Se správnou dohodou to jde bez dohadování

Rubrika: Výchova podle..., Výchova školáka, Výchova teenagera, Výchovné tipy, Vývoj a výchova batolete, Vývoj a výchova předškoláka

Začátkem února jsem se vás ptala, na čem všem se dá s dětmi dohodnout. V té době jsem si totiž uvědomila, jak moc mi dohody s holkama usnadňují prakticky každý den.

Psali jste o tom, že se s dětmi domlouváte. Několikrát padlo i to, že  jsou věci, o kterých se nediskutuje. To už se rodinu od rodiny liší, což je dané nejen povahou dětí, ale i přístupem rodičů. Trošku mě mrzelo, že se neobjevilo moc konkrétních příkladů dohod s dětmi, od diskuze jsem si totiž mimo jiné slibovala i inspiraci, co by se možná dalo ještě vylepšit. Pak mi ale došlo, že to byl docela zcestný nápad, protože je potřeba vycházet z konkrétních situací, ve kterých to skřípe u nás, ne z toho, co dělá někdo jiný. Jinými slovy, víc než touha po inspiraci za tím byla prachobyčejná zvědavost 😀 Možná i potřeba ujistit se, že dohody opravdu fungují i v situacích, kdy by člověka ani nenapadlo, snažit se s dětmi domlouvat.

Pro mě takovou dříve nemyslitelnou dohodou bylo třeba večerní usínání podle dětí. Myslela jsem si, že je prostě čas, kdy děti mají být v posteli a v klidu, aby ráno bez problémů vstaly do školy. Čas od času se to neobešlo bez křiku a dohadování, že teď už fakt bude klid, protože jinak je zase ráno budu muset páčit z postele. Navíc ranní vstávání bylo v Majdině podání naprostá katastrofa, i když usínaly předpisově. Pak jednou (u nějakého superzajímavého filmu :-)) začaly holky smlouvat, že si to chtějí dokoukat, že ráno vstanou jak zazvoní budík. V té době se ranní vstávání už snad ani nemohlo zhoršit, tak jsem na jejich návrh kývla. Od té doby není se vstáváním u nás problém. Večer jen kolem deváté hlásím čas, někdy jdou rovnou spát, někdy ne. Přiznávám, že včera jsem o desíti už byla trochu nervózní, takže jsem nadhodila, že si myslím, že by už bylo fakt dobrý zalehnout. Odpověď byla: „Ale mamko, vždyť ráno vstáváme včas. Zítra zase vstanem.“ Manžel koukal na fotbal, takže jsem šla poprvé po dlouhé době spát první 🙂 Ráno zazvonil budík a než jsem se vyhrabala zpod peřiny, volala na mě Majda, kde jsem, že už je sedm.

Podobně to funguje s psaním úkolů, které se už delší dobu obejde naprosto bez vztekání. A pozor, zdá se, že konečně jsme našly cestu i k úklidu pokojíčku! Prostě jsem nadšená 🙂 Další meta jsou holčičí šarvátky, o kterých jsem v poslední době opakovaně psala. I tam už se začíná blýskat na lepší časy, ale to si nechám zase někdy na příště, zatím jsem jen v duchu oslavila první dílčí úspěch 😉
Ale zpátky k dohodám a diskuzi. Se zajímavým postřehem se do ní zapojila i konipas (teda pořád mám problém zapojit do vět některé přezdívky, tak se za krkolomnost omlouvám), která napsala:

Po nedávném Dobrém ránu s ČT, kde byla paní z Nevýchovy, začínám tápat v tom, co je vlastně dohoda… Dosud jsem si myslela, že jsme se s dcerou na něčem dohodly, ale podle toho, co říkala ta paní to vypadá spíš na jednostranná ultimáta z mé strany…

Nevím, co přesně zaznělo v Dobrém ránu, ale tuším, že ta paní byla Katka Králová, kterou jsem tu v posledních měsících zmiňovala několikrát. Při naší první domácí dohodě jsem o ní neměla ani tušení, ale díky ní jsem si o něco později uvědomila, proč zrovna tohle funguje narozdíl od jiných pokusů. Pochopila jsem, že v těch neúspěšných případech se vlastně o žádné dohody nejednalo. Nedošlo tam totiž k tomu, co v diskuzi výstižně shrnula Marinada:

Mně ty dohody přijdou super – ono tím vlastně děti na sebe dobrovolně převezmou zodpovědnost.

Ale mrkněte na video, předpokládám, že v Dobrém ránu zaznělo něco podobného…

5 způsobů, jak nedělat dohodu

nevychova_jaknedelatdohodu

Musím říct, že s každou z těchto pseudodohod mám bohaté zkušenosti 🙂 Dokonce si troufnu tvrdit, že některé z fungují. Teda nějakou dobu. Háček je v tom, že je mnohem náročnější udržet je v chodu, navíc někdy přestanou fungovat jakoby bez varování. Často pak přijdou obavy, že  „po dobrém“ to už asi fakt nepůjde. Máte to taky tak?

Co je tedy dohoda?

Schválně jsem hledala význam slova dohoda ve slovníku a našla, že se jedná o společné úmysly dvou či více stran ohledně dalšího postupu. Myslím, že to podstatu věci vystihuje naprosto přesně. Vtip je totiž v tom, že při opravdové dohodě se zapojí jak rodič, tak dítě do hledání řešení. Je jedno čí „problém“ se řeší. Ze všeho nejdůležitější je ujasnit si, čeho přesně chci dosáhnout, co je v dané situaci pro mě opravdu důležité. Nejtěžší mi pak přijde na chvíli zapomenout na svoje představy, jak toho svého docílit, a nechat mluvit dítě, aby zkusilo i ono něco vymyslet.

Když to vztáhnu na naši situaci s večerním usínáním, tak pro mě je v tomto směru důležité, aby holky ráno bez problémů vstávaly do školy, pro ně je důležité, aby nemusely chodit spát, když se jim ještě z nějakého důvodu nechce. Já jsem měla zažité, že když chci, aby ráno vstávaly včas, musí jít brzo spát, přitom sama to taky tak nedělám a chodím spát podle toho, jak jsem unavená nebo kolik mám ještě večer práce. I když jdu spát z jakéhokoli důvodu pozdě a fakt nejsem ranní ptáče, ráno mě z té postele vykope vlastní zodpovědnost. Proč by měla páčit zpod peřin i moje děti, když už má chudera tolik práce se mnou? 😉 I ony mají svoji vlastní zodpovědnost a jak je vidět umí ji zapojit. Jen musí dostat prostor.

Dodnes si pamatuju na některé okamžiky z dětství, kdy jsem najust něco neudělala (nabo naopak dělala) jen proto, že mě naši do toho mermomocí tlačili. Věta typu: „Kdy už konečně umyješ to nádobí?“ vedla zaručeně k tomu, že jsem do kuchyně vlezla, až když odešli nakoupit nebo aspoň koukali na televizi. Jindy jsem zase pokyny splnila, abych měla klid, ale asi si dovedete představit, jak efektivní taková práce byla a jakou „pohodu“ jsme si u toho všichni užili 🙂

Zajímá vás víc?

Asi vás nepřekvapí, že vás na závěr povídání o dohodách pozvu na návštěvu do Nevýchovy. Stále je k dispozici bezplatný videokurz Výchova Nevýchovou, který obsahuje 4 nahrávky: 3 typy rodičů a proč nám děti vzdorují, Jak vyřešit 5 největších problémů s dětmi, Příběhy rodičů a Nevychovaných dětí,  5 největších mýtů o výchově.

Pokud vám vrtá hlavou, jestli to opravdu může fungovat i u vás, doporučuju ke shlédnutí autentické příběhy maminek, které koncem loňského roku vstoupily i do placeného kurzu. Ten se v únoru opět otevřel pro nové zájemce. Já jsem už novou příležitost využila a jsem tam 😉 V krátkosti musím říct, že už mi do sebe zapadly další dílky skládačky, ale to by bylo na další dlouhé povídání, které si nechám zase na příště.

Na úplný závěr prozradím, že zítra by mělo být na stránce Výchovy Nevýchovou nové video, tentokrát jsou hlavními aktéry přímo děti, o kterých to všechno vlastně je, tak jsem zvědavá, co se od nich dozvíme. Naše Majda už jednu nahrávku, kterou jsem si pouštěla v kuchyni u vaření, komentovala slovy: „Proč to posloucháš? Vždyť my jsme chytrý a nezlobíme.“

Toto taky stojí za přečtení!

Domácí salko

Už nějakou dobu chci vyzkoušet domácí salko, jestli to opravdu jde a jaké bude chuťově. A kdy jindy než

Čtu dál →

[Soutěž] Van Goghova hvězdná noc

Startujeme poslední letošní soutěž. Opět si představíme 3 knížky pro děti a o jednu z nich si rovnou zahrajeme…

Čtu dál →

Recenze: Pod zemí, pod vodou

Jestli mohu být tak troufalá a označit nějakou knihu opravdu za bombu, tak je to dozajista knížka autorů Aleksandry

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (20 vyjádření)

  • Petra

    Danniello, díky za postřeh s tchýní 😉 popravdě mi to vůbec v hlavě neutkvělo. Souhlasím, že by to bez využívání podobných klišé bylo určitě lepší.
    O tom odlištěném přístupu jsme si už psaly tenkrát ve spojistosti s R+R, že? Tam mi taky některá řešení nesedla, něco nešlo přes pusu. Ale dost možná jsem to jen správně nepochopila.

  • Petro, nejsme dokonalí, takže je pořád co zlepšovat. Já na to jdu asi trochu z jiné stránky, sleduju sebe a snažím se vychytat to, co se mi na sobě nelíbí, ať už je to v komunikaci nebo v čemkoliv jiném. A tyhle metody právě beru jako dobrou možnost nahlédnutí na věc z nového úhlu. Nemám ale ráda odlidštěnou metodiku, jak jsi taky psala, takže některé trendy jsou mi bližší, některé míň.
    Párkrát jsem se setkala s tím, jak maminky aplikovaly perfektně respektující přístup na své děti, k okolí byly ale silně neempatické a s respektem to nemělo moc společného. A to je podle mě špatně, když už něco měnit, tak celkově, v sobě, ne jen ve vztahu k jednomu či dvěma lidem na světě.
    Na té Katce mě už zarazilo to úvodní video, jak si měli představit tchýni u stolu, pořád ta tchýně, mělo to být vtipné, ale já tohle familiérní vtipkování nemám ráda, navíc moje tchýně ve mně žádné napětí nevyvolává a nevím, proč by mi to měl někdo podsouvat, obzvlášť když pak učí nějaké výchovné metodě. Takže přiznám, jsem už od začátku trochu zaujatá. Spousta věcí je tam ale opravdu hodně zajímavých a inspirativních a stojí za vícnež za shlédnutí.

  • Petra

    Dančo, ona si je taky spousta těchto přístupů hodně podobná. Mně tohle sedí nejvíc, vlastně jsem zatím nenašla nic, co by mi bylo proti mysli. Možná pár věcí se mi nepozdávalo ze začátku, ale čím víc do toho pronikám, tím víc se utvrzuju v tom, že jsem nesáhla vedle (netvrdím, že každý to musí mít taky tak, pro nás se to ale zdá být to pravé). Momentálně mám všechno projité minimálně dvakrát a počáteční pochybnosti jsou pryč. Líbí se mi, že je to spíš o přístupu, než o aplikování nějakých metod. Ale to tě nijak nepřemlouvám (vím, že ty by ses stejně nedala :-)), ostatně z tvého psaní mám pocit, že vy nějaké změny doma nepotřebujete, klape vám to a vyhovuje tak, jak to je. To je možná i důvod, proč to nefungovalo s těmi úkoly – pokud ten stav před změnou vyhovoval vám oběma. Nepamatuju se už přesně, co všechno v té diskuzi kolem úkolů padlo a nechce se mi to hledat. Asi jsem tam taky nepřipsala náš další vývoj – Majda taky v záplavě svých aktivit úkoly úplně vytěsnila, takže je pak jednou honila v neděli večer, když už šla spát. Sama pak přišla s tím, jestli bych jí to kdyžtak mohla připomenout, kdyby zase zapomněla. Taky s tím nemám problém. Někdy to není vůbec potřeba, někdy se k večeru zeptám, na kdy má naplánovaný úkoly. To už stačí, aby nezapomněla. Důležitý mi v tom přijde to, že to navrhla sama – dřív by na podobnou otázku reagovala dost podrážděně, teď prostě odpoví, případně se zeptá, jestli je budu dělat s ní. No a to mám zase já prostor říct, že jsem už unavená nebo mám moc práce, tak na její úkoly mám čas jen do určité doby (někdy je mi to jedno, někdy už třeba po sedmé nejsem schopná cokoli řešit) – a zase to funguje tak, že si ten svůj plán buď přizpůsobí nebo vezme jako fakt, že tentokrát dělá úkoly sama (dřív by byla uražená, že jí nechci pomoct).
    Často jsou to jen drobnosti a třeba se ve fungování nějakých věcí ani moc nemění, ale ta atmosféra kolem toho je najednou úplně jiná.

    nuninko, tak to si ty prázdniny užijte 😉 a možná právě proto bych nějakou tu dohodu zkusila, když máte takové pohodové období, půjde to snáz, než když musíte řešit starosti se školou 😉 …ale to mi jen tak proletělo hlavou 🙂

  • Jako zatím asi všechny metody mi po sběžném seznámení nevýchova přijde zajímavá, inspirativní, ale mám i výhrady.
    Petro, chystala jsem se už dřív napsat, ale nedostala jsem se k tomu – u nás např. dohoda s úkoly nezabrala vůbec, a to si opravdu myslím, že jsem to provedla správně. Syn je chaotik, některé věci si prostě nedovede předem spočítat a k úkolům si sedal v době, kdy už byl tak unavený, že mu trvaly dlouho a byla to pro něj (a přiznám, i pro mě) otrava. A ani časem se to nezměnilo, prostě mu to vypadne z hlavy, když dělá něco jiného. Je ale fakt, že připomínání u nás funguje bez nátlaku, není kolem toho dusno, takže mi to nijak nevadí a vrátila jsem se k původnímu způsobu.

  • Petro, zatím ne. 🙂 jsou prázdniny, tak je nechávám řádit.

    Lien, to co píšeš ty, opravdu dohoda není. Já to beru také tak, že když něco chci, jsem ochotna pro to něco udělat.
    Ne říct, když něco chceš, něco za to uděláš. To dohoda není a já tady nikde o ničem takovém nepíšu.

  • Petra

    Lien, tu poslední „nabídku“ bych ještě upřesnila – buď pojedeš s námi, nebo dostaneš na zadek a pak pojedeš s námi 😀
    Ale to bych na nuninku fakt nemířila.

    Ono je těžké od základů změnit to, v čem člověk vyroste a co vidí všude kolem. Podle toho, co tu nunika občas píše o svém dětství, chápu, že to, co popsala, je z jejího pohledu hodně vstřícný krok.
    To je další věc, která se mi na Nevýchově líbí, že k takovým „prohřeškům“ přistupuje s nadhledem – dělali jste to doteď blbě? netrapte se tím, důležité je, že teď to chcete zkusit jinak 😉

    Nuninko, jak u vás? Byl nějaký další pokus? Jak to proběhlo?

  • Lien

    to je krása, jak se vždycky ukáže, jak ty „dohody“ vypadají :-). Nedávno tu běžela nějaká diskuse o výchovných kursech a četla jsem tam spoustu komentářů, jak to někdo nepotřebuje, protože je to jen tahání peněz z kapes a vychovávat děti umí sám. Taky znám takové lidi, pak přesně takhle vypadá jejich uvažování – já jsem se s ní dohodl, buď něco uděláš a nebo nemůžeš nikam – a opravdu věří tomu, že tohle je dohoda. Nebo – já jí dala na výběr, buď pojedeš s námi, nebo ti dám na zadek – taky super výběr 🙂 :-).

  • Petra

    Nuninko, chápu, jak to myslíš, nicméně to prostě není dohoda. Dohoda by měla vypadat tak, že si obě řeknete, co potřebujete nebo chcete, a OBĚ SPOLEČNĚ vymyslíte řešení (a čím víc se na tom řešení bude podílet Markétka, tím spíš za to převezme zodpovědnost a dohodu dodrží). V tom, co popisuješ, není žádná iniciativa z její strany, prostě jen odkývala to, co jsi řekla ty, aniž by za to rozhodnutí cítila jakoukoli zodpovědnost.

  • Bami, to ne. Nešlo o nic, o čem by nevěděla předtím. Šlo o to, že pokud jí to dovolím,neznamená to, že nebude muset udělat to co má.
    Nebo ještě jinak. Já jsem jí vyšla vstříc v tom co chtěla, a po ní jsem zase chtěla, ať pak udělá to co má bez těch svých připomínek a řeči proč to ona dělat nebude.
    Nebylo to tak, že bych honem vymyslela co má udělat pokud tam chce jít.

  • bamiska

    nuninko tohle mi trochu nepřijde jako dohoda, ale jako podmínka…můžeš jít pokud pak….

    tím neříkám že sama ovládám komunikovat a řešit věci s dětmi…také bych to potřebovala, u nás ráno jsem otevřela pokoj staršího a hadry nakupičkované na hodně místech…ví že mi to vadí, že ty věci jsou pak šíleně zmačkané, ví že to tam smrdí pak jak v opičárně..no ale jemu to nevadí 😀

  • Tak dám třeba příklad: Chce jít ke kamarádce a strašně mě obě přemlouvají abych M. pustila. Já řeknu dobře, ale hned jak příjdeš domů tak vysaješ pokoj, který máš dneska vysát a pak se nachystáš do školy. Slibuje, že ano.
    Příjde domů a i přes upozornění co má udělat akorát řekne, že to udělá za chvíli. Místo toho si hraje, dívá se na televizi nebo slyším neustále jenom samé výmluvy proč to má udělat ona, že musí dělat něco jiného, večer pak, že musí dělat úkoly.
    Já jí připomenu na čem jsme se domluvily, co mi slíbila, ale je mi to k ničemu. Pak jsem jenom zlá na sebe, že jsem se nechala přemluvit.

  • Petra

    nuninko, jj, tak jsem to i pochopila a taky tenhle pocit znám 😉 Pokud se dohoda udělá „správně“, tak se tohle stává jen málokdy. Fakt popřemýšlej, jak ta vaše nedodržená dohoda vznikla – kdo vymyslel tu část, kterou dcera nedodržela?

  • Petro, já to myslela tak, že když se na něčem domluvíme já dohodu dodržím, zatímco dcera „slízne smetanu“ a svoji část dohody nedodrží. Prostě se na ní vykašle, protože už dostala co chtěla a nemá potřebu dodržet to, co slíbila.

  • Petra

    nuninko, když tahle dohoda nefunguje, tak zkuste jinou, jednou určitě najdete takovou, která vám sedne 😉 třeba si jen potřebujete najít ten svůj způsob, jak dohody uzavírat 😉 Jak sleduju, co píší další maminky v Nevýchově, tak to občas chce trošku vychytat, než se zadaří na 100 %. Pokud jste na dohody nebyly zvyklé, tak je taky dobré začít od nějakých jednoduchých věcí, až pak přejít na ty ožehavější záležitosti. Mně přijde ideální využít toho, když něco samy navrhnou děti. Nebo když něco chtějí, co ty bys normálně nedovolila, tak si jen uvědomit, z jakého důvodu jsi proti, to jim říct a ony pak přijdou na to, jak se dá obojí skloubit (viz to naše usínání).
    A ještě mě napadá – tu neúspěšnou část dohody vymyslela dcera sama nebo jsi ji pro ni vymyslela ty a ona ji jen odsouhlasila?

  • Dohodu jsem taky zkoušela, bohužel dcera nedodržuje tu svoji část. 🙁
    Takže bojkujeme dál 🙂

  • meggi41

    Chtela jsem napsat-libi se mi jak to MATE! 🙂

  • meggi41

    Petro,to vis,ze kazdy rodic vychovava i pokus-omyl,byt se snazime delat veci k detem co nejlepe,s citem,intuici.,
    Ja mam deti uz dospele..a tak pred 21lety zadna „videa“nebyli 😉
    Takze delsi zkusenosti jsou k nezaplaceni a musela jsem si tedy na zpustu veci,prijit prevazne sama;-)
    A okolo male ,take nebylo jen vse hned tiptom ve spinkani 😉 ale i ty predchozi zkusennosti,cloveka pouci a ukazi mu cestu-tu“lepsi“i pro dite 😉
    Libi se mi jak to mame,ale to uz jsem psala.,

  • Petra

    Meggi, díky za komentář. Nezbývá než gratulovat, že se ti k něčemu takovému podařilo dojít vlastní cestou.

    Pro mě je fajn, o tom všem slyšet od někoho dalšího, i když jsem postupem času k některým věcem došla taky sama, tak za tím mnohdy stála spousta nepříjemných situací, které si teď už ráda ušetřím. Ten impuls zkusit to jinak přišel zevnitř, bez toho bych neměla asi ani chuť dohody a další věci zkoušet, teď už mi ale vyhovuje, že mi to někdo pěkně předžvýká a povypráví a já si to pak už jen vyladím na naši konkrétní situaci, nebo mě díky tomu napadne podívat se jinak i na další věci, nad kterýma bych jinak možná nepřemýšlela.

    Jinak teda moje nadšení z různých dohod dál roste, i když pořád je co zlepšovat. Včera jsem dostala slovní vyznamenání – prý: Mami, ty ses poslední dobou nějak zhodnila. 🙂 (a to jsem ani dřív nebyla vyložená furie, teda doufám) – no a mě přitom přijde, že se mi „zhodnily“ děti a přitom mi nijak neubývá rodičovská energie, spíš naopak.

  • meggi41

    Petro precetla jsem u kavicky,po te,co jsem dosudlila ns slunicku okna 😀
    A moc hezly se to cetlo a dovolim si tvrdit,ze mi mluvis(pises)z duse a aniz bych neco kdy o tom cetla ,c videla video apod.takto to praktikuji doma ,a verim,ze i proto nam to klape s velkyma detma a s dcerkou jdu stejnou cestou.Je nam pritom fajn vsem a usetrily/i jsme si kopu zbytecnych veci 😉
    Urcite mam v hlave nektere veci,kdyz ja jsem byla dite a je fajn,ze se clovek obcas pouci 😉
    Diky za clanek,hodne v nem vidim i nase vstavani,usinani s dcerkou 🙂

  • Anonymní

    Zajímavé, něco na tom bude. Jenom mi není jasný rozdíl mezi dohodou a kompromisem.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist