Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 2
Tak původní plkárna je z nějakého naprosto záhadného důvodu neotevřitelná, tudíž si dovoluju založit novou 🙂
Nevím proč, ale zrovna dneska ráno mě napadlo, že by se možná už mohla založit improvizovaná plkárna č. 2, protože v té první už bylo strašně moc příspěvků (v tuto chvíli je jich tam uloženo 9031).
Takže s chutí do plkání 🙂
tak holčiny jsem tu, u doktorky vše ok no a raubíéř se srovnal a je hlavou dolů tak jak byl celou dobu až na ten minulý týden :-)) tak holt si se mnou ještě dva týdny bude zahrávat…jinak k porodu to nevypadá tak tu s váma ještě chvíli budu tukat
– jinak jsem šikula zase jsem sebou švihla na ledu achich ouvej ale je to dobré:-))
– u kamarádky jsem se hezky odreagovala a prodrbaly jsme co šlo
– ted jsem se nažuchla a jdu převléknout postele
Mi byli odpoledne venku,ale jenom hoďku a půl,protože venku foukal štiplavý vítr.Malému jsem dala šálu až na pusu,aby mu nebylo zima na tvářičky.Pak nastoupila docela spánková krize,ale za chvilku mě to přešlo,až po kávičce.Malý je už vykoupaný a ještě mu dám najíst.K večeři jsem udělala bramboráky se sýrem a s uzeným.No a ještě budu dělat štrůdl.
Hoj holky, tak je ze mě ždímanec :-))) Jsem tak vysosaná, že jsem zralá max do postele a to se po mě ještě vyžaduje aktivita, mám dojet pro manžela, páč je nachcípaný a nechce se v tom mrze trmácet z práce vlakem.
Pravda je, že tu mrzne od rána řádně. Mě to úplně stačilo, že jsem vymrzla při auditu. Jinak audit dopadl dobře, jak jinak že? :-))) Her direktorovi jsem vycinkala vše, co mám na srdci a tak drťánek přihodil. Sice to nebylo až tak dle mých představ, no ale budiž. Lepší než mokrým hadrem přes hubu. Jsem šla spát v půl třetí, Elinka nešla ráno vzbudit, časově jsem to stíhala na knop a ještě se modlila, protože ráno jsem nestíhala natankovat, abych pak po práci dojela vůbec k pumpě :-))
Mari, myslím, že dnes jsem byla větší tláskač, co se týká jídla než ty :-)) Přes den v práci jsem sezobla jen dva chlebíčky. Na oběd se nešlo, raději jsme dotáhli práci, aby to bylo rychle hotovo. Vyzvedla jsem Eli ze školky a šly jsme do krámu. Nakupovala jsem s hladem, tak to podle toho vypadalo. Koupily jsme si zákusky, Eli marcipánový jablíčko, já medovník. Sjely jsme to obě na půl i s výměnou:-)) Pak jsem dala dva suchý rohlíky, na to kafe s Milou a přemýšlela nad makrelou. Řekla jsem si že ale nejsem prase a dám si jí až přijedu z Liberce :-))))
Mám za sebou své první soudní vystěhování. Ono to vlastně ani žádné vystěhování nakonec nebylo. Sešli jsme se před bytem (já, bytový technik, stěhováci, soudní vykonavatel, jen zámečník se jaksi zapoměl, i když jsem se s ním viděla v 9 hodin a připomínala, že v 10! Nějak si nevšiml, že už 10 bylo.) Paní neotevírala, vykonavatel jí zavolal a ona, že už je odstěhovaná a že jen zaklapnuto. Na zámečníka jsme čekali 10 minut, on to měl otevřené za 10 vteřin. V bytě zbytky nábytku, vyházené šuplíky, oblečení po zemi, v regálech stoletý bordel – spoušť jak po náletu zlodějů. Tak jí volal znovu, na hlasitý odposlech, aby měl svědky. Odsouhlasila, že už to vše může jít na smetiště. Stěhováci to pojali radikálně – vše do pytlů a oknem ven. Málem jsem při odchodu dostala policí do hlavy! Vyměnil se zámek a bylo po všem.. A já se zbytečně bála, že zapomenu něco zajistit.
Mariko dik moc za rady, kousatka proste nechce..kouse vse ostatni…
no u nas v kraji je pry nejhorsi stav ovzdusi – tak jeste ze nejsem primo z Ostravy…
jinak maly po plavani spal skoro 3 hodiny…to se jeste nestalo..
Lussy, a ještě dodatek: ke zklidnění mi přece jen trochu pomohlo si říct: chtěla jsem přece zdravé, normální dítě. Tak ho mám…
Jen máma, která zažila problémy a bála se o vývoj dítěte, ví, co říkám a jak to dokáže na chvíli vrátit dušičce “normální“ pocit pohody 🙂
Lussy, to víš, že je to jen období :-)))
Jenomže když takové období přijde, je to vždycky vyloženě sado-maso, snad se to ani nedá jinak označit. A je skoro k ničemu vědět, že to skončí, když nevíš KDY ani na JAK DLOUHO. Veškerý nadhled přichází až ve chvíli, kdy TO PŘEŠLO, do chvíle, než to přijde znovu…
Snad to bývá drobek lepší u dalších dětí, ale asi jak u kterého 🙂 Tož mamko, pevné nervy kovej ze železa a hlavně nohy do tepla, až se budeš vybíhat vydýchat před dům, což je nezbytný krok předtím, než tě začne svrbět ruka.
Skončí to, jako u všech, zvládneš to, jako všechny. Ale teď jsi v tom, tak plavej a snaž se nepotopit…
Su tom, ale už pomalu mizím, jedeme k tomu otcovi, tak musím pokrmit děťátka, ošatíme se a pojedeme:)))))
Ahoj Mošte, mluv mi dneska o zimě, my byli s malou dopoledne a pěkná kosa, brbrbr a to jsme jeli i MHD po dlouhé době domů a jestli ono v tom autobusu topili, tak leda vzduchem z venku:))))
Dnes vytáhnu ven i malého, tak uvidím, jak večer dopadneme,ale půjde pouze do auta a z auta…….dopoledko mi ho hlídalai tchánovci, snad poprvé od jeho narození:))))
Ale zvládli to dobře:)))))
U nás dnes hlásili i špatné emisní hodnoty, jsou nad průměrem, tak doufám, že malý nedostane zase horečky:(((((
Ahoj, dnes je tedy pěkná kosa (ono asi všude), přišly jsme z venčí pěkně vyfokaný, měla jsem zmrzlý nožky ještě hodinu:-(
Jo, zase zoubky, tak u nás nezabíralo nic, tak bohužel ani nic dobrého neporadím:-((
Ahoj Mariko a ostatní, jestli tady někdo ještě je:-)
Bamisko, já se už k té debatě o špatných osobních zkušenostech z porodu nechci vracet, neuměla jsem dobře sdělit, co mám na mysli a proč a spíš se to potom zamotalo.
Myslím, že ty určitě nejsi blázen slídící po každé možné komplikaci, ale myslím, že by se spousta věcí taky neměla s těhotnými probírat předem, potíže řešit, až když jsou. Proč se má člověk trápit dva měsíce před porodem, že má dítě obráceně, když se nakonec otočí? Proč nemá být takové informace ušetřen, když se stejně až při porodu zjistí, jak to vlastně bude s porodem? Třeba u polohy zadečkem se ví, že vyšší úzkost matky přispívá k tomu, že se dítě nechce otočit. Tak proč mámě na té úzkosti přidávat?
Pozitivní myšlení je dobré hlavně v tom, že si člověk opakuje, ať se stane cokoliv, dobře to dopadne. Nemůžeš dát univerzální radu na strach z porodu, protože každá se bojí něčeho jiného. Před porodem to už nikdo nevyřeší, jen se musí co nejvíc uklidnit. Nejde to stejně jinak, než přijmout věci tak, jak jsou. Jít k porodu s pokorou, že neovlivním všechno, ale co udělat můžu, to taky udělat chci. Snaž se spát, když ne v noci, tak ve dne, ať nejsi chronicky unavená a nezačneš po dvou hodinách porodních bolestí klesat v kolenou, a udržuj si dobrou náladu vším, o čem víš, že ti ji zlepšuje. Nejlepší pro maminky bývá povídání si s děťátkem 🙂 Doufám, že u doktorky dobře dopadneš.