Všemocná majoránka

…aneb jak to všechno začalo. Nejsem odborníkem na bylinky ani „ekšpertem“ na slovo vzatým, ale od jisté doby je ráda využívám a přitom se učím, která je k čemu dobrá a kde pomáhá.
Všemu je na vině právě majoránka. Všichni ji známe jako přísadu do jídel bramboráky počínaje a různými polévkami konče. Já pro ni našla i jiné využití a to více než blahodárné…

Byla doba, kdy mě hodně trápily bolesti hlavy, příčiny byly různé jako předzvěst menstruace, bolavá záda nebo zhoršený zrak. Jako každý druhý jsem vždy sáhla po lécích. Zpočátku stačil Paralen nebo Panadol. Časem se ta má bolest stala ale vůči nim imunní a přesedlala jsem na různé druhy Brufenů a Ibalginů. Čas od času se to vyhrotilo i tak, že jsem se jimi ládovala celý den v zoufalé snaze bolest zahnat. Právě v době, kdy součástí mého jídelníčku se stávaly různé druhy ať už bílých, růžových či oranžových pilulek, jsme s manželem uvažovali o miminku. Jakožto každé uvědomělé matce mě hned přepadla myšlenka „co já budu dělat bez svých kamarádů na bolest, no to se zaručeně z bolesti hlavy zcvoknu!“ Tudíž hned zablikala červená a musela jsem hledat jiná řešení.

Šla jsem se tedy poradit s lékaři. Podstoupila jsem různá vyšetření, která měla nalézt zdroje a něco s tím provést. Začnu popořadě, bolest před menstruací můžeme spolehlivě v těhotenství vyřadit :-). Pro bolest zad se nenalezlo účinné řešení, prostě jen cíleně cvičit. Zrak jsem si nechala vyšetřit a dostala brýle, i když slabé, ale účinek byl.

Řekla jsem si huráá, mám vyhráno. Těhotenství na sebe nenechalo dlouho čekat. Hlídala jsem se, tak jsem včas vycítila okamžik, kdy už je mimčo se mnou. Mno a moje věrná kamarádka bolest byla tu. Prostě se jen tak rozhodla mě vyzkoušet. Když už jsem chodila s hlavou ve svěráku třetí den, šla jsem si pro radu ke svému gynekologovi. Moc rad pro mě neměl. První zněla vydržet :-)) a nebo, když bude nejhůř, tak užít paralen. I když mě ujišťoval, že při správném dávkování se miminku stát nic nemůže, stejně jsem to rezolutně zavrhla.

Už si přesně nepamatuji, komu jsem si tehdy postěžovala a kdo mi dal ten spásný recept na čaj z majoránky. Strašně ráda bych toho člověka jmenovala, ale je to dlouho a já prostě se svým „hosipem“ si ne a ne vzpomenout, takže nemůžu ani jmenovitě poděkovat.

Recept zněl: jedna čajová lžička běžné majoránky na hrnek, 10 minut nechat vylouhovat a začerstva teplé vypít.

Tehdy jsem se byla pro jistotu poradit s lékařem (jako správná prvomamka), zda právě účinky majoránky nemůžou ohrozit mimčo, ujištění, že ne, mi postačilo.

Když jsem přišla domů, s hlavou stále třeštící a ne s moc velkou nadějí, že to zabere, jala jsem se uvařit si „lektvar“ z majoránky. Odměřeno, vyluhováno, vypito…. Za pár minut byla bolest ta tam.

Kdyby existoval „Majoránkový bůh“, tak v tu chvíli mu přinesu oběť :-)))

Byla to obrovská úleva, že se to dá zvládnout i bez léků. Naštěstí v průběhu těhotenství mě to už mockrát nepotkalo, nějak se ta bolest díky změnám v těle eliminovala. Dokud jsem kojila, tak i tehdy byla majoránka věrným přítelem. Nejen ve formě čajíčku, ale ani do bramboráků jsem s ní nešetřila.

Současnost je taková, že holt někdy na vaření čaje není čas nebo není možnost, tak občas je tu pilulka s pomocnou rukou, ale majoránce zůstávám přesto věrná.

Nyní, když je tu s námi naše dcerka, tak se snažím některé její neduhy řešit formou bylinek. Ať už to je lehký heřmánkový čajíček s medem na bolavé bříško, meduňka na zklidnění, čajové směsi při nachlazení, které jí tak krásně uvolní dýchací cesty.

Bylinky neberu jako všelék, ale jejich účinky dokáží mnohdy překvapit a jsou skvělou alternativou, pokud už máte chemie dost, nebo prostě z nějakých důvodů do sebe léky vpravovat nesmíte.

Napsal/a: Horempádem