Předvánoční mytí oken (tak trošku jinak)

Rubrika: Domácnost a bydlení, Tradice a zvyky (nejen) v naší rodině

S blížícími se Vánoci vyvstává akutní potřeba uvést domov do stavu naprosto dokonalého pořádku. Každá správná hospodyňka si dává záležet na tom, aby neopomněla žádný, byť i úplně maličký detail. Vycíděná, sterilní domácnost je přeci tou nejlepší (a jedinou možnou) vizitkou.

Proto se i já pouštím do velkého předvánočního úklidu. A protože moc dobře vím, že úplně nejdůležitější částí úklidu jsou umytá okna, začínám právě jimi.

Procházím bytem a dívám se, v jakém stavu naše okna jsou. Přes záclony není nic vidět, odhrnuji je proto a důkladně pátrám po nějakých známkách špíny. Jenže, ať se dívám sebelépe, v okně vidím jen svůj odraz. Na mysl se mi vkrádá myšlenka, že bych okna neumývala – nikdo mi přece neodhrnuje záclony, a i kdyby, za nimi nic není vidět. Ne ne ne, rychle tuhle hříšnou myšlenku zaháním. Jsem přeci správná hospodyňka, okna tedy umýt musím.

Vyčíhám si krátký okamžik, kdy ani nesněží, ani neprší, a pouštím se do díla. Sotva otevřu okno, teplota v bytu začne prudce klesat a topení nestíhá. Marně bráním mrazu vlastním tělem, aby pronikal do bytu. Manžel vrhá významný pohled mým směrem, a když vidí, že jsem si ho všimla, vrhá druhý významný pohled směrem k nedalekému blázinci. Ne, nedám se zviklat, okna umyji! Tvářím se nechápavě a hrdě ho ignoruji. Okno umývám šílenou rychlostí, přesto se konečky mých prstů zbarvují do fialovo-modra.

Rodinka pochybuje o mé příčetnosti a po „tajné“ poradě se domluví na protiútoku. Zatímco přecházím k druhému oknu, mí milovaní se oblékají do čtyř svetrů, na ruce natahují dva páry rukavic, soukají se do lyžařských kombinéz. Okatě je přehlížím a přecházím k třetímu oknu. Drahoušci si přede mnou demonstrativně natírají obličeje krémem na omrzliny a dolaďují svou vizáž á la polární výprava. Já ale zůstávám pevná jako skála a dál pokračuji v umývání oken. Teprve poté, co si uprostřed obýváku začnou připravovat táborák, kapituluji.

Stihla jsem umýt jen polovinu oken, víc mi rodinka nedovolila. Procházím bytem a pozoruji výsledek své práce. Ať se snažím sebevíc, žádný rozdíl před a po nevidím. Odměnou za mou snahu je brblající manžel a dítě, které si uprostřed obýváku staví sněhuláka. Teplota v bytě je pro tuto činnost naprosto ideální.

Jedná se o článek z VD adventního kalendáře.
Předchozí článek: Přáníčko – hvězdička z čajových sáčků I..< Následující článek: Inkoustové hrátky./div>

Napsal/a: Markéta

Toto taky stojí za přečtení!

[Soutěž] Ilustrovaný atlas neuvěřitelných faktů o zvířatech

Sourozenci, Hmyzí hotel a Ilustrovaný atlas neuvěřitelných faktů o zvířatech… Co mají společného? Jsou to knižní novinky, které vám

Čtu dál →

Děti a jídlo: 10 zásad, 3 tipy a dárek

Nejsem expertka na výživu pro děti, Stellince vařím to, co jíme my a nestuduji dětské jídelníčky. Ale jedno vím

Čtu dál →

Ako láskou a prijatím rozpustiť detský hnev či zlú náladu

Bol piatok trinásteho. Po náročnom týždni s nadšením odchádzam z práce a stretávam sa s Elou a jej otcom (mojím

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • Lien

    🙂
    To mi připomíná mého muže :-))
    Já taky jen přelesknu zevnitř, kdybych myla i zvenku, můžu jít ven, takže bez otevírání, ale do toho se mi většinou v zimě nechce.

  • Anonymní

    Moc hezké 🙂 taky okna v zimě nemyju. jen je vezmu okenou zevnitř 🙂 takže mám čisté svědomí, že jsem aspoň něco udělala a okna jsou čistější než dřív 🙂

  • Anonymní

    Moc jsem se pobavila, krásný příběh. Já i kdybych nakrásně chtěla umývat okna, nebo podobnou uklízecí bčinnost a pečení cukroví letos provádět, tak stejně nemůžu, pońěvadž jsem si nedávno zlomila ruku v zápěstí, sádra je týden dole, ruka nateklá modrofialová a bolestivá, takže je po práci jedna dvě. Takže milé čtenářky a pisatelky všem přeji krásné, štastné a spokojené vánoce v rodinném kruhu.

  • Výborné čtení :-)))) Já okna umyla někdy v listopadu a navěsila na ně podzimní dekorace a v prosinci jsem udělala drobnou obměnu a navěsila vánoční. Záclony sice nemáme, ale venku je stejně skoro pořád tma a na to padající mokré bílé svinstvo za okny vidíme i tak až moc dobře… 🙂

  • Moc pěkné:-)

  • Anonymní

    Super pobavení, já to řeším tak, že z venku je otřu napuštěnými ubrousky (specielně pro okna), jde to raz dva a ty vnitřní umyju.Pak vyperu záclony a je hotovo. Pořádně okna umývám na jaře.

  • Ježeček

    Markétko, úžasné!!! Dlouho jsem tak nepobavila:-) *

  • Zasmála jsem se. Opravdu dobré dost.

    No, já také šůruji a šůruji, ale na okna opravdu kašlu. Je to to jediné, co asi letos drbat nebudu. Venku mrzne a možná bych dopadala podobně. Jenom s tím rozdílem, že by to Terezka možná odmarodila. Takže myslím, že se to zas až tak nezblázní, když letos před Vánoci ta okna mejt nebudu. 🙂

  • Padmé

    Ahoj Markétko, díky za článek, musela jsem se smát, asi je to tím, že se mě žádná „akutní potřeba úklidu“ nezmocňuje, tudíž ani mytí oken neřeším, při teplotě -14 st. to vidím jako naprosto nežádoucí ;-). Osobně se na to dívám tak, že mytí oken patří k jaru, když vysvitne sluníčko, tráva se zazelená a všechno znovu začíná… V zimě přece všechno spinká (tedy i já) :-)))

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist