Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Adopce na dálku - přidejte se k nám
Nevyčerpatelná studnice skvělých nápadů jménem Petra 🙂 mi navrhla založit tuto diskuzi, a protože si myslím, že je to sakra dobrý nápad, činím tak…
Myslím, že pro nás všechny (organizátory, zaštiťovatele i početnou skupinu adoptivních rodičů) bude fajn mít všechny novinky týkající se „našich společných VD dětí“ pohromadě.
Ať už to budou vzkazy, nápady, návrhy, dotazy (na tomto místě se asi rychleji dočkáte odpovědí na své dotazy než pokud je vložíte je pod články, kde snáze zapadnou), apod. Což zase neznamená, že pod články nesmíte psát komentáře… 🙂
Takže – pište, těšíme se na jakékoli podněty…
A ještě důležité info pro všechny „adoptivní rodiče“:
Sandřin profil s vysvědčeními, dopisy a spoustou fotek najdete na webu Centra Dialog – ZDE
články o VD adopci na dálku najdete pod štítkem VD adopce (stačí prokliknout odkaz)
jakékoli dotazy ohledně společné adopce na dálku pište do této diskuze, nebo se můžete ptát i po mailu na babofka@volny.cz nebo info@vasedeti.cz, případně poslat osobní vzkaz na přezdívky Petra a babofka
bovinko, Horempádem, já nevím, možná, že výroční zprávy taky od Dialogu chodí. Vždyť tam ještě nejsme rok. Ale povinnost asi nemají.
Kdyby si chtěl někdo přečíst základní informace o HH, našla jsem jeden text od PhDr. Vojtíška:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-tamas.php?itemid=4955
Vždycky jdou nějaké peníze jinam. Myslím si, že trochu jde o to kolik, ale hlavně kam a komu.
Nu tak v tomto případě se budeme muset smířit s tím, že peníze jsou využívány dle jejich uvážení a jak lze doufat, tak větší část z toho snad je ve prospěch dítěte. To že zvolili formu organizace, která je k tomu nepovinuje, po tom by určitě nikoho v počátku nenapadlo pátrat.
Ani tak nejde o to, že by člověk chtěl přesně vědět, kolik a kam z těchto peněz odplulo, ale zda vůbec bylo použito na ten správný účel. Určitě by bylo záhodno, aby to měli alespoň v nějakých interních stanovách, jakým způsobem, těm co peníze věnují, prokáží jejich použití k danému účelu.
Nebudu se v tom rýpat, to mi nepřísluší, tak ať to dobře dopadne.
Já tedy jak mám adoptovanou Joylinku přes Katolickou Charitu v Hradci Král., tak mě výroční zprávy chodí, jak naložili s penězi a tak.
Hoermpádem, mě žádné výroční zprávy nechodí, pokud, tak předpokládám, že by přišly Petře, jakožto osobě, která si to papírování, smlouvy, účet, převody, apod. vzala na svá bedra. Já píšu články, zjišťuju, komunikuju s Koo, zajišťuju balíčky, dopisy, ale papírově jsou naše děti vedeny pod Petrou.
Jinak Humanistické hnutí Dialog je snad vedené jako občanské sdružení. A to se obábám, že žádné takové povinnosti nemá… Viz http://obcan.ecn.cz/index.shtml?apc=uj–1-132554&nocache=invalidate&sh_itm=2925fc1d1f841f69cd7bdbad1c88e50b&sel_ids=1&ids%5Bx6306f88eb7b86adc648faf0aefa078af%5D=1#disc
Ať to nemusíte hledat, kopíruji: Občanská sdružení na rozdíl od nadací, nadačních fondů a obecně prospěšných společností nemají ze zákona povinnost vypracovávat výroční zprávu. Tato povinnost je stanovena pouze povinně auditovaným účetním jednotkám. Výroční zpráva však může být požadována při přijímání státní dotace apod. To je pak předmětem smlouvy. Zpracovávání výročních zpráv doporučuji a to nejen pro jejich informativní význam pro dárce, sponzory a ostatní donátory. Termíny zpracování a případná další upřesnění jsou běžnou součástí stanov daného občanského sdružení.
Babofko a to je právě to, co bych pochopila. Kdyby z toho procentuálního podílu propláceli např cesty či pobyty oněm koordinátorům, např na to, aby lépe a efektivněji využívali čas k tomu “znát“ své děti, které nabídli k adopci.
Prostě strohé konstatování “podporuj a nepátrej“ je trošinku silná káva. Neříkám, že 7 tis ročně je bůhví jaký majlant, ale ocenila bych konkrétní výpis toho, na co všechno jsou peníze využity. I u nás běžné charitativní organizace se zpovídají ze svých investic a výdajů. Proto jsem se chtěla zeptat. Tobě jako stěžejní osobě chodí nějaká výroční zpráva, co se děje s penězi, jak byly investovány, co se jim za to všechno podařilo pořídit ve prospěch adoptovaných dětí apod. ?
Ne nemysli si , nechci se v tom šťourat, jen mě to zajímá. Nejsem sto říci, že tímto pro mě tato podpora z mé strany končí, ale když už je to tu propíráno, tak pár detailů v tomto smyslu by neuškodilo 🙂
Kopíruji ještě email z října t.r. od Aleny (Thiernovy KOO): Milí adoptivní rodiče, s některými z vás se (virtuálně) znám už několik let, s některými jsme se potkali i osobně, někteří jste si prostřednictvím mě adoptovali dítka teprve nedávno. Protože se na mě často obracíte s různými dotazy a protože při každé své cestě do Guiney se setkávám s dětmi, které podporujete a které díky vám chodí do školy, byla bych ráda, aby se naše vztahy neorientovaly “pracovním“ směrem = tak, že vy jste “zákazníci“ a já prostředník organizace, která vám poskytuje nějakou “službu“, za kterou platíte. V Humanistickém hnutí jsem dobrovolníkem = koordinaci adopcí se věnuji ve svém volném čase, do Guiney jezdím na své náklady. Projekty vzdělávání dětí v Guineji jsou naší společnou aktivitou. Vám se tento projekt líbí, proto jste si vybrali konkrétní dítě, které podporujete. Mně se tento projekt líbí, proto chci k jeho fungování přispět svou vlastní aktivitou, tím, že zprostředkovávám kontakt mezi vámi a dětmi a jejich školami.
Protože teď proběhla nová vlna adopcí a s mnohými z vás jsem ještě nebyla v kontaktu, ráda bych vám napsala něco o sobě, aby naše komunikace nebyla tak anonymní. Aktuálně jsem v Barceloně, kde budu do Vánoc studovat psychoterapii zaměřenou na taneční a pohybovou terapii. Jinak studuju v Brně sociální práci a před odjezdem do Barcelony jsem pracovala jako krizová pracovnice s týranými, zneužívanými a zanedbávanými dětmi a dospělými – obětmi domácího násilí. Dlouhodobě se věnuji africkému tanci, který v Brně taky učím a taky hře na africké djembe (jsem členkou kapely Tubabu). Africká kultura je tedy součástí i mého osobního života:) S Humanistickým hnutím spolupracuju od svých 16ti let, v Guineji jsem poprvé byla, když mi bylo 19. Teď je mi 23 let:) Moje zatím poslední (druhá) guinejská cesta byla od ledna do května 2008 a byla napůl v rámci projektů HH a napůl soukromá, protože jsem se věnovala i tanci a procestovala jsem velkou část této země, abych ji líp poznala. Prožila jsem tam pěkné i nepěkné věci, ale všechny mě velmi obohatily. Momentálně se do Guiney chystám v únoru 2010, asi na 3 měsíce. Ale jak asi víte, situace v zemi se teď trochu komplikuje, takže budu sledovat další vývoj.
Tak to jsou stručné informace o mně. Budu ráda i za nějaké od vás:) Pokud budete mít jakékoli dotazy nebo nejasnosti, klidně se na mě obraťte.
Mějte se hezky.
S pozdravem
Alena
————————–
Možná vás stejně jako mě napadne – na co tedy jde těch 25% našich peněz? Pouze na nájem a provoz centra? Když si KOO hradí cesty do Quineje sama? Předpokládám, že PC v Barceloně, připojení na net, apod. jí tedy agentura taky nejspíš neproplácí…
Vygooglila jsem jseště toto: http://www.zlatesipy.cz/media/data/ruzne/otazky-adopce.doc
ale bohužel netuším, kdo přesně je tím, kdo se ptal a kdo odpovídal.
Každopádně třeba z pasáže o využití nákladů vyplývá, že to, že si KOO platí cestu do Afriky sám, je (bylo) možné, ale spíše vyjímečné…
Babofko, to s tím zabavením věcí byla nadsázka, ale to, že radující se dítě má jiný výraz mi prostě přijde, ale zase to určitě může být tím, že nejsou zvyklé se fotit.
Právě teď mi přišla odpověď od Thiernovy KOO. Když Julie objednávala oblečení a nebyla si jistá velikostí, žádala jsem ji o pomoc. Toto mi přišlo, kopíruji:
Co se tyce velikosti Thierna, musim uprimne rict, ze jste me trochu pobavila:) samozrejme bych rada znala vsechny deti takhle “detailne“, ale v Guineji jsem fotila 1000 deti a bohuzel si fakt nepamatuju, jak byl kdo velky a siroky. S nekterymi se samozrejme znam trochu bliz, ale se vsemi k tomu bohuzel nebyla prilezitost a asi by to ani nebylo dost dobre realizovatelne:) Navic jsem tam byla uz pred rokem a pul a na poslednich fotkach Thierno vypada, ze dost povyrostl, takze fakt tezko rict.
Doporucila bych vam ale zvolit spis vetsi velikost, to je moderni (mladi v Guineji maji radi rapersky styl, takze tricko muze byt klidne az po kolena:))
mejte se
Alena
———————–
Lien, Peťko, já z té Sandřiny fotky (ani jiných fotek dětí) necítím to, co popisujete. A nemyslím si, že by jim ty věci zase zabavovali… Co by dělali s tolika malými tričky, pastelkami,…
Petro, díky, jsem zvědavá co, odpoví. A docela jsem i zvědavá, jestli bude nějaký report pro všechny ty, kteří se třeba toho setkání 7.11. nezúčastní…