Zase na poslední chvíli

Rubrika: Tradice a zvyky (nejen) v naší rodině

Ač se to asi zdá neuvěřitelné, je to tak – do Štědrého dne zbývá už jen 15 dní. Zítra se zapálí na adventním věnci druhá svíčka a budeme v klidu rozjímat a vychutnávat atmosféru blížících se svátků pohody.
… nebo snad ne?

Rok co rok si říkám, jak začnu plánovat a připravovat s předstihem, rok co rok se mi to nedaří.

Aktuální stav u nás:

+
dárky pro Áňu a Majdu jsou nakoupené, nebo aspoň objednané
máme upečené linecké a od včerejška i vanilkové rohlíčky
našla jsem recept na perníčky a nakoupila ingredience
včera jsme se s Áňou pustily do přípravy přáníček
okna jsem umyla už s předstihem začátkem listopadu
máme stromeček


bytem se dnes dopoledne (nebo už dřív?) zřejmě přehnalo tornádo
od začátku listopadu nejednou pršelo, takže přes okna už opět není vidět
Áňa odmítá po obědě spát – není čas
ani jeden dárek nemám zabalený
přáníčka ještě zdaleka nejsou hotová a nejsem si jistá, jestli mám dost pevné nervy, abych pokračovala v tvoření i s Áňou
spoustu dárků jsem ještě nekoupila
několik dárků jsem ještě nestihla ani vymyslet
už třetí den mě bolí hlava, večer to přerůstá až do migrény
Áňa kašle čím dál víc, takže odpadá i vidina relativně volného dopoledne alespoń v týdnu, kdy normálně chodí do školky

Na to, kolik času zbývá, a vzhledem k tomu, že tatínka máme v práci celý víkend (mimochodem na Štědrý den taky), nic moc situace.
Blednu závistí (teda moc neblednu, poslední dobou jsem dost bledá i sama od sebe) a upadám do předvánoční deprese, když čtu o tom, co kdo stihl nachystat, a když vkládám k výtvarným námětům fotky vašich zdařilých dílek (posílejte dál, vážně se mi líbí).

Když jsem si tohle všechno uvědomila, rozhodla jsem se jednat, protože takto to dál nejde. Pokud mají být Vánoce opravdové svátky pohody, budu se k těm přípravám muset postavit hodně rázně.
Zajímá vás, jak se z té šlamastiky dostanu? Čtěte dál a pokud jste na tom stejně nebo aspoň podobně, napište mi to.

Za prvé – dopíšu tento článeček a tím se mi trochu uleví.

Za druhé – dokud budou holky ochotné obejít se bez mojí pozornosti, nebudu uklízet ani chystat přáníčka, ale relaxovat a vychutnávat plnými doušky tu chvilku klidu (o tom přece Vánoce jsou, ne?). U toho si konečně objednám vánoční koledy.

Za třetí – pokud se trošku vzpamatuje počasí, vyrazíme ven a doneseme si domů pár větviček a z nich spolu s Áňou vytvoříme v květináči nejúžasnější svícen, protože bude jenom náš. Slibuju, že se obrním trpělivostí – ostatně trocha jehličí se zde už ztratí.
Pokud se počasí nevzpamatuje, obrním se ještě větší trpělivostí a uděláme s Áňou těsto na perníčky – slibuju, že ji nechám rozklepnout vajíčka.

Za čtvrté – zameteme jehličí roztroušené po celém pokoji nebo mouku rozsypanou po celé kuchyni. Při té příležitosti poklidíme alespoň tu „aktuální“ místnost, tj. obývák nebo kuchyň.

Za páté – postavíme veliký hrad z kostek.

Za šesté – doufám, že to už bude večer, takže povečeříme, vykoupu děti a mrkneme na Večerníčka. Pak se budu snažit přesvědčit Áňu, že je čas jít spát.

Za sedmé – jakmile Áňa usne, konečně ustelu v ložnici (ano, dnes jsem to ještě nestihla), postavím ten nejúžasnější vánoční svícen na stolek v obýváku, zapálím svíčku a budu lepit zbývající přáníčka a čekat, až se nám tatínek vrátí z práce, abych se mu mohla pochlubit, jak jsme s holkama byly celý den šikovné.
(Pokud se počasí neumoudří a svícen nebude, zapíchnu svíčku asi do toho těsta na perníčky.)

Mezi tím vším – stokrát vysvětlím Áně, že na každý den má v kalendáři jen jedno kokinko a to dnešní snědla hned ráno, padesátkrát ji napomenu, že má být na sestřičku opatrná, protože je ještě malinká, několikrát budu mít pocit, že tenhle den nepřežiju, párkrát přebalím a nakojím Majdu.
Ale hlavně – nesčíslněkrát ty svoje princezny pomazlím a pochovám a u toho si v duchu řeknu, že je to vlastně celkem jedno, jestli svícen svítí, cukroví je napečené, podlahy navoskované, okna umytá…
I bez toho totiž budou tyhle Vánoce zase nejkrásnější – budeme je přece poprvé slavit ve čtyřech!

Ta atmosféra je prostě v něčem jiném a to se dopředu připravit nedá.

PS: Tímto se chci zároveň i omluvit, že nestíhám reagovat na Vaše emaily a vzkazy, nevkládám metříky a jsem pozadu i s přičítáním některých klubíček a dalších věcí.
PPS: Původně jsem začínala tento článek s představou, že vám ještě na poslední chvíli dám pár tipů na dárečky z Náměstíčka, ale to si asi nechám taky na ty příští Vánoce, kdy už určitě všechno připravím s náležitým předstihem 😉

Napsal/a: redakce (Petra)

Toto taky stojí za přečtení!

Tip na výlet: Jestřebí hory a frankfurtská polévka

Jedno letní pondělí jsme chtěli využít krásného počasí a vyrazit někam do přírody. Našli jsme dvě dosud nezdolané rozhledny

Čtu dál →

Recenze: Nepovedené kouzlo – Emilka a ztracená škola

Ráda by vám představila knižní novinku autorky Petry Martiškové s názvem Nepovedené kouzlo – Emilka a ztracená škola, která

Čtu dál →

Recenze: Jak to bylo s panem vlkem?

„To je o Karkulce? To přece znám. Všechny pohádky mám přečtený už dávno, vždyť je mi DESET, mami!“ sdělil mi

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (35 vyjádření)

  • janica252
    janica252

    no, tak dnes už je 20., tak uklizeno ještě úplně není (a bůhví jestli bude:) ) napečeno mám něco málo, moc toho ale už dodělávat nebudu… ale dárky jsou nakoupený (nezabalený) snad pro všechny… 🙂 Jen k narozkám, co má ségra asi týden po vánocích ještě nemám nic… 🙂

  • Jarmuschka

    Bamisko, návod nemám.
    Pletu (či háčkuji) od oka – aby mi ode dna i od horního okraje zůstal cca 1 cm.
    No a zapínání (zavazování) tvaruji podle ucha.
    Teď ani nebudu muset vzorovat – koupila jsem fialovou chlupatou přízi – to je efekt sám o sobě.
    (Ale aktuálně pletu volánkové šály.)

  • bamiska

    jarmuschko prosím nemáš někde jak na ty svetry na hrnky, to vypadá jako zajímavý nápad, já jsem to asi někde viděla na fotce…

  • Jarmuschka

    Já tu mezi pečením ještě vyrábím dárky k narozeninám – těch kolem vánoc slavíme několikero.
    A včera jsem koupila chlupatou vlnu – letos snad konečně dojde na svetry na hrnky pro pančelky.

    Lussy, jestli napadne hodně sněhu, tak jsme taky skoro odřízlí.
    Od baráku na hlavní cestu mi musí vycouvat choť (já bych ráno nestíhala, a ty nervy…).
    A na cestě pak kolikrát mají dvě auta problém se vyhnout – a to nemluvím o tom, když se zrovna potkáte s autobusem…
    😉
    Chtěla jsem choti navrhnout, jestli nepořídí sněhovou frézu. Tak prý máme v garáži nové „hrablo“ na kolečkách – že to má větší účinnost a záběr, než obyčejné lopaty na sníh.

  • Lussy

    Já mám dárky nakoupené, zabalené, 2 druhy cukroví a tak jsem v klidu 🙂
    Jelikož jsem už 14 dní bez auta, tak jsem musela přehodnotit priority, hodně zapojit příbuzné a jde to. Ale vidina toho, že tu budu odřízlá od světa ještě v lednu mi teda moc optimismu do žil nevlévá.
    Ale na Vánoce se těším moc. Dnes jsme měli dětskou oslavu – svátek a narozeniny a děti byly z dárků nadšené, každý si hraje samozřejmě s dárky toho druhého, tak se moc těším na štědrý den.

  • Jarmuschka

    U nás posledních pár let ta vánoční atmosféra nastupuje čím dál tím později.
    Věnec jsme vytáhli a první svíčku zapálili až v pondělí. Ale zítra už to snad stihnem.
    Úklid nepřeháníme, s cukrovím jsem už začla (ale na noční pečení mi nějak nezbývá sil).
    Ještěže letos napad’ sníh (a další by padat nemusel).
    S dárkama jsem v klidu – ještě není ani 10. prosince.
    😉

  • Petra

    teď jsem uložila holky (poté co jsme dorazili z vánočních nákupů ;-)) – takže odpověď na Peťčinu otázku zní – Ne, nemám ani zdaleka všechno připravené, ale teď už mě to vůbec nestresuje 😉
    Ale přesně si pamatuju ty pocity, když jsem tento článek psala, taky se mi pak ohromně ulevilo už jen tím, když jsem to viděla v písmenkách…
    No, jdu mrknout dál, co je tu za dnešek nového 😉

  • Peťka

    Jé, to je hodně starý článek. A co se od roku 2006 změnilo? Letos už máš vše nachystané? 🙂
    Já nemám cukroví, perníčky letěly do koše.

  • Marysek

    Peti, tak nějak mi to připomíná situaci u nás…já to nějak nehrotím, nestresuju…těším se moc, Marek je taky natěšený…hlavně klid a pohoda!!!!!!!!teď vychází víkend předem, takže chlapa budu mít doma…takže to určitě nějak zvládnem nachystat 🙂

  • Králíček4

    Bamisko,přesně jako ty,mám pocit že toho je málo a až to nabalím,tak zjistím,že je toho až moc a obvykle něco nechám na březen malému k narozkám.

  • bamiska

    já sice mám nazdobeno, ale nemám ani kousek cukroví, dárky také nedořešené…ale jsem v pohodě a nehroutím se to jde ne….plán mám dnes zadělat na veškeré cukroví, a zítra se nehnu od trouby a bude to, dárky chci večer vyndat a zabalit a zjistit jestli toho je dost….také máte pocit, že toho je pokaždé málo 😀

    jedinej problém a to jako každý rok je s dárkem pro rodiče pro oboje…a manžela letos není ani nápad..no takže tomu obětuju jedno odpo ve městě a musí se zadařit….

    15 dní je ještě doba takže klid a pohodu….at pod stromečkem nejsou schávcené a nervní maminky….

  • Matali

    já také nějak nestíhám,už chdím do práce tak zbývají soboty a neděla a většinou jen stihnu uklidit,ale dnes asi budeme společně s dětmi péct tak aspoň něco.

  • Králíček4

    Já mám z většiny cukroví hotové,naštěstí pro mě,protože mě v týdnu skolila angína a byla jsem ráda,že jsem udělala co už mám.Nějakou výzdobu už máme a zbytek až po dodělání cukroví.Jen nevím kdy budu balit dárky,asi to vypadá,že po nocích.

  • Petra

    Sončo, no, zůstává mi nad tím rozum stát, ale úplně si vybavuju, jak jsem tady u počítače seděla s uvařeným kafčem a cítila se totálně mizerně, fakt jsem měla pocit, že jsem totálně bez šancí na nějaké Vánoce.Áňa v té době zrovna přestávala spát po obědě, což asi byl ten největší šok a trvalo mi, než jsem se smířila s tím, že ta chvíle klidu po obědě prostě najednou nebude.

    A rovnou se chlubím, už máme i vanilkové rohlíčky! A ani jsem si nemusela moc obrňovat nervy. Majdě stačil jeden kus těsta, který patlala pořád dokola, a Áňa už je fakt velká ženská a docela jí to šlo (a po druhém plechu usoudila, že už ji to nebaví a šla si hrát :-))).

  • Taky nechápu, proč jsi vyšilovala tak brzo:-) My máme výzdobu a relativně čisto (rozhodla jsem se že rámy oken se myjí na jaře).

    Dárky jsou v Čechách u příbuzných, ještě jsem je neviděla, jen objednala a ani nevím, jestli všechny došly.

    Cukroví po dnešním pokusu o vanilkové rohlíčky (lisem na plastelínu to jde skvěle) vzdávám a v rámci štíhlé linie koupím hotové.

    Takže jako každý rok radši na Vánoce odjedeme do Čech a děti budou dělat radost babičkám.

    (Jinak mám vypracovaný obrovský seznam, co potřebuji do Vánoc stihnout, ale po nedělní vycházce se do čela dostala opravu zipu u fusaku, takže jdu párat.)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist