Nebo také vánoční pohádka, chcete-li, i když tento příběh není pohádkou, ale událostí, která jednoho vánočního dne začala…
Neříkejte mi, že se na vánoce nedějí zázraky, já věřím, že dějí a pokud chcete důkaz, čtěte dál…
V královské rodince u sousedů však dětí bylo dost, aspoň podle křiku, výskání a smíchu a tak ona, královna, vzdychala každé ráno do polštáře a kapesníky si třela ubrečené oči. A tak si pomalu vládli v tom svém královstvíčku, čekali na miminko, utěšovali se slovy až jednou…
Jednoho dne, těsně před Štědrým dnem, kdy se královna honila v kuchyni a pekla cukroví, chystala na vánoce a vytvářela ručně ozdoby na vánoční stůl, pocítila, že něco není tak, jako vždycky. Něco bylo jinak. Sice moc nechápala, co se stalo, jen se ve své práci zarazila, ale za chvíli ten pocit štěstí přešel a ona dál uklízela království a chystala na vánoce.
Bylo toho tolik, cukroví pro příbuzné rodiny, svícny, andílci, zdobení stromečku, že na mihotavý pocit štěstí a třepetání motýlích křídel ve své duši zapomněla.
V tom všem shonu si pak společně s králem oslavili Štědrý den, dali si malé dárečky, co jim Ježíšek přichystal, a odjeli za příbuznými, jestli se ten Ježíšek nespletl a nenechal i pro ně u příbuzných malý dáreček.
Tak ubíhaly vánoční dny.
Královně však přestalo chutnat vše dobré a čím dál častěji musela navštěvovat onu spásnou místnost.
Když už si myslela, že si namísto malého miminka přinesla domů paní chřipku, nebo pana virózu, dozvěděla se tu nekrásnější zprávu. Čeká miminko.
Tu radostnou novinu pak večer sdělila i svému králi. I on měl velkou radost a Nový rok pak oslavili decentně s přáním, aby bylo vše v pořádku.
Po několika měsících uslyšela v noci tichounké zaťukání na okýnko. Probudila se a chytla za boulící se bříško, které ji začalo bolet. Probudila královského chotě a čekala, až se na svět vyklube jejich děťátko.
To pak bylo radosti v královstvíčku! A proto, že vydržela čekat tak dlouho a nebo možná proto, že už zase bylo miminek dostatek, k malé sestřičce přibyl i bratříček.
A pak, že se na vánoce nedějí zázraky 🙂
Článek byl zařazen do soutěže
Pohádková soutěž o pohádkové ceny, do které můžete až do 12.ledna 2010 poslat svůj příspěvek i vy.
Ceny do soutěže věnovalo Nakladatelství XYZ.
Napsal/a: bioviruska
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)
To je dáreček nejkrásnější…Iva.
Biovirusko, tak to je moc pěkné povídání, nicméně ze života 🙂 Jak je krásné, že zázrak přichází i do docela obyčejných lidských životů, a jak snadno z lidí udělá královské rodiny 🙂
Moc pěkné:)))))
Biovirusko, milý příspěvek, hezounké vyprávění, no a samozřejmě nejkrásnější vánoční dárek, to je nad slunce jasné :-)))
Vánoce je doba zázraků a pak že ne,moc pěkně napsané.
Mobile Sliding Menu