Jsou dnes děti víc ohrožené nebo to bylo vždy stejné? Moc skutečností se neliší. Je to strach v nás dospělých rodičích (z medií, okolo nás…).
- Bojíme se, že nám někdo unese dítě, strach, že naše dítě neobstojí.
- Máme strach, že dítě musí mít mobil, tak jako jeho spolužáci.
- Máme strach, že by to nezvládl někam dojet, dojít na nákup…
Mohla bych pokračovat, že by ani nestačila stránka.
Vrátím se trochu do historie píše se rok 1980.
Celé odpoledne jsem byla sama nebo se svými sourozenci či kamarády. Nikdo mě nemonitoroval a nekontrolovat, co zrovna v tu chvíli dělám. I když občas jsme vymýšlely pěkné lumpárny.
Odpoledne jsem si sama zašla do Sokola a cestu zpět (už třeba i po tmě).
Právě tento čas byl pro mě přínosný, mnohému jsem se naučila, řadu věcí pochopila. Věděla jsme, že s cizím člověkem nesmím jezdit výtahem, nemohu se s kdekým vybavovat, mám dávat pozor na auta… a zkrátka toto všechno jsem si hlídala a byla si již jako malé dítě vědoma nástrah velkoměsta. A to upozorňuji, že jsem žila na rozkopaném sídlišti Jižního města, což nebyla žádná nádhera.
Jak je to dnes ve většině rodin?
Z rodiče se stal taxikář, který převáží děti ze školy na kroužky… Děti většinou nemají moc povinnosti, jen hlavně, aby se zabavily a bylo to pro ně přínosné. Stále jim vymýšlíme program, kroužky, doučování…
Slyšela jsem zajímavý příběh.
Je to úsměvné?
Protože se věnuji předškolkovým dětem, uvědomuji si, že je třeba vést je k samostatnosti již od útlého věku.
Strach nás brzdí
Strach nás brzdí v učení a není to jen o dětech, ale i o dospělých.
Strach nás brzdí v růstu. Děti by se neměly bát.
Strach nás brzdí zkoušet nové věci. Naopak si myslím, že je dobré je podpořit a jako rodič jim pomoci, aby neměly strach a co nejvíce je osamostatňovat již od útlého věku. Naučit je komunikovat, naučit je ochránit sám sebe, aby se cítily bezpečně.
Děti by měly mít radost z prožitých věcí. Neztratit radost ze života samotného a objevování nových obzorů.
Dovoluji si tady dát výzvu:
Přestaňte už mít strach.
Možná to teď vypadá, jak jste skvělí pečující rodiče, ale vlastně dětem škodíte a sami sobě také.
Viděli jste šťastné dítě, které překonalo nějaký strach, jak mu září oči? A to stačilo jen tak málo, šlo samo na nákup…
