Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 2
Tak původní plkárna je z nějakého naprosto záhadného důvodu neotevřitelná, tudíž si dovoluju založit novou 🙂
Nevím proč, ale zrovna dneska ráno mě napadlo, že by se možná už mohla založit improvizovaná plkárna č. 2, protože v té první už bylo strašně moc příspěvků (v tuto chvíli je jich tam uloženo 9031).
Takže s chutí do plkání 🙂
Evi, to jsou dobré zprávy, tak tfuj tfuj tfuj, aby už šlo všechno zase tou správnou cestičkou:-)
No, já našla včera na cestě dvě korunky, pohlédla jsem k nebi a první myšlenka byla, díky, to je určitě znamení. No, asi nebylo… Včera jsem se snažila znovu na svého muže trochu tlačit, aby on zatlačil víc, protože ač se snažíme být za každou cenu hlavně lidmi, ač se snažíme chápat a tolerovat co nejvíc, tak naši zaměstnanci dostali v dubnu jen půlku své mzdy, na doplatek stále čekají a k 15. je další výplatní termín… Byl z toho opravdu celý špatný, pořád seděl s kalkulačkou a počítal, mám strach, že mu každým dnem přiroste k ruce, ale nevím, kam to povede… Prý mají od konce května další tři velké zakázky, už jsou podepsané smlouvy, teď se jen čeká na převedení počáteční zálohy… Jenže, pokud tedy nějaké peníze přijdou, tak poplatíme všechno pozpátku a do začátku jsme zase na nule, takhle to dál prostě nejde… Čekám asi na nějaký zázrak…
No nic, normálně mám slzy v očích, jdu radši něco dělat. Vařím houskový knedlík, k tomu hromada zelí a kousínek vepřového, snad si taťka pošmákne. A venku neprší, tak vyrazím na zahradu a o půl dvanácté do školky.
Ahoj Matildo,
to ti věřím, já bych se rozpadla jak puzzlíky na tisíc kousků. Sama mám teď dobu hektickou a snažím se všechno stíhat, takže každá jemná niance je pro mě pěkný zátah na mozkovnu 🙂
Nicméně tohle hodně zamrzí, tedy mě by to taky mrzelo, ale holt se stávají horší věci. Jen ta dětská dušička se tím zaobírá víc než my dospěláci.
Jinak mám už mírně narůžovělé zprávy. Před chviličkou mi volal pán z realitky a peníze za byt jim už dorazily z hypoteční banky, tudíž dnes nám to přepošlou. Tudíž hurá za dva dny bude lépe. No i když to jakým fofrem se peníze zase rozletí, to bude jen na chvíli. Nicméně se ale velmi spraví naše rodinné portfolio a bude se šetřit a bude líp.
Takže Matildo, včera jsem četla, jak to vlastně je. Znám to, k některým firmám jsem měla jiné než jen dodavatelské vztahy, a tak nějak dokážu tvého muže i tebe pochopit. Taky se mi těžko říkalo o své peníze, ale situace byla tak napjatá, že se vší korekcí jsem to z nich prostě potahala. U jedné z nich jsem taky měla starý dluh za okna, ale i za cenu, že to odečtou a zbyde velmi málo. Ale i to málo mi tehdy pomohlo.
Tudíž vám přeji, aby to třetí strana co nejdříve pořešila a vy měli klid.
Dnes mám pracovně zatím klidno. Včerejší zátah na práci se vyplatil a mám čas na jiné věci, než na účetnictví. Ono to bylo asi těmi resty, co tu kolegyně ponechala. Jinak se to dá zvládat.
Nic jdu napárovat peníze z banky, aby bylo hotovo. Tak zatím pa
Jasně, zinek je ve více krémech, na ten Bübchen jsem slyšela a četla asi nejvíc dobrých ohlasů, tak se mi to nějak zafixovalo. Jinak my jsme měli ještě úžasný krém od Justa, který už se bohužel nevyrábí, byl drahý, ale nic lepšího na opruzeniny jsem neviděla.
Matildo, s tou besídkou mi to nějak nejde z hlavy, přijde mi to příšerné, taky mě rozhodí takovéhle věci často víc, než něco navenek důležitějšího. Hlavně když se to týká dětí, tak mě to dokáže rozhodit, je mi jich hrozně líto.
A teď jsem koukala na rybilku, ten zinek je i tam… V lékárně říkali, že právě zinek dělá tu mastičku takovou pastovou, že přiléhá ke kůži a hojí, jinak se každá okamžitě vsákne do plínky.
Dani, tak já jen doufám, že já už mám ohledně dětí vybráno:-) Ráda přenechám rozmnožování jiným:-) A tobě držím palečky, neházej flintu do žita:-)
Ahoj Dani, no, bylo to fakt hrozné, dneska ráno jsem se na tu učitelku nemohla ani podívat, ona je přitom tak skvělá ženská, já vůbec nevím, proč se to stalo..
A ještě k tomu zinku – ten je, pokud vím, v každé masti na opruzeniny, je i v Pitiolu, Avirilu, ten červený, jak říkala Hani, je taky k sehnání v lékárnách, a je skvělý, no je prostě v každém krému na opruzeniny, jen v bepanthenu myslím není, protože ten se používá i na bolavé bradavky, tam myslím zinek není žádoucí.
Horempádem, u nás to bylo v těhotenství super, manžel byl úžasný. Krizi jsme si odbývali loni a taky to přešlo, teď je zase všechno dobrý. Doufám, že to tak bude i u vás, občas prostě musí nastat nějaké změny a člověk se k nim jinak nedopracuje, než právě přes tu krizovku. A pak uvidíš, až bude klid, budeš se na to dívat jinak 🙂
Matildo, já bych naopak byla ráda, kdyby to nakažlivé bylo, zatím to ale nějak nefunguje.
Ahoj holky,
Matildo, tak to je zážitek, mně to stačí číst, zažít bych to nechtěla. Chudinka Zoika, ach jo.
Jani, jsem na tom spíš jako Horempádem, sjedu i podlahy vysavačem kvůli psím chlupům, ale do vytírání se mi moc nechce. Taky jsem nějak nemohla spát, asi bylo něco ve hvězdách. Jenže já jsem si místo úklidu četla v posteli.
Mari, Bübchen je skvělý, je tam i zinek, což je super právě na opruzeniny. Používá se prý i na proleženiny. Taky bych ho nechala chvíli nahatého, ale krém bych určitě neměnila.
Lien, neboj a nemysli na to tolik, všechno bude ok:-) Já doufám, že to VD těhotnění není nakažlivé:-)))
Lussy, obrovská prozatímní gratulace k čárkám na testu:-)
(snad se mi podaří fotečka)
Ahojky, Evi, Jani, ostatní…
Je mi teda dost smutno, penízky pořád nikde. Už jsem s tím asi otravná…
A chcete vědět, jak dopadla včerejší besídka? Měla začít 15.45, přesně v tu minutu jsme dorazili dolů do šatny, rychle jsem je oba svlíkla, obula bačkůrky, a celá splavená potem, páč máme školku na kopečku a já tlačila kočár s Vladošem (abychom byli rychlejší) a tahala za ruku Zoiku, a ještě ke všemu jsme šli v bouřce a v lijáku, tak si to umíte představit – vylezli jsme hore do patra a Vladošek chtěl ještě čůrat, tak rychlá zastávka na záchodky a vlezem do třídy a už se všichni sbírali, že odchází, je konec… Stála jsem v těch dveřích jak opařená, Zoinka chudáček maličký nechápala, co se děje, jak to, že se nejde zpívat a dávat kytička mamce… No naštvaná jsem byla, protože začli už o půl, měli pocit, že už jsou všichni a paní učitelka úplně zapomněla, že jsem jí ráno připomínala, že určitě přijdeme. Bylo mi teda strašně hnusně, jak pořád říkáte, jak to všechno zvládám, tak pak stačí takováhle blbost a já se prostě psychicky hroutím… To jsem se ještě stavovala rychle do obchodu a za pár peněz koupila aspoň oplatky, protože se vždycky po besídce vaří kafe a čaj, mamky donesou něco upečeného, sedí se a kecá, prostě pohoda, tak jsem tam stála v těch dveřích s těmi oplatky, no hnus fialový. Bylo vidět, že i učitelka je z toho zaražená, no ale co, už se stalo. Měla se aspoň omluvit, ale já bych se tam asi už rozbrečela, tak jsem popadla děti a šli jsme domů.
Mari, co Honzíček se zadečkem? Já ti musím říct, Vladoš na to taky při plínkách hodně trpěl, o hodně víc, než holky, takže v tu dobu šly ubrousky naprosto stranou, po každém přebalení do vany a ošplíchat vodou, nesnesl ani ručník, sušila jsem mu to tak, že jsem jen přiložila na kůži suchou čistou bavlněnou plenu a vůbec netřela, jen nechala doschnout na vzduchu. A od jednoho roku ho nechávala bez plínek, i když nevolal a čůral a kadil, ale takhle se to zahojilo do jednoho dne, a používala jsem klasický pitiol, s tím mám já nejlepší zkušenost, holkám totiž nikdy nepomohl ani bubchen, ani nivea na opruzeniny, ani bepanthen,nic tak drahého, přesně jak píše Horem, pak mi babička řekla, proč si nekoupím v lékárně za třicet korun pitiol a od té doby na něj nedám dopustit.
Paťko, na Ondřejovku pozor, ta právě na mokvající opruzeniny není moc vhodná, navíc může štípat, pokud je to rozedřené opravdu do živého. Je skvělá jako prevence proti opruzeninám, ale už se od ní hodně upouští, protože dnešní děti bývají na tu její skladbu bylinek hodně často alergické. Já jsem ale tu vůni miminka po ondřejovce úplně milovala:-)
Evi, čtu tvé dilema ohledně druhého miminka, asi nemůžu nic poradit, jen dodám – moc bych ti přála další miminko a Elince ještě sourozence, já si nedokážu představit život jen s jedním dítětem, na druhou stranu ti rozumím, když jsem měla první Aničku, tak se začal můj bývalý projevovat takovým nerodinným směrem, ale já tak strašně toužila po druhém miminku, že jsem nemyslela pak už na nic jiného, přitom práci jsem měla skvělou, život jsme si užívali, finance byly, ale ta touha, to se prostě nedalo nijak zlomit. No a vidíš, narodila se druhá holčička a naše manželství se zhroutilo, na druhou stranu, všechno je jak má být, prostě nikdy dopředu nevíme, kudy se ten náš život vydá… Držím ti palečky, zrovna ty jsi taková mamča, úplně tě vidím s prckem v náručí:-)