Taky jste si už určitě všimli, kolik malých capartů ve vašem okolí trpí obezitou. Proč je dětská obezita stále větší problém?
Civilizační pokrok a čím dál méně pozornosti, kterou současní rodiče potomkům věnují, jsou podle odborníků hlavními viníky. Sama to dobře vím, jak je obtížné odolat dětskému prošení typu „mami, půjdem do McDonalds nebo na to proklatě dobré kuře?“Počítač a televize – dvě bedýnky, kde se sedí, a ještě líp, když k tomu máme nějaké chipsy.
Nedostatek sportu – děti se v průměru hýbou o celých třicet procent méně než předchozí generace! A to už i my jsme byli kritizováni za lenivost!
Hodně k tomu přispívá i trend neucelených rodin. Většina dětí z rozvedených rodin má tendenci jíst víc, než je zdrávo.
Nepopulární vitamíny – pokud ovoce a zeleninu nenaservírujeme na stůl, děti je samy vyhledají jen zřídka.
Limonády – jestlipak víte, že ve dvou litrech coca-coly je 40 kostek cukru?!
Myslím, že k tomu už není moc, co dodat, snad jen to, že ti malí tlouštíci nemají život lehký. Zkuste vzpomenout na svoje dětská léta, určitě si pamatujete na nějakého „VáLEčKa“ ve svém okolí. A toho posměchu co si musel vyslechnout?!
Myslím, že je to opravdu k zamyšlení.
Napsal/a: Nikelka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (16 vyjádření)
Anonymní – nejsem expert na obezitu, určitě pokud si myslíš, že má problém s nadváhou, tak to konzultovat nejdříve s dětskou dr. Nepíšeš totiž, kolik tvá dcera měří a kolik váží. Proto nedokážu posoudit, zda se jedná o tvůj subjektivní pocit, že je obézní, nebo tomu tak skutečně je. Hlavní je, že její tělo se teprve vyvíjí a leccos se dá změnit. Proto by jstě měla zajít nejdřív za dětskou lékařkou, tam to zkonzultovat, a pokud nějaký takovýto problém je, určitě vás odporoučí na dietologické oddělení a tam by vám měli poradit co a jak dál. Může za tím být zdravotní problém , ale i třeba psychický. Určitě to nechce zanedbat nebo podomácku řešit.
Hodně štěstí
Ráda bych se zeptala, jestli by mi někdo z vás poradil, jak zamezit jedení potajmu mé 11ti leté dcery.Když jsem s ní, je to vzorový jídelníček, bohužel ale zatím necítí potřebu shodit(asi ještě neklesla na své dno) a já jí nemůžu být celé dny za zadkem.Dokonce jí nedávám ani kapesné, aby si nemohla něco koupit sama.Je schopná se napráskat zdravých věcí, protože v ledničce jiné nemáme a přesto kyne a kyne.Pohybu máme více, než většina jejich štíhlých spolužaček a fyzičku taky, není pro ni problém ujít 30 km po horách…tak já nevím, už jsem zoufalá:-(
I já se můžu jen podepsat pod názor, že není tloušťka jako tloušťka. Některé děti jsou od přírody buclatější a nic se s tím neudělá. Možná mají prostě povahově tendenci tolik nelítat, nespalují energii tak rychle, prostě něco je dáno i geneticky. Neodsuzujte ty, kteří jsou trošku silnější než je průměr. Odsuzujte ty, co sedí u Meka nebo KFC, děti, co tráví půl dne u počítače nebo před telkou, děti, co nosí k svačině sladkosti místo ovoce či zeleniny. A je jedno jak jsou „tlustí“. Ono nejde jen o tu hmotnost, ale o ty návyky. Ano někdo prostě neztloustne i kdyby se cpal čokoládou či smaženým od rána do večera (trochu jim závidím), ale i oni se vystavují riziku vysokého krevního tlaku, tuku v krvi, diabetes, vysokého cholesterolu atd. Zdravý životní styl je super – dostatek pohybu a vyvážená strava. A váha opravdu není to nejdůležtější !!
U nás je to taky zajímavé, mám dvě dcery a starší devítiletá váží 22,5 kg. při výšce 126cm , zatímco mladší šestiletá váží 26 kg při výšce 120 cm. Starší dcera je i dost malá na svůj věk, ale to jsem byla i já a přesto jsem dorostla do průměru v mé generaci – 169 cm. Obě se stravují přibližně stejně s tím, že starší se víc pobízí a mladší trochu brzdí. Naše strava by se dala označit za zdravou, neradi dětem dáváme sladkosti, sladké nápoje a snažíme se je nahradit ovocem a zeleninou. Prarodiče mají pocit,že dětem nic nedopřejem. Oba dva jsme štíhlí. Toto léto jsme trávili dovolenou aktivně ve skalách, na kole,na koupališti řádí holky co to dá. I tak mám pocit, že zatímco starší je snad čím dál hubenější a drobnější, tak mladší spíš kyne a je buclatá rok od roku víc. No a „teď babo raď“!
tak vidím, že jsem tady zatím jediná, která má doma buclíka. Úplně mě zarazilo, že tady píšete, že se s opovržením díváte na obézní děti, ale na druhou stranu rozhodně chápete, že pokud je dítě nemocné, tak zato nemůže… A co když se takhle s opovržením podíváte na právě tak nemocné dítě? To mu pak vysvětlíte, že jste nevěděli, že je nemocné nebo že za to nemůže? Pak tady paní píše, že se stydí vyjít ven, protože je tlustá? A proč se třeba nestydí ti co jsou přespříliš hubení a svou váhou posedlí? Měli bychom si uvědomit, že tak jak se díváme my na svět, tak se většinou dívají i naše děti. A spousta dětí v dnešní době umí teda soudit, tak jak my jsme to nikdy neuměli (kdo má lepší oblečení, mobil, mp3 atd) S malou k MCdonaldovi nechodím ani ji doma nevykrmuji, jsme pořád v pohybu a stejně je baculatá, tak je jasné, že mě mrzí právě takové opovrhování…
Joo..toto mi připomíná mojí kamarádku…celý život je obézní…at dělala co dělala pořád byla. Prožívala to o čem se tu píše. Urážky nadávky..až před dvěmi lety jí zjistili, že má nefunkční štítnou žlázu…dnes pod dohledem drží dietu..shodila kila..a cítí se fantasticky. Její výčitky sami sobě ustaly…přestože ví, že už nikdy nebude jako laňka..ví, že to není její chyba…chybělo jí to sebevědomí..Helena
Jsem tlustá, ale stydím se jít ven, stydím se cvičit, raději si zalezu domů, uzavřu se do sebe a sama si v tichosti trpím, nemám k nikomu důvěru, nikdo mi nepomáhá, každý se mi jen posmívá a nadává mi…. Moc opravdu moc si přeji zhubnout, ale potom na mě přijde krize a já se nacpu čokoládami, jsem na ních závislá a kila jdou nahoru, je mi 15, měřím 166cm a vážím 105kg, je to neuvěřitelné trápení 🙁
dík já bych byla v klidu, ale ostatní mě tak troch straší a smějí se jí jak je baculatá, no snad má ještě čas to vyběhat nepřála bych jí problémy s váhou stačí to co si už prožila do teďka a to nepřišly ještě ty dětské nemoci 🙂 díka juknu na to
Ahoj Lailo – podle míry a váhy mi obézní nepřipadá – pokud máš pochybnosti, koukni se dozadu do zdravotního průkazu malé – jsou tam percentilové grafy (myslím, že poměr výška-věk, a výška-váha) – tam bys měla najít odpověď (já si do grafu dělám po každé „měřící a vážící“ kontrole u pediatra puntíky)
Mám dotaz, mám 18 měsíční holčičku, má 83 cm a skoro 12 kg. Byla kojená do 11 měsíců a pak se sama odstavila. Když se narodila měla zbídou 2,5 kg a 47 cm a pak s chutí přibývala. Trochu jsem z toho měla strach že přibíra po kylech a jiné děti po děkách, ale paní doktorka říkala, že je to u kojených dětí normální a že si nemám dělat hlavu, ale přijde mi že malá přestože běhá tak je taková baculka, pořád má trochu větší bříško a je taková oplácaná, ale abych pravdu řekla moc toho nesní, ráno vypije mléko, pak jí dám jablíčko miluje mandarinky a hroznové víno a v poledne má polévku. Nic jiného mi nesní jen polévku, Jde spát a a když se vzbudí dá si jogurt nebo přesnídávku a v průběhu dne si d ovoce nebo zeleninu nebo rohlík a pak si dá na noc mléko. Přijde mi že to není zas tak moc, ale přitom mi přijde trochu kulatá poradí mi někdo nebo řekne zda-li je malá obézní nebo má k tomu předpoklady a nebo můžu být klidná a vyběhá to? Děkuji Laila
Jasně Jaholko, pokud jde o nemoc, je to něco jiného. Měla jsem na mysli spíše ty lenochy, kteří dají přednost televizi s kokinama před sportováním.
Ahojky, řekla bych, že pokud za to nemůže genetika, je to vina rodičů, a né dětí… Příčinou může být také nemoc. V mém okolí znám tři takové děti, které byste určitě zařadili do této kategorie, jejich boubelatost je jen vedlejším projevem jejich nemoci, případně vedlejším projevem léčby:(, ale lidé kolem to neví…a hlavně jejich vrstevníci jim to asi dokáží dát najevo:(..Konkrétně ty děti, které znám, mají štěstí, že se narodily v dnešní době..a s jejich nemocí se dá vůbec něco dělat…
Nikelko, máš pravdu. Taky se s opovržením dívám na „oplácané“ děti. Teď nemyslím ty v kočárku, ale takové 5-12tileté. Divím se, že to nevadí těm rodičům. Já bych je hnala na kolo, do bazénu, na brusle, lyže, prostě pohyb. A žádné kokina!!! Ale naštěstí těch tlustých není tolik, nebo alespoň v mém okolí.
Tak to se mých dětí opravdu netýká, aspon zatím. Spíš řešíme problém opačný – syn je kost a kůže. A to i přes konzumaci sladkostí. Ale on neposedí a stále běhá, kope na zahradě hlínu, u počítače nevydrží.(Narozdíl od většiny vrstevníků) Je mu 5 let, má s bídou 16 kg, 110 cm. A holka je zatím v normě. Má dva roky, 91 cm, 11kg.
Moje neteř je obzéní, ale prsotě s ní ani moje ségra nehne nebo nechce hnout? Ale když se na neteř podívám, že má proporce jak „slůně“ a to je jí 11, tak mě je z toho všelijak. Pohyb jí moc neříká, radši si sedne s knížkou a jídlo? To konzumuje potajmu, aby jí doma nenadávali, ale bohužel po sobě zanechává stopy a tak se na to příjde lehce. prsotě s ní není domluva a když se jí něco řekne v dobrém úmyslu, našmulí se, nafoukne a je konec.
Nikelko,to máš skutečně pravdu, že nadváha a obezita je problém nejen dětí, ale veškeré populace ve vyspělých zemích…dokonce už byla oficiálně zařazena do seznamu nemocí, má své číslo diagnózy….u těch dětí je to obzvlášť zarážející, protože téměř každá máma zná tu myšlenku „kristepane, ten drak (ta dračice) je k neutahání:-)“…a stejně je tolik dětí s nadváhou…myslím, že by na to opravdu měly dbát hlavně maminky nejmenších dětí – tam existuje největší nebezpečí „zadělat na tlouťku“ – u mimin se totiž tloustne tak, že se jim TVOŘÍ nové tukové buňky – ty jim zůstanou celý život, kdežto u větších dětí a dospělých se při „tlousnutí“ tukové buňky jen ZVĚTŠUJÍ…takže čím více se člověku vytvořilo tukových buněk v ranném dětství, tím „lehčeji“ potom tloustne později – stačí jen malé zvětšení každé buňky – a je to hodně vidět…v nějaké knížce o dětech jsem v kapitole „Jídlo“ v oddíle o „špatných jedlících“ četla zajímavý postřeh – jen minimum batolat, o kterých jejich rodiče tvrdí, že „mají problémy s jídlem“, je skutečně hubených – většinou jsou normálně stavěná a zkrátka nechtějí víc jíst, protože jim stačí menší než tabulkové množství – vždyť to všichni známe – někdo „tloustne i z vody“, že:-)…zkrátka základním vodítkem je váhový přírustek a růstová křivka, a když je tohle v pořádku, tak ať dítě sní, kolik chce a ne kolik „by mělo“ …jiná věc je výběr stravy – ale tam je to fakt na každé rodině a myslím, že správné stravovací návyky jsou dosti často opomíjenou složkou výchovy…
Mobile Sliding Menu