V poslední době je zvykem o každém divočejším dítěti prohlašovat, že je hyperaktivní. Víme ale vlastně, co ta hyperaktivita znamená a co se ní dá dělat? …
Za hyperaktivitu dítě nemůže. Příčinou této poruchy je odlišné fungování mozku – které konkrétně spočívá v nerovnováze neuropřenašečů (látky, které jsou schopny přenášet impulzy a signály mezi různými mozkovými oblastmi a zajišťují jeho správné a harmonické fungování).
Tato porucha je také označována jako ADHD (Attention Deficit hyperactivity disorder – porucha pozornosti s hyperaktivitou). Má genetický základ, kde na její rozvinutí má vliv kouření, pití alkoholu během těhotenství, nízká porodní váha, komplikovaný porod, např. s nedostatekem kyslíku.
Zajímavé je, že pokud by hyperaktivní dítě žilo na pustém ostrově, nemělo by žádné problémy. Jejich největším problémem je však přizpůsobit se většině společnosti.
Rozhodně by se neměla hyperaktivita přehlížet a podceňovat. Čím dříve se s dítětem začne pracovat, tím lépe. Rozhodně se dítě neobejde bez pomoci odborníků a hlavně rodiny. Někdy postačí psychologické vedení a změna přístupu k dítěti. Někdy je však nutná i léčba léky.
Vhodná je i metoda „pevného objetí“ – vychází z myšlenky, že v krizi člověk instinktivně reaguje přiblížením nebo útěkem. Pro dítě je nejlepší pevné objetí v náručí rodiče. Metoda se osvědčila u autstických i panovačných dětí. V pevném objetí se dle psycholožky Jiriny Prekopové proměňuje strach, bolest či nejistota ve smíření, lásku a radost.
Omyly o hyperaktivitě
Je divoké a hloupé
Hyperaktivní dítě se hůře soustředí, proto samozřejmě nemá stejně dobré známky jako ostatní. Hloupé ale rozhodně není, jen potřebuje trochu jiný přístup.
Hyperaktivní jsou geniální
Mezi lidmi s ADHD je inteligence rozložena jako v běžné populaci, tedy kromě průměrných jsou mezi nimi výjimečně chytří jedinci, stejně jako lidé s inteligencí nižší.
Je rozmazlené
Někdy je těžké poznat, zda je dítě hyperaktivní, nebo rozmazlené. Je pravda, že dítě s ADHD potřebuje pevný řád a pevné vedení, rozhodně se ale jeho chování nezlepší přísnou výchovou spojenou s bitím a křikem. To by v něm naopak mohlo posílit možné agresivní sklony.
Ono z toho vyroste
Dvě třetiny hyperaktivních dětí se sice do dospělosti problémů zbaví, ale není to automatické. Proto je na místě zajít s dítětem k psychologovi nebo psychiatrovi, někdy však dá práci takového dobře informovaného specialistu najít.
Tak co, máte hyperaktivní dítě? Já asi nakonec ne :o) Natálka je sice živá a jsem z ní někdy na nervy, ale zřejmě v rámci možností. Naštěstí. Maminky s dětmi s opravdovou poruchou hyperaktivity to asi nebudou mít jednoduché. Možné jim ale tento článek maličko pomůže se s tím poprat.
Napsal/a: Arabart
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (34 vyjádření)
Ahoj Radko,díky za odpověď,je jen o měsíc dřív což je v poho já si taky nemyslím že je HA,jen jsem se chtěla informovat jak se to vůbec projevuje,ale jak už jsem psala myslím že je to ještě hodňásek,ještě že už se dnes člověk může informovat na internetu a pak je o mnoho klidnější,pa Majka
Ahoj Majko.
A jak „moc“ máš prcka nedonošeného?Naše Martina je o 3 měsíce dřív a tady už se s HA dalo počítat.Dáša to řekla naprosto přesně.Děti okolo roku jsou opravdu hodně živé,vždyt se mnohdy začínají v této době učit chodit…Víš,to chování HA dětí je v něčem takové zvláštní,jiné,to sama poznáš,ale nech malému ještě tak rok,rok a půl a pak uvidíš.Sama to „jiné“ chování poznáš.
Mnoho lidí opravdu neví,co pojem hyperaktivní dítě obnáší.Většinou je to starší generace,naše babičky a pod.Ty byly zvyklé na jiné chování svých dětí,dřív se o tomhle moc nemluvilo,ale je fakt,že pokud takové dítě bylo,zase trpělo tím,že se na něj hledělo jinak,většinou jako na raubíře a neposluchu,když to řeknu slušně.
Radka
ahojky Dášo,díky za odpověď mám stejný názor,je mi jasný že ten můj drobek je ještě hodný i když mě někdy docházejí síly,ale můj taťka v nějakém pořadu slyšel že nedonošené děti jsou hyperaktivní tak mi dal brouka do hlavy.Majka
Májo,
a jak se projevuj roční HA dítě? :o)
To je v tomto věku snad každé. Zvídavé, živé, všechno chce vidět, zažít, ozkoušet si, ochutnat, bouchat, plácat… nechce přes den usnout, protože co kdyby mu mezitím něco uteklo z těch úžasných věcí, co se kolem něho dějí.
Obávám se, že v tomto věku se hyperaktivita zjistit nedá. Okolí (které Tě upozorňuje na jeho údajnou HA) většinou neví, co ten pojem vlastně obnáší. Jsou to takové laické nálepky.
Jako kdybychom o každém, kdo má kašel, říkali, že trpí astmatem…
ahojky mám ročního chlapečka a okolí mi začíná říkat že je hyperaktivní,nevíte zda se to v tomto věku dá jíž poznat,předem děkuji za odpovět Mája
Ahoj Ovečko.
Taky se připojuju k Vladce,koukni na VD na zápisníček,já mám doma taky dítko s diagnózou ADHD,tak jsem tam před nedávnem založila právě ten zápisníček,jmenuje se URČITĚ NEJSEM SAMA.Pomáháme si tam s holkama,jak na ty naše děti nejlíp vyzrát a když už nic,tak se alespon vykecáme,protože kdo tenhle problém nezažil,tak absolutně neví,o co jde.A neboj,nejsi v tom sama.
Radka
Ovečko, koukni do zápisníčku tady na VD:-))
Ahojte holky, před časem (6.12.2007)jsem tu napsala celkem dlouhý článek o svém synovi Davidovi.Minulý týden jsme byli u psycholožky a ta mu diagnostikovala ADHD. Nejdřív jsem si nebyla jistá, jestli to je hyperaktivita, ale tady jsem se ujistila že ano.Navíc mi suše oznámila, že v některých dovednostech je trochu nedozrálý, v jiných zas vyniká. Jsem zvědavá, jestli se u nás ve školce něco změní v přístupu učitelek k němu, protože ty ho berou spíš že je na obtíž. Umí si na něj jen stěžovat, jak je nepořádný, zlobivý, nechce poslouchat a tak…jistě víte o čem mluvím. Co mi psycholožka potvrdila je skutečnost, že se mu ve školce nevěnují téměř vůbec, natož vhodně. Ono je to jednodušší ho nechat ať si v koutku hraje s hračkama (to je nejhodnější dítko na světě, dokud po něm nikdo nic nechce), máme tu jednotřídku, což jsem myslela že je výhoda, ale u nás asi ne, protože ony se věnují starším dětem (musí je něco naučit před nástupem do 1. třídy) a mladší děti jsou jaksi mimo.Už jen skutečnost, že ostatní děti si nosí domů hromady namalovaných obrázků, ale David nic.Ne že by byl umělec, jen čmárá nesmysly, ale je to důležité, protože nezvládne namalovat ani kolečko (což si myslím, že je špatně). Takže mi ještě odbornice vysvětlila, že s přístupem jaký k němu ve školce mají je výchovný efekt kolektivu dětí naprosto nulový. Vypadá to, že ho budu vodit do školky jen když budu potřebovat vyloženě hlídání, a učit se s ním budu muset asi sama, jinak se obávám, že nebude připravený ani do školy. Mimochodem Vlaďko, s tou únavou naprosto souhlasím-je to ještě horší. A simonson, můj syn byl snad nejuřvanější dítě na světě,nejsřív začal řev a ten potom přešel ve vztekání (až modral jak zuřil,kolikřát mi zapomněl dýchat)řval ve dne, řval v noci (ale v noci řval kvůli bolení bříška, nic mu na to nepomáhalo, a že jsem toho zkusila!)Naivně jsem si říkala, že když v noci nemůže spát, tak bude spát aspoň přes den, ale to bylo opravdu naivní, protože přes den se bál, že když usne tak mu něco uteče, takže nespal ani přes den, a pak ho to zhruba jednou do týdne umordovalo a spal zas celý den a celou noc. Doktorka mi k tomu vysvětlení ani radu nedala. Zkrátka jsem si s ním užila, nikdo mi ho nechtěl ani hlídat když jsem chtěla chvilku pro sebe, tak jsem musela počkat až jestli usne, abych mohla spát i já.
Jak jsem už psala v minulém svém dlouhém eposu-čekám druhé dítě (asi 16.3., Natálku) a pořád doufám, že tahle bude po tatínkovi-budulínek.Tchýně tvrdí, že byl takový kam ho posadil tam ho našel…Naproti tomu o Davidovi zas říká:“ 4 děti jsem vychovala, ale to co sním jsem ještě nezažila…“.Nikdo z nich nebyl hyperaktivní.
No nic zas je to dliouhý jak týden před výplatou, takže kdo dočetl až sem, tak je dobrej. Omlouvám se.
Terezka je, Honzíček není :-))
Takže je Terezka hyperaktivní, nebo ne? A Honzíček? Já se teď už konečně vyspím, Míša měl totiž ještě nedávno přehozený režim, tzn. že usínal v 6 ráno. Zkusila jsem tu metodu budit přes den a večer dát do postýlky a hotovo. Spí 4 a půl hodiny, pak mu dám najíst a zase spí skoro 5 hodin, což je super. Taky má citlivou pokožku, doktorka říkala, že má náběh na ekzém, tak ho mažu Lipobasi. Od 3 a půl měsíců se převrací na břicho a zpátky.
To Terka tedy byla „dáreček“ od narození. Večer plakala snad dvě hodiny před usnutím, to se časem upravilo – ale chodila jsem si jí hladit, když spala, protože ona nevydržela v klidu ani minutu. Až když jí bylo 3-4, tak se chodila po chvilkách pomazlit 🙂 Tak od 10ti měsíců měla záchvaty vzteku, no vlastně to nevím, kdy u ní skončil ten pláč „jen tak“ a začaly záchvaty vzteku – to se tak nějak překrylo :-)) Záchvaty polevily až kolem 3 let, kdy začala trochu víc „chápat“ a já se s ní byla schopná „domluvit“ a nemusela jsem už tak používat násilí.
No dnes je proti tomu vyloženě zlatá :-))
„Při únavě jsou ještě hyperaktivnější.“
To tedy podepíšu všema deseti… Honzíček leze po stole, po oknech, běhá, ale když je unavený, sedne si na gauč, nebo chce chovat – položí si hlavičku… To u Terezky neexistuje. Pokud jí nezaženu do postele a nedohlédku, aby nevylézala, nemá pocit únavy. Na Silvestra byla jediná „čerstvá“ od nás z rodiny…..
Dík Dášo, trochu jsi mě uklidnila, ale četla jsem, jaké příznaky jsou u kojenců a jeden příznak je, že nemá rád fyzický kontakt, což se shoduje. Uvidíme, ale docela se toho děsím, jestli to vůbec zvládnu.
Simonson,
jistě ve 4 měsících se nedá hovořit o hyperaktivitě. :o) To je velmi předčasné.
Tvé dítě bude neklidné, dráždivé, ale dg. ADHD se v tomto věku opravdu ještě určit nedá.
Paradoxně jsem starší dítko měla velmi neklidné hned od narození, a nakonec hyperaktivní není. mladší dítě bylo takové už „normálnější“, jako kojenec. A hyperaktivita se naopak projevila až později.
Mám 4 měsíčního syna a už teď je mi jasné, že je hyperaktivní, není chvíli v klidu, neustále si vynucuje pozornost, je uplakaný, nedokáže v klidu ani pít. Jeho otec byl hyperaktivní, což je už dost velká pravděpodobnost. Zajímalo by mě, jaké byly vaše děti jako kojenci…Simonson@seznam.cz
Ahojte. já nevím jestli je můj syn hyperaktivní nebo ne, nicméně ve školce mi učitelky řekly, že není „jen živější a zlobivější“. Je fakt, že ačkoliv jsem se vždy považovala za kliďase a můj manžel je taky poměrně klidná povaha- náš syneček nás dokáže napěnit oba a klidně i najednou.Pokud nad ním nikdo nestojí a neustále do něj neklavíruje co má dělat, tak to prostě neudělá, protože naprosto vypustí z hlavy, že něco dělat má. Je sice chytrý, učenlivý,a chce být i hodný, ale někdy se to opravdu bez zpěněné krve přežít nedá,protože se vzteká i 2 hodiny, nemá žádnou hračku kompletní, protože pokud auto nejede tak jak on chce,tak s ním prostě šlahne o zem, kope do všeho. Nevím jak vychovat takové dítě, ikdyž děláme pokroky- Když se vzteká, je nejlepší ho nechat a zavřít za ním dveře. Dokonce si vymyslel imaginárního Davídka, kterýžto zlobí,neposlouchá, vzteká se a rozbíjí hračky, nic nechce dělat a vůbec je ten špatný a zlobivý. Naproti tomu náš Davídek je ten hodný, který se snaží(chválím i snahu, ta je důležitá), uklízí po tom zlém Davídkovi, Zpravuje auta které ten zlý Davídek rozbil(dá je tatínkovi a ten ochotně lepí),Napravuje škody které ten zlobivý David nadělal. Je to čistě jeho nápad jak se vyrovnávat sám se sebou a já jsem ráda, že to pomáhá, protože když se začne vztekat, tak za mnou přijde, prohlásí „maminko, ten můj Davídek mi zase rozházel věci a nechce je poskládat a hrozně zlobí“, tak řeknu tak ho poď vyhodit za dveře, ať už to nedělá. On drží toho „svého Davídka zlobivého“ pevně v rukou, prý ať neuteče, a vyhodí ho ven ze dveří, a pak už zůstane jen hodný Davídek, který udělá to co mu sice ještě několikrát připomenu, ale dělá to v klidu, bez vztekání, řvaní,a všech těch průvodních emocí co nastupují když to nechce dělat. Zlobivého Davídka sice vyhazujem asi 5 krát denně, ale situace se lepší. Doufám, že když už mu boudou 4 roky, tak se zase stane nějaký zlom, a on se zlepší,protože čekám 2. dítě a tajně doufám, že bude klidnější, protože si kolikrát říkám, že mě asi odvezou.
Ahoj,
my máme trošku živější dcerku (18 měsíců), ale vím, že hyperaktivní není… naštěstí!!!! To moje švagrová má kluka a ten je podle mého spíš hypoaktivní, ale ona tvrdí, že je hyperaktivní, protože je v jednu chvíli u ní v kuchyni a za chvíli si hraje v obyváku… (jako by to nebylo normální) dokáže sedět v kočárku bez hnutí klidně půl dne… tomu já teda neříkám hyperaktivita :))))) V poslední době je to velmi oblíbené slovo… ovšem jen málokdo ví, co přesně znamená…
Jé-ahoj Alči!No mě ta trpělivost poslední dobou jaksi chybí,to se to doktorům lehko říká,ale ta realita je pak tvrdší.No chvilku vždycky nadávám a pak si ty prognózy honem rychlo připomenu.Pa Radka
Ahoj Rady!!!! Pošly mi taky prosím kousílinek té trpělivosti 🙂 vždyť to znáš, vaše martinka a náš Kuba…ti si můžou podat ruce 😀 Aspoň že ta Lucinka je trošku poslušnější…. ale jak říkáš, raději ať jsou „tak živí“, prognozy byly opravdu hooodně špatné…
Alice
Je to velmi trefně napsaný článek,který ve zkratce absolutně přesně vystihuje vše,co obnáší mít doma hyperaktivní dítě.Vím,o čem mluvím…Nám tuto diagnózu stanovila po vyšetření jak psycholožka,tak psychiatr.Bohužel,ale spíš bohudík,protože díky nízké porodní váze jsme mohli dopadnout mnohem hůř.Jak říká Dáša,v dnešní době se tak trochu stalo „módou“,označovat hyperaktivními děti,které s touto poruchou nemají ale vůbec nic společného,nebot tím jejich rodiče omlouvají jejich chování.A dávám jí také za pravdu,že doposud nikdo nevymyslel metodu,jak vlastně uspěšně vychovávat děti s touto poruchou.U nás se řídíme pouze doporučením psycholožky-trpělivost,trpělivost,trpělivost.Sice jednoduché slovo,ale konání strašně náročné.
Radka
Taky jsem si u prvního syna myslela, že mám hyperaktivní dítě. Ale až u druhého jsem poznala, co to skutečně hyperaktivita (ADHD) je, a je to síla. :o)
Je pravda, že se to stalo zvykem, rozdávat dětem takovéhle nálepky na počkání, a zvláště některé maminky, co touto domnělou dg. omlouvají chování svých dětí.
Ale jako ve všem, nic nemá ostré hranice, a už jsem viděla i horší případy, než je náš synek. Tak ikdyž už mi někdy tečou nervy, vím, že jsou na tom lidi i hůř.
Bohužel zatím nikdo nevymyslel metodu, s jakou se dá úspěšně vychovávat takové dítě, nota bene když má ještě sourozence s jinými specifickými problémy. 🙁
Mobile Sliding Menu