Efektivní protidrogová prevence

Odborníci sice upozorňují, že drogy u nás nejsou ničím novým, neboť nejrozšířenější návykové látky, alkohol a cigarety, jsou legální a společensky tolerované mnohdy dokonce i v případě nezletilých konzumentů…

Rodiče život svých dětí velmi výrazně ovlivňují, postoje k návykovým látkám nevyjímaje: každodenním bytím s dětmi, způsobem komunikace, životním stylem a hodnotami, které jim předávají.

V první řadě je potřeba s dětmi mluvit. Na první pohled samozřejmé, řada rodičů to přesto nedělá, omezují se na příkazy a zákazy, málo se ptají. Mluvení musí zahrnovat naslouchání – chvíle, kdy rodič mlčí a pozorně poslouchá, co se dítě snaží sdělit. Nemyslí na to, co uvaří k večeři, ani co nestihl v práci. Jen tak dítě vnímá, že pro rodiče jsou důležitá jeho slova i ono samo. Vytváří se tím dobrý vztah mezi rodiči a dětmi. Podobný efekt má společná činnost. Tím rodiče pomáhají vytvářet sebedůvěru, motivují potomka ke zdokonalování sebe sama a zároveň mu tím říkají, že v životě může něčeho dosáhnout a že má význam o to usilovat…
(Táňa Průdková)

Nezáleží na formě, ale na zacílení

Co člověka vede k užívání návykových látek a co ho od něj odrazuje, je částečně předpověditelné, ale do procesu vstupuje tolik proměnných, že prostor pro náhodu je obrovský.

Abychom mohli říct, jestli něco je účinné a jiné ne, musíme mít vyvinuté nástroje měření efektivity a definováno, co efektivita je. Zdánlivě jednoduché. Místním zvykem je spoléhat se na jakýsi „expertní“ pohled – co říká expert, musí tak být. A expert je expertem zejména proto, že se k tématu často vyjadřuje v médiích…
(Michaela Veselá)

Masové akce ne!

První návykovou látkou, se kterou si děti vytvářejí osobní zkušenost, je nejčastěji alkohol podaný rodiči. To není moralizování, jen zhodnocení prostředí, do kterého programy primární prevence přicházejí a s čím se musejí vyrovnat.

Opakovaná zkušenost vypovídá o tom, že děti většinou očekávají formální přednášku na téma rizika užívání alkoholu či jiné návykové látky, ukázky odstrašujících příkladů a život půjde dál. Škola nejčastěji očekává splnění povinnosti…
(Milan Černý)

Vsaďte na mírnou represi

Z analýzy médií by se zdálo, že prevencí je téměř cokoli – od fotbalového turnaje, přes bojová umění, turistické běhy a výlety na kole až po prodej interaktivních tabulí pro školy. Je prevence opravdu taková „cochcárna“, jak to z médií vypadá?

Z výzkumu víme poměrně dost a jsme schopni opřít tvrzení o vědecky korektně provedené studie, že naprostá většina programů, o kterých se v médiích hovoří, nejen že ani nejsou skutečnou primární prevencí, ale že většina těch, které by stanovená kritéria splnily, nejsou efektivní a nemá smysl do nich investovat peníze. To se samozřejmě mnohým nelíbí a firmy i politici se brání po svém…
(Michal Miovský)

Napsal/a: Daniela Kramulová