Noční děsy a noční můry

Rubrika: Péče o dítě

523244_alexandros_2Tak jsme si prožili další dlouhou noc. Asi v půl jedné ráno nás vzbudil Natálčin šílený hysterický brek. Šla jsem se podívat, co se děje. Natálka už stála za dveřmi pokojíčku, vůbec mě nevnímala a šla dál do obýváku, kde si lehla na zem a hystericky brečela…Mé pokusy o uklidněné absolutně selhávaly – brečela ještě víc. Po asi 10 minutách se zvedla a odkráčela k nám do ložnice, kde se přitulila k tátovi a chtěla po něm mlíčko (jako udělat do lahvičky :o)). Mě od sebe odháněla a ještě víc brečela. Po dalších 10 minutách už definitivně probuzená ke mě přišla a přitulila se. Byla zase normální, akorát vzlykala z toho hrozného pláče.

A cože se jí to stalo?

Odborně se tomu říká noční děsy nebo také noční běsy. Latinský název – pavor nocturnus. Vznikají zhruba hodinu až pět hodin po usnutí, kdy je spánek nejhlubší. Jsou to stavy extrémního děsu a paniky spojené s intenzivním křikem a neklidem. Tyto děsy se vyskytují u 1-6 % dětí a u 1 % dospělých.

Při nočním děsu dítě může křičet nebo mumlat a vypadá, jako by bylo vzhůru. Nepoznává vás, odstrkuje vás a může křičet ještě víc, pokud se jej pokoušíte vzít do náruče.

Některé zdroje uvádějí, že není dobré z těchto stavů dítě budit, protože je to velmi obtížné a pro dítě velmi stresující. Navíc prý opět brzo usne. Jiné zdroje uvádějí, že dítě se z děsů samo po chvíli probudí a nic si nepamatuje.

Myslím, že v obojím je pravda a záleží na dítěti. U Natálky se nám to stalo asi po třetí a pokaždé se po nějaké době sama vzbudila a byla pak zase v pořádku. Ještě se nám nestalo, že by v průběhu děsu znovu usnula. Asi bych dítě násilím nebudila, nestrkala ho pod studenou vodu a podobně, ale nechala bych to odeznít.

Noční děsy nejsou zlé sny, jedná se o dočasnou poruchu nervového systému. Jediným pomocníkem proti děsům je, aby dítě nebylo extrémně unavené, nechat ho tedy přes den alespoň na chvilku odpočívat – ať už dát spinkat nebo alespoň zklidnit pohádkou.

Oproti tomu noční můry si člověk většinou pamatuje. Nebo si pamatuje alespoň ten ošklivý pocit. Jedná se totiž o sen naplněný úzkostí nebo strachem. Vyskytuje se u 10-50 % dětí a vyskytuje se i u dospělých – myslím, že každý z nás alespoň jednou nějaký ten hodně zlý sen měl. Sny bývají obvykle velmi živé a často se jejich témata opakují nebo jsou si podobná. Noční můry se objevují spíše v druhé polovině noci, kdy je už spánek lehčí. Noční můry mohou mít základ v tom, co člověk přes den zažil, nebo co četl, případně viděl v televizi. Pokud nás tedy trápí, je dobré se těmto podnětům vyhýbat a před spaním si navodit nějakou příjemnou atmosféru.

Napsal/a: Arabart

Toto taky stojí za přečtení!

Tvoření: Kouzelné obrázky

Se sychravým počasím vzniká větší potřeba zabavit děti. Venku se už nedá trávit tolik času jako v létě a

Čtu dál →

Domácí salko

Už nějakou dobu chci vyzkoušet domácí salko, jestli to opravdu jde a jaké bude chuťově. A kdy jindy než

Čtu dál →

[Soutěž] Van Goghova hvězdná noc

Startujeme poslední letošní soutěž. Opět si představíme 3 knížky pro děti a o jednu z nich si rovnou zahrajeme…

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (31 vyjádření)

  • Anonymní

    Tak jak čtu,nejsme v tom samy.Nyní máme noční děsy už 4tou noc za sebou,rozdíl je akorát ten,že nás malá neodhání od sebe ,naopak pořád dokola opakuje maminko-tatínku můj zlatý.Teď už víme,že nás absolutně nevnímá, když se jí snažíme utěšit,cca po 20minutách panického a šíleného breku s cukáním celého těla je probraná a nic si nepamatuje,jsme taktéž odesláni na neurologii,věřím,že vše brzy pomine a malá bude mít nerušený a klidný spánek.Ještě podotknu,že dodržujeme od mala režim,jídlo, spánek,čteme pohádky…

  • Mladší syn – teď mu je 17m, trápí ho od půl roku noční děsy. Zažívali jsme spolu přesně ty stavy, co tady popisujete, nejhorší pro mě jako mámu bylo, že mě od sebe odstrkoval a s velkou intezitou řval a celý se třásl. Děsy nebyly každou noc, tak 1-2x do týdne, pak se stalo, že měsíc nic a byly tu opět. Dětská dr. nám poradila Sedalii – homeopatický sirup, dávám mu ho od 15 měsínů – 2x denně 1 čaj. lžičku a mírné zlepšení tu je. Změnila jsem i rytmus dne, kdy zhruba tak od 16h se snažíme být v klidu, v rámci možností a ne vždy se to podaří, klidná tlumená relax. hudba, hrajeme si, čteme si, pak jak jsme zvyklí – koupání, večeře a uspávání s mazlením. Nevím jestli sirup nebo malá úprava denního režimu, ale poslední 2 měsíce měl děsy jen 1x. Každé dítko je jiné, píšu mé zkušenosti, snad jsem trošku pomohla…

  • Marinada

    Já to s dcerou taky asi třikrát zažila, když byla malá. Hned jsem jí běžela chovat, ale ona mě v tu chvíli snad ani nepoznávala. Ten řev byl tak děsný, že jsem se pak v noci několik dní bála (byly jsme samy v bytě). Bylo to zhruba kolem 3.roku a pak už se to naštěstí nikdy neopakovalo.

  • Tak tento noční děs, jsem zažila asi u Honzíka kolem 3 roku cca 4x. Byl jakoby vzhůru, ale v náručí strašně odtažitý, hodně plakal a měl strašně divný výraz v očích…až mě to děsilo, jakoby to nebyl ani on. Šla jsem ho dát vyčůrat a pořád dokola opakoval větu…za mamkou, za mamkou. Chtěl jít za mnou, přitom jsem byla u něho a nepoznával mě. Bylo to hrozný!!!

    Doufám, že je to za náma!!!

  • Anonymní

    Dobry den,taky jsem se zacala zajimat o nocni besy,po tom co se mi to stlo s nasi vnuckou.Pamatuji si,ze uz jako miminko mela par-krat stavy strasneho breku v noci a trvalo to pul hodinky.Doktor nam tenkrat rekl,ze to neni nic vazneho ze to prejde. Pak byl klid,az ted nedavno,to uz ma vnucka 2,5roku,jsem ji mela na hlidani tyden a zacalo to.Najednou se asi kolem dvanaste rozkricela na cele kolo,teda lituji sousedy nademnou.Plakala a nechtela vubec prestat,sice mezi brekem odpovidla na otazka jestli ji neco boli,..ne neboli.ale prestat,neprestala,nedala se ani obejmout nic.Trvalo to hodinu,pak ae uklidnila a snad i probudila,tezko rict a usnula se mnou v posteli.Opakovalo se to dve noci po sobe.Kdyz jsem ji davala zpet synovi a neveste,ptala jsem se jich jestli to uz mela v noci take.a rekli mi ze ano ale taky dvakrat do tydne a pak klid.No ted je to asi mesic a je klid.Jenze jeji teta,je nejmladsi z rodiny,je ji 3 roky,vlastne sestra nevesty,ma ty stavy ted take.Tak nevi jestli je to dedicne,nebo se opravdu obe trefily do tech 6 procent.Pevne verim,ze ted uz si stim budu vedet rady.Na jine diskuzy psaly,ze pry se ma tento stav ignorovat a nechat dite tak,jako ze prihlizet ale neutesovat a nesahat na nej a samo to prejde.Tak uvidim,hezky vecer Carmila

  • Holky,já tohle prožívám se svým synem zhruba od jeho 2 let. Je hyperaktivní, přes den neudržitelný, večer je samozřejmě plný dojmů. Teď je mu 4,5 a stále děsy trvají, ikdyž v menší míře než předtím. I já usínám se strachem, kdy se vzbudí, začne křičet a plakat ze spaní a kdy probudí celý dům,mladšího brášku….Taky jsem z toho hrozně nešťastná a modlím se, aby z toho už konečně vyrostl.

  • mam 21 MESICNIHO SYNKA TAKY SE NAM TO STALO ASI PRED 3TYDNY POPRVE ,JSME OBJEDNANI NA NEUROLOGII ABY VYLOUCILI EPILEPSII.ALE MYSLIM SI ,ZE TO BUDOU URCITE NOCNI DESY,KDYZ CTU VASE CLANKY .DOCELA MAM ZTOHO HRUZU TAK MALY CLOVICEK, CHODIM SPAT ZE STRACHY, KDY SE TO BUDE OPKOVAT, UZ SE NAM TO CELKEM OD TE DOBY STALO3KRAT

  • Anonymní

    Také trpíme těmito děsy, malému je teď 16 měsíců a už to má poněkolikáté, začalo mu kolem půl roku. Spí, najedlou začně strašlivě brečet a není k utišení, odtahuje se ode mě,ale je na něm vidět, že mě vůbec nevnímá a že spí, najednou to přestane a on buď hned usne nebo se probudí a kouká kde vůbec je. Doufám, že si nic nepanatuje, protože by byl z toho chudák ještě víc ve stresu.

  • Anonymní

    Hezky večer, tak koukám, že nejsem sama. Adélka již od miminka cca od 3-4 měsíce má noční děsy, pak asi na několik týdnů usstaly a nyní už 14 dní nebo 3 týdny jsou každý den mezi půlnocí až půl druhou“. je jí 14 měsíců. Nevím co s tím, už přemýšlím nad tím, že se poradím u doktorky. Sama mám epilepsii, tak se bojím, aby malá k tomu taky neměla sklon.

  • Virenka

    Lussy, já nevím, odborník na toto nejsem. Typicky k takovému nočnímu děsu patří amnézie, neklid, úzkost. Nevím nic o tom, že by to mohl být popisovaný stav – „záchvat“, to by se mi opravdu nelíbilo. Vím, co myslíš nočním děsem, nemyslím noční pláč, starší měl skutečné děsy, ale nikdy neměl nic jako záchvat a i tak to někdy byl pro nás rodiče úzkost navozující zážitek. A neumím si představit, že by toto trvalo třeba hodinu, bála bych se i, že si ublíží. Možná ale popis není přesný, video v tomhle případě pro odborníka může mít informací mnohem víc.

  • Lussy

    Virenko,
    já bych řekla, že to je právě typický popis pavor nocturnus. To totiž není o tom, že se dítě v noci budí a pláče nebo se něčeho bojí. To jsou opravdu DĚSY. Já už pak chodila s hrůzou spát, protože člověk ví, že nastane horor. Zároveň když už k tomu dojde, tak je člověk úplně mimo a bere to jako realitu, já taky úplně šílela…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist