Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Obsese?
Karamelka mě vyprovokovala položit otázku, na kterou jsem se chtěla zeptat už dříve.
Máte nějaký vyloženě získaný návyk, zvyk, potřebu?
Můj bratranec např., syn rodičů silných kuřáků, nikdy nevzal do pusy cigaretu, tak mu to znechutili.
Naši stále zavírali doma dveře, neměli rádi průvan či co. Já bych nejraději všechny dveře zrušila, popř. zbourala stěny v bytě.
Máte taky něco takového? 🙂
Kamčo to já taky,ale jakmile je večer tak musím zatáhnout!!JIna mi to nevadí miluji taky světlo,ale ta tma venku no a už to tady lítá ty závěsy a rolety atd.
Bobino…muj manzel je na slova system a logika uz alergicky….ovsem vcera tomu s tchanem dali korunu…jak nam delali stupacky a novy zachod vybili celou zadni stenu tak se tam daval sadrokarton…..super..povedlo se….dnes to mel manzel jen sbrousit…..ale nejak zacali po telefonu resit ze neudelali diru na odvetravani…..(po mem upozorneni ze tam je elektromer a vodomery a ahlavni uzaver vody…udelali diru aspon na to…..kdyz jsem slysela ten telefonat ze budou dodelavat diru(a samo dlasi neporadek)..rikam vy chlapi byste meli nejdriv premyslet a tepreve pak delat…a byl ohen na strese…..
dnes jsem manzelovi do prace napsala….at si nedela starosti s odvetravanim a dlasimi dvirky …ze jsem si to udealla sama…(no to jsem si dovolila hodne:))
jo ty čísla jsou taky moje záhuba, nebo možná teprve budou. jestli se jednou zblázním, tak ne z dětí, ale z čísel. Pořád něco počítám, patníky, stromy podél silnice, u doktora světla,…. no tak jak píše sarina. je pravda, že mi nedělá problém zapamatovat si dlouhá čísla, nebo velký počet čísel, pamatuji si rodná čísla dětí, svoje i manžela, naše tel. čísla i číslo bankovního účtu. Jen občanku ne…ta má nějaký začarovaný číslo a ja ne a ne si ho zapamatovat….každý má svoji úchylku
Holky, jak to čtu, jsem vlastně úplně normální! :o)
Jsem ráda, že nejsem sama, fakt.
Tak třeba naše příbuzná strašně moc dbala na zdravou výživu a svým dvoum dcerám místo bonbónů a různých pamlsků dávála vždycky rozinky… no a holky jsou už teď dospělé a rozinky nemůžou ani cítit, dokonce je i ďoubají ven, když je třeba najdou v buchtě 🙂
Kamil, taky si věšení prádla užívám, musí být pěkně vyrovnané (žádné prověšeniny) a mám v tom opět systém – podle velikosti, nejprve velké věci, pak věci děti a ty ještě věším – trička vedle sebe, kalhoty vedle sebe a když mi to nevyjde na jednu šňůru, tak to klidně i převěsím :-))). Jo a ještě nedovolím ukládat manželovi nádobí do myčky, mám v tom opět systém :-))))
Sarino, aspoň trénuješ paměť. Já zase když mě něco napadne a zajímá mě to, tak sednu k PC a sedím u něj tak dlouho, dokud o dané věci nezjistím vše tak ,aby mě to uspokojilo a pak dělám chytrou :-)))
čím víc nad tím přemýšlím, napadá mě další věc,to je moje úchylka od dětsví a to taková, že mě třeba napadne nějaký slovo a já si ho v hlavě seřadím podle abecedy,,např. fialka a já si vyhláskuju aafikl,,,ale to sem uvedla lehké slovo,dávám si čím dál těžší a když mi to “nevyjde“,tak mě to leží v hlavě, že si to třeba musím napsat.
Další věc se týká čísel,,a to konkrétně spz-etek na autě, vidím např. číslo 14-25 a hned spočítám dvě a dvě číslice, tedy 1+4 =5, a 2+5=7, pak sečtu dohromady 5a7, tj. 12 a z toho pak ještě 1+2,,,No MAGOR,co???
:-)))
Ale přiznám se, že mít seřazený bankovky podle hodnoty mě ani nenapadlo, ale možná to má něco do sebe.
jéje..peníze teda srovnané nemám:-)))a kolíčky taky neřeším…ale miluju věšení prádla..hlavně prckových věcí.
jo a taky chodím zhasínat,tam kde nikdo není…manža má zas nutkavou touhu snižovat plamínek pod hrncem a zastavovat vodu—se slovy šetříme..ovšem zhasnout neumí:-))))))) K
No Lenouši, je to na pováženou 🙂
Tak já to mám s těmi kolíčky podobně jako Lenous (Tam tam hračky – pořádek), i papírové bankovky mám v peněžence srovnané jako Lenous, ale vůbec mě nenapadlo, že to má někdo jinak :-)))))
Ale mám ještě jednu “vadu na kráse“, která mi dost vadí, protože tím otravuju nejen sebe. Jsem hrozný puntičkář (jsem zn. pany), nesnesu stejně jako Lucka nakřivo poličky, obrázky, vlastně cokoliv (kvůli tomu trpí hlavně manžel, ketrého nutím všechno změřit několikrát a často musel něco i předělávat), při nakupování bot je několikrát prohlídnu snad ze všech stran, musí být naprosto stejné, stejně tak oblečení, jakmile je třeba rukáv kratší byť o milimetr, tak si to nekoupím. Když na nějakou nesrovnalost příjdu až doma, jdu zboží vrátit, nebo ji prodám někomu jinému a strašně kvůli tomu nadávám a zlobím se hlavně na sebe, že mi takové věci vadí 🙂