Cestička k domovu.

Rubrika: Tradice a zvyky (nejen) v naší rodině

1278407_where_the_path_goesKaždý má tu svoji cestičku k domovu, tak jako se píše i v básni. Cestička k domovu krásně se vine, je hezčí krásnější než všechny jiné…….., tak i naše rodinka má tyto cesty. Někdo delší, jiný zas kratší…

Pravda, záleží to i na úhlu pohledu. Ovšem aspoň jednou v roce se všichni sejdem. Však svolat celou rodinku dá práci a hlavně nakrmit nás, to neni vůbec lehké.
Babička.
Naše babička, tedy panimáma, tak tam je všech lidiček sraz. Letos to bylo horší, neb dědoušek byl přepadnut, když se vracel z nákupu a od té doby nechce chodit. Prostě nějaký psychický blok. Ale to se časem srovná. Však je človíček neposedný.
Švagr.
Jo švagříček, tak ten je ve Španělsku. Cesta daleká, všichni se bojíme, aby dorazil, jak říkáme, v jednom kuse. Dorazil, pravda, musel se podívat doma v jižních Čechách, ale přijel.
Neteřinka.
Ani naše Kačka neni doma. To tak, mládí se rozprchlo po celé zemičce. Je v Anglii. Přiletěla jako vždy s velikým ruksakem, plná zážitků, ale taky špinavého prádla, neb se vracela z dovolené v Malajsii.
Synovec.
Tak to je jiná! Všichni jsme se těšili na fotky, právě se oženil. A přivez, plnou krabici pro babičku, nám ostatním CD, mamince DVD, jen se koukněte na naše štěstí. Koukali jsme, vždyť spolu žijí už 5 let. Prohlédli jsme si i Brno.
Syn.
Též přijel z daleka. Právě se vracel z Dánska. No o ee prádýlku se nemusim asi ani zmiňovat. Hlavně, že je jako doma. Mé sluníčko.
Lucinka.
Přítelkyně mého synka, ani ta neměla lehkou cestu. Sic jela z Domažlic, ale po cestě byla bouračka, a tak se opozdila. Ještě, že máme mobily!!!
Všici jsme se sešli ve zdraví, tedy až na dědulku. Povídalo se, baštilo, krásná byla pohoda. Co těch informací, které se vyměnily! Plno smíchu, radosti. Jen čas byl nepřítel. Nějak vše uteklo jak voda. Řízky, salát, klobásky, svíčková, vánočka, to už je nenávratně fuč.
Dnes právě poslední človíček odjel cestičkou k domovu svou. Doufám, že bezpečně dorazí, odemkne vrátka, sedne si, vezme si čajíček a pečívko, co dostal, aby ještě chvilku měl pocit, že sedí u maminky, v krbu oheň plápolá. Je sváteční nálada, mamince očka štěstím září. Vždyť připravit vše, aby bylo pro všechny toho dost, to neni úkol věru lehký. Ale jsme tři, co ruku přikládáme k dílu a toto je výsledek.

17 lidí =
*200 kg cukroví
*20 kg řízků
*5 kg vinných klobás
*25 kg salátu ( i na chlebíčky )
*5 l svíčkový
*10 knedlíků
*200 chlebíčků
*20 vánoček

Tak to byl malý výčet našeho jídelníčku, popravdě, ještě se přidělávaly vánočky, neb se odvážely domů. Jo jo, cestička k domovu krásně se vine, je hezčí krásnější než všechny jiné.
A už máme naplánovaný další setkání, mamulka bude mít narozky. Teď máme každý svůj úkol, čím uděláme největší radost, ale stejně, pokud se sejde všech 17 lidiček, tak to bude největší dar.papapa

Napsal/a: Kasparek

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • Je to krásné,když mají lidé mezi sebou tak blízké vztahy a alespoň jednou za rok,se chtějí všichni sejít a popovídat si.Někdo to má složitější,příbuzní se odstěhovali třeba daleko od jejich domova a život je tak rychlý a doba uspěchaná,máme málo času na sebe a pro druhé.Je však moc důležité se naučit alespoň na chvíli se zastavit.Neumím si vůbec představit,kdybych se neměla stýkat se svými příbuznými,alespoň s někým a nejraději se všema.Cítila bych se hrozně ochuzena a sama.Nechápu některé lidi,kteří ač jsou nejbližší příbuzní,stejná krev a oni se nenávidí,nemluví spolu a jeden druhému vůbec nechybí.To je moc smutné.Lidé by se měli naučit odpouštět tomu druhému a najít si cestu k němu zpět,vždyť nikdo z nás není dokonalý,chybujeme všichni.

  • Kašpárku, jste dobří, že se takto scházíte na vánoce! My děláme před vánocemi tzv. „svíčkový“ sraz se svíčkovou i svíčkami:-)). Letos nás bylo 16, z toho dva kojenci. Bylo to tak akorát. My dělali polévku a svíčkovou, máma játrové knedlíčky,ségra knedlíky, švagrová bezvadné koláčky a buchtu. Obvykle je to rychlé jako průvan, ale stejně jsem moc ráda, že se pražská větev naší rodiny takhle aspoň jednou ročně sejde:-).

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist