Počítačové hry jsou součástí okolního světa, a pokud dítě začne chodit do mateřské školy a posléze do školy, prostě se s nimi stejně jako s televizí musí setkat. Je svým způsobem lepší nastavit pravidla užívání počítače a hraní her dříve, než by tento fantastický a přitažlivý virtuální svět dítě zcela nepřipravené pohltil…
„Jak odolávat reklamám, touze po značkovém oblečení, prosbám o povolení sledovat reality show atd.? Jak se postavit k tvrzení dítěte‚ ,všichni už to můžou (mají), jen já ne‘?“
Odolat se dá těžko. Zejména na počátku dospívání a s vrcholem puberty dochází k zesílení výše zmíněného nátlaku ze strany dětí a my jako rodiče musíme najít rovnováhu mezi dvěma extrémy. Jedním je absolutně dítěti vyhovět a tím ho vychovávat v podstatě k sobectví (bude si moci vše dovolit, až bude dospělý a bude se muset živit sám?) a druhým totálně dítěti tyto „požitky“ odepřít a tím ho zcela vyčlenit z kolektivu vrstevníků, který je pro něj v dospívání tak důležitý. Základní pravidla rodiny by měla platit i v dospívání, i přes argumentaci, že „nikdo jiný to tak nemusí nebo všichni to už můžou“. Musíme jako rodiče ustát to, že naše donedávna sladké a přítulné dítě nás označí za ty nejhorší rodiče, co zná (připravte se na výkřik „proč jen já mám takový rodiče“), protože to k dospívání opravdu vývojově patří.
vydal Portál, 2008
Napsal/a: Lenka Lacinová, Petra Škrdlíková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)
Dětem počítačové hry zatím moc nepovoluji… najdou se však samozřejmě výjimky. Mezi nejpopulárnější hry však u nás patří omalovánky online – např. na http://omalovanky.info/online-omalovanky
Spojujeme to s poznáváním barviček a myslím, že tato forma hry je pro děti celkem přínosná.
Tak u nás jsou nejvíce oblíbené hry typu:Dětský koutek,kde jsou pohádky,omalovánky,pexesa.I Špidla boduje.Hlavně Míša Kulička a jeho různá dobrodružství.Denimu je 5 let,takže když si chce hrát něco na internetu,tak mu něco vhodného najdu,ale občas se stane,že klikne na nějakou střílečku a to hned hlásí:Já to nechtěl,neumím číst.Ví že tohle nemám ráda,tak se mi zatím snaží vyhovět.Teď už ho od počítače vyhazuje i dvouletý bráška,jelikož chce omalovávat a někdy je tady i vytisknutých hodně omalovánek.Už na tom malém sleduji,jak je počítač nakažlivý.Proto se snažím,aby tady netrávili spoustu času a kreslíme,hrajeme různé hry a bavíme se mimo počítač.V zimě je to horší,protože je škaredé počasí,ale jak se oteplí,tak si na počítač moc nevzpomenem.Ale lhala bych,kdybych tvrdila, že mi to někdy nevyhovuje,když mám hodně práce,že se tady usadí a hrají si.
JanaOss: farmář je úžasná hra, sama jsem u ní skejsla jednou asi 2,5 hoďky, než mě děti nevyhodily 😀 Nejvíc mě fascinuje, že zadám práci farmářovi(odklikáním na to co chci) a mezitím stihnu prodat své produkty na trhu, zadat práci svým továrnám, domluvit obchody mimo tržiště a nakoupit vylepšení 🙂 Kdyby to takhle chtělo fungovat ve skutečnosti 🙂
Terezka moc ráda hraje barbie hry, ty nejsou špatné… No a potor Star Stable – kdo se zajímá o jízdu na koni, bezvadná hra… Nádherně zpracovaná grafika, práce ve stáji, starost o potřeby koně, výcvik koně ve všech distiplínách, soutěže, obrovská plocha krajiny, kterou lze projíždět- a to všude, nejen po cestách (zatím jsem se ztratila skoro pokaždé), střídá se den a noc, úkoly, které nesouvisí s koněm atd atd…
k předchozímu se hlásím nejsem přihlášená 🙂 Bamiska
kluci se dělí o pc a zatím to nejsou rozbroje, musím jim to ale odměřovat a oni si hlídají čas navzájem…nejsem si jistá jestli je to správné řešení, ale zatím to funguje, snažím se aby tam netrávili moc času, ale z vlastní zkušnosti vím, že jak k tomu člověk zasedne a chce si něco najít,pročíst, zahrát tak to letí rychle…no a k výběru her jsem na tom podobně jak Jana hokáže si stavět farmu, zoo, pout, jezdit autama…no ale nejvíc se jim líbí střílečky, domluva nedomluva ikdyž se mi to nelíbí…snažím se to ovlivnit tím aby nikde nelítali části těl ani krev…
U počítačových her je dost složité cokoli zakázat nebo povolovat. Jde opět především o to, co hrají kamarádi a která hra je mezi nimi populární. Můžeme ovšem ovlivnit, co bude mít náš drahoušek doma.
Přiznám se, že já si připadám jak Alenka v říši divů. Jednu chvíli se můj 11letý rošťák rozplývá nad hrami od Špidly (ty mám také ráda, jsou vynikající, tříbí logiku, postřeh a jsou bez násilí, s krásnou grafikou a na pohled jednoduché) jako Farmář, kde získává a chová kravičky a kozičky a musí je krmit, nebo Katčiným krámkem, kde „chová“ rybičky a za chvíli koukám a on hraje jakousi hru se Stalinem a uráží lidem hlavu lopatou a rozstřílí je na krvavou hmotu.
V tom případě nevím, jestli mám řvát nebo to nechat být. On ví, že tohle nesnáším a hlavně – je pak naprosto histerický, když má odejít od počítače, neboť tam sedí dlouho a nás je doma víc a počítač jeden.
Mobile Sliding Menu