Začal nový školní rok a školky jsou opět plné dětí. Najdeme mezi nimi nejen „staré mazáky“, ale i nováčky. Jak jim pomoci, aby nástup do mateřské školy zvládly co možná nejlépe?
Adaptační období, kterým nové děti ve školce procházejí, má u každého jiný průběh. Někdo se promění v „slzavé údolí“ a odmítá komunikovat s učitelkou a ostatními dětmi, jiný se rychle „oklepe“ a přivykne si na nové věci.
Adaptace, proces přizpůsobování se a zvykání na nové skutečnosti, sám o sobě není ničím patologickým a patří k životu. Podle psycholožky Václavy Masákové z pedagogicko-psychologické poradny v Praze k adaptaci dochází při každé životní změně. Každý z nás ale změnu zpracovává jinak. „U malého dítěte je to složitější v tom, že dítě změnou, kterou mu přinesl přechod do mateřské školy, přijde o tu základní jistotu blízkého okolí, v němž se dokázalo orientovat a kde byly věci, na které si už zvyklo a kterým rozumělo. Najednou je v neznámém prostředí a musí se s ním nějak vyrovnat.“
To, jak dítě proces přivykání na mateřskou školu zvládne, závisí (mimo jiné) na jeho věku. „Jinak to bude zpracovávat tříleté dítě, které bylo do té doby jenom s maminkou, a jinak dítě o rok a půl starší, které už jezdilo za babičkou a dědečkem a má za sebou zkušenost nějaké částečné změny,“ vysvětluje PhDr. Václava Masáková. Dodává, že změna související s nástupem do mateřské školy vždy pro dítě představuje určitý náraz a že vždycky záleží i na jeho emoční stabilitě a jistotě. Neznamená to ale, že úzkostné dítě bude automaticky změnu snášet hůř, jen bude mít trochu jiné projevy. Navíc je třeba si uvědomit, z čeho úzkost pramení – pokud je dítě nejisté, protože mu doma chybí pevný řád a režim, může se přechodem do mateřské školy, kde je jasné, že „teď se jde ven“ a „teď si budeme hrát“, naopak uklidnit, neboť získá dosud chybějící životní jistotu, dodává k tomu psycholožka.
Pavla Petrů-Kicková, která je ředitelkou mateřské školy ve Strančicích, má s adaptací nováčků bohaté zkušenosti. Říká, že se s adaptačními problémy setkává zejména u dětí, jež doma mají mladšího sourozence – možná trochu žárlí na bratříčka nebo sestřičku, závidí, že bude mít celé dopoledne maminku jen pro sebe.
Jak to bylo s Haničkou?
Když tříletá Hanička nastoupila do mateřské školy, bylo to pro celou rodinu dost náročné. Její maminka nechtěla ztratit zajímavé zaměstnání, a tak po tříleté rodičovské dovolené zapsala dcerku do školky.
Holčička ale byla velmi malá, bylo pro ni náročné zvládnout nutnou sebeobsluhu, ve školce plakala a chtěla být doma s maminkou. Naštěstí nemusela ve školce spát, rodiče domluvili, že ji bude vyzvedávat babička.
Jedná se o ukázku z časopisu Informatorium 3-8, vydává Portál
Napsal/a: Mgr. Marie Těthalová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)
no tak píše o mém dítěti, chtěla jsem to přečíst, mě spíš překvapilo, že to vůbec zalepovala
aha, tak to jo… 🙂
zalepené obálky vždycky lákají… 🙂
babofko, ona ale právě chodí moc ráda, když marodí je smutná. že tam nemůže, když ještě nechodila, tak vždycky htěla jít s nimi když šly kolem nás na procházce, prostě se jí tam líbí, takže jsem z toho názoru učitelky trošku v šoku. Zeptala bych se jí, jenže ono to bylo v zalepené obálce, tak se nechci přiznávat, že jsem se koukala.
Lien, malý chodil první rok do jiné školky, než chodí dnes a mám pocit, že si tam za celý rok nezvykl. Nikdy tam nechodil rád. Tehdy jsem si myslela, že si už zvykl, ale dnes když vidím, jak je v této školce šťastný, tehdy vlastně jen „přežíval“ a já to neviděla. A nedokážu říct, že by prostředí bylo horší, učitelky zlé, děti zlé, fakt nevím. Holt mu to prostě nesedlo a nebo hrál svoji roli i věk.
Pro dítě je to každopádně změna. Není středem pozornosti (nebo jedním ze dvou či 3 středů), ale jedním z 8-20 na jednu učitelku. Děsné. Navíc se musí podřídit řádům, které ve školce jsou, což doma taky prakticky odpadá a není problém uzpůsobit domácí program více potřebám jednotlivého dítěte než ve školce… Chce to holt čas…
Také jsem žila v představě, že si malá na školku zvykla velice dobře, že se tam těší a ani slzičky nikdy nebyly, Učitelka ale na přihlášku do PPP napsala, že se adaptovala s velikými problémy :-(, horší možnost už byla jen neadaptovala se, tak nevím podle jakých měřítek se vlastně adaptace určuje jaké jiné projevy, než pláč a nechuť do školky chodit, může ještě špatná adaptace mít, protože tohle se u nás prostě vůbec nedělo.
tak tohle musím zaťukat:-) toto,,období“ zvládáme velmi dobře..řekla bych,že prcek dokonce líp než maminka:-) K
Mobile Sliding Menu