Bilancování jednoho života, aneb plno nových začátků

Nový začátek? O čem psát, vždyť můj život se skládá z jednoho nového začátku vedle druhého, kdybych to měla popisovat jeden po druhém, tak jsme tu do té doby, než nám zešediví vlasy. Takže jen letecky a je mi jasné, že jak odkliknu poslání článku, tak mi hlavou proletí spoustu dalších nových začátků…

Každý začátek je něčím jiným zvláštní či důležitý, ale má něco do sebe. Každý den po probuzení je pro nás novým začátkem a jsme plní očekávání, co nám přinese nového. Tak tu budu chvilku sedět a sesumíruju tu pár svých nových začátků.
* V 18 odstěhování se od rodičů a svatba – začátek něčeho krásného, co nevydrželo. No co se dá dělat.
* Ve 20 stěhování se do svého baráčku, v potu těla postaveného a narození prvního syna, další krásné plus.
* 4 roky na to další brouček na světě – začalo krásné období, kde jsem si myslela, že mám všechno, co potřebuji k životu – baráček, hodného manžela, dvě zdravé děti, které se chvilkama i mají rády.
* Nový začátek – nástup kluků do školy.
* Já získala práci, po které mi srdíčko toužilo, to byl pro mě zásadní okamžik. Děti ve školce mně naplnily srdíčko. Tak moc je to energie, která nabíjí a svět je s nima mnohem úsměvnější.
* Jeden ošklivý začátek – najití sms manžela, ze které vyplynulo, že já nejsem středem jeho života. Jo i takové jsou začátky. Toto období bylo spojené s mnoha ošklivými situacemi, ale co bych to tu popisovala, všichni víme, jaké to může být a co vše to obnáší.
* NOVÝ ZAČÁTEK, KTERÝ ŘADÍM K NEJDŮLEŽITĚJŠÍM, BYLO OBJEVENÍ TĚCHTO STRÁNEK – je mi tu tak krásně a jsou tu lidičky, kteří mě pomáhají se radovat, smutnit, jsou prostě se mnou a stali se nepostradatelnou součástí mého života.
* Potkala jsem muže svého srdíčka – no začátek jako … to co mě napadá za slovo sem teda napsat rozhodně nemůžu, ale byl to začátek pro mě krásného období, které přineslo spoustu nových začátků. Ať veselých, nebo méně veselých. No jen letem, vždyt to víte – svatba, stěhování 2x, rekonstrukce 2x, začala jsem studovat, kluci změna školy… co bych to rozepisovala, vždyt jste se mnou dennodenně.
* Narození Honzíka pro mě hodně zmamenalo, víte čím si procházíme a jak moc se těším na ten zlom, na ten nový začátek – aby už to špatné bylo za náma. Je před náma ještě dlouhá cesta, ale říká se, že NA KONCI KAŽDÉHO TUNELU JE SVĚTLO A Z KAŽDÉHO BLUDIŠTĚ JE CESTA. Tak snad…

Díky tomu všemu si člověk dokáže všímat toho hezkého nového a třeba tak nepodstatného, co u srdíčka zahřeje. Nově vykvetou kytky, vyjde sluníčko, člověk potká nové přátele, děti nastoupí do kroužku, jsou spokojené, prožijeme jeden klidný pohodový den… Každá maličkost nás posouvá k něčemu novému, jen něco vnímáme víc a něco necháme jen plynout a ani nic nepostřehnem… Jen bych nám všem přála, aby každý nový den byl pro nás pohodový, zalitý sluníčkem a nepřinesl nic špatného.

Napsal/a: bamiska