Kde je máma?

Rubrika: Onemocnění a léčba

CÍL: Dítě se naučí názvy členů rodiny (máma, táta, babi, děda, vlastní jméno dítěte, jména sourozenců, jméno psa, kočky)…

POMŮCKY: Fotografie členů rodiny. Velký karton, na který nakreslíte dům s tolika okny, kolik má vaše rodina členů. Okna vyřízněte tak, aby vznikly okenice, které se dají otevírat a zavírat. Do každého okna nalepte jednu fotografii.
POSTUP: Dřív než přistoupíte k vlastní hře, přesvědčte se, že dítě chápe, kdo je na které fotografii. Nejlépe tak, že dítě přidělí každému členu rodiny jeho fotografii. Potom si je vzájemně pomíchejte a dítě má napravit chyby, tedy najít každému fotografi i, která mu patří. Činnost dítěte stále doprovázejte slovy a znaky, např.: „To je máma. To není táta! Kde je teta?“
Když jste si jisti, že dítě bezpečně pozná členy rodiny podle fotografií, ukažte mu domeček a nechte ho, aby postupně otevíralo okenice. Pojmenujte všechny osoby v oknech. Potom okenice zase zavřete a upozorněte dítě, aby pozorně naslouchalo. Zeptejte se: „Kde je máma? Víš, kde je máma?“ a pomozte mu najít správné okno. Potom řekněte: „Ano, tady je máma!“ a snažte se, aby dítě napodobilo slovo „máma“. Stejně postupujte i s dalšími osobami. U fotografie babičky používejte označení „babi“, protože slovo „babička“ by bylo ještě artikulačně obtížné a „bába“ má při odezírání naprosto stejný obraz jako máma. Dítě by je od sebe nerozlišilo, pokud by se nemohlo dostatečně spoléhat na sluch. Máte -li hodně početnou rodinu, rozdělte si její členy do dvou nebo více skupin a nacvičujte jejich názvy postupně.

OBMĚNY
* Kdo se schoval? Postupně položte před dítě 3–4 fotografie členů vaší rodiny a společně je pojmenujte. Potom si dítě zakryje oči nebo se otočí zády a vy schováte jednu fotografii. Když se podívá, zeptáte se: „Kdo tu není? Kdo je pryč?“ a dítě musí slovem nebo znakem označit osobu, jejíž fotografii jste schovali. Vyměňte si úlohy. Dítě bude schovávat fotografie a vy budete hádat. Schválně dělejte chyby, aby vás muselo opravovat. Udržíte tak delší dobu jeho pozornost a hra se bude víc blížit skutečnému rozhovoru.
* Pexeso. Okopírujte si fotografie, abyste měli dvě od každého člena rodiny, a hrajte s nimi pexeso. Důležité je, aby každý, kdo je právě na řadě, fotografii pojmenoval. Hra se nesmí odbývat v mlčení. Právě naopak, stále komentujte stejnými slovy počínání své i dítěte a pobízejte ho, aby se zapojilo slovem nebo znakem. Pro malé děti je snazší, když kartičky uspořádáte do pravidelných řad, např. 2×4 při čtyřech nebo 3×4 při šesti dvojicích. Větší počet dvojic by malé dítě odradil, hra by byla zdlouhavá a než by našlo první dvojici, pravděpodobně by se jeho trpělivost vyčerpala a hru byste nedokončili.
* Jdeme na procházku. Postavte na stůl figurku a řekněte: „Máma jde na procházku.“ Potom přidejte další: „Máma a Kuba jdou na procházku.“ Maximální počet pro dítě předškolního věku je pět. Potom všechny figurky zakryjte a nechte dítě si vyjmenovat, kdo šel na procházku. Mělo by si pamatovat i jejich správné pořadí.
* Táto, pojď domů! V této hře se dítě učí volat na jednotlivé členy rodiny. Budete potřebovat
opět fotografie, které přilepíte na kornouty z papíru. Vzniknou tak panáčci, kteří mohou stát. Doprostřed stolu dejte domeček a kolem postavte figurky. Přitom každou pojmenujte. Postupně na ně volejte, aby šly domů. Začněte vy, abyste dítěti poskytli vzor k nápodobě. Dítě vybere figurku, na kterou voláte a bude s ní pochodovat do domečku. Potom si úlohy vyměňte – dítě volá a vy dáváte figurky do domečku. Dbejte, aby dítě používalo při volání správný tvar slov: mámo, táto, dědo, Kubo apod. Stejně můžete volat postavičky k jídlu a posazovat je ke stolečku nebo je ukládat ke spánku. Panáčky z fotografií můžete nahradit postavičkami z lega.
* Jaké je tvoje písmenko? Napište na figurky nebo na fotografie začáteční písmena: M jako máma, T jako táta, B jako babi apod. Potom dejte dítěti do ruky jedno písmenko vystřižené z molitanu nebo kartonu a vyzvěte ho, aby našlo figurku nebo fotografii se stejným písmenkem. Dítě se při této hře naučí spojit slovo s jeho první hláskou a písmenem.

Jedná se o ukázku z knihy Cvičení a hry pro děti se sluchovým postižením,
(autorka: Jarmila Roučková),
vydal Portál, 2006

Napsal/a: Jarmila Roučková

Toto taky stojí za přečtení!

Jaké vybrat odrážedlo pod stromeček?

Chcete mít ze svého potomka vášnivého cyklistu? V určitém věku už nestačí jít příkladem. Vlastní dvoukolé odrážedlo, které je jedním

Čtu dál →

V jakých lázních vám zajistí hlídání pro děti?

Touží vaše srdce po lázních, ale říkáte si, že děti jsou pořád ještě malé, tak vám nezbývá než o

Čtu dál →

Dětský svět v zahradě? Vsaďte na bunkr, hmyzí hotel nebo malé hřiště

Hledáte recept, jak děti vylákat na zahradu, aby se vydováděly na čerstvém vzduchu a měly jste je přitom na

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • ja bych tohle nechala az na skolu….kor kdyz uz se tam pisou pismena (je to v podstate napln prvouky)

  • Hezké-něco podobného děláme-ale pro jak staré děti je tohle vhodná hra?

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist