Je výchova osobním příkladem přežitek?

Rubrika: Výchovné tipy

1076538_happy_family_1NÁZOR ANEB CO VY NA TO, PANE TOPOLÁNKU, PAROUBKU, PÁNI UČITELÉ, RODIČE…?

Nový školní rok, první školní týden. Jídelna. U kantorského stolu už zase probíhají „malé pedagogické rady“. Tentokrát jsou na přetřesu milostné aféry a manželská nevěra našich předních politiků…„Myslím, že jako reprezentanti státu by měli jít příkladem,“ zkusila jsem vstoupit do rozjeté konverzace.

„Je to jejich věc, jejich soukromí,“ oponoval mi kolega.

„Dobře, ale sami si vybrali tuhle veřejnou funkci,“ nedala jsem se. „Je těžké dětem ve třídě vysvětlovat, že věrnost a manželství jsou pořád důležité hodnoty, když to politické špičky našeho státu nerespektují.“

„Tak se podívej na nás,“ vložila se do rozhovoru kolegyně. „Jsme všichni tři rozvedení… A jsme učitelé. Taky máme veřejnou funkci.“

„Jo, ať si každý dělá, co chce, je to jeho věc,“ uzavřel debatu kolega. Došla mi slova, argumenty. Je to pravda. Jsem rozvedená už osmnáct let a mám kázat dětem o morálce. A to učím rodinnou výchovu. Přesto stále cítím, že mi něco na té rozmluvě nesedí. Vlastně všechno.

CO MOHU OSOBNĚ UPŘÍMNĚ ŘÍCI?

Ano, učím rodinnou výchovu. A vnímám, že v tomto národě to jde s rodinou z kopce.

„Kdo z vás přemýšlí o svém budoucím manželství?“ Tradiční otázka v sedmé třídě. Přihlásilo se asi šest žáků. Dívky mlčí, hlavy skloněné. „Je lepší žít spolu a nebrat se.“ „Jo, aspoň jde z toho snadněji vycouvat, když to neklape.“ „Manželství není žádná jistota.“ Tuto třídu jsem neměla ještě ani měsíc. Postupně jsem zjistila, že tři čtvrtiny žáků měly rozvedené rodiče. Snažím se děti přesvědčit, že i když to jejich rodičům nevyšlo, je na nich, co všechno jednou vloží do manželství ony, s čím do něj budou vstupovat, jaké hodnoty budou vyznávat… Je to přece lepší, když jsou na život dva. Zvláštní je, že ti sedmáci, osmáci a deváťáci stále spojují lásku s věrností. Že v tom cítí něco důležitého. Že po ní touží. Jen jim ta láska nejde dohromady s tím, jak to vypadá doma a ve společnosti.

Ano, ztroskotalo mi manželství. A uvědomuji si, že kdybych v tom nebyla ke svým žákům upřímná, nebrali by nic z toho, co jim říkám, vážně. Lekci mi dala v deváté třídě moje třídní učitelka. Při občance nás přesvědčovala o škodlivosti kouření a pak na výletě za autobusem tajně kouřila. Její slova ztratila tenkrát pro mě cenu. Kdyby bývala řekla: „Podívejte, děcka, já kouřím a nemůžu přestat, je to nezdravé, leze to do peněz, tak to nedělejte, moc dobře vím, o čem mluvím,“ nic by nezkazila. A tak svým žákům říkám dříve, než společně začneme odkrývat pravé hodnoty a hloubky manželské lásky, že mně se to hned na začátku nějak nepovedlo. Pak už je snadné upřímně si s nimi popovídat, co od lásky očekávají, jaké chyby může člověk udělat a jak se jich raději nedopustit.

autor: Jana Bačáková, Rodina a škola, 8/2007
Jedná se o ukázku z časopisu Rodina a škola, vydává Portál

Napsal/a: Jana Bačáková

Toto taky stojí za přečtení!

Tvoření: Kouzelné obrázky

Se sychravým počasím vzniká větší potřeba zabavit děti. Venku se už nedá trávit tolik času jako v létě a

Čtu dál →

Domácí salko

Už nějakou dobu chci vyzkoušet domácí salko, jestli to opravdu jde a jaké bude chuťově. A kdy jindy než

Čtu dál →

[Soutěž] Van Goghova hvězdná noc

Startujeme poslední letošní soutěž. Opět si představíme 3 knížky pro děti a o jednu z nich si rovnou zahrajeme…

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist