Když se narodí miminko, vidíme každý den pokroky, které dělá. Někomu to tak možná nepřijde, ale to, co se dítko naučí během prvního roku, je neuvěřitelné. Děti neznají strach. Zkouší stále nové věci. Ať je to jídlo, lezení,chůze, poprvé se postavit a spoustu dalších věcí…
Strach z odloučení od maminky, strach ze samoty v postýlce, strach z nových věcí.
Když jde poprvé do školky, může se těšit, nebo mít strach. Bude se mi tam líbit? Najdu si kamarády? Bude tam hodná paní učitelka?
První týden ve školce je pro některé maminky stresující období. Když dítě pláče, je to ještě horší. A maminky se sami sebe ptají „udělala jsem dobře?“ Některé děti školku zvládají špatně, ale nakonec jim nezbude nic jiného, než si zvyknout. Maminky to opláčou, ale nakonec to je v pohodě. Dítě se začíná učit samostatnosti.
Získá nové zkušenosti, kamarády a naučí se spoustu bezva věcí, které hned předvádí mamince.
Nevím jak Vy, ale já si připadám jako velký štrašpytel. A víte, kdy se to stalo?
Když se mi narodila dcera. V té chvíli jsem se začala hrozně bát. Zvládnu se postarat o takového drobečka? Budu dobrá máma? A čím jsou dcera a syn větší, mám větší strach.
Dělám pro ně to nejlepší?
Co když se jim něco stane? Někdy bych raději nevěděla, co dělají. Syn je dost velký divoch. Všechno musí vyzkoušet, všude vlézt. V kuchyni mi do všeho strká ruce. Modřiny a boule na čele, jsou u nás celkem často.
Jsem strašpytel a co!
Vím, že jsem jako dítě byla poděs a jestli budou děti po mě, mám se na co těšit.
Strach přichází s věkem, čím jsme starší, tím je strach jiný nebo větší. Hlavně pokud máme za někoho zodpovědnost. Strach má každý a pokud někdo řekne -já ne – tak mu nebudu věřit.
Největší strach je asi zodpovědnost. Vždyť porodit, vychovat a poslat do světa dítě, je to největší, co v životě uděláme.
Jenom si dejte pozor na to, abyste dítě svým strachem neudusily. Strach je zdravý, ale nesmí se přehánět. Když budete moc ustrašená maminka, dítě bude taky, a přitom nebude vědět proč. Bude to pro něho něco přirozeného. Nepřijde mu, že je to divné. Bude se bát vyzkoušet cokoliv nového a bude se krčit v koutku. A potáhne se to s ním celý život.
Každý se učí padat a zvedat. Zkoušet něco znovu a znovu, dokud to nezvládne. Tak nechte tu šanci také dětem. Spadne, bouchne se? To se stane ještě mockrát. Ale jde o to zvednout se a pokračovat.
My jsme tady od toho bolístku pofoukat, pohladit, namazat a zavázat. A dítko? Jde přece zkoušet zase něco nového.
Napsal/a: nuninka
