Příkrmečky, příkrmy

V Mladé frontě vyšel asi před rokem test masozeleninových příkrmů, navíc je porovnávali i s doma uvařenou zeleninkou. Domácí strava propadla, protože obsahovala příliš mnoho škodlivých látek. Proto je nejlepší pro naše miminka vařit z biozeleniny nebo kupovat hotové příkrmy…

Pro mě je to velice dobrá zpráva, protože vaření zeleniny v množství menším než malém jsem nepropadla. Vařit více, zmrazovat a rozmrazovat mě taky nebaví a konzervička je ohřátá velice rychle. Co vám budu nalhávat – jsem líná se s tím piplat, když nevím, jestli mi to malá nevyplivne, protože je to příliš studené nebo teplé, nebo nahrubo umixované, nebo ji trápí zrovna soplíky, zoubky, je přejezená, anebo jí to prostě nechutná.

Mám jen jeden problém. Dle uvedeného testu je sice hotový příkrm ideální z hlediska množství škodlivin, ale co samotné složení zeleninky respektive ovoce? Na většině skleniček je sic uveden i doporučený věk, ale dost často se obsah neslučuje s radami pediatrů. Pro jedenáctiměsíční Kačku jsem měla ve spíži asi jen šest druhů, protože víc vhodných vzorků se mi najít nepovedlo. Přitom regály v obchodech jsou různými značkami a různými druhy příkrmů zavaleny.

Jak to tedy vypadá při nákupu?
Začíná se s jednodruhovou zeleninkou. Moje mimčo mělo skoro sedm měsíců, nekojené začíná v pátém. Úspěšně do vozíku nakládám mrkvičku a brokolici. Pak na mě vykoukne květák a dává na frak reklamě o spokojeném bříšku.

Pokračovat budeme s vícedruhovou zeleninou. Mrkvičku s brambůrkem nebo rýží bych mohla zvládnout sama. Špenát s bramborem bychom mohli vyzkoušet. Ale proč tam ještě přilili mléko? To se přece zavádí až po roce. V další skleničce je známý květák a v jiné hrášek. Ale naštěstí objevuji cuketu s bramborem, takže do košíku přeci jen něco přibude.

Po třech týdnech bychom se mohli dostat k masíčku. A co nám výrobci nabízí? Už od ukončeného čtvrtého měsíce zeleninku a kuřátko? To vypadá dobře. Kontroluji složení. Tak tu máme vodu, mrkev, rýži, kuřecí prsa a … a celer? A sójový olej? Tak nic, zkusím jinou. Á, tady je rizoto. Sice od pátého, ale Kačka už bude mít osm, až budeme zkoušet masíčko. Má to takovou hezkou červenou barvu, asi tam bude hodně mrkvičky. Ne, je tam rajče. A zase nic. Postupně studuji další etikety a do vozíku nic nepřibývá, protože konzervy buď obsahují rajče a celer nebo je výrobce umíchal z deseti přísad, takže jako matka potencionálního alergika bych nevěděla, která složka dítěti vadí. A přemýšlím, kdy vlastně naposledy sama jsem uvařila jídlo z deseti ingrediencí. Zkouším další firmu a přidávám asi další tři výrobky, které by moje dítě mělo zvládnout. Na zbytek etiket už nemám sílu.

U ovocných příkrmů už takové problémy nemám, k dostání jsou přesnídávky z ovoce, které dítěti mohu s klidem nabídnout. I když nedávno jsem zahlédla jahodovo-malinovou přesnídávku s doporučením od ukončeného čtvrtého měsíce.

Kaše příliš prostudované nemám, zatím jsem postřehla, že výrobci kojeneckého jídla nabízejí z bezlepkových kaší jen rýžovou. Ale oceňuji, že je k dostání i v nemléčné variantě. Obilnou kaši donesl domů partner omylem, a už jsem ji chtěla i vyzkoušet, když jsem zahlédla na etiketě pomeranč s doporučením od ukončeného šestého měsíce.

V pitíčcích se neorientuji vůbec, stejně každý pediatr doporučuje kojeneckou vodu nebo neslazený čaj.

Jaká je pointa? Žádná. Kačce už je víc jak rok, takže jí začínám dávat jídlo z našeho stolu. Konzervičky stále kupuji a jednou nebo dvakrát týdně po nich sáhnu, protože chutnají nejen malé, ale i staršímu synovi. A přiznám se. Jednou jsem dojídala Boloňské špagety a byly tak dobré, že jen cena mi zabraňuje koupit je pro sebe.