Maminko, také chci vyrůst!

Rubrika: Péče o dítě

631627_aspirationPod tímto názvem se v prosinci 2007 konala tisková konference, která se zabývala problematikou dětského růstu a oznámila tak zahájení kampaně pro rodiče, zaměřené na dětský růst…Během této kampaně mají rodiče možnost získat informace o tom, jaké faktory ovlivňují dětský růst, problémy, které mohou nastat a také řešení, jak tyto problémy řešit.
Problematikou dětského růstu, jeho zpomalení, případně zastavení se v naší republice musí zabývat rodiče cca 1 % narozených dětí. Možná si řeknete, že to není tak moc, ale když uvedeme, že se jedná o zhruba 5,5 tisíce dětí, tak už nám to dá jedno malé město a problémy celého města bychom se měli zabývat. Tedy ne my všichni, ale příslušní odborníci a organizace s patřičným zaměřením.
V dnešní době, kdy děti jsou většinou doma do 4 let věku a nechodí do větších dětských kolektivů, chybí možnost srovnání a tudíž rodiče mnohdy ani netuší, že jejich dítě neroste tak, jak by na svůj věk mělo. A protože neví, že by mohl existovat nějaký takový problém, tak ho ani neřeší. A přitom zdravý růst dětí je nejen pro ně samotné a pro nás, ale i pro společnost jako takovou, velice důležitý.

Jak zjistíme, že naše dítě špatně roste?
Především by si toho jako jeden z prvních měl všimnout dětský lékař – pediatr, ke kterému dítě chodí od narození a který by si měl výšku a váhu z preventivních, nebo i náhodných prohlídek zaznamenávat do růstového grafu, který by měl být a věřím, že i je, součástí zdravotních záznamů malého pacienta.
Další podnět můžeme dát my, jako pozorní a všímaví rodiče, a upozornit právě pediatra na to, že asi něco není v pořádku. Chodíme s dětmi ven, na hřiště, do různých zájmových kroužků, mateřských center a tam máme možnost porovnání s ostatními dětmi. A pediatr by se měl každým takovým upozorněním vážně zabývat. Pokud by se totiž zdálo, že ne vše je tak, jak má být, tak právě ve 3 letech věku dítěte, kdy by měla proběhnout preventivní prohlídka, je nejvhodnější doba na návštěvu u dětského specialisty – endokrinologa. Tuto prohlídku zajišťuje vždy pediatr. Endokrinolog by měl zjistit příčiny zpomaleného růstu a navrhnout i způsob léčby.

Jaké jsou příčiny?
MUDr. Božena Kalvachová, CSc. jich do své přednášky zahrnula hned několik a to jak fyziologické, tak psychické a dále některé, které ovlivnit můžeme a které nemůžeme.
Na prvním místě bychom si měli uvědomit, jakého vzrůstu jsou rodiče a prarodiče dítěte a od toho odvíjet další úvahy a aktivity. Je logické, že rodiče středního a menšího vzrůstu asi nebudou mít doma „dítě – žirafu“. To bohužel neovlivníme, i když bychom možná často chtěli.
To co ovlivnit můžeme, je způsob výživy dítěte, životospráva, psychická a citová pohoda našeho potomka.
Vliv na růst dítěte má už vývoj v těhotenství. Malý vzrůst může, kromě vrozených vad a syndromů, způsobit i nedostatečná výživa matky, kouření a alkohol v těhotenství, případně užívání některých léků a jiných toxických látek. Také toto jsou faktory, které můžeme poměrně snadno ovlivnit. Nízkou porodní hmotnost a malou výšku by tyto děti měly dohnat v průběhu prvních 4 let života. Dalším důležitým faktorem je výživa miminka v prvních měsících jeho života, kdy nejlepším způsobem je kojení, zase za předpokladu správné výživy matky.
„Ke správnému růstu jsou potřebné kromě bílkovin také vitamíny, minerály a prvky, kterým říkáme stopové. Nedostatek vitaminu A a zinku je prokázanou příčinou opožděného růstu, zejména u chlapců. Vitamin D, vápník, fosfor a hořčík jsou nezbytné ke správné tvorbě a kvality kosti, ve vzájemné souhře s hormony jsou klíčovými faktory, které mění chrupavku v pevnou kost v místě růstových zón.
Od výživy se přesuňme k životosprávě. Kromě pohybu a sportování potřebuje rostoucí dítko také dostatek kvalitního spánku. Růstový hormon, který po narození přebírá velení nad složitou regulací růstu, se vyplavuje přes den jen v malém množství. Po usnutí, ve fázi tvrdého spánku, se však jeho hladina silně zvyšuje ve vlnách, které jsou nejvyšší do půlnoci a pak se zmenšují. Další důvod, aby děti zbytečně neponocovaly.“ (MUDr. Božena Kalvachová, CSc.; Vaše dítě málo roste?)

Na výšce jedince se může projevit i nadměrná tělesná zátěž při extremních nebo náročných sportech.
A jak je to s psychickou a citovou pohodou? Citové strádání dětí, které jsou z neúplných, konfliktních, nebo nefunkčních rodin může také vést ke snížení tvorby růstového hormonu. V těchto případech je vhodným způsobem léčby změna prostředí a zlepšení situace. Také dlouhotrvající stres u dětí může vést ke zpomalení růstu.
Dalšími příčinami pro zpomalení růstu jsou nemoci různých orgánů v lidském těle, případné chronické onemocnění např. jater, ledvin, plic, apod. Příčinou je potom nejen nedostatek živin v těle, ale také působení různých léků.

Pozitivní informací je, že pokud dětské tělíčko není schopno samo produkovat růstový hormon, je možné jej dodávat a léčit příčinu nedostatku ve specializovaných ordinacích a centrech. Tato centra jsou ve většině krajů a jsou součástí fakultních nemocnic. Další informace je možno nalézt na www.detskyrust.cz.

Napsal/a: Julie75

Toto taky stojí za přečtení!

[Soutěž] Van Goghova hvězdná noc

Startujeme poslední letošní soutěž. Opět si představíme 3 knížky pro děti a o jednu z nich si rovnou zahrajeme…

Čtu dál →

Recenze: Pod zemí, pod vodou

Jestli mohu být tak troufalá a označit nějakou knihu opravdu za bombu, tak je to dozajista knížka autorů Aleksandry

Čtu dál →

Václav Kopta: Člověk musí vědět, čeho si vážit

V následujícím rozhovoru se herec a muzikant Václav Kopta rozpovídal nejen o hře Dvě noci na Karlštejně, která měla v záři

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (15 vyjádření)

  • Tak já,co se týká těch růstových grafů,tak mám taky období,že plaším,protože naše malá,je pořád mezi 1.-5.percentilem…nemá být teoreticky po kom velká-já mám pouhých 152cm (prý jsem měla nedostatek růstovýho hormonu,ale jaksi v tý době se to ještě nějak moc neřešilo či co-dr.mi to řekla jako podezření až v pubertě),manža má 185cm a naše malá má dvou letech skoro třech měsících 81cm.Člověku samotnému by to tolik nevadilo,ale je to hodně o okolí,že se ostatní pořád vyptávají,a kolipak jí je,že je tak malinká a podobné otázky…..to člověka trošku zahlodá a řeší to….ale u nás to řeším jen já,manža ne a dr.zatím říká,že to vypadá,že výškově bude po mě i proporcemi těla,tak uvidíme.Ale já bych si přála,aby mě aspoň přerostla-přeci jenom sem si s tou mojí výškou zažila svý-hlavně v pubertě

  • Vy jste taková zlatíčka, v pondělí jdeme na sedmiletou, tak snad bude paní doktorka taky spokojená. Já už na to upozorňovat nebudu a budu čekat, až budu mít toho chlapáka 😀

  • Já bych se asi taky moc netrápila, můj muž je totiž přesně z těch „malých piv“ – v prváku byl ještě nejmenší ve třídě a před maturitou už chlap 176 cm, a dnes je ho taky kus 🙂 Náš Dominek byl až do 10let taky prcek, hubený, malý, zato jeho o dva roky mladší bráška ho dorostl ve 3 letech a od té doby se předhánějí – chvíli je vyšší on, chvíli zas Dominik. Teď bude Dominikovi 12 let a měří asi 158 cm – já měřím 164 cm. Takže pokud je v klidu pediatr, asi bych byla taky. Ale Leni, chápu to, taky mi osobně vadilo, když mi známá na potkání vykládala, jaké jsem vyžle, zatímco ona váží málem 100 kg…A u těch dětí to mamky nesou podstatně hůř. Uvidíš, syn vyroste a bude to chlap jak hora 🙂

  • Dáša P.
    Dáša P.

    No co, já mám taky prcka. Mladší syneček je druhý nejmenší ve třídě (3.tř.). Je prostě malý. No a co? Nezblázníme se kvůli tomu.
    Starší synek je zas velký jako já už v 11 letech. Každý to máme jinak. Nemůžeme být všichni stejní.

    Pamatuji si na jednoho spolužáka na střední škole. Malé pivo. Ještě ve druháku zpíval soprán. :o) Ale fajn kluk.

    Za pár let vyrostl a zmužněl, že jsme ho nepoznávali. Normálně velký chlap! :o)

  • To máš pravdu Virenko, dala bych mu co proto, kdyby někoho napadal za to, jak vypadá. To nemá v povaze, já se před nim taky nevyjadřuji, podívej jak je ten/ta tlustá a podobně.
    Jinak ty grafy tam mám už dlouho uložené, je v percentile 1 – takže je to hraniční. Nechám tomu volný průběh, na prohlídky chodíme pečlivě, naše paní doktorka je spolehlivá, budu se řídit jejími radami. Díky za podporu. L.

  • Virenka

    Lenouši, díky typu Julie75(dobrý typ pro všechny pochybující, moc díky!) si ho můžeš „spočítat“ a uvidíš, že mimo normální rozpětí není. Já tvoje obavy chápu dobře, ale je fakt, že dítě má karty rozdaný při početí, zřetelnou nemoc nic nenaznačuje, tak skryté obavy situaci v ničem neusnadní. Je to hodně těžké, ale pokus se ho v nitru neporovnávat s ostatními. Holky teď nějakou dobu porostou rychleji, jejich růst skončí s pubertou, tak to musejí nahnat. Já si mylsím, že my obě se můžeme s příchodem puberty (nebo i dřív) ještě několikrát docela divit :-))).

    Jo, a já bych byla ráda, že se „sloní“ kamarádka obouvá do něj a ne naopak – ten, kdo situaci vnímá, stojí mu za komentování, má z toho nějaký „komplex“ – to asi nebude tvůj syn :-).

  • Anonymní, já se před ním samozřejmě o jeho výšce nijak negativně nevyjadřuji, ale ze všech stran se na maminky hned od narození hrnou grafy růstu a když paní doktorka sama vyjádří pochybnosti, neříkej, že by Ti to nevadilo? Pochopitelně nechci, aby měl pocit, že je výškou nějak zranitelný, dokáže se sám ozvat a je velmi samostatný, každá máma má přirozeně obavy, zda se dítě správně vyvíjí, když se dost liší od vrstevníků – ať je to po stránce fyzické nebo intelektuální.

  • Anonymní

    Já myslím lenous, že problém s výškou nemá tvůj syn ale ty. Nic ve zlém, ale nech ho prosímtě vyrůst v svébytného plnohodnotného člověka. Myslím, že mnohem víc než pošklebování sloní holčičky mu může ublížit byť i utajené přesvědčení jeho matky, že je jenom malý ubohý trpaslíček. Je to především člověk. Má milion nejrůznějších vlastností, tak proč se pořád zaměřovat zrovna na jeho výšku? Zkus ho brát takového jaký je a takového ho obdivovat. Viz Jan Neruda: “ Víš, to víno má svůj zvláštní ráz, zprvu trpké zdá se, však květe po svém v osobité kráse….“

  • Tak to jsi mě docela uklidnila. Asi máme doma tak trošku „duchy“, ale jim to evidentně nevadí. Jsem ráda, že nejsem sama, asi jsem se tím moc zabývala. Na jednu stranu, nedávno jsem mluvila s maminkou, která má tříletého kluka, který vypadá na šest, ale rozumem je právě na ty svoje tři a říkala, že je z toho špatná, protože si okolí myslí, že je nějak postižený, když v těch domělých 6-ti letech špatně mluví a je moc dětský. Tak naše děti zase mohou překvapit příjemně 😀

  • Mám pro vás radu, na uvedených internetových stránkách jsou i grafy, kde se zaregistruje, zadáte výšku otce a matky a potom výšku Vašeho dítka. Vyjde vám, zda je v normálu, nebo pod, nebo nad a podle toho se můžete zeptat svého pediatra. Malý má ve 2 letech a 4 měsících 93 cm a 12 kg, je lehce nad průměrem. Jinak výška má a manžela je 156 a 186, takže uvidíme časem,jak jsme se na něm podepsali. 🙂

  • Virenka

    Lenouši, můj starší bude mít 7 v červnu, měří 116cm, dle našeho okolí a školky ohromně vyrostl, ale všechny holčičky vrstevnice jsou větší :-((. Na váze asi 21kg, ranař to asi nebude. Mladší má v necelých 4 letech 95cm a 14kg, každý mu hádá necelé 3 roky, větší jsou všichni (i všechny) tříletí. Já jsem pravda postavy nevelké (158) stejně jako moje máma, ovšem taťku mají s čísly proházenými (185) stejně jako moji bráchové, kteří byli od mala obři a teď dospělí jeden 191, druhý 189 -jako by matku ani neměli. Doufám, že ti moji jednou úplně nezapřou zase otce :-))).

    No jo, co jsme jim rozdali, to hrají.

  • Kryštof má 2,5r a má 90cm…a 12kg…a dneska se maminky ve školce na hraní divily jééé ten je vysoký:-))) a jak je chudý:-)))))))) tak nevím jestli mám být potěšena nebo ne.
    Nám prcek roste a nepřibírá..tohle prostě ovlivnit nejde,jen sledovat s odborníky. K

  • Kaťule, já bych 2 metry ani nevyžadovala, jen bych nechtěla, aby měl nějaké mindráky, sama to znám. Vím, že podle genetiky je výška v dospělosti ovlivněna výškou rodičů syn = matka + 13 cm, dcera = otec – 13 cm, ale když je dítě trpaslíček, na kterého si každý hromotluk dovoluje, tak je mi ho líto. Říká se, že kluci rostou třeba až kolem „vojny“, znám taky takové případy, tak se utěšuji, že mi jednou vyroste…

  • Tak s tím naštěstí nemáme problém. Kluci byli velcí už když se narodili. Kuba 3,50 kg a Honzík 4,02 kg oba 52 cm. Já i manžel jsme vysocí, u nás zase nemají být po kom malí. Mažel měří 1,90, má silné kosti, váží metrák, prostě hromotluk. Já jsem sice drobná, ale vysoká, vypadá to, že jeden bude po mě a jeden po něm. Naštěstí dnes už existují pro děti s poruchami růstu speciální poradny, kde se sleduje i hladina růstového hormonu … my jsme měli na ZŠ spolužáka, celou dobu byl nejmenší ve třídě (dokonce byl menší i než nejmenší holka), přitom oba jeho rodiče byli vysocí a statní, pak jsme ho několik let neviděli a ouha, teď má 2 m a je to chlap jako hora.

  • Já mám syna, u kterého mi připadá, že roste opravdu pomalu. Paní doktorka mě uklidňuje, že jsem malá i já, proto nemá být po kom vysoký. Je to vyloženě drobeček, je mu sedm let a měří kolem 115 cm, ze třídy je s několika holčičkami nejmenší a nejštíhlejší. Chodím s ním do poradny pravidelně, růstový přírůstek má prý v normálu. Je mi jen strašně líto, když někdo na jeho postavičku neustále naráží. Má kamarádka má holčičku, která je zase od mala velká, dost silná, ale neohrabaná, která se do něho neustále „obouvá“, nevím, jak by se tvářila, kdyby jí někdo zcela oprávněně podsouval, že ona sama je jak slonice v porcelánu, která pro změnu nepopoběhne, aniž by se pak půl hodiny rozdýchávala.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist