Novoroční blahopřání mají v naší zemi dlouhou tradici. Úplně první novoroční přání byly tzv. minucie a vyráběli je učitelé se svými žáky. Tato přáníčka byla malovaná a veršovaná. Přáníčka měla za úkol naklonit si vrchnost a získat případně peněžitou podporu. Prý se stávalo, že učitelé měli plné ruce práce a nutili žáky, aby novoročenky vyráběli za ně.
Později ve 30. letech 19. století začal rozesílat novoročenky hrabě Chotek. Nechtěl příjímat na Nový rok zdvořilostní návštěvy, a tak začal posílat blahopřejné lístky. Jeho nápad se rychle ujal a rozšířil.
Na novoročenkách často nacházíme dvě písmena (P.F.) a číslo následujícího roku. Tato zkratka znamená francouzské Pour féliciter tj. pro štěstí. Zkratka P.F. se používala výhradně v českých zemích a prý se dokonce říká, že samotní francouzi nevědí, co znamená.
V poslední době se novoroční blahopřání posílají hlavně e-mailem nebo smskami. Možná je to škoda, i s dětmi lze vyrobit hezkou jednoduchou „péefku“. Z jejichž výroby budou mít radost děti a potěšíte jistě i příjemce novoročenky.
Taková úplně jednoduchá „péefka“ je obtisknuté rozkrojené jablíčko. Proč dávat na P.F. obtiskuté rozkrojené jablíčko?
Výroba tohoto novoročního přání je podle lidového zvyku, kdy se buď o Štědrém dnu nebo na Nový rok veštilo z rozkrojeného jablíčka. Zdraví symbolizovala úplná hvězdička, která se má objevit po rozkrojení jablka. Obtiskem rozkrojeného jablíčka s hvězdičkou tak přejete hodně zdraví po celý další rok.
Výroba není ani náročná na materiál.
Potřebujeme: jablko, barvy (temperové, prstové, vodové), štětec, papír.
Výroba přání je úplně jednoduchá:
*jablko se rozkrojí.
*plocha se natře a obtiskne.
Napsal/a: Petra Fejtková
