Kolikrát už jsem si tohle řekla! Naposledy dnes, když uklízel v garáži a upustil si na malíček železnou tyč jen proto, že ji předtím neuklidil. Vlastně většina jeho úrazů či špatně udělané práce má příčinu v jeho ryze mužské vlastnosti – nikdy nedat nic tam, kam to patří!
Ale co se však týká uklízení věcí na jejich místo – kdyby v této disciplině byla světová soutěž, určitě ho přihlásím. Obavy mám jen z toho, zda by vyhrál, protože jak jsem si nastudovala v různých časopisech a knihách – toto je prý dáno většině mužů už jen proto, že to jsou muži. Prostě nám je dána spousta jiných věcí než jim a naopak.
Možná jsem si tohle nikdy moc neuvědomovala, protože třeba můj tatínek byl celkem pořádný a především ve svých věcech, jako např. v dílně, měl pořádek. Nebo spíš to nebyl ani pořádek, jako systém. Což se u mého manžela říci nedá. Ten totiž nemá ani pořádek ani systém. Kolikrát jsem se snažila nejprve ho prosit, potom se rozčilovat, někdy i zvýšit hlas či občas i hystericky ječet! Všechno zbytečné! Známá mi poradila negativismus. Proboha, to ani nezkoušejte! Negativismem k neuklizeným věcem vůbec nic nezmůžete, protože chlapi prostě nepoznají, že to kladivo, které ON nedal na původní místo, neleží na stole v kuchyni zrovna proto, aby bylo vždy po ruce. Tak radši jděte a ukliďte ho sama, aby si dítko třeba nezpůsobilo úraz.
A tak je to se vším. Dodnes neví, kde je to a to nádobí (i přesto, že jsem mu to několikrát říkala). On dodnes neví, kde má ponožky (stále je hledá v mých zásuvkách). Stále něco hledá a hledá. Denně před odchodem do práce ho kontroluji, zda má mobil, klíče a doklady – je výjimkou den, kdy opravdu tyto tři věci má všechny u sebe při odjezdu z domu a nebo se nevrací po pár kilometrech pro jednu z nich zpátky. O zhasínání a zavírání dveří nemluvím – asi měli doma sluhu.
Protože máme starý domek a všechno v něm nešlo a ani jsme nechtěli předělávat, máme všude původní, ručně dělané dveře. Naši předchůdci byli zřejmě menšího vzrůstu a tak můj 190cm muž má problém. I přesto, že zde bydlíme už osmý rok, má hlavu „omlácenou“ jako balón. Prostě se jen zapomene shýbnout.
Pokud jeho zapomětlivost, nebo to, že nedal něco tam, kam měl, nekončí právě nějakým praštěním do hlavy nebo horším úrazem, můžu si stále jen říkat, že je ten můj chlap dřevo. Ale upřímně vám řeknu, že jsem z toho někdy fakt dost zoufalá. Přesto všechno bych ho nevyměnila ani za nic. Prostě je to náš úděl žen. Někde musíme zkrátka vzít věci do svých rukou. Smířit se s tím, že v těch mozcích chlapů a žen jsou ty dvě hemisféry přeházeny úplně jinak a že s tím jen tak něco neuděláme. Jednoduše se musíme soustředit na to, co je na něm pěkného, milého, dobrého a co stojí za to, proč ho milujeme. A od té doby, co jsem si o těch chlapských mozcích tohle přečetla, počítám do deseti, zavírám oči, polykám oheň a tvářím se, jako by to byla moje největší radost a vášeň uklízet na to správné místo zapomenuté a odložené věci. A jen tak v duchu a s úsměvem na rtech si stejně neodpustím to své přirovnání ke dřevu…
Napsal/a: mamia
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (14 vyjádření)
Mariko81.
To máš tedy pravdu,že je to naše vizitka.Kvůli tomu mu musím každou chvíli rovnat ve skříni ten jeho bordel.Mužu Ti říct,že mě to pomalu,ale jistě přestává bavit.Nesnáším dělat zbytečnou práci.Pokaždé když jde do práce a vyndavá si ze skříně věci,tak jí půlku vytahá.Dbá o sebe jako ženská,ale to je asi tak všechno.
Tak mu to tam zkus nechat a až bude něco hledat, tak at si to najde v tom nepořádku sám.
Musela by jsi vydržet z pár dní, ale já osobně bych nevydržela, uklidila bych to, už kvůli dětem:)
A to buzerování??? Když mu po sté opakuji, skládej si to, uklízej si to, tak hudruje jak krocan a co ho peskuji, řeknu jo???
Tak si per a žehlí sám, at víš, co to je:)
A on mi řekne, pere pračka a žehlit se nemusí:(
Jenže dělej si pak ostudu mezi lidmi, když bude špinavý a pomačkaný, tak je to naše vizitka:)
Taky si to kdysi skládal a teď to pokládá na křesla nebo židle.Alespoň kdyby si uklízel ty věci.Zkoušela jsem mu to říct v klidu,že mi to vadí a i jsem nadávala a buď mě radši neposlouchá a nebo mi řekne co si to dovoluju ho s prominutím buzerovat.
Však, tak je to i u nás, co mu upadne, to tam nechá, vyjímka je oblečení, špinavé odhodí do koše, čisté si uloží, jinak bych vraždila, kdyby nechal všude oblečení, já se s tím piplu, peru a žehlím, tak at si toho váží nebo bude chodit špinavý a jak onuce:)
Mariko81.U nás doma je to tak,že kdybych po něm nechodila a neuklízela za nim,tak kde mu co od ruky upadne,tak to tam zůstane.
Patko, já si radši udělám všechno sama, než čekat, až se milospán uráčí.(
Zrovna dnes mu říkám, sprav u televize v pokojíku koncovku, malej když za to zatahá, tak nejde televize/ a to máme káblíky pod kobercem, ale náš čiperka vleze i tam/, kouká na to a povídá, hmhm bude se muset koupit nová koncovka:( Radši jsem utekla, protože vím, že by to stačilo zalepit elek. páskou, ale to už je pro něho práce:)
Asi si to zase udělám sama:)
Jinak je strašně šikovnej na svoji práci, ale musí mít ten jeden z lepších dnů, aby udělal i něco pro mě a domáctnost:)
Pardón vychováván.
Podobné né dřevo,ale bordeláře mám doma.Byl vychváván tak,že chlap chodil do práce a živil rodinu a doma už nehnul,ani prstem a jen ho ženské obskakovaly.Na začátku našeho vzstahu jsem ho naučila,aby si po sobě uklízel a dokonce mi i pomáhal s některými domácími pracemi.Pak odjel na tři roky pracovně do Německa,abychom měly na vlastní bydlení.Domů jezdil 1-2 měsíčně na výkend a můžu Vám říct,že je z něj bordelář ještě větší než předtím než odjel.Teď už pracuje v Čechách,ale nechá se i obsluhovat.Dokonce za něj dělám jeho práci,co se týče oprav v domácnosti.Třeba naposled jsem opravovala skříň na bundy a záchod.Nože mi nabrousil asi po 2 měsících.Tak to vypadá u nás doma.
Taky mám pocit, že můj chlap se nějak vymyká. Uklízí si po sobě většinu věcí,v nářadí má taky pořádek a pomáhá mi i s úklidem normálním v domě. I když zase na druhou stranu, minimálně 5x do týdne chodí ráno po domě a hledá peněženku nebo mobil. Škoda, že peněženku nemůžu prozvonit jako ten telefon. 😀
A nádobí ho raději nenechávám uklízet, to potom nemůžu nic najít já 😀
Ach jo,dle perfekt popsaného zjišťuji,že snad chlapa doma nemám:(((
On pořádný,vše musí být na svém místě.Nedej bože,že já to uklidím vlevo a má to být v pravo:)))
Jeho komentář:vše má své místo a já jsem zvyklý,že to tam je a tak to prosím Tě nedávej jinam /obhajoval tím,co kdybych oslepl/,tak nebudu vědět kde co je…
Smějete se,ale je to tak.No dneska polevil,jen vzdychne a už ani nepřendává.Ba sem tam se stane,že po něm něco uklidím,ale mám pocit,že to udělá schválně,aby mě potěšil..:))))))))
Já, já, já se s tím taky potýkám, připadá mi, jako by zde byl na návštěvě, všechno hledá a neví, kde co je:(
Kdybych každý týden ty věci stěhovala,tak neříkám, ale jsou pořád na svém místě, takže otázky typu „a kde to je“, jsou na denním pořádku:)
Jěště, že najde svůj domov, záchod, lednici a postel, jinak by mě kleplo.
Sem tam i něco po něm uklidím, co nechá ležet na nevhodném místě, ale vždy to uklidím s připomínkou, že pán bůh nadělil každému dvě ručičky, tak at to dává tam kam patří:)
Beee a proc by ulizeni po chlapech bylo udelem zen,nejsem babicka-)))))))A jaky si to udelate,takovy to zeny mate-))))))))
Ten muj kupodivu uklizi-))Ale ma jednu „uchylku“,casto tape v lednici(nebo kuchynske skrince)a neco hleda,pripada mi,ze se teprve vcera k nam nastehoval,jsou veci,ktere jsou na „svem miste“ uz leta,ale on je hleda-)))(a casto kouka primo na ne,ze-))
Jess
Myslím,že ulízení po mužích je asi údělem žen:-) otázkou spíš je do jaké míry za to nemohou a do jaké míry si už zvykli,že to kladivo,ponožky,hodinky,nádobí…se uklízí nějak zázračně samo.
Já taky večer posbírám po bytě manžovi hodinky,peněženku a klíče a dám mu je na místo:-) proč? protože nechci ráno vstávat v 5:45 a poslouchat řev dítěte a dotazy typu..neviděla jsi prosím Tě……
předevčírem jsme přeházeli celý obývák a hledali jakousi extra filatelistickou kartičku na slevu na koupi známek:-))) no nenašli sme ji..když jsem se ptala proč si ji drahý nedal do peněženky-.tak odpovědí mi bylo a na co by mi tam byla? no jistě na co:-))))) a kde si ji teda dal? no na nějaké super tajné místo:-)))) uvidíme třeba na nás vykoukne při stěhování:-)) K
Supr jsem se pobavila…myslím, že občas tato myšlenka napadne nejednu z nás :o) Ale asi i naše opačná pohlaví to samé občas napadne o nás :o))) No lepší někdy nevědět, co si o nás myslí…
Mobile Sliding Menu