Děti a máma. Někdy až příliš složitý vztah. Dřív jsem si myslela, že všechny děti jsou pro mámu stejné, že by se neměl dělat rozdíl…
Jedna tmavá a druhá blondýna. Jedna čertice a druhá andílek. Čert se umí pěkně nafouknout a odmluvit, andílek v tom umí chodit, usměje se, zamrká řasama a vše je odpuštěno a dovoleno. Už ty dětské šarvátky. Čert plácne rovnou, andílek si počká až nikdo nekouká. Školu taky dodělá andílek a čert to vzdá. Andílek se šťastně vdá a čertici vyjde až druhý vztah.
Čertice si jde svojí cestou a chce z domova, vdá se. Přijdou děti a opět srovnání. Vnučka od andílka umí tohle, proč to neumí čírtě? Malý andílek byl už v roce bez plen. Malý andílek už umí tři písničky a měl své první vystoupení. Proč čírtě má ve dvou letech ještě pleny? Proč ještě pořádně nemluví? „Mluvíš na něj vůbec?!!“
Čertice si říká, že každé dítě je jiné, ale přesto to zabolí.
Andílek bydlí poblíž maminky a hlídání je tak vždy po ruce. Čertice se odstěhovala daleko, a tak si jen telefonují. A opět slyší, co dělají teď už dva malí andílci. Začíná toho mít dost. Vždyť, kdy viděla babička malého čertíka? Čtyřikrát? Pětkrát? A to mu jsou tři roky. A jednou po takovém telefonickém rozhovoru ukončí vztah matka – dcera. Neví, jestli je to dobře, ale uleví se jí. Možná se unáhlila, zapracovala uražená ješitnost, žárlivost, ale je klid. Prozatím….
Ale v hlavě jí hlodá červíček pochybností – nebudu stejná? Udělala jsem dobře – nebudu litovat?
Napsal/a: Ramira
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)
Ahoj Ramiro, držím palce, aby se to setkalo s tou správnou odezvou. Věkem člověk může zmoudřet (ale bohužel taky nemusí).
Ahojky Chromle, tak jsem udělala první krok a dál se uvidí.
ramiro,někdy se prostě musí říct dost i mámě..chápu tě také!!… anonymní,jak duchaplné:-)))
Mamcolenco, naprostý souhlas a stejná situace.
jako bych četla o mé mámě a jejím vztahu ke mě a k mé ségře!!jenže už se víckrát ukázalo,že i čertice jí pomůže víc,než její oblíbenej andílej,který ví,jak na ní!a vím,že až jednou bude moje máma stará,ta „čartice“ se o ní určitě postará..ikdyž jí to máma vůbec „nevrací a neulehčuje“..
Myslím, že litovat bude…dokud si to spolu nevyjasní. A i když se to vyjasní, některé věci člověk z hlavy nevymaže. Ale vše zlé je pro něco dobré. Čertice už ví, jak přistupovat v k čertíkům a nebude opakovat chyby své matky.
Ale věř, že přijde den, kdy čertice bude svého rozhodnutí litovat a bude jej revidovat. To až tu její matka nebude. Nebude ale už pozdě?
jo, srovnávání je to nejhorší co může být. Každé děcko je jiné, prostě individualita.
Mobile Sliding Menu