Vaše děťátko – a v tom jsou všichni rodiče zajedno – musí dostat to nejlepší, co mu můžete nabídnout. Proto se dnes nastávající matky zpravidla rozhodují pro kojení…
Co je to zdraví? Je to víc než jen nepřítomnost nemoci. „Zdraví,“ jak říká Světová zdravotnická organizace (WHO), „je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody.“ Toto vyjádření postihuje všechny tři oblasti, v nichž je děťátko při kojení optimálně podporováno: tělo, duši i sociální chování.
Dnes už na duši a tělo zdaleka nepohlížíme jako na něco, co je od sebe odděleno. I naše hovorová řeč jednoznačně vyjadřuje, do jaké míry se duše podílí na tělesném stavu: někdo nám „leží v žaludku“, strach nám „svírá hrdlo“, je nám „těžko u srdce“ atd. Stejně tak je duševní život, psyché, ovlivňován sociálním životem a vztahy mezi lidmi. Náš duševní stav je trvale spojen s lidmi, které máme rádi a s nimiž přicházíme do kontaktu.
Děťátko se tedy kojením nesytí pouze na tělesné úrovni a není chráněno jen z čistě imunologického hlediska. Když saje mléko z matčina prsu, vytváří se mezi ním a matkou jedinečný vzájemný vztah, který ho duševně natolik uspokojuje, že v něm vytváří hlubokou základní životní důvěru. Psychologové zabývající se vztahy mezi lidmi jsou přesvědčeni, že tento pocit naprostého bezpečí a jistoty v počáteční fázi života je rozhodující pro rozvoj zdravého pocitu vlastní hodnoty. Podívejme se nyní podrobně, nakolik ovlivňuje kojení jak tělesný, tak psychosociální vývoj dítěte.
Tělesnému vývoji dítěte
kojení prospívá, protože všechny orgány jsou trvale zásobovány snadno dostupnými živinami. Na tom záleží, neboť kojenecký věk je obdobím nejintenzivnějšího růstu v životě. Obsah tuku v mateřském mléce se v průběhu měsíců automaticky stále zvyšuje, takže při krmení uspokojí během kratší doby zvýšenou potřebu energie u větších kojenců. V lehce stravitelných bílkovinách mateřského mléka se mění také vysoký podíl esenciálních aminokyselin podle potřeb rostoucího dítěte. Podrobná tabulka na str. 156 ukazuje složení mateřského mléka na začátku období kojení. Určitou roli hraje i jedinečná „příprava“, v níž je mateřský organismus mistrem: Množství živin se totiž mění i během každého jednotlivého kojení. V prvních minutách sání je nejvyšší podíl tekutiny; obsah tuku postupně stoupá a ke konci krmení kulminuje – děťátko tedy nejprve utiší žízeň, potom hlad a nakonec dostane malou porci „šlehačky“ jako zákusek.
Potřebám dítěte se kromě toho dynamicky přizpůsobuje složení živin v mateřském mléce i obsah důležitých imunitních faktorů. Pokud matka nebo dítě onemocní, ihned v něm prudce stoupne podíl odpovídajících obranných látek. Mateřské mléko také posiluje brzlík (thymus), v němž během dětství dozrávají T-lymfocyty v buňky, které mají specifi cký úkol v imunitním systému dítěte. Brzlík kromě toho produkuje speciální hormony, které řídí uzrávání imunitních buněk v lymfatických uzlinách. Jejich nedostatek pravděpodobně vede k poruchám obranyschopnosti. Čím delší je doba, po kterou je brzlík prostřednictvím mateřského mléka v těchto důležitých funkcích posilován, tím výhodnější je to z dlouhodobého hlediska pro imunitní systém dítěte.
Psychický a sociální vývoj
je při kojení podporován nenahraditelnou vřelostí lásky – matka při něm dítěti dává kus sebe samé. Tato tělesná sounáležitost – zážitek jednoty – děťátko v této důležité rané fázi života duševně a emocionálně posiluje. Známý neurobiolog Gerald Hüther z Univerzity Georga Augusta v Göttingenu k tomu ve své knize Kinder brauchen Wurzeln píše: „První silný strach a stresovou reakci prožívá každý člověk při svém narození. Po dramatické změně prostředí, v němž dosud žil, musí zoufale hledat způsob, jak znovu nalézt ztracenou vnitřní rovnováhu. Ta nejdůležitější zkušenost, kterou může a musí každý novorozenec během prvních dnů a týdnů v novém světě učinit a která rozhodujícím způsobem ovlivňuje směr jeho dalšího vývoje, se zakotvuje v jeho mozku ve formě pocitu: Je to pocit, že je schopen přemoci svůj strach. A aby tento pocit mohl vzniknout, musí mít novorozenec možnost svůj strach vyjádřit a je odkázán na to, že jeho křik někdo slyší, že se mu někdo (za normálních okolností matka) bude věnovat, bude ho kolébat, vezme ho do náruče, bude na něho mluvit, hřát ho a konejšit.
Jen najde-li dítě někoho, kdo mu umožní, aby opět cítilo a vnímalo co nejvíce z toho, co už zná ze svého dosavadního života v mateřském lůně a co ho spojuje s jistotou a bezpečím, jež v něm pociťovalo, může svůj strach překonat a znovu nalézt vnitřní emocionální rovnováhu. Čím častěji se mu to podaří, tím hlouběji v jeho mozku zakotví zkušenost, že vlastním úsilím je schopno svůj strach s pomocí jiné osoby (matky) překonat. Roste jak jeho sebedůvěra, tak důvěra, že jeho matka mu může zajistit bezpečí a jistotu. Tak se u dítěte vytváří těsné emocionální pouto…
Takovéto zdárně vytvořené pouto – vědci hovoří o „jistotě vztahu“ – je dnes považováno za základ pro plné rozvinutí potenciálu dítěte. Jak říká Gerald Hüther*, „každé dítě potřebuje pocit jistoty a bezpečí, aby nové situace a zážitky nemuselo hodnotit jako hrozbu, nýbrž jako výzvu. Obojí existuje pouze v intenzivním vztahu k druhým lidem a právě rané psychosociální zkušenosti učiněné v těchto vztazích a zakotvené v dětském mozku určují další vývoj dítěte a nadále řídí jeho cítění, myšlení a jednání.“
Pocity bezpečí a jistoty jsou na hormonální úrovni spojeny s určitými látkami, spouštěcími hormony, například betaendorfiny a oxytocinem. O nich se ví , že trvale upevňují vztah mezi matkou a dítětem. Specifickým kontaktem při kojení – například dotykem rtů s velmi citlivými prsními bradavkami – také vždy výrazně stoupne jejich hodnota v krvi. Silné pouto vytvořené v útlém dětství má velký význam pro pozdější sociální přizpůsobivost. Výsledky různých studií konstatovaly, že kojené děti jsou ve věku devíti let lépe neurologicky vyvinuté a předčasně narozené kojené děti mají ve věku osmi let vyšší inteligenční kvocient ve srovnání s dětmi, které v kojeneckém věku dostávaly umělou výživu.
——————————————————————————–
Aby děťátko rostlo a sílilo
Sacharidy jsou v mateřském mléce obsaženy jako mléčný cukr (laktóza), z toho desetina – což je jedinečné – ve formě více než 130 různých oligosacharidů. Tyto speciální jednoduché cukry slouží částečně k vývoji mozku, ale z větší části k vybudování komplexního obranného systému proti infekcím. Posilují totiž zdravou bakteriální střevní fl óru, která brání proniknutí infekčních bakterií. Tímto způsobem jsou chráněny i močové cesty.
Tuky jsou v mateřském mléce jemně roztroušeny v podobě nepatrných kuliček se složitou stavbou a jádrem z triglyceridů a jsou doplněny enzymem pro snadnější trávení tuků (lipáza). Nezvykle vysoký je obsah nenasycených mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem, které jsou obzvláště cenné zejména pro vývoj mozku. Zde tkví jedno z možných vysvětlení skutečnosti, že kojené děti se v inteligenčních testech umisťují daleko vepředu.
Bílkoviny (proteiny) mají v mateřském mléce obzvláště vysokou biologickou hodnotu, to znamená, že jsou složeny z mnoha esenciálních aminokyselin v lehce stravitelné formě. Značná část proteinů však vůbec není strávena – tyto bílkovinné látky neslouží ke stavbě buněk, nýbrž k obranyschopnosti. K nim patří imunoglobulin a další protilátky, laktoferrin pro příjem železa (díky němu může dítě přijmout železo z více než 50 % na rozdíl od pouhých 10 % u umělé výživy) a pro obranu proti bakteriím a virům, lysozymy, které bakterie jednoduše rozpustí, a dále růstové faktory a hormony pro zrání střevní sliznice a různé obranné buňky.
Leukocyty neboli bílé krvinky jsou obsaženy v mateřském mléce v obzvlášť velkém množství po porodu: v jednom mililitru se v této době nacházejí až tři miliony těchto obranných buněk. Většina z nich (neutrofi ly a makrofágy) ničí bakterie tak, že je jednoduše pohltí. Jiná část těchto buněk (lymfocyty T) plní paměťovou funkci pro vytváření specifi ckých protilátek proti choroboplodným zárodkům v okolí matky a dítěte.
vydal Portál, 2006
Napsal/a: V. Weigert
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (36 vyjádření)
Já bych to jen trošku shrnula svými zkušenostmi – první dceru jsem s obrovskou snahou kojila plně do 2,5 měs. s nesmírnou trpělivostí svou i paní doktorky, která mě nechtěla nutit do příkrmu za každou cenu. Ale malá za tu dobu téměř nic nepřibrala a ani neporostla, musela jsem začít s Nutrilonem. Kojila jsem dál až do 8.měsíců, kdy se Anička odstavila sama.
S druhou dcerkou bylo kojení ještě snazší, měla jsem pocit, že nám to krásně jde, ale nepřibírala ani nerostla. Opět za pomoci skvělé pediatričky jsem to nevzdala, sehnala si všechny potřebné informace, před každým kojením prsa nahřát a promasírovat, celé 2 měsíce jsem je při kojení střídala vždy po 5 minutách, aby se malá, která nechtěla moc pít, dostala i k zadnímu mléku. A v noci, když spala v kuse i 5-6 hodin, jsem zařadila jedno odstříkávání. Takhle statečně jsme to dotáhly až do 5,5 měsíce, malá byla pořád drobná, podle grafu spíš podprůměrná, a začala být opravdu hladová, a tehdy jsme začaly už s rýžovou kaší na noc a pomalu s dalšími příkrmy. Pak teprve začala hezky růst a přibývat na váze.
Kojila jsem ji do 1 roku. A jak některé maminky tvrdí, že díky kojení mají velmi zdravé a silné děti, mé děti byly i přes kojení od malinka nemocné, jedna trpěla na záněty průdušek, druhá na hnisavé rýmy…
A já při kojení přibrala 10kg, že by hormony…? :-))
Čekám třetí miminko a určitě budu kojit a moc ráda, pokud to bude možné, neboť přes všechny potíže mě to naplňovalo klidem a štěstím, ale ne jenom kojení dělá dítě zdravé a šťastné.
Ahoj Markét.
Jsme si příběhem trochu podobné,ikdyž ten můj měl v tom kojení trochu jiný konec.I ty naše děti se jmenují v podstatě stejně-naše Martinka se narodila s porodní váhou 830 gramů.Absolutně mě v porodnici po císaři nenapadlo,že budu moct kojit.Celé tři měsíce,co Martinka ležela v porodnici v inkubátoru,jsme tam vozili odstříkané mléko.A ani potom,když ji pustili s mezipřistáním v kojenáku domů,jsem si nemyslela,že ji budu kojit.Paní primářka z KU v Šumperku mi řekla,že i tak jsem už pro ni udělala hodně.Taky neodsuzuji holky,kterým to nejde,protože kojení není v žádném případě jednoduché.Martina byla kojená 16 měsíců a abych pravdu řekla,někdy to byly galeje,ale jakž takž jsme to zvládly.Plně souhlasím s anonymní nad tvým příspěvkem-totiž,že štastné dítě nevyroste jen díky tomu,že je kojeno.My měly to štěstí,že se nám to nakonec podařilo.Ale středobod světa to podle mě není,ten je podle mě uplně někde jinde.
Radka
Náhodou jsem se dostala na tyto stránky,a s anonymní kolegyní nad jen souhlasím. Kojit ano, ale ne za každou cenu. Mám čtyřměsíčního chlapečka, s porodní váhou 675g a do jeho propuštění z nemocnice byl plně na ČMM, ale odstříkaném. Přikládat jsem Martínka zkoušela asi dva měsíce s největším úspěchem nakojení 40ml.Prostě to nezvládal, doteď je na kyslíku a na lahvičce kombinuji MM s Nenatalem, do MM musím dávat Nutriton a přídavky. Pije dudlíkem s čajovou dírkou, z větší se dáví. A přibývá slušně a hlavně, není třeba půl hodiny u prsu a dumlá si, přičemž vypije max 10ml a pak z lahve dalších 90ml. Závěrem: kdo tvrdí, že kojení je jednoduché, tak nemá pravdu a matce, která by mne odsoudila, za to, že své dítě odmítám kojit z důvodů výše uvedených, bych odpověděla něco, co se zde nedá publikovat. Kdo může kojit má štěstí, ale dítě na umělé výživě ještě neumřelo na to, že nemělo MM.
PS: sama jsem vyrostla na sunaru a nemocná jsem skoro nebyla, tak to asi nebude jen v mléce.
Zdraví Markéta.
Taky se s vámi ráda podělím o svoji verzi kojení. Mám 7 letou dceru, kterou jśem kojila 2.5 roku. A tak kdyz se mi narodil syn, tak jsem si myslela, ze kojeni bude opět samozřejmostí.Ale není tomu tak. Snazila jsem se, ale uz na JIP mu daly sestricky flasku a domu jsme se vracili částečně s kojením a částečně s flaškou. Teď už ale převažuje flaška. Měla jsem z toho špatné svědomí a tak jsem se všemožně snažila kojit za všech okolnosti.Celou sobotu mi malej probrečel, a tak jsem si řekla, že dost bylo stresu…a po dobré dávce Nutrilonu malej usnul a když se probudil, tak se začal smát…A to mě opravdu utvrdilo v to, že je lepší UM a štastné a spokojené dítě, než vystresovaná matka a kojení. Musím ale říci, že mě opravdu měla ten pocit, že jsem jako matka zklamala….ALe ted už vím, že to NENÍ PRAVDA…..Šťastné dítě nevyroste jen díky tomu, že bylo dlouho kojeno…Je to o něčem jiném…A to si opravdu myslím.
Pro Janinku
Mám nyní 6ti měsíčního kloučka, už od narození mám s kojením problémy. Nakonec jsem našla jeden systém, který funguje. Naučila jsem Honzíka na lžičku už asi v jednom měsíci, zadní mlíčko ihned po kojení odstříkala a dala lžičkou. Nedělám to vždy, tak obkojení. Postupem času kupodivu dokázal vytáhnout více. Pak jsem odstříkala z obou prsů 3 hodiny po posledním večerním kojení (tzn. v 7 jsem kojila, v 10-11 jsem odstříkala, dala do mrazáku jako rezervu). To mi stačí k udržení dostatečné tvorby mléka.
Myslím, že spousta problémů s kojením souvisí také s různou „chutí k jídlu“ miminek. Prvorozená dcerka byla mnohem dravější a kojení bylo v pohodě. Pokud nechává mimčo v prsu stabilně nevypité mlíčko, je jasné, že se vytvoří mléka méně. U Honzíka hraje roli také krátká uzdička, o které naše paní doktorka řekla, že se řeší až v 1 roce. Ale znám případy, kdy stříhali uzdičku i miminkům, právě kvůli kojení. Bohužel, k naší doktorce se toto zřejmě nedoneslo.
Ahojky, tak jsem narazila na tuto diskuzi a pár příspěvků jsem přečetla. Název článku je pro mě trochu frustrující, protože mám 4,5 měsíční holčičku, která je už asi 14 dní na UM. Jednu krizi jsme překonali když jí byly 3 měsíce a po měsíci přišla další. Když viděla prso, dostala hysterák a dařilo se mi jí jakštakš nakojit jen ve spánku. Vůbec nepřibírala a já se snažila řídit všemi těmi skvělými radami podporujícími kojení a dělala si starosti, až jsem se z toho skoro sesypala a rozjela si žaludeční neurózu. Na UM je teď malá spokojená a přibývá a já se snažim na kojení zapomenout. Ale ještě teď se mi udělá skoro špatně, když čtu všude jak je kojení úžasně prospěšné, že jsem špatná matka, protože nekojim. Na jednu stranu když kojení jde, je to báječné a jsem úplně pro, ale na druhou stranu je tu strašný nátlak okolí, který v nekojících maminkách často vzbuzuje pocit viny a neschopnosti.Přeji všem maminkám, aby jim kojení dobře šlo a kojily co nejdéle a pokud by náhodou přišli nějaké větší potíže, ať to prostě nelámou přes koleno.
Tak my jsme přestaly kojit dnes v noci :o) – docela to šlo, sice v půl 5 plakala, ale nakonec usnula a byl klid. Sestřička v poradně nám radila, že do půlnoci případně dát ještě sunar a po půlnoci už děti nepotřebují jíst, takže stačí případně voda. Tak jsme to tak udělaly a šlo to.
Natálce je téměř na den 10 měsíců a nemám výčitky z toho, že jsem přestala kojit. Dala jsem jí co potřebovala a mám z toho dobrý pocit. I teď, když jí dávám sunar z láhve, tak zažívám nádherné pocity. A taky – už může i „kojit“ táta :o)
Ahoj všem maminkám, máme tříměsíční holčičku a kojíme a pijeme umělé mlíčko nastřídačku. Musela jsem začít přikrmovat asi v b týdnech. Malá krásně pila ode mně, byla spokojená, neplakala, ale vůbec nepřibírala. Pje totiž jenom přední mlíčko, to zadní výživné se jí už nechce tahat. Takže to střídáme s hamilonem a v noci jenom kojím /nechce se mi vstávat a vařit mlíčko). Piju čaj por kojící matky, užívám homeopatika na zvýšení tvorby mateř. mléka, ale nic moc nefunguje. Malá je ted sice spokojená, ale já bych přeci jen radši jenom kojila. Nemáte nějakou radu jak na ní vyzrát, bay tahala i to zadní mlíčko?
Děkuji moc:o)) Janinka
Ahojky, ja kojim malu dcerku 14mes. sice len vecar a v noci,
ale kojenie nieje len pohodlie, vytiahnut prso a je.Ja osobne som presla 3 laktacnymi krizami, mala so teploty,
ale navzdala som sa aj ked mi tak mnohi radili, ano je to pohodlne, ale aj matka musi byt v pohode.Aspon ja mam taku skusenost.Cakame druhe babatko, uz budem o nieco mudrejsia,
tak uvidime.
Přišlo do redakční pošty (vložila Jarmila):
—————————————————————
Chtěla bych se podělit s mými zkušenostmi ohledně kojení. Můj syn bude mít tři roky a kojila jsem ho čtrnáct měsíců, moje dcera má teď tři měsíce a kojím také. Vrátím se ale k mému synovi, byl kojen čtrnáct měsíců a už teď to jde na něm vidět, za celé tři roky života nebyl nijak nemocen a tudíž nebral ani jednou antibiotika, zatím co stejně staré děti nekojené již několikrát antibiotika užívaly. Jsem pevně přesvedčená, že to má svůj význam a proto u své dcery se budu snažit tuto hranici čtrnácti měsíců také dodržet. Nechápu však některé matky ve svém okolí, které z pohodlnosti přešly na umělou výživou, o které si myslím, že vůbec pohodlnější než kojení není. Je to každého věc, co pro své děti dělá, a proto, kdo kojíte, buďte za to rády a věřte mi, že děláte to nej pro své dítě, které bude v dětství a později i v dospělosti zdravější a v pohodě.
Já jsem maminka dvou kluků. Jednomu je už 18 pryč a druhému čerstvých 10. Oba byli kojeni, starší 3 roky a 9 měsíců a ten mladší si kojení užil ještě déle, mateřské mléko ode mně dostával až do 8 a třičtvrtě roku.
Míěo, to je správný přístup, tak by to mělo být – prostě nejde, tak nejde, máme plnohodnotnou náhradu… Je alefakt, že ne každá mamka to zvládne, nepodlehnout nátlaku té laktační kampaně…
A malá je šikulka ;o)
Já patřím k těm mamka co jim nebylo dopřáno kojit.Mléko se vůbec netvořilo a já jsem šla z porodnice na Nutrilonu.Neměla jsem pocit , že bych jako máma selhala.Byla jsem štˇastná , že mám zdravou a krásnou holčičku.Dneska je Natálce skoro 11 měsíců a krásně chodí sama!Jé moc šikovná. A ty mamky co se dívají na nekojící škaredě a odsuzují je nejsou normální,protože jim jenom přitíží.Já jsem to zažila a není to příjemné.
verju,svatá pravda!!!souhlasím,trefně napsané.ikdyž jsem syna-11l.kojila do 2 l.,pak sice jen večer..a dcerku-13l.jsem bohužel kojila „jen“4m.,dostala jsem zánět a já jakož to „vyplašená prvorod.jsem poslechla „radu“ tchýně,že to je důvod přestat…dnes naštěstí vím,že to není překážka,že naopak u toho vydržet,ikdyž je to šílený,už jsem měla i ted zánět 3x,ale i doktoři jsou „normální“a kojit a kojit..a ted,když máme naši skoro 11m.dcerku,tak prostě kojím,a moc ráda,ale na druhé straně neodsuzuji také ty,které nekojí,sama jsem si vyskoušela oboje..někdy to prostě nejde,i ta psych. tam funguje,rady od babiček,nervy,stres…takže taky-kdo může,at kojí a užívá si to,protože je to i krásné a prospěšné pro mimi a kdo nekojí,no a?:-))
Já jen zkopíruju, co jsem napsala výš:
Každopádně: Kojte, pokud to považujete za správné a je vám přáno.
Pokud kojit nechcete, nebo nemůžete, vězte, že UM jsou dnes velmi kvalitní a miminku naprosto stačí.
Pomněnka, 18. 4. 2006 20:15:02
Tak asi tak s tou „propagandou“, každá maminka se musí rozhodnout sama…
Já jsem nekojila protože mě malá už v porodnici rozžvejkala bradavky,mě to
tak bolelo,že jsem každý kojení měla jako trest,jen jsem u toho brečela a
kroutila jsem se.Pak mi začaly krvácet a to mi řekli,že jí dávat nemůžu.A než se mi to zahojilo,tak jsme si zvykly na Nutrilonek. Malý to hrozně chutnalo,krásně papala a spinkala,byla klidná,spokojená,v noci se nebudila. A já jsem byla taky v pohodě,a užívala jsem si teprve pořádně toho že jí máme.
Líbilo se mi,že jí může nakrmit i taťka,on byl taky strašně moc rád.Malá nás měla u
sebe oba,usínala se mnou i s Honzou. Vlastně i holky mely radost,že
jí můžou krmit.Prostě jsme začali vidět velký výhody,Natálky si užívali všichni víc.
Ale hlavní bylo,že jsem se už netrápila a všichni se mnou a Natálka byla spokojený miminko, a je do dnes naprosto spokojená a pohodová.
Takže když můžete a chcete kojit-kojte,kdo nemůžete nebo nechcete,nekojte.
Hodnoty jsou úplně někde jinde a máme na to celý život.
Mobile Sliding Menu