Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Obsese?
Karamelka mě vyprovokovala položit otázku, na kterou jsem se chtěla zeptat už dříve.
Máte nějaký vyloženě získaný návyk, zvyk, potřebu?
Můj bratranec např., syn rodičů silných kuřáků, nikdy nevzal do pusy cigaretu, tak mu to znechutili.
Naši stále zavírali doma dveře, neměli rádi průvan či co. Já bych nejraději všechny dveře zrušila, popř. zbourala stěny v bytě.
Máte taky něco takového? 🙂
Leni, u mě jsi za exota…:-DDD
Ale nic ve zlém, já naprosto rozumím, jak je to pro tebe důležité, i když to sama tak nemám. Prádlo si taky musím pověsit sama, když mi chce někdo pomoct, tak se buď vymluvím nebo to potají pak udělám podle svého. A stejně tak nádobí v myčce, můžu to všem dokola vysvětlovat, proč to dělat takhle, v důsledku to je všem jedno a zase to udělají blbě…:-)
Já mám v peněžence většinou vymeteno, účty platíme přes internet, velký nákup kartou, a penízky má u sebe většinou mužíček, aby mohl cestou z práce cokoliv koupit. Tak proto. Jen v hrníčku se sbírají drobné, abych nebyla úplně bez korunky:-)
Matildo, netvrdím, že mám vždycky co rovnat, když tam náhodou něco je, je to srovnané. Zrovna dneska tam toho moc nemám, ale jinak jsem si tam založila slušnou knihovnu – všechny možné účty, poznámky – fuj, půjdu to zrecyklovat.
Jovi, mám 150 kolíčků, díky těm barvám vím, kolik jsem jich použila a poznám, že toho prádla je buď hodně nebo málo. Jsem ráda, že to nedělám sama, protože v rodině jsem za exota, když mi někdo pověsí mými kolíčky prádlo a je to jinak, než jsem zvyklá, jdu a překolíčkuji si to podle těch barev.
Holky, přiznám se, nejvíc mě na tom baví ty bankovky srovnané podle hodnoty… Ať dělám co dělám, kdykoliv nakouknu do peněženky, je téměř prázdná…:-)))
Leni, já vím, ale Bobinku znám, tak si ji u toho věšení prádla dovedu líp představit :-))
Brmbulko, nám praskla hadička na vodovodní baterii, to bylo vody (nebyli jsme samozřejmě doma, sousedi nám volali, až když ta voda promáčela strop a natekla do sklepa; když jsme přijeli, byly tam dost slušné kaluže. Schlo to asi 6 týdnů. Naštěstí taky zaplatila pojišťovna, tu naši jsme ale nezruinovali :-)) )
Tak s těma kolíčkama to dělá moje mamka. Takže já přesně naopak – pokud možno ať nejsou barvy a ani druhy stejné. Ale prádlo věším opravdu důkladně, kolikrát i převěšuju, když se mi to nevleze podle mých představ.
A co dělám neustále – leštím baterie v koupelně i kuchyni a myju mýdlenku a hlavně sbírám špinavé ponožky mého muže po celém, opravdu po celém bytě, jelikož má velikou fantazii a vymýšlí nová a nová odkladiště…
Pračku od té doby, co máme velké problémy se sousedy, raději zapínám, jenom, když jsem doma, nechci riskovat, že by náhodou vytekla, i když pojistku máme.
Jojo, pojistka na blbost se každopádně vyplatí. Taky nechávám v noci prát pračku, vytopila bych tedy maximálně prádelnu, ale babička (tchyňka) jednou kvůli koupání vyndala hadici od pračky z vany a po dvakrát si vyplavila koupelnu, manžel prskal jako králík, ještěže se to nestalo mně.
Takováhle dírečka byla v hadici od profi myčky na nádobí u nás ve školce a vytopila se nejen školka, ale i sklady pod ní, ve kterých se škoda vyšplhala na 5 miliónů, byla klika, že školka byla pojištěná a instalatér, který myčku den před tím instaloval taky…
no ja jednou nechala zapnutou pracku kdyz jsme sli na nocni mejdlo…..a ve dve v noci jsme se vratili a meli vytopeny byt + kancelare pod nama….praskla privodova hadice…..dirka jak spendlikova hlavicka…..a vsude po kotniky vody….no co vam budu vykladat…jeste ted je mi zle kdyz na to pomyslim…..v kanclech dole popadaly stropy na PC…skoda cca za 180 000…ja se nastesti asi mesic pred tim pojistila na spoluodpovednost a vse za nas uhradila pojistovna….pojiste bylo 350 na rok…..mesic na to prisly zaplavy a pojistovna Morava zkrachovala….no mne se to kazdopadne vyplatilo:)
Abych nezapomněla, mám koření srovnané v nenadepsaných kořenkách podle abecedy, takže vím, že petržel je hned za pepřem a ten je za paprikou.
Jovanko, barevné kolíčky mám i já. Nejenom, že je věším podle těch barev, ale uvědomila jsem si, že nejdřív věším věci dcery, pak mladšího syna, staršího, moje a manželovy. Stejný postup, ale opačně je při sundávání.
Stěhování nábytku mě taky čas od času bralo, ale většinou mě uspokojí přerovnání šuplíků, což manža nese těžce, nepamatuje si to normálně, natož, když to přerovnám.
Kapesníky používáme celá rodina papírové, látkové si manža bere pouze k zubaři.
Ještě k prádlu, kamarádka žehlí postupně od látek na nejvyšší teplotu k teplotě nejnižší, já naopak. Nejdřív mám věci, které jsou choulostivé, pak bavlna a nakonec napařovačkou ty hnusné společenské košile.
Taky dělám to, že rovnám trička podle délky rukávů a barev, abych to pak při praní měla podle barev roztříděné. Takže jednu dobu nosím pouze světlá trička, bílé podprsenky i kalhotky, když vytahám zásobu, peru a nosím zase všechno tmavé. Další období je červené, protože pak peru červené věci spolu, to pak já i dcera chodíme za Karkulky, abych našetřila červenou dávku do pračky.
Tak ještě mám taky potřebu občasného stěhování nábytku, ale dělám to dopoledne, když jsou všichni pryč – nebudu přece poslouchat ty hloupé řeči, že “mami, ty UŽ ZASE stěhuješ???“ Trochu jsem se zamyslela jednou, když jsem dala dětem vybrat, jak by pokojíček chtěly, a tehdy malá Majda se mě nevinně zeptala “a maminko, kam dáme okna?“
Kontrolování vody, plynu atd. taky mám, i když už ne tak silné, jako když jsem bydlela u našich. Mamka to dělala neustále. Kolik mi ujelo autobusů, když jsem se domů vracela kontrolovat….
Jednou jsem opomněla zkontrolovat vypnutí žehličky a odjela k tetě do jiného města. Volala jsem tehdy mamce do práce, ať je tak hodná a zajde k nám, ale vzal to její kolega (ona zrovna byla jinde), tak jsem ho žádala o vyřízení vzkazu. On slíbil, že vyřídí, ale pak přidal svůj názor, že kdybych ji nevypla, tak to u nás už stejně dávno hoří (no to jsem fakt potřebovala slyšet) 🙂
Manžela musím pochválit, on je vcelku pořádkumilovný a pořádkudělný (když to tak srovnávám), ale vadí mi jeho uklízení hraček (vše dohromady, hlavně ať to není vidět; a “ona to stejně pak vysype na jednu hromadu“) a taky látkové kapesníky. Co já bych dala za to, kdyby používal ty papírové….
A mám novou věc – teď pokaždé, když věším prádlo, myslím na Bobinu a její barevné kolíčky!!!!! :-))