Děti nám postupně rostou a mají spoustu otázek, na které potřebují slyšet odpovědi. Určitě jednou přijde i otázka: „Kde se berou miminka?“ Na to bychom měly být připravené, abychom pak celé koktavé našim dětem nevysvětlovaly nějaké nesmysly jako třeba, že holčičky nosí vrána a chlapečky čáp…
Jinak by to mohlo dopadnout i takto:
„Pepíček vyrukoval na tatínka s obvyklou dětskou otázkou, jak vlastně přišel na svět.Otec vyhýbavě odpověděl, že ho přinesl čáp. Pepíček se beze slova otočil a na odchodu si mumlal: To snad není možné?! Trouba jeden, má takovou hezkou ženu a p…..á? s čápem!
Takže jak na ně?
Těm nejmenším můžete opravdu pověsit na nos blud, že děti nosí čáp/vrána, ale myslím, že lepší by bylo jim třeba říct, že miminko vyrůstá u maminky v bříšku. Myslím, že dál ani moc pátrat nebudou.
A kdyby pátraly, tak co třeba zkusit říct pohádku o tom, jak je miminko u maminky bříšku – a tam je pro ně vytvořená taková maličkatá jeskyňka, kde miminko hodně spinká a čeká až vyroste, abyste si pak mohli spolu hrát. Ale dle zkušeností mých kamarádek se v tomto věku o to ještě ani moc nezajímají – tedy pokud zrovna nečekáte doma další miminko, pak se shodují v tom, co jsem napsala shora.
Okolo pěti let už je bude asi i zajímat, jak se do bříška miminko dostalo a jak se dostane ven… Takto staré děti už jsou docela rozumné, takže by mohly pochopit, že když se mají maminka s tatínkem rádi, tak že z maminčinýho vajíčka, které má v bříšku, vyroste miminko a to miminko, když je už dost velké, v porodnici vyndá pan doktor. Dle názoru mé kamarádky (2 už velké děti – kluk a holka) již v tomto věku je i dobré vysvětlit, že tatínek má přirození a k čemu slouží a co se s ním dá v ložnici s maminkou dělat :o) – prý to také hodně řešili s pomocí encyklopedií. Zkušenost další kamarádky byla taková, že dětem (2 kluci) stačilo pouštět přírodopisné filmy o zvířátkách a říkat jim, že u lidí je to podobné.
Školáci okolo 9-10 let od kamarádů už leccos ví, tam už by čáp a vrána určitě neuspěli :o). S 9-ti letým dítětem bych si už klidně sedla k nějaké dětské knížce o lidské anatomii a snažila se vysvětlit, že tatínek má spermie a maminka vajíčko a že když se mají rádi, tak se „procesem lásky“ spojí vajíčko se spermií a vznikne v bříšku miminko. To miminko, že se potom vyvíjí a pak ho maminka porodí za pomoci pana doktora v porodnici. Je už určitě i čas k tomu popovídat si s holčičkou o menstruaci a s klukama o poluci. Určitě o tom také existuje spousta knížek, které by nám mohly pomoci.
14-ti letý puberťák už zřejmě asi ví, jak se miminka dělají, jak rostou i jak se dostanou ven. Takhle velkému dítěti je už spíše potřeba vysvětlit rizika nechráněného sexu, to že se sexem rozhodně nemusí pospíchat, že záleží jen a jen na něm, kdy bude chtít začít (samozřejmě až co dovrší zákonnou hranici).
Samozřejmě, že každé dítě je jiné a ke každému je potřeba individuální přístup. To tu asi všichni víme. Stejně tak vám nechci vnucovat nějaké věty, co máte svým dětem říkat. Tohle je spíš jen taková malá nabídka toho, jak by se toto téma dalo dětem vysvětlit. Stejně tak chci říct, že já sama s tím zatím žádné zkušenosti nemám – máme doma zatím jen půlroční mimčo. Určitě většina z vás má již v tomto nějaké ty zkušenosti a podělí se tady o ně…
Napsal/a: Arabart
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (17 vyjádření)
fakt super stránky
llllll
Vzpomněla jsem si na knížku „Děvčátka na slovíčko“. Dneska když si to člověk přečte, tak s úsměvem na tváři řekne te:“Taková neškodná knížka, oproti různým Barvičkám….“
Jenže za doby mojí základní školy (1988), jako osmačka, která tuhle knížku dostala od rodičů, a nenapadlo mě nic lepšího než se pochlubit holkám ve škole, jsem málem vyfasovala dvojku z mravu ! Jo dneska je to jiný kafe.
S tím Mamcolenco naprosto souhlasím. Taky si myslím, že otevřenost v těchto věcech je pro děti důležitá. Doufám, že s našimi dětmi (zatím tedy jen s Natálkou) budu mít taky vpodstatě kamarádský vztah (jako mám s mamkou) a že si budeme schopny o všem povídat.
Ahojda,stejně jsou krásně k smíchu i tyhle zvídavé otázky našich pokladů,že?..Myslím si,dle své zkušenosti,že záleží hoodně mooc na tom,jak v rodince i jiná komunikace a hlavně na tom,že jak byli vychovávaní i naši rodiče!Pro příklada-moje máma,když jsme byli ze ségrou pubertačky byla v tomhle hodně „divná“.Jednou,když jsem od mudr. dostala svůj první menstruační kalendář-a hrdě jsem si ho nesla!:-))tak na moji otázku-mami,co je to soulož?-mi odpověděla-ale,tohle tě nemusí zajímat..prostě se s námi o těhle věcech moc nebavila,ikdyž jinak nemá v ničem jiném problém:-))Takže i otázka jak se rodí děti a kde se tam vzali,zůstala dlouho nezodpovězená..Když už jsem byla dospělá,tak mi máma jednou vysvětlila,že at se na ní nezlobím,ale ona tak prostě byla vychovaná-mou babičkou..Píšu tohle vše proto,že i já jsem si myslela,že budu mět v dospěl.problém se s dětmi o něčem takovém bavit-ale naopak-myslím si,že by se to mělo brát jako normální,přirozená součást života,právě,že když budu v tomhle nějaká „divná“před dětmi a bát se o tom mluvit,tak to není dobré!Já sama se setkávám i u kámošek,že se dokonce při tom červenají,i přede monou, a ani za nic by si o tom s dětmi nepopovídali!!Jsem ráda,že dokážu normálně s dcerou(13l.)normálně mluvit o menstruaci-to už ví dávno,také syn(11l.)ví,že když mámu bolí jednou za měsíc bříško,tak proč-i díky tomu,že skvělá paní učitelka jim o tom normálně povídá a učí se i lidsk.tělo atd..Dokonce jsem se setkala i z názorem,že by se to děti školáci vůbec učit neměli,že je to jen zkazí(?) a budou brzy pohlavně žít!!!Nezlobte se,že jsem se tak rozepsala,ale nedalo mi to,myslím si,že napak-i díky tomu budou mět mé děti zdraví přístup i k tomuto,a že neznalost věcí je horší,než otevřenost,byt i v tak intimních věcech!!
Já když jsem byla malá tak jsem mamku vytáčela otázkami typu: „Kam jde ta paní? Co tam bude dělat?, Kam jde ten pán?…“
Tak nás tohle ještě čeká,Danovi jsou teprve tři roky,ale abych řekla pravdu,nějak si s tím hlavu nelámu.Jsem z rodiny,kde se preferovala“pravda“.i když zaonačená-no vysvětlovat pětiletému dítku princip oplození,menstruační cyklus,růst dělohy atd.,to asi ne-ale prostě až se jednou Danek zeptá,kde se tu vzal, začnu pohádku o tom,jak se maminka a tatínek měli rádi,jak v bříšku mamince vyrostlo miminko,jak ho maminka v bříšku krmila takovou hadičkou,jak se potom narodilo,vylezlo z bříška v porodnici…samozřejmě podle jeho věku….no,spíše se děsím momentálních otázek typu „PROČ?“ -mami,proč prší?- no protože na obloze není sluníčko,ale mráček-a proč-no sluníčko si taky musí odpočinout a pak nám bude celé léto svítit-a proč?-…a to už rezignuji….
Dobře si pamatuju, jak jsem mamce vyčítala, že je tlustá (brácha je o 5 let mladší než já), a ona mi odpovídala, že není, že má v bříšku bratříčka. Já jsem si „ťukala na čelo“, kde by se tam vzal a proč by tam měl být? Ale jednou byla pár dní pryč a pak přišla a bříško neměla, zato bratříčka jo, takže asi nekecala. Tím to pro mě skončilo, otázky kudy se dostal dovnitř a kudy ven se přikradly až v předpubertálním období…
mag
Když jsme Vikimu sdělili, že budeme mít miminko, tak se nejdříve radoval, ptal se, kde přesně v bříšku je a pak se zeptal, jak se odtamtud dostane ven…. Je fakt, že mi nepřišlo vhodné 3,5 letému dítku vysvětlovat detaily, tak jsem v té rychlosti řekla, že se narodí pupíkem. Vzal to jako hotovou věc a pak už se neptal. No, zase tak moc jsem si nevymýšlela, u císaře se mimi také vyklube přímo z bříška :-))) Na to, jak se dostalo mimi do bříška se zatím nezeptal a je fakt, že čápa a vránu bych do toho nerada zatahovala….. Zatím hovoříme o všem dost otevřeně, tak asi nebude problém mu to „šetrně“ a s vhodnou slovní zásobou vysvětlit :-))))
Moje dcerka se ani neptala jak je mozne, ze mam v brisku miminko, a to bude mit 3 . Proste tam je. Samozdrejme videla Krtecek a maminka, takze a to se divim, tak malemu diteti, si dala dve a dve dohromady. Take mame kocicku, ktere se narodili kotatka, takze vi, ze se o ne musi maminka- kocka starat a musi ji davat papani. Myslim ze nejlogictejsi vysvetleni pro tak male dite neexistuje nez v praxi.
No vidíš Broučku, to mě ani nenapadlo, že vlastně v Kdopak to mluví je to krásně ukázáno. Ten film mám taky hodně ráda a je to dobrý nápad, jak ukázat dítěti, jak to chodí.
Nessy nemáš zač :o) – já ráda…
Krteček je fajn – miluje ho můj synovec. Vždycky, když vidí krtka tak volá: kkktek, kkktek!!!
Když se čeká druhé mimi, tak je to asi nejlepší, to to ty děti vidí názorně, jak roste bříško a asi to i líp pochopí.
Jsem ráda, že to vpodstatě vidíte, tak jako já..
Já taky Lucince neříkala, že děti nosí čáp nebo vrána. I když je docela malá (v září jí budou 3 roky), je rozumná a navíc má mladšího brášku, takže jsem jí normálně řekla, že mám v bříšku miminko a že mi ho tam zasadil tatínek, když jsme se mazlili. Myslím si, že je to odpovídající jejímu rozumku. A minule se mě ptala: mami, a co je to milování (slyšela to v TV) Odpověděla jsem: no, to je, když se dva mají rádi a hladí se a tulí se, víš? A Lucinka: Dva, jako holka a kluk? A já: No, většinou jo. A Lucinka: Myslíš manžel a manželka, princ a princezna?
A že mají kluci pinďu a holky pipinku ví už od roku a půl.
U dvou starších synů našeho otce (nyní 6+ a 5 let) v pohádkách svého času naprosto vedle krteček (ačkoli jsou to Němci) – dokázali hodiny sedět u počítače, na kterém jim to táta pouštěl…a nejoblibenější epizoda byla „Krtek a zajíček“ pojednávající o tom, jak krteček seznámil zajíčka se zaječicí, jak se měli zajíčci „rádi“ (úžasně výtvarně zpracováno:-)), jak zaječici narostlo bříško a jak potom za asistence krtečka porodila 3 malé zajíčky…je to velice hezky zanimováno a nám potom stačilo říct, že takhle podobně je to i u lidí:-)….
Když jsem jednou objevila knížku Krteček a maminka a zároveň měla doma dvouletého synka, hned jsem knížku koupila. Tomí si rád se mnou prohlížel obrázky.Je pro děti moc hezky a názorně – na oblíbených zvířátkách – převyprávěno, jak takové miminko bude jednu miminko. Myslela jsem si, že ho knížka přestane brzo bavit, ale vrací se k ní často a rád. A hlavně – když jsem byla těhotná s Eli, tak se nám knížka fakt hodila. Všechno jsem mu řekla popravdě, jak je to u lidí ve srovnání se zvířátky. Samozřejmě odpovídajíce jeho věku. Zatím mu stačí základní informace, ale má jasno – písničku: Čáp se chlubí klapy klapy klapy, nosím na svět jenom samý chlapy, holky nosí umouněná vrána…zhodnotil jako naprostý nesmysl, protože „přece ví, že miminka rostou u maminky v bříšku.“ A jak to bude dál? Až se zeptá, tak prostě odpovím.
Zrovna nedávno,jsem přemýšlela co řeknu synovi,až se zeptá.Zatím je mu rok,ale ono to uteče.Takhle podobně bych mu to chtěla vysvětlovat,ale myšlenku v hlavě jsem pořád nějak nemohla dát do slov.Takže Arabart,díky za článek!
Našemu Honzovi bude osm a tato konkrétní otázka u nás nepadla. Je pravda, že moje děti měly dětskou encyklopedii a tam tomu byla věnována celá stránka i s obrázky/encyklopedie pro 3-6 leté děti/, když mu bylo pěta půl, tak jsem čekala Mařenku a ani tehdy neměl potřebu se ptát. Se starší dcerou jsem se o tom bavila zcela normálně od jejich 14 let no a ny synovi/17/ se snažím nenápadně zjistit jak je na tom se slečnou, chodí spolu již skoro rok.
Ahojky:-))
Mám děti větší, nikdy jsem jim neříkala že je donesl čáp. Strašně se jim totiž líbí film KDOPAK TO MLUVÍ. I já si myslím že to tam je hezky zpracovaný, aspon pro tu věkovou kategorii která se nazajímá o úplný detaili. A ti starší to probírají ve škole.:-)) Když se mě na něco zeptají, snažím se jim to vysvětlit, ale mám kluky a ti se trochu víc stydí, takže tolik otázek nemají.:-))
Mobile Sliding Menu