O léčivé síle horečky

Rubrika: Onemocnění a léčba

O horečce mluvíme, když tělesná teplota měřená v podpaží přesáhne 38°C. Teplotu mezi 37° až 38°C označujeme jako zvýšenou teplotu.
HOREČKA NENÍ NEMOC, NÝBRŽ POMOCNÍK ORGANISMU V BOJI S NEMOCÍ…
Co je to horečka? Jaké jsou její příčiny a význam? Především: horečka sama není nemoc, nýbrž smysluplná reakce organismu na nemoc nebo na infekci! Dokonce můžeme říci: je-li organismus zdravý, pak má schopnost reagovat horečkou. Horečka výrazně omezuje růst a množení virů a bakterií. Při teplotě nad 39°C ztrácí většina virů a bakterií schopnost rozmnožovat se a hyne. Navíc horečka aktivuje imunitní systém: bílé krvinky jsou při horečce pohyblivější, mají větší schopnost vypořádat se s nezvanými hosty, kteří se při infekci v organismu šíři. Horečka je tak jedním z nejdůležitějších nástrojů, kterými organismus udržuje svoji integritu. U dětí se objevuju ještě jeden moment při vzniku horečky: malé i velké vývojové změny jsou někdy doprovázeny horečkou nebo alespoň zvýšenou teplotou – ať už jde o prořezávání zubů nebo přechod z jednoho vývojového stádia do druhého. Mnoho rodičů, vychovatelů, učitelů hudby apod. zaznamenalo, že dítě se posunulo ve svém vývoji po prodělaném horečnatém onemocnění najednou o kus dál. Dokonce některé události, které duši malého dítěte „rozohní“, se mohou projevit krátkodobou horečkou, může to klidně být odjezd na dovolenou stejně jako blížící se Vánoce nebo oslava narozenin apod. V neposlední řadě má horečka i význam diagnostický: říká nám jasnou řečí, že v organismu je něco v nepořádku. Když ji potlačíme, bude se dítě sice přechodně cítit lépe, vlastní nemoc ale bude probíhat dál.

PRŮBĚH HOREČKY BĚHEM DNE NAPODOBUJE DENNÍ PRŮBĚH TEPLOTY

Když se ráno probudíme, začíná se teplo koncentrovat v centru organismu – v hlavě, hrudníku a břiše. Tělesná teplota je ráno nejnižší a postupně až do pozdního odpoledne stoupá přibližně o 0,5°C. Periferie organismu – nohy a ruce – jsou po ránu chladnější. Po probuzení je přirozené, že se necítíme zcela ve své kůži: jako by se naše duše musela v organismu nejprve zabydlet. V průběhu odpoledne pak začíná organismus teplo intenzivněji vydávat. Teplo proudí do periferie, po obědě už bychom měli mít všichni teplé ruce i nohy. Ve večerních hodinách začíná teplota centra organismu postupně klesat. Vypadá to, jako by náš teplotní mechanismus pulzoval ve 24 hodinovém rytmu.

Horečka obecně, téměř bez ohledu na to, o jaké onemocnění se jedná, kopíruje průběh denního teplotního cyklu. Pouze intenzita a rychlost tepelných pochodů jsou vyšší. U horečky je důležité rozlišovat dvě její zásadně odlišné fáze: fázi vzestupu teploty a fázi udržování, resp. vydávání tepla.

V první fázi, např. při chřipkové infekci, teplota nejprve stoupá nad 39°C. Dítěti je chladno, má studené nohy i ruce, třesavku a vyžaduje teplé přikrytí, i když teplota na teploměru již přesáhla 39°C. V tuto chvíli se většinou cítí nejhůř: bolí ho hlava, svaly, stěžuje si na bolesti břicha nebo dokonce jednorázově zvrací (nemusí se přitom jednat o onemocnění trávicího ústrojí!), citlivěji vnímá bolest i smyslové podněty, je určitým způsobem nadměrně bledé. V těchto pochodech můžeme vidět vystupňování toho, co se s menší intenzitou odehrává v našem organismu každé ráno. Organismus se v této první fázi snaží dosáhnout určité výše teploty, která je optimální pro boj s danou infekcí. Zejména první den nemoci může teplota takto postupně stoupat v několika po sobě jdoucích vlnách.

Ve druhé fázi, po dosažení žádané teploty (pro většinu infekcí ideálně kolem 39,5°C), se situace mění: po určitou dobu se horečka udržuje, ale organismus už teplo nekoncentruje, nýbž ho vydává navenek. Dítě, kterému byla do té doby zima, se najednou začne odkopávat, pohmatem zjistíme, že má horké nohy i ruce, bude se cítit lépe a možná brzy usne. Cyklus vzestupu teploty a udržení její výše se může po několik dní opakovat. Teplota během noci poklesne, nad ránem bývá nejnižší, dítě se může již cítit téměř zdravé, ale odpoledne teplota opět začne stoupat, jak jsme již popsali výše.

PRŮBĚH HOREČKY BĚHEM ONEMOCNĚNÍ JE INDIVIDUÁLNÍ

Protože horečka sama není nemocí, nýbrž je smysluplnou reakcí organismu na onemocnění, řídí se její průběh jak závažností onemocnění samotného, tak i schopnostmi organismu na nemoc reagovat. Odpověď organismu je velice individuální: existují děti, které na onemocnění reagují prudkou až téměř 40° horečkou, ale za 1-2 dny horečka zmizí a během dalšího dne se dítě zcela uzdraví. U jiných dětí máme dojem, že se horečka nemůže úplně rozvinout: několik dnů pozorujeme teploty jen kolem 38°C, pak následuje další týden se zvýšenou teplotou, a dokonce ani pak se dítě necítí zcela v pořádku.

DÍTĚ S HOREČKOU VŽDY NEJPRVE PEČLIVĚ VYŠETŘÍME,

při jejím delším trvání i opakovaně. Nejprve se ptáme: jaký celkový dojem na nás dítě dělá? Je vážně nemocné nebo vypadá vlastně docela dobře? Pokud jsme to již neudělali, pak změříme teplotu a vyšetříme jednotlivé oblasti těla: kůži, oči, rty (při promodralých rtech ihned volat lékaře!), zoubky a dásně, jazyk a hrdlo, dýchání dítěte, teplou rukou (!) prohmatáme dítěti břicho – vleže a při pokrčených kolenou. Dítěte se přitom neptáme, zda ho to bolí, nýbrž při vyšetřování s ním mluvíme o něčem jiném a sledujeme jeho reakce na prohmatávání. Takovéto vyšetření nám dodá určitou jistotu, že jsme nic nepřehlédli, navíc umožní při telefonickém dotazu podrobně popsat stav dítěte lékaři. Když budeme dítě v horečce pokaždé pečlivě vyšetřovat, pak nabudeme rychle určité zručnosti a jistoty a vyšetření zvládneme velice rychle (z velké části např. během převlékání dítěte).

U trochu starších dětí se ptáme i na jiné příznaky a obtíže, které by nám pomohly ozřejmit původ horečky: kašel, bolesti ucha, bolesti při polykání, zvracení a průjem, bolesti břicha, hlavy, bolesti při močení, a sledujeme jejich reakce. Otázky klademe co nejpřirozeněji a neurčitě. Neptáme se, zda bolí ucho, nýbrž zda něco bolí.

DÍTĚ S HOREČKOU POTŘEBUJE TEPLO A KLID

Dítě s horečkou patří do postele! Převlečeme ho do pyžama, ve fázi vzestupu teploty při chladných nohou a rukou, třesavce a zimnici přidáme vlněný svetr a ponožky, přikryjeme ho pokrývkou a uložíme. Místnost lehce zatemníme a budeme se snažit, aby zde byl klid: vypneme rádio a televizi, ani na poslouchání pohádek nebude mít zřejmě nemocný náladu. Dítěti nabídneme horký čaj, zcela nevhodné je podávat léky proti horečce nebo aplikovat studené zábaly pouze na základě naměřené vysoké teploty. Je důležité, aby matka nebo otec, kteří o dítě pečují, poskytli dítěti pocit klidu a jistoty.

Teprve ve druhé fázi horečky, zejmén při teplotě nad 39°C, můžeme použít vlažné zábaly lýtek. Jsou šetrnější než studené zábaly celého těla, přesto pomohou snížit teplotu o 0,5°C i více a uleví případným bolestem hlavy. Pro zábaly používáme např. vyždímanou plenku namočenou předtím do vlažné vody (o teplotě mezi 25-30°C). Po 20 minutách můžeme zábal vyměnit. Zábaly lýtek by měly být nemocnému příjemné. Dítě by mělo být nadále spíš v teple, ale mělo by mít možnost teplo vydávat: nenutíme ho proto mít nohy přikryté peřinou nebo nemusí mít ponožky.

Dieta při horečce: dítě při horečce nemá většinou chuť k jídlu. To je přirozená a správná instinktivní reakce organismu na situaci, kdy se musí vypořádat s mimořádnou zátěží. Dětský organismus má pro běžná onemocnění dostatečné rezervy energie. Pokud však dítě jídlo vyžaduje, pak podáváme nastrouhané ovoce, kompoty, případně ovesnou kaši, rýži nebo jáhly s vařenou mrkví. V žádném případě by dítě nemělo konzumovat maso, vejce, sladké mléko, tučné potraviny a sladkosti. S poklesem horečky se chuť k jídlu opět vrací a během rekonvalescence dítě rychle dohoní váhový úbytek, který případně v průběhu horečky vznikl.

Dítě musí mít dostatek tekutin. U lůžka by měla vždy stát sklenice s vodou, případně ochucenou citronem, nebo vlažný bylinkový čaj (lipový nebo z květů bezu, jež podporuje pocení) s trochou medu a citronu nebo vymačkaná pomerančová šťáva ředěná vodou. Při déletrvajících horečkách a výrazném pocení můžeme navíc podat dítěti 1-2x denně mírně slaný zeleninový vývar.

Jaké léky užívat? Jak bylo řečeno na začátku, je použití léků proti horečce v naprosté většině případů nejen zbytečné, nýbrž i škodlivé – organismu totiž ztěžují boj s infekcí. Existuje celá řada přírodních prostředků, které mohou organismus při horečce naopak podpořit. Volbu konkrétního léku přenecháme dětskému lékaři. Ten Vaše dítě zná a bude vědět, který lék byste měli mít pro ně připravený v domácí lékárničce pro případ horečky.

KAŽDÉ UČENÍ JE SPOJENÉ S UTRPENÍM

Netrpí dítě při horečce? Tato otázka, kterou si rodiče právem kladou, právě často vede ke zbytečnému podávání léků na snížení horečky. Je samozřejmé, že horečnaté onemocnění není příjemné. Zároveň si ale musíme uvědomit, že každé učení přináší menší či větší míru odříkání a utrpení: vždy musíme něco v sobě změnit, a to nejde zcela „bez bolesti“. To platí i pro většinu nemocí v dětském věku: i jimi se člověk, jeho organismus a jeho imunitní systém něco učí. Po prodělaném onemocnění je organismus v zásadě silnější, zdravější, „moudřejší“ než před ním. Budete-li dostatečně vnímaví, zaznamenáte tyto projevy i v duševním životě dítěte.

KDY JE TŘEBA KONTAKTOVAT LÉKAŘE?

  • Pokud horečku dostane dítě do 6 měsíců věku.
  • Když si nejste jisti a máte strach. Správný přístup k horečce vyžaduje zkušenost. U prvního dítěte budete lékaře volat asi častěji, u dalších už si budete vědět rady.
  • Při teplotě 40,0°C a vyšší. Není-li lékař v dosahu, podáte dítěti čípek proti horečce a odvezete ho na dětské oddělení do nejbližší nemocnice.
  • Pokud trvají horečky nad 39°C déle než 4 dny .
  • Když teplota několikrát za den výrazně poklesne a opět vystoupí na vysoké hodnoty. Použijete-li však čípky či tablety proti horečce, pak jde o běžnou reakci: po podání čípku teplota na 1-2 hodiny poklesne a poté opět vystoupí na vysoké hodnoty; po dalším podání se vše opakuje.
  • U kojenců s horečkou při průjmovém onemocnění , kdy hrozí nebezpečí dehydratace (nedostatku tekutin) a nebezpečných ztrát minerálů stolicí, případně zvracením.
  • Při tzv. febrilních (horečnatých) křečích.
  • Při vysoké horečce s intenzivními bolestmi hlavy, které přetrvávají i po dosažení maxima teploty, tj. po odeznění zimnice a třesavky. Zvlášť je-li stav spojen se zvracením i v této druhé fázi. Je totiž nutné vyloučit zánět mozkových plen.
  • Pokud dítě trpí jiným závažným onemocněním: srdeční vadou aj.NEBOJTE SE HOREČKY!

    Dávno je již známo a doloženo studiemi, že horečka podporuje imunitní systém organismu. Navíc horečnatá onemocnění prodělaná v dětství jsou významnou prevencí nádorových onemocnění v dospělém věku. Také děti, které neužívaly antibiotika a prostředky proti horečce, mají výrazně nižší výskyt alergických onemocnění. Přesto je zvyk používat „léky“ proti horečce zakořeněn velice hluboko. Současné generace vlastně často ani nevědí, jak takové horečnaté onemocnění přirozeně probíhá. Musíme se to učit. První horečky bez čípku proti teplotě jsou pro rodiče vždy krokem do neznáma a zatěžkávací zkouškou. Důležité je, abychom jednostranně nepodlehli určitým instrukcím, ale postupně si pěstovali schopnost intuitivního posouzení závažnosti situace a zkušenostmi pak postupně získali přehled a určitou jistotu. Poprvé je to nejtěžší, s každou další horečkou to však půjde lépe. Pro budoucí zdraví našich dětí to znamená v každém případě velmi mnoho.

    Zdroj: Bulletin Weleda
  • Napsal/a: Vandula

    Toto taky stojí za přečtení!

    Nevychováváte je stejně! … i když si to myslíte

    Tak to prostě je! Můžete se o to snažit sebevíc, ale nikdy nebudete všechny své děti vychovávat stejně.

    Čtu dál →

    Deník prvňáčka: listopad a prosinec

    Při našem posledním setkání jsme se loučili s tím, že dcerka měla neštovice a všichni jsme s napětím čekali,

    Čtu dál →

    Jak využít deprese, krize a propady ve svůj prospěch

    Byla jsem čerstvou maminkou vytoužené holčičky a přijela jsem domů z porodnice. Těšila jsem se, jak začnu zažívat vše,

    Čtu dál →

    Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)

    • Taky se připojuji k názoru předchůdkyň, že článek je pěkně napsaný a hlavně poučný. Asi před rokem jsem četla asi dvě větičky v Betynce, že je dobře když díte prodělá horečku do jednoho roku, protože je pak odolnější. Dřív se aktivuje imunitní systém. Tento článek mi tu informaci doplnil. Díky.

    • Po dlouhé době jsem se ráda do něčeho začetla. Hezky napsané! Já jsem bývala jako malá horečkové dítě a myslím, že i malý na tom bude stejně. Zatím jsme měli vysoké horečky jenom dvakrát (musím zaklepat), ale opravdu nic příjemného. Když byl miminko, tak mu vyskočila teplota a nic z toho nebylo.Nevím z čeho to bylo (k zubům asi ne, protože 1. měl až v 10 měsících), ale na druhý den byl zase ok.

    • Pěkný článek Vandi! Pokaždé si ráda o horečkách něco (občas i nového) přečtu. Nedávno jsme s ošklivými horečkami bojovali-syn u nich trpí halucinacemi a to je hrozný „zážitek“!! Brrrr

    Co na to říkáte?

    Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

    Sdílet
    Sdílet
    TOPlist