednoduchá pohádka a trvá 10 minut. Během sledování jsem video několikrát zastavila a ptala se na souvislosti, například: „Kam šla myška?“ „Kdo dostal dort?“ a podobně. Má jinak velmi chápavá a komunikačně zdatná dcerka ale dokázala komentovat pouze to, co se na obrazovce bezprostředně dělo, přestože sledovaný příběh (oslava narozenin) nebylo nic, co by neznala.

Závěr: Pro děti mladší tří let nemá sledování televize žádný smysl. Neposkytne jim žádné informace, které by je obohatily. Někdo snad hovoří o pozitivu ve smyslu trénování pozornosti a argumentuje dobou, kterou se dítě dokáže soustředěně na obrazovku dívat. O soustředění se ale nejedná. Dítě je pouze přitahováno akcí a rychlým střídáním scén a barev. Jedná se o tzv. „mediální hypnózu“. Před třetím rokem věku by televize v přítomnosti batolat měla být zapínána jen výjimečně.

 

Předškolákům jenom trošku

Mezi třetím a šestým rokem dítě začíná být schopno vnímat děj kratších a nepříliš složitých pohádek. Tato schopnost se s věkem plynule zlepšuje. Při pečlivém výběru pořadů není důvod mu toto potěšení odpírat. Kolik ale je přiměřené?

O tom se pochopitelně diskutuje. Mnohem důležitější než přesný údaj je, aby se z televize nestala každodenní rutina (zanedbejme nyní desetiminutový Večerníček). Ta vede k vytvoření škodlivého návyku mnohem spíše než jednorázové puštění třeba i několika pohádek v čase, kdy je dítko nemocné a my je potřebujeme udržet v klidu v posteli. I jindy se může stát, že je nám rodičům obrazovka na chvíli vítaným pomocníkem. Ale považujme to za naprostou výjimkou a střezme se toho, aby se vysedávání dítěte před televizí stalo normou.

Celý článek si můžete přečíst v časopise Děti a my (č. 7-8/2011), vydává Portál.

Otázka pro vás: Sledují vaše děti pravidelně televizi (pořady pro děti)? Vnímáte televizi jako pomocníka nebo jako „zlo“? Od kolika let myslíte, že je sledování televize vhodné a jakou dobu sledování považujete za přijatelnou?

Napsal/a: Kateřina Lipinská

Toto taky stojí za přečtení!

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →
Jindřichův Hradec

Prohlédněte si Jindřichův Hradec. S našimi tipy o nic nepřijdete

Jindřichův Hradec si zaslouží vaši pozornost. Je to nádherné město s pěknou historii. Najdete tu nádherné chaty a chalupy,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)

  • Anonymní, mně ten Animáček přijde někdy dost drsný i pro pětileté dítě. Ve třech letech se syn díval hlavně na českou klasiku.
    Souhlasím s tím, že by rodiče měli komentovat, na co se dítě dívá. I když jsem s ním u dívání neseděla, pořád jsem aspoň na půl ucha sledovala a on se mě při tom ptal.

  • Anonymní

    Můj tříletý syn se denně dívá hodinu na Animáček už asi rok a přes den si venku hraje na želvy Ninja nebo Šmouly, ví podle Minihrdinů že se někomu posmívat je hloupé a ošklivé, miluje naučné pořady o zvířatech, vysvětlil babičce co jsou surikati, ve vaně zachraňuje delfíny a tuleně, ví že reklamy jsou podvod i když oibčas na nějaké dětské samozřejmě zareaguje tak že by si to moc přál…moje roční dcera miluje znělku Večerníčka, poznává ho i jinde na obrázkách…myslím, že ukázat dítěti televizi není vůbec na škodu. Hlavně se ale musíte dívat s ním a komentovat a vysvětlovat, nesmíte ho před televizi odkládat když na něj nemáte čas! V takových chvílích rozhodně TV vypnu a strčím ho mezi hračky. Nebo mi (samozřejmě po svém) pomáhá.

  • Ještě jsem chtěla napsat, že syn miluje pořady, kde se vaří, když je u babičky, dívá se na ně jako na nějakou napínavou detektivku.

  • My už asi 10 let televizi nemáme a nechybí nám. Ale teď jsme koupili kartu do počítače s tím, že občas něco ke koukání vybereme.
    Malý se dívá na pohádky na DVD, mám mnohem větší kontrolu nad tím, co sleduje. I když někdy dostane „pohádku“, nad kterou žasnu a už jich pár i skončilo v popelnici.
    Čas, který u DVD tráví, se snažím hlídat, ale nemáme přesný režim. Některé dny si na pohádku ani nevzpomene, někdy, hlavně když prší a mám nějakou práci, dívá se víc. Nemám pocit, že by to nějak ovlivňovalo jeho zájem o jiné činnosti, když je s kým a s čím, radši si hraje.
    Pravda ale je, že někdy, když se dívá dlouho, bývá pak rozmrzelý a vynucuje si další pohádky. Když to nehlídám, pustí si celé DVD znovu, když dojde na konec. Takže na toto dávám pozor a čas koriguju.
    Jsem zvědavá, jak se s televizní kartou sžijeme, když jsem se dívala, co dávají občas třeba v Animáčku, byla jsem docela nemile překvapená. Vím, že se na to dívá spousta dětí, ale třeba superhrdinové mi pro předškolní děti moc vhodní nepřijdou, i když se jim to samozřejmě líbí. A některé šílené kýče pro holčičky nejsou o nic lepší. Tak uvidíme.

  • bamiska

    u nás je , byla a bude televize součástí žívote, nechci se přít o tom jestli je nebo není to vhodné, samozřejmě pokud byly děti malé tak jsem se snažila tomu vyhnout….u manžela je televize kulisou, dělalo mi problémy ho naučit občas nebo aspoň ji nezapínat hned jak přijde….pohádky byly součástí vyrůstání dětí a já se na ně ráda koukala s nima, a pak také jak již bylo zmíněno vzácné chvilky klidu kdy jsem mohla dohnat co jsem potřebovala…klukum stále snažím trochu krotit to na co se koukají…moje oblíbená věte, že to co dávaj po osmé není určené pro děti jinak by jim to dávali ve dne se míjí účinkem když v noci dávají pohádky a odpoledne kriminálky…televize mi nevadí dokáží sledovat i historické nebo přírodopisné pořady ale i samo pro mě naprosto „debilní“ mě nic neříkající….vadí mi a s tím nic neudělám skladba televizních programů…zlatá hvězdička před filmem a to ještě po osmé večer… :-d

  • Lien

    U nás sice televizi nemáme, ale malé pouštím pohádky na počítači. Jsou jí tři roky a zhruba od dvou a půl let kouká. Začalo to jednou za týden, teď už jsme na denním sledování, přes půl hodiny po obědě, někdy chce pohádky, někdy písničky a ještě pouštíme večerníček večer před spinkáním. A po tom obědě mi to připadá dost dlouhá doba, ale zase je to jediná možnost, jak jí udržím v posteli, tak už to řešit nebudu, od září jde do školky, takže sledování pohádek vypadne :-). NO a jinak se u nás nepouští nic jako kulisa.
    Nemyslím si, že by vůbec nechápala, na co se dívá, dokonce mi někdy i vypráví, třeba o Máje, že má mokrá křídla nebo že je od medu a nemusí to přitom zrovna sledovat na monitoru. Takže myslím, že okolo tří let už to není jen „hypnoza“. Tím ale nechci říci, že to snad dítěti nějak prospívá, jedná se opravdu o to, že jí potřebuju na chvíli udržet v klidu a udělat pár věcí sama.

    A ještě – konečně ukázka, u které mi nepřipadá, že tam chybí podstata, super :-).

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist