Křesťanské Velikonoce

Rubrika: Tradice a zvyky, Tradice a zvyky (nejen) v naší rodině

Velikonoce jsou pro většinu lidí vnímány jako svátky jara, zrození, případně jako záležitost čokoládových zajíčků, vajíček, pomlázek a alkoholu tekoucího proudem. Ano, je to tak, ale jen částečně.
Pro křesťany jsou Velikonoce největšími svátky v roce – jsou dokonce důležitější než Vánoce. Jsou to svátky, které vystihují podstatu křesťanství.


Jak jistě všichni víte, neslaví se teprve od dob Krista. Podobné slavnosti na uvítání jara se pořádaly odpradávna i v pohanských kmenech – já bych vám ráda přiblížila slavení těch křesťanských.

Křesťanské Velikonoce mají svůj základ v židovství – Židé slavili Velikonoce jako oslavu dne, kdy byl izraelský národ vyveden Mojžíšem z Egypta. Egypt byl pro Židy synonymem útlaku a útisku, porobení a otroctví. Mojžíš (původně dítě izraelského lidu) sebral odvahu a na Boží popud vyvedl Izraelity ven do Země zaslíbené – té noci Bůh pobil vše prvorozené, jen domy, které byly označeny krví beránka, se svou pohromou minul (odtud je beránek typicky velikonočním pokrmem a je tak nazýván i Kristus v nové době).
Právě v době židovských Velikonoc byl Ježíš mučen, zabit a vzkříšen – tím dostávají Velikonoce úplně jiný rozměr.
Ráda bych vám toto období přiblížila z pohledu katolické liturgie.

Půst

Jak jistě víte, samotná příprava na velikonoce začíná dobou postní – prvním dnem tohoto odobí je Popeleční středa. Vzhledem k tomu, že Velikonoce se slaví v neděli po prvním jarním úplňku, má toto období značné časové rozpětí – takže i postní doba začíná začátkem února nebo taky v polovině března. Letos tento den připadl na 17.2. Je to den přísného postu – to znamená, že křesťané v tento den striktně dodržují půst od masa (zrovna tak jako na Velký pátek), jíst mají jen málo, vhodné je odřeknutí si i jiných požitků – sladkostí, televize apod. Není to proto, že bychom si libovali v sebemrskačství 🙂 – spíše vyjadřujeme svou ochotu přiblížit se Bohu v modlitbě, připravenost a ztišení. V tento den jsou lidé při bohoslužbách označeni znamením kříže na čelo – popelem – ten se získává z kočiček použitých o Květné neděli loňského roku. To je samotný popelec.
Postní doba trvá 40 dní. Ovšem – kdybyste si tyto dny v kalendáři spočítali, nějak to nevychází 🙂 Je to proto, že neděle jakožto slavnostní dny se nezapočítávají. Takže postní doba trvá 40+6 dní. Pro období půstu ve slavení liturgie je typická strohost ve výzdobě, v kostele se nekonají svatby, mešní písně jsou posmutnělé a ponuré. Obecně se půst jeví jako pochmurné a neradostné období – ovšem záleží na úhlu pohledu – pokud je vnímáno jako příležitost ztišit se, více naslouchat Bohu i svému srdci,pak může být velmi plodné a radostné. Cílem také není zříci se všeho, co mám rád, co mi chutná a co mě těší – a už vůbec není toto odříkání vymezeno pouze na maso. Úplně postačí sem tam si odříci zákusek ke kávě, oblíbený pořad v televizi nebo cigaretku po obědě. Bůh ví, co úsilí nás to může stát – a o to jde, umět se něčeho zříci pro to, abych si v srdci udělal místo pro něj.
Samozřejmostí je, že v této době křesťané nechodí ani na plesy a zábavy – na to je dost času před Popeleční středou.

Postní doba vrcholí tzv. Svatým týdnem – ten začíná Květnou nedělí. Je to den, kdy se v kostelích světí jarní ratolesti (nejčastěji kočičky) jako památka Ježíšova triumfálního vjezdu do Jeruzaléma. Tehdy jej celé město vítalo jako svého Krále – aby o pár dní později křičeli „Ukřižuj!“
Po celý týden se čtou pašije – to je část bible, v níž se popisuje Ježíšovo umučení. V některých farnostech jsou pašije pro zpestření a větší autenticitu hrané.
Ve čtvrtek před velikonocemi začíná tzv. Velikonoční triduum (třídenní):

Zelený čtvrtek

Slaví se připomínka Poslední večeře Páně. Kněží umývají vybraným mužům (zpravidla ministrantům) nohy, tak, jak je Kristus umýval svým učedníkům na znamení služby a pokoření se. Během této bohoslužby také „odlétají zvony do Říma“ – ztichnou zvony, zvonky, varhany, ba i svěcenou vodu byste v kropenkách hledali marně.
V mnoha farnostech pak probíhá noční bdění – Ježíš odešel po večeři do Getsemanské zahrady, kde se modlil. Měl strach a jeho úzkost se projevovala pocením krve… zatímco jeho učedníci únavou usnuli. Do Getsemanské zahrady také přitáhli vojáci v čele s Jidášem – zrádcem a tady byl Ježíš zatčen a odveden do Jeruzaléma před soud.

Velký pátek

Den umučení Krista. Pro křesťany den velmi přísného postu (prosto prosím, nenabízejte svým věřícím přátelům klobásky, maso ani salám 🙂 ) – a den smutku.
Je to jediný den v roce, kdy se neslaví mše sv., pouze Velkopáteční obřady. Ty sestávají v podstatě jen ze čtení pašijí,smutečních zpěvů, rozjímání před křížem a svatého přijímání. Ve většině kostelů je pak odkryt Boží hrob – možná trochu obdoba vánočních Betlémů, ovšem jen na velmi omezenou dobu – je zde vystaveno mrtvé tělo (socha) Krista.

Bílá sobota

Stále ještě postní den, kdy vrcholí přípravy na Velikonoce. V dopoledních hodinách mohou věřící přicházet k otevřenému Božímu hrobu, aby zde rozjímali a modlili se.
Název Bílá je odvozen ze starověku, kdy se v tento den křtilo (i dnes, pokud se chcete nechat pokřtít jako dospělí, stane se to s největší pravděpodobností právě na Bílou sobotu). Křtěnci se na znamení čistoty a nového života oblékali do bílého oděvu – odtud název Bílá.
Ve večerních hodinách se konají slavnostní bohoslužby – tzv. Velikonoční vigilie. Často bývají v pozdějších hodinách než běžné večerní bohoslužby. Pokud byste chtěli vzít v tento den do kostela své ratolesti, počítejte s tím, že obřady budou podstatně delší – zhruba dvě hodiny.
Tato mše sv. se vyznačuje mnoha specifiky – před jejím začátkem se venku světí oheň a paškál – to je velikonoční svíce, která bude v kostele sloužit po celý rok – zažíná se v době Velikonoční, při slavnostech, o nedělích ap.
Snadno ji poznáte – je velmi dlouhá, je jí vyhrazeno místo poblíž oltáře a vyznačuje se symboly – křížem, písmeny řecké abecedy Alfou a Omegou (jako Ježíš, který říká, že je Alfou i Omegou stvoření) a pěti trny – ranami Kristovými. Ty se do svíce vtlačují právě při Velikonoční vigilii. Následuje velmi slavnostní mše, která má oproti běžné nedělní mši více čtení (nedělní mívá dvě, ta velikonoční čtyři až sedm), zpívají se chvalozpěvy (i slavnostních žalmů je více) a během mše také „přilétají zvony z Říma“. Křest přijímají nejen noví křtěnci, ale při této bohoslužbě obnovují své křestní sliby všichni přítomní – zapálením svíce a pronášením specifické modlitby. Velikonoční vigilií začíná doba Velikonoční.

Boží hod velikonoční

To je Velikonoční neděle. V kostelech se světí mazance a velikonoční pokrmy a celá církev se raduje ze vzkříšeného Krista – ten vstal z mrtvých právě o této noci, čímž  „zlomil pouta smrti a dal celému tvorstvu nový život“. (slova velikonoční liturgie)

Tak, jako postní období trvalo 40 dní, stejnou dobu trvá i doba Velikonoční. Nejslavnějším obdobím je pak Velikonoční oktáv – to je týden od Božího hodu do příští neděle – i ten se vyznačuje slavnostními bohoslužbami, čteními, zpěvy a především chvalozpěvem Aleluja.
Velikonoční doba pak končí Slavností seslání Ducha sv.

Od mnoha lidí slýchám, že nemají Velikonoce rádi, že raději odjíždí pryč nebo je vůbec neslaví…. Pro mě jsou Velikonoce krásné, bohaté a nádherné svátky – a to probouzení jara a přírody už mi pak přijde symbolické a jako taková „třešinka na dortu“ – zrovna tak, jako velikonoční pomlázka, kterou taky dodržujeme a zvlášť pro mužskou část mé rodiny je velmi oblíbená 🙂

Na závěr bych si vypůjčila slova z kázání jednoho kněze:
„Bůh udělá všechno, co může, aby nám dal poznat svou lásku. Na nás je, jestli ji přijmeme.“
Tak vám pro nadcházející svátky přeji té lásky co nejvíce – protože v tomto světle dostávají Velikonoce úplně jiný rozměr.

Napsal/a: Ájík

Toto taky stojí za přečtení!

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (18 vyjádření)

  • Ájíku, díky za pěkný článek, přehledný , ucelený. Ač dodržuji minimum toho, co dodržují křesťané, ráda si o tom přečtu, poučím se, abych mohla zase něco málo z „tradic“ předat svému synovi. Když už ne prakticky, tak alespoň slovně… 🙂
    Ale musím se zas pochválit, že co se např. půstu týče, dodržuji ho v podstatě celý rok… 😉

  • Lenio… 🙁
    Já nevím, jestli se smát nebo brečet… nebudu tvrdit, že neznám jediného kněze tohoto ražení – bohužel znám, ale je jich minimum oproti té spoustě šikovných, dobrých, ba i úžasných :))
    Tak ti moc přeji, aby se ti taky nějaký takový poštěstil….
    Sedmikrásko, proč bys měla být směšná proto, že čteš bibli? Když už pomineme její význam, minimálně je to stále nejprodávanější kniha a její základy se dnes učí i děti na základní škole, takže si troufám tvrdit, že její alespoň „hrubá“ znalost je součástí základního kulturního vzdělání…. bohužel naše generace se musí sama pídit a pátrat teprve teď, troufám si říct skoro ve středním věku 😉
    Holky, děkuju vám všem 🙂

  • Anonymní

    Jééé, zase jsem odhlášená-chjo…. Lenia

  • Anonymní

    Alenko, ještě malý dodatek-zvonění mobilu předcházelo kázání, kterak jsou lidé závislí na hmotných věcech a jak by se měli oprostit….
    Sedmikrásko-já opravdu nemyslím, že všichni polští kněží jsou stejní-je mi jasné, že někde jsou i ti opravdu oddaní svému poslání…. já však štěstí neměla…. další, se kterým jsem se setkala se chlubil, že má nové auto od diecéze a několikrát mne obšťastnil dvojsmyslnými vtipy…. Ano, je to opravdu o lidech….

  • Peťka

    Ájíku, moc pěkně napsaný článek.
    Spoustu věcí jsem nevěděla, takže se ráda nechám poučit. 🙂

  • Marysek

    Ajiku, super napsane, ja pochazim z krestanske rodiny, ale vzala jsem si skoro pohana…takze uz nechodim kazdou nedeli do kostela…doufam, ze az maly bude vetsi, tak se to opet zlepsi…na Velikonoce se tesim, a mas pravdu v tom, ze to slavime opravdu jinak, znam spoustu lidi, kterym Velikonoce nic nerikaji…teda krome pondeli…

  • j.sedmikraska
    j.sedmikraska

    Lenio, ono to s těmi faráři bude asi opravdu o lidech. Sice to nepatří ke článku, ale nás s manželem v kostele oddával a naše mimi křtil taky jeden Polák. Ale to je fantastickej člověk. Jsem také bez vyznání, ale jaký on má smysl pro humor. To by jsi musela slyšet. Vždycky na mě dost působili kněží jako takoví trošičku „fanatici“ (prosím neurazte se nikdo, já to nemyslím ve zlém), ale v jeho podání bylo křesťanství hned daleko víc o životě a i o svobodě. Vlastně jsem nakonec začala být tak zvědavá, že jsem si koupila Bibli a čtu jí. No, nejsem směšná? :-DDD Ale to jenom na okraj. Je to opravdu o lidech.

  • Ájíku, moc pěkný článek, hodně jsem z toho i pochopila……opravdu ráda jsem si to přečetla, děkuji:))))

  • Anonymní

    sedmikrásko, ještě malinké osvětlení k té Popeleční středě… škaredá středa vlastně není ta Popeleční (i když jsou často vnímány jako jedna) – škaredá je středa před Zeleným čvrtkem – a ta se opravdu vyznačovala vymetáním komínů.
    A ještě malé vysvětlení toho, proč postní doba trvá zrovna čtyřicet dnů – zrovna tak dlouho se Ježíš připravoval v poušti na své tříleté působení. Tak 🙂 Už moc poučuju 🙂
    Ájík

  • Anonymní

    Jejda, nejsem přihlášená – píšu z manželova notebooku…. 🙂
    Ájík

  • Anonymní

    Ahoj holky….tak jsem se sem po celém dni dostala…. moc vám všem děkuji za reakce, velmi mě potěšily a i trochu překvapily – v tom hezkém slova smyslu 🙂
    Tak trochu jsem tušila, že pro spoustu z vás mají Velikonoce i ten trošku hororový nádech zapříčiněný surovými koledníky z dětství… a byť vnímám Velikonoční pondělí jako příjemný den a opravdu milé zpestření, bez „toho předtím, které se odehrává v kostele“, by to pro mě opravdu ztratilo smysl.
    Marti, jsem moc ráda, že jsem ti podstatu Velikonoc trošku osvětlila, i tobě sedmikrásko a všem…a doufám, že vy ani vaše dcerky se s podobnými surovci nesetkají.
    Lenio, s polskými kněžími je asi trošku problém obecně, na druhou stranu je i hodně Poláků, kteří jsou úžasní a být na jejich mši je zážitek. Jen mě trošku zarazila tvá zmínka o mobilu… to je neskutečné, u nás jsem se opravdu nikdy s ničím takovým nesetkala 🙁 A to jsem v kostele minimálně jednou týdně – a nejen v naší farnosti. Tak to úplně chápu, že ten pohled „zvenčí“ moc příjemný není – moc ti přeji, ať narazíš na kněze, jehož mše či kázání ti vezme dech 🙂 Je to k nevíře, ale i tací jsou 🙂
    Daniello, to mi povídej, taky si myslím, že Velký pátek by klidně státní svátek být mohl, děti už mají stejně prázdniny a rozhodně by člověk ten den mohl prižít důstojněji.

    Tak ještě jednou děkuji – a přeji nám všem, ať už to sluníčko přijde, hodně nerada bych prožívala opravdu Bílou sobotu 😉

  • Alenko, díky-moc pěkně napsané…. Já Velikonoce nikdy neměla ráda, vyrůstala jsem v nevěřící rodině a Velikonoce u nás, to byla vlastně pouze pondělní „pomlázka“…..
    Pak jsem pravidelně začala hrát v kostele s chrámovým sborem a orchestrem a ledacos pochopila… Ještě krásnější jsou pro mne Velikonoce od doby, co mám doma tři chlapy a bydlím na vsi….
    Slavnostní bohoslužby pozoruji s odstupem „pohana“ , ale v těch „našich“ katolických Velikonocích mi chybí právě takový krásný duchovní rozměr, který jsi popsala. Za těch pár let, co se účastním mší(také Vánoce, pouť apod.)jsem pochopila, že je to opět jen v lidech. Nejde snad ani o to, že u nás do kostela chodí daleko méně lidí než u vás- na Moravě, ale tady totiž často slouží kněží z Polska. Určitě nejsou všichni stejní, ale tomu „našemu“ já mám problém uvěřit . Nevěřím mu jeho kázání, ba ani čtení…. Jaký si mám já-jako nevěřící-udělat obrázek o mimořádnosti mše na Boží hod velikonoční, když farářovi během kázání zazvoní mobil, on nadzvedne sutanu, mobil vezme a zahlaholí cosi v tom smyslu, že te´d zrovna nemá čas….
    No-u nás momentálně opět chumelí…. Na zahradě nám pořád leží souvislá vrstva 20 cm sněhu a pokud připadne ten půlmetr co hlásí…. Velikonoce budou tak jako tak…. tak si je pěkně užijeme, ne?! Každý po svém….. pěkný večer!!!

  • Anonymní

    Také moc děkuju. Moc mi to pomohlo. Cítím se teď o hodně lépe……….už aby bylo teplo.

  • Ivča a Domča

    Ájíku, moc hezký článeček:-)Díky za něj.Velikonoce mám moc ráda:-)Jen by venku už mohl být trochu zeleno a ne jen bílo:-)

  • Matilda

    Alenko, článeček jsem vyhlížela, moc ti za něj děkuji. Za prvé mi toho hodně (vlastně většinu) objasnil, o Vánocích toho vím mnoho, ale o Velikonocích to byl jen střípek z toho, co jsi vypověděla:-))

    A za druhé, půjčila bych si od sedmikrásky její vyjádření, z tvého článečku dýchá takové duchovno, tak krásné pozastavení v tom každodenním shonu, že najednou mi přijdou ty Velikonoce jako „moc krásný svátek“ 🙂

    Nemám na ně jako dítě hezké vzpomínky, víš, jsem z naprosto nekřesťanské, řekla bych spíš úplně ateistické rodiny, jakákoliv zmínka o duchovnu před mojí mamkou mě dodneška uzavírá rovnou do škatulky fanatiků… A Velikonoce byly jen o tom, že nás táta v pět ráno hodil do vany s ledovou vodou, pak nás vyšlehal vařechou s mašlí a pak už se jen čekalo na pár dalších podroušených „návštěvníků“, zejména soused s jalovcem byl opravdu „jedlý“. Od desíti let jsem už nečekala na nic a v pět ráno se snídaní v ruce vyrážela do ještě ospalé Ostravy za kámoškou, kde jsme uzavřené jak myšky v jejím pokoji čekaly, až ta hrůza pomine. Nejhezčí vzpomínky mám pak na Velikonoce trávené s mým prvním klukem v jeho rodné vesničce v kruhu jeho rodiny na takovém pěkném statku. Byla to velká legrace a zároveň láskyplná rodinná sešlost, kde poprvé v mém životě nešlo o hektolitry alkoholu:-)
    Teď to s dětmi spíš vnímáme jako příchod jara. Zdobíme měsíc předem bydleníčko a hlavně se těšíme, že Vladánek půjde s tatínkem šmigrustovat, má přece kolem sebe v rodině samé ženské:-))
    Ale díky tvému článku můžu zase odpovídat svým dětem na otázky, proč vlastně Velikonoce jsou.

  • Ájíku, díky za hezký článek. Umíš to pěkně zesumírovat 🙂
    Jen nechápu, proč je Pondělí (dle mého svátek alkoholu) státním svátkem a Velký pátek dělá všem takový problém. A přitom je to (se Sobotou) pro křesťany nejdůležitější den v roce.

  • j.sedmikraska
    j.sedmikraska

    Něco z toho jsem už zaslechla, ale když je to takhle popsané, tak jsou ty Velikonoce opravdu moc krásný svátek.

    Já jenom myslela, že popeleční (škaredá) středa je odvozeno od vymetání komínů. Tohle je ale také hezké. 😀

  • Krásné… Kouknu z okna a tam mráz zima, sníh a led. Asi si to budu muset přečíst ještě jednou, aby mi bylo alespoň na chvilinku teplo((-:

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist