Cestovní nevolnost – kinetóza

Cestovní nevolnost nás může zastihnout kdekoliv – v autě, autobuse, vlaku, na lodi nebo na velbloudu. Dnes jí trpí každý dvacátý cestující. Nejčastěji bývá špatně dětem, potom ženám a starším lidem.

Kinetóza je stav, kdy je aparát středního ucha v rozporu se zrakovými informacemi. Kinetický orgán rovnováhy ve středním uchu je rozvibrován velmi malými frekvencemi, které neodpovídají pocitům, které zaznamenávají naše oči. Zatímco vy se v autě mírně pohupujete na místě, kolem vás se rychle míhá krajina, do mozku přicházejí zmatené informace, dochází k podráždění nervů a tím k poklesu krevního tlaku, bolení hlavy, pocitu na zvracení, nadměrné tvorbě slin, pocení a následně i k samotnému zvracení.

Špatně se vám může udělat v autě, autobuse, ve vlaku, v letadle, na lodi, na pouťové atrakci. Špatně se vám může udělat i na mostě, ze kterého se díváte na plynoucí hladinu řeky – zatímco vy jste v klidu, vaše oči zaznamenávají pohyb. Výjimku netvoří ani kosmonauti ve stavu beztíže, kdy je odstředivá i dostředivá síla v rovnováze, při tomto stavu dochází k poruše vnímání rovnováhy.

Každý jedinec je jiný a ne všem se musí při cestování udělat nevolno. Není však výjimkou, když se kinetóza náhle přihlásí ke slovu i zkušeným cestovatelům.U citlivých jedinců celou situaci navíc ovlivňuje nepravidelné zpomalování a zrychlování vozidla, zbytečné hýbání/kývání hlavou, poloha těla, změna polohy těla či pohyby končetin, věk (častěji nižší) a plnost žaludku – to vše je propojené s momentálním psychickým stavem. Pokud vám už jednou špatně bylo, může se vám začít dělat nevolno už jen při podvědomé vzpomínce na zkušenost z minula. U mnohých dojde ke zmírnění projevů zavřením očí, případně usnutím.

Jak se na cestu připravit

Před cestou můžeme užít některý z dostupných léků proti nevolnosti a zvracení (z běžných léků Nokinal, Medrin, Theadryl, u dětí Kinedryl,  Travel Gum, z homeopatik Cocculus, Borax a Tabacum),  cucáme zázvorové bonbony, žvýkáme zázvorové žvýkačky (seženeme je v obchodech s biopotravinami nebo na internetu), pro jistotu si přibalíme pytlík na zvracení, navlhčenou plenu a náhradní oblečení. Oblečení by mělo být pohodlné.

Snažíme se pozorovat co nejvzdálenější bod ve směru jízdy – horizont. Ze zadních sedaček autě si děti najdou skulinku, kterou se budou dívat dopředu. V autobuse si sedáme na sedadla nad předním kolem na pravé straně – s možností výhledu také se nevystavíme takovým otřesům, jaké jsou v zadní části autobusu.

Střídmě se najíme lehkých potravin, vyhýbáme se tučným jídlům, sladkostem a přeslazeným limonádám (u starších vynecháme i alkohol).

V rámci možností zajístíme dostatečný přísun čerstvého vzduchu nebo zastavíme.

Ve vlaku si sedneme co nejvíce do středu vagonu ve směru jízdy. Snažíme se nedívat se z okna.

Nevolnost na lodi (tzv. mořskou nemoc) zmírníme pobytem ve středu lodi, snažíme se nepohybovat a díváme se na nebe, pohled na vlny by nevolnost zhoršil.

V letadle je nevolnost spíše vzácností, nejstabilnější sedadla jsou v místech mezi křídly.

Někdy jedinou možností, jak nevolnost vyloučit, je usnout – raději cestujeme přes noc.

Napsal/a: Klára J.