Jen málo věcí vyvolává tolik vášní jako homeopatie. Její příznivci tvrdí, že je to skutečně fungující alternativa ke klasické, často neúčinné léčbě. Odpůrci zase nejčastěji používají slova jako šarlatánství, vymývání mozků nebo byznys s lidskou důvěřivostí. Mnoho lidí tvrdí, že jim homeopatie skutečně pomohla. Jako ozvěna se okamžitě ozve, že léčit přece umí i placebo. Jednoznačnou odpověď nedal zatím nikdo. Záleží jen na nás, čemu uvěříme…
Homeopatie patří do skupiny alternativních léčebných metod, jako je například akupunktura. Léčba homeopatem je založena na podávání látky, která je v nezředěném stavu schopna vyvolat stejný typ obtíží, kterými pacient trpí. Pokud je ovšem lék silně zředěný, například v poměru jeden díl látky a tisíc dílů vody, dovede nemoc naopak léčit. Základní idea zní: léčit podobné podobným. K výrobě homeopatických léků se používají přírodní látky rostlinného, živočišného nebo minerálního původu.
Pohled do minulosti
Léčebný postup, ve kterém je podobné léčeno podobným, používali lidoví léčitelé už ve starověku. Homeopatii dal ovšem řád a koneckonců i název Samuel Christian Hahnemann (1755–1843). Slovo je složeno z řeckého homoios (podobný) a pathos (utrpení, nemoc). Léčbu objevil při testování chininu, který se používal na léčení malárie. Po podání léku měl ovšem typické příznaky, které tuto nemoc provází, tedy třesavku, zimnici, horečku nebo ztuhlost končetin. Aby jeho pacienti tyto vedlejší příznaky neměli, snažil se lék ředit. Pak ale zase neúčinkoval. Nedostatek odstranil tím, že místo míchání roztokem při ředění třepal. Domníval se, že při třepání se z látky uvolňuje energie nebo síla. Zjistil, že více naředěné látky jsou účinnější. Výborných výsledků prý dosáhl při léčení cholery.
V jeho učení pokračoval Constantine Hering, který v USA založil Hahnemannovu lékařskou fakultu. Rozvinul izopatii, tedy léčení stejným. Například podával nemocným sekrety od lidí, kteří danou nemoc také prodělali. V Americe byla na konci devatenáctého století homeopatie v rozkvětu. Zakládaly se homeopatické nemocnice, psychiatrické léčebny i školy. Na rozdíl od klasických škol mohli na homeopatických fakultách studovat i lidé tmavé pleti a ženy.
Po Hahnemannově smrti se rozpoutal boj mezi klasickou medicínou, podporovanou farmaceutickým průmyslem, a homeopatií. Na počátku 20. století se mnoho homeopatických škol zavřelo. V dnešní době je homeopatie velmi rozšířena například v Asii a v jihoamerických zemích. Homeopatické nemocnice a školy jsou ale také v Anglii, Rakousku nebo Německu.
Homeopatie versus alopatie
Jaký je vlastně rozdíl mezi homeopatií a klasickou medicínou, tedy alopatií? Jak už bylo řečeno, homeopatie léčí podobným, alopatie pak přesně opačným. Zvýšená teplota se tak v alopatii léčí antipyretiky, léky, které ji snižují. Působí tedy opačně, proti teplotě. Homeopaté naopak chtějí, aby si s ní tělo poradilo samo. Podávají proto léky, které by byly v nezředěném stavu schopny vyvolat stejný typ horečky. Tím se podle nich posílí imunitní systém a nemoc se překoná. Jednou ze zásad homeopatie je, že na rozdíl od alopatů lečí celého člověka, ne jen jeho část. Člověk se podle ní skládá z těla, duše a mysli. Homeopaté léčí všechny tři složky. Klasická medicína se zaměřuje jen na tělo. Vyšetření u homeopata začíná důkladným rozborem zdravotního stavu. Několik týdnů po nasazení léku následuje další konzultace, která má zhodnotit jeho reakci. K pacientovi se přistupuje individuálně. Je proto možné, že dva lidé se stejnými příznaky dostanou jiný lék.
Jedná se o ukázku z časopisu Děti a my, vydává Portál
Napsal/a: Kateřina Kuchyňová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)
Na jaře nás homeopatie zachránila minimálně od 4 antibiotik, jak řekla naše ORL lékařka-homeopatka(=pro nás ideální kombinace). Minulý rok na Vánoce mi kluci po dlouhé době onemocněli, ale stálo to za to. Oba měli 2x po sobě antibiotika, ale s minimálním efektem. Žádné vyšetření jim nikdo nedělal, dokud jsem si sama neřekla, že chci rentgeny, rozbor krve, moči, výtěr z nosu a krku….Byla jsem zoufalá a nešťastná….
Neustále se nám vracely záněty středouší, s kloučkama jsme jezdili snad každý týden na pohotovost. Řekla jsem si dost-všude nám dávali ATB.Pak jsme se dostali k naší paní ORL lékařce, která je zároveň homeopatkou. Dá se říct, že jsem zažila zázrak během jednoho odpoledne-Šimonek měl hrozné bolesti uší, pořád vysoké horečky, rýmu a kašel. Paní doktorka nám nasadila HMPT lék a během dvou hodin došlo k obrovské úlevě-teplota klesla a uši přestaly bolet. Stejně to zafungovalo i na malého Matýska. Pak jsme se ještě dlouho zbavovali neustále se opakující rýmy a kašle-paní doktorka nám stále měnila léky podle příznaků, zatím vždy to pomohlo. Trvalo to dlouho(=několik měsíců), ale bylo to úplně bez „chemie“. Vím, že pořád ještě není vyhráno-zbavili jsme se nejprve úporného kašle, potom rýmy, ale ta se potvora ráda vrací. Uvědomuji si, že zítra to může být jinak a všechno začne nanovo.
Musím také říct, že HMPT pomohla staršímu synovi odstranit zlozvyk-kousání nehtů a naopak :určité léky mu vyvolaly psychické potíže(stavy úzkosti, strachy apod.). Vidím, že „nějak“ to prostě funguje. Vím, že homeopatie není všemocná a ve chvíli, kdy budou kluci skutečně potřebovat ATB, paní doktorka nám je nasadí.
Ale nevidím důvod, proč to nezkusit….
Já se s homeopatií setkala jen jednou – v době kojení.
Rizikové těhu, předčasně narozená dvojčata, nácvik kojení (nácvik jak pro mě, tak pro holky) až cca od 2 měsíců věku.
Tehdy mi moje PA doporučila homeopatika na podporu laktace. Nevím, jak moc to pomohlo, ale kojila jsem do 10,5, resp. 11,5 měsíce věku holčiček. Pak se samy odstavily.
Také máme zkušenosti s homeopatií.
Léčíme se homeopaticky celá rodina.
Jediný, komu 100%-ně pomohla, byl náš Jiřík, kterému se homeopatií „vyléčila“ enuréza. Letos poprvé tak díky tomu mohl jet se spolužáky do školy v přírodě, beze strach z noční „nehody“.
Mně pomohla homeopatie jen částečně-zlepšila stav, ale nevyléčila mé gynekologické problémy zcela. Jak já říkám, na mě ještě prostě nevyrobili lék. :o)
Zvláštní případ je také můj muž. Několik let se léčil s bradavicemi na rukou (pod nehty a na malých kloubech). Nejprve klasicky, vypalováním, později asi dva roky homeopaticky, doma si to brousil pemzou a leptal kdečím…
Počet bradavic se neustále zvyšoval, už měl ruce doslova zdeformované , jedna obrovská bradavice vedle druhé, snubní prstýnek neměl na sobě dva roky (nenavlékl ho), vypadal hrozně a už mu to vadilo i při výkonu povolání. Zoufalé.
Jediné štěstí bylo, že byly neinfekční, na nikoho z nás to nepřenesl.
Letos v létě se náhodou setkal s léčitelem, už neměl co ztratit.
Na dovolené si najednou uvědomil, že bradavice mizí. Koukali jsme jako blázni! Teď má ruce krásně čisté.
To, co jsme za ty dva roky vrazili do homeopatů (asi 10 tisíc) bylo tedy k ničemu. přišel jeden mladý kluk, zakýval kyvadélkem a ty dvě stovky, co jsme mu dali, ani nechtěl!
Takže homeopatie ano, ale není na všechno a pro všechny.
Hodně mi vadí přemrštěné ceny a taky to, že dnes si každý může udělat kurs a prohlásit se za homeopata. Jenže na takovou terapii je třeba něco mnohem víc, než jen znalosti. Homeopat musí být především výborný psycholog a pozorovatel…
Mám s homeopatií dobré i horší zkušenosti. Na něco pomůže, na něco vůbec. Starší dcerka trpěla zhruba od třetího roku na úporný kašel. Trvalo to dlouhé měsíce, využívaly jsme nejdřív řadu běžných léků, pak ATB, kašel pokračoval, lékařka bezradná, takže rentgeny, alergolog.vyšetření, imunologie. Jediné, co konstatovali – vytrhnout nosní mandli. Důvod – nemusí to být příčina, není zas tak zvětšená, ale vytržení by mohlo pomoci. Naštvala jsem se a řekla – ne. Když si nejsou jistí, do nemocnice nepůjdem. Bezradná lékařka se chytla za hlavu a napsala mi kontakt na homeopatičku.
Po měsíci hledání správných kuliček to přišlo jako rána z čistého nebe – Anička najednou přestala kašlat – nejdřív v noci, pak i během dne. Při nalezení správného léku se zdravotní stav upravil během tří dnů.
Na homeopatii jsme chodili dál a podporovali její imunitu. Už byla nemocná jen minimálně.
Druhý problém ale nastal, když ve školkové sauně chytla virové bradavičky – molusca. Léčili jsme je homeopatií půl roku. Když už jich měla nejmíň 50, nakonec jsem to vzdala a nechala je odstranit v narkoze.
Jinak, u mladší dcerky homeopatika úžasně zabíraly na záněty středouší a hnisavé rýmy. Prostě na takové běžné dětské infekty. Dobrou zkušenost mám i s neštovicemi, průběh byl lehčí a děti tolik netrpěly svěděním, i když byly sám puntík od hlavy k patě.
A mě homeopatika výborně zabírají na mou alergii. Zrovna teď v těhotenství jsem jimi nadšená.
A k tomu, že vlastně je to jenom sugesce, chci říct, že malému miminku těžko vsugerujete, který lék mu zabere. A homeopatii se v praxi používá velmi často i na zvířata.
Mobile Sliding Menu