I přesto, že se spála může vyskytnout i u starších dětí, její výskyt bývá nejčastější právě u těch školkových. Způsobuje ji bakterie, i proto je velmi dobře léčitelná. Návštěvu u lékaře ale raději neodkládejte, i spála může způsobit nepříjemné a trvalé následky.
Spála je infekční onemocnění s typickou vyrážkou. Před objevením antibiotik, resp. penicilinu, byla velmi obávaným onemocněním s vysokou úmrtností nebo vážnými a trvalými následky.
Spálu způsobuje bakterie
Původcem spály = skarlatiny, je bakterie Streptococcus pyogenes, beta hemolytický streptokok skupiny A. U tohoto původce se rozlišují sérotypy, a to podle přítomnosti polysacharidových antigenů v buněčné stěně. Nyní je známo více jak 80 těchto sérotypů.
Tento streptokokus v případě spály produkuje erytrogenní toxin. Toxin je zodpovědný za hlavní příznak spály, tj. vyrážku, tzv. spálový exantém.
Spála se nejčastěji manifestuje na podzim a na jaře. Přenos je nejčastěji kapénkovou cestou, ale i alimentární, či poraněním (tzv. raná spála). Možný je i přenos přes předměty, které se nalézají u nemocného (předměty, prádlo, prach…), tam všude vydrží streptokok (i v zaschlém stavu) několik týdnů i měsíců.
Dítě je infekční po celou dobu výskytu příznaků. Ovšem pokud nedojde k adekvátní léčbě, může být období nakažlivosti i dlouhé, to platí i u bacilonosičů bez příznaků.
Spála se nejčastěji vyskytuje u předškolních dětí, celkové věkové rozmezí je od 4 do 12 let, může být ale i dětí daleko mladších, včetně batolat a starších kojenců. Zajímavostí jistě je, že se nevyskytuje u kojenců do půl roku.
Spála se může vyskytnout i opakovaně, vzhledem k existenci několika typů toxinů.
Jak odlišit spálu od jiných exantémových nemocí – diagnostika a příznaky
Vzhledem k tomu, že se exantém vyskytuje u více dětských nemocí, je důležité správně rozeznat typické příznaky u spály. Tento je nejvíce vyskytující se na tzv. predilektačních místech těla (vnitřní strana stehen, loketní a podpažní jamky, podbřišek, na boku trupu). U spály se nevyskytuje exantém okolo úst, na obličeji v podstatě vůbec. Naopak v oblasti podbřišku se dá nazývat tzv. husí kůží, také může vypadat jako krupička. Právě tady (podbřišek, bříško) se vyrážka vyskytuje nejprve, pak postupuje dále po těle. Kůže může být drsná v oblasti postižení, někdy může být začervenání i mírnější, pak bývá kůže právě o to víc drsná.
Kůže na obličeji je sice červená, jako od horečky, ale v okolí úst nápadně bledá.
Mezi další příznaky pak patří vysoká teplota (horečka), silné bolesti v ústech hlavně při polykání (dochází ke zvětšení lymfatických uzlin), na mandlích jsou přítomny čepy, krk je zarudlý (příznaky angíny se vyskytují až po výsevu vyrážky), celkově je dítě znavené, uchvácené. Může být i nevolnost, zvracení, silné bolesti hlavy apod.
Lékař se zaměří na vyšetření ústní dutiny a pohledem pak i na vyrážku. Provádí se i rozbor krve, je přítomná vyšší sedimentace červených krvinek. Na mikrobiologické vyšetření se posílá výtěr z krku, z krve je pak možné stanovit tzv. ASLO (přítomnost protilátek ukazuje na bakteriální infekci) nebo CRP. Oba pozitivní výsledky ukazují na bakteriální infekci, ASLO je pak vysloveně zaměřené právě na streptokokovou infekci.
Jak spála probíhá
Inkubační doba je v rozmezí 1 – 7 dnů, i kratší.
Exantém začíná mizet, resp. se kůže začne olupovat, po cca 3 dnech. Olupování ale může trvat i několik dnů či týdnů.
Průběh spálového onemocnění může být bez komplikací, ale i toto onemocnění může probíhat s komplikacemi, proto je vždy nutná správná léčba a rozhodně by měl dítě vidět lékař a nasadit příslušnou léčbu.
Léčba
Protože se jedná o bakteriální onemocnění, je nutná léčba antibiotiky, nejčastěji penicilinem, který se podává asi deset dní. Antibiotika je nutná využít v celé předepsané dávce.
Při horečce podáváme léky proti teplotě, nejčastěji Panadol, Paralen (léky s obsahem paracetamolu).
Důležitý je přísný klid na lůžku, při bolestech v krku přikládáme obklady, ústa může vyplachovat roztoky doporučenými lékařem či lékárníkem. Při zvýšené teplotě a horečce zabezpečíme zvýšený příjem tekutin. Chuť k jídlu může mít dítě výrazně sníženou, takže jej nenutíme jíst, ale rozhodně dbáme na přísun tekutin.
Pokud je průběh bez komplikací, dítě se léčí doma, u těžkých průběhů je nutná hospitalizace. Nezapomínáme ani na důkladnou rekonvalescenci, ta by měla trvat nejméně jeden až dva týdny. Dítě by v této době nemělo navštěvovat dětské kolektivy. Spála se velmi rychle šíří, zároveň je i vysoce nakažlivá.
Po vyléčení, vzhledem k tomu, že se jedná o streptokokovou infekci, je nutné vyšetření moče – je to velmi účinná prevence jedné z komplikací, a to postižení ledvin nejčastěji formou zánětu.
Komplikace
Pokud se začne s léčbou brzy, nebývají komplikace. Proto by se nemělo vyčkávat s návštěvou lékaře, naopak by měl dítě odborník vidět co nejdříve, především proto, aby byla zahájena včasná léčba, která je také vhodnou prevencí možných závažných komplikací.
Komplikace se můžou vyskytnout v podstatě ještě v době nemoci, ale rozeznáváme i komplikace pozdní, které se objeví po proběhlé nemoci, přibližně do 3 týdnů.
Mezi tzv. časné komplikace patří například záněty středního ucha, vedlejších nosních dutin, abscesy, záněty krčních uzlin.
Daleko závažnější jsou pak komplikace pozdní, kam řadíme například zánět srdečního svalu, záněty srdečních chlopní, záněty ledvin, které se mohou vyvinout až v jejich selhání, postižení kloubů, revmatická horečka, která může mít i neurologické následky apod. Léčba pozdních komplikací trvá i několik měsíců, může však dojít i k jejich chronickému vývoji a trvalému poškození daného orgánu.
Spála patří mezi povinně hlášené nemoci. Úmrtnost v ČR je naštěstí v posledních letech nulová, ročně onemocní v naší republice několik tisíc nakažených. Pro příklad můžeme vycházet ze statistik Hygienické stanice hlavního města Prahy, kde podle dostupných informací došlo v první polovině tohoto roku ke 244 onemocněním spálou.
Prevence spály není možná stoprocentně. Očkování proti této nemoci není. Mezi základní zásady patří nepochybně správné hygienické návyky.
Napsal/a: Iveta Pešková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)
Moc děkuji za komentáře i vlastní zkušenosti.
Petro, tak vidíš,alespoň k něčemu byla u tebe nemoc dobrá, takové háčkování se člověku neztratí:-)Doufám, že jsi uháčkovala něco hezkého:-)
Iveta P.
Iveto, děkuju za článek. Sama jsem spálu měla někdy v 1. nebo 2. třídě, ale nejspíš s nějakým hodně lehkým průběhem. Jediné, co si pamatuju, že jsem nesměla mezi děti a přes den mě hlídala sousedka – důchodkyně. Chodily jsme spolu na procházky a učila mě háčkovat 🙂
spálu jsem dostala v 18 letech a strávila 10dní na infekčním odd. v nemocnici 🙁